OSJI 20 C 199/2025-55

Okresní soud v Jihlavě rozhodl soudcem Mgr. Igorem Petreckým ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o 14 469 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky částka a úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že s žalovaným uzavřela dne datum smlouvu o úvěru. Žalobkyně dodala, že před uzavřením smlouvy řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného přezkoumáním údajů jako je věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, způsob bydlení žalovaného a také nahlédnutím do externích úvěrových registrů. Dále že prověřila žalovaného v centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku. Výsledkem bylo stanovení limitu nejvyšší měsíční splátky, kterou je žalovaný schopen hradit bez rizika předlužení. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši částka. Žalovaný se zavázal k úhradě poplatku za poskytnutí ve výši částka. Délka úvěru činila 24 měsíců. Úvěr byl vyplacen na účet žalovaného č. č. účtu. Úroky ve výši částka měsíčně byl pouze sjednán pro splátky č. hodnota až 8. Žalobkyně tento úrok předepsala dne: datum, datum, datum a datum. Žalovaný celkem uhradil částka. Žalobkyně dále vyúčtovala žalovanému smluvní pokuty ve výši částka dne datum, datum, datum a datum. Žalobkyně dále vyúčtovala žalovanému účelně vynaložené náklady ve výši 4 x částka a částka. Žalobkyně tak požaduje: jistinu částka, poplatek za bezpečnou splátku částka, úrok částka, účelně vynaložené náklady částka, smluvní pokuty částka. Žalovaný byl vyzván k úhradě dopisem ze dne datum, a to do datum.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem vyslovili souhlas (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o.s.ř., § 101 odst. 4 o.s.ř.).

3. Ze smlouvy o úvěru č. hodnota soud zjistil, že měla být uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným dne datum. Ze smlouvy bylo dále zjištěno, že byl sjednán úvěr ve výši částka. Žalovaný se zavázal splácet úvěr prostřednictvím měsíčních splátek podle splátkového kalendáře. Dále se zavázal uhradit poplatek za poskytnutí ve výši částka a úrok. Ve smlouvě byla sjednána smluvní pokuta ve výši částka pro případ prodlení s platbou a náhrada účelně vynaložených nákladů ve výši částka za měsíc vymáhání. Součástí smlouvy je sazebník a formulář pro standardní informace o úvěru. Z nich soud zjistil, že poplatek za korunový odklad činí částka za každých půjčených částka, poplatek za bezpečnou splátku činí částka měsíčně, poplatek za poskytnutí úvěru činí částka za každých půjčených částka. Ze splátkového kalendáře soud zjistil, že úvěr měl být splacen 24 měsíčními splátkami. Splátky č. hodnota až 8 zahrnovaly úrok ve výši částka měsíčně.

4. Z posouzení úvěruschopnosti klienta soud zjistil postup ověřování úvěruschopnosti. Z karty klienta soud zjistil, že žalovaný uvedl příjem ve výši částka a neměl záznam v ISIR, NRKI, SOLUS a CRIBIS. Z opisu výpisu proplácení smlouvy soud zjistil, že žalobkyně odeslala dne datum částku částka na účet žalovaného č. č. účtu. Z úvěrové zprávy soud zjistil, že žalovaný neměl žádný záznam. Z výpisu čerpání soud zjistil, že žalovaný obdržel částku částka, uhradil částku částka a k úhradě zbývá částka částka. Z dopisu ze dne datum soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu před zesplatněním. Z výzvy ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně prohlásila celý úvěr za splatný ke dni datum. Z výzvy ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky částka do datum.

5. Z předložených listin soud zjistil, že žalobkyně s žalovaným měla dne datum uzavřít smlouvu o úvěru, ve které se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši částka a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit spolu s poplatky a úroky měsíčními splátkami. Ve smlouvě byla sjednána smluvní pokuta ve výši částka pro případ prodlení se zaplacením splátky. Úrok byl sjednán pevnou částkou. Úvěr byl zesplatněn ke dni datum. Žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vyšla z údajů sdělených žalovaným a dále z lustrace v registrech. Žalovaný byl vyzván k úhradě částky před podáním žaloby. Žalovaný uhradil částka.

6. Dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do datum (dále též jen „ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

7. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

8. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

9. Podle ustanovení § 1968 o.z. platí, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu. Na závazkový vztah mezi žalobkyní a žalovaným je plně aplikovatelný ZoSÚ, neboť žalobkyně žalovanému poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný při tomto právním jednání nevystupoval jako podnikatel (alespoň to nevyplývá z jeho označení v hlavičce smlouvy), přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by úvěr měl souviset s podnikatelskou činností žalovaného. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterým se podle ustanovení § 2 ZoSÚ rozumí i zápůjčka, je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele zápůjčku splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet zápůjčku je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne datum, č. j. spisová značka, dostupný na www.nssoud.cz či rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka, dostupný na www. nsoud.cz, přičemž tam uvedené závěry jsou aplikovatelné i na současnou úpravu). Soud na základě předložených listinných důkazů nemůže učinit závěr o tom, jak se žalobkyně snažila ověřit schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splatit. Žalobkyně obecně tvrdila, jak bylo postupováno, a odkazovala na příslušná ustanovení zákona. Z dokumentu vyplněného se žalovaným před poskytnutím úvěru však vyplývá, že žalobkyně vyšla z nízkých výdajů žalovaného, když vycházela z životního minima a z fiktivních výdajů; žalobkyně neověřila příjmy ani výdaje. Soud proto uzavírá, že se právní předchůdkyně žalobkyně spokojila s pouhým tvrzením žalovaného ohledně jeho příjmů i výdajů.

11. S ohledem na výše uvedené učinil soud závěr, že žalobkyně nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr, a proto soud posoudil smlouvu o úvěru uzavřenou mezi žalobkyní a žalovaným jako neplatnou dle ustanovení § 87 ZoSÚ. I přes znění předmětného ustanovení je potřeba neplatnost považovat za absolutní, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti, neboť smyslem ZoSÚ je implementace předpisů EU vydaných na ochranu spotřebitele. K otázce absolutní neplatnosti smlouvy odkazuje soud pro zjednodušení na rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. C-679/18. Je-li absolutně neplatná smlouva, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a poplatcích, jak vyplývají ze smlouvy.

12. Žalobkyně však soudu prokázala, že žalovanému poskytla finanční prostředky v celkové výši částka. Žalovaný uhradil částku částka. Vzhledem k tomu, že mezi žalobkyní a žalovaným nebyla platně a účinně uzavřena smlouva a mezi žalobkyní a žalovaným není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, neboť žalobkyně mu plnila bez právního důvodu a žalobkyně má právo na vrácení toho, co žalovanému plnila. Žalovaný je proto povinen žalobkyni vydat to, oč se obohatil, resp. ve smyslu ZoSÚ vrátit poskytnutou jistinu poníženou o uhrazenou částku.

13. Soud tudíž rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni poskytnutou částku částka (tj. částku jistiny sníženou o částečné úhrady) s úrokem z prodlení z této částky dle ustanovení § 1970 o. z. ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ode dne datum (počátek prodlení je určen podle lhůty v předžalobní výzvě), neboť žalovaný byl v prodlení s úhradou peněžitého dluhu. V souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. bylo poté žalovanému uloženo, aby žalovanou částku zaplatil do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění soud neshledal důvody.

14. Soud tudíž dále žalobu zamítl ohledně: uhrazené jistiny a poplatků ve výši částka, úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

15. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně se v řízení domáhala částky částka, úspěšná však byla pouze co do částky částka, tj. ze 56 %; žalovaný byl úspěšný co do zamítnuté částky částka, tj. z 44 %. Jelikož je poměr úspěchu účastníků vyrovnaný, tak soud nepřiznal náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních.

Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.