OSKD 220 C 188/2021-50

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudcem JUDr. Vítězslavem Plevou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do datum, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně podala návrh na uložení povinnosti žalovanému uhradit částku částka s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tak, že žalovaný v období od datum do datum neoprávněně odebíral plyn s distribuční soustavy, čímž žalobkyni vznikla škoda ve výši částka, která byla vypočtena dle vyhlášky č. 108/2011 Sb. dle stavů měřidla v odběrném místě ulice a číslo, obec. Žalovaný ani na výzvu žalobkyně svůj dluh neuhradil.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Po zhodnocení předložených listin dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a celkovému skutkovému závěru. Žalovaná odebírala plyn na adrese odběrného místa ulice a číslo, obec podle smlouvy o dodávce plynu uzavřené se společností právnická osoba a podle smlouvy o připojení uvedeného odběrného místa k distribuční soustavě uzavřené s žalobkyní (důkaz: žádost o přerušení dodávky plynu).

4. Dodavatel plynu požádal dne datum o ukončení dodávky plynu z důvodu neplacení a následně došlo k neúspěšnému pokusu o demontáž měřidla v měsíci říjnu 2020 (důkaz: žádost o přerušení, servisní zakázka číslo). Žalovaný byl vyrozuměn žalobkyní, jakožto provozovatelem distribuční soustavy, že počínaje dnem datum další odběr bude posouzen jako neoprávněný a došlo k zániku smlouvy o připojení místa k distribuční soustavě (důkaz: žádost o ukončení distribuce, oznámení o neoprávněném odběru ze dne datum, řád provozovatele distribuční soustavy). Předmětný plynoměr byl odečten dne datum se stavem 1 208 m3 (důkaz: fotografie plynoměru, servisní zakázka číslo). Žalobkyně hodnotu neoprávněného odběru vyčíslila ve faktuře číslo ve výši částka, přičemž započítala poplatek za činnost operátora, poplatek za zjištění a přerušení neoprávněného odběru ve výši částka, plat za přistavenou kapacitu, distribuci množství a za odebraný plyn dle stavu měřidla 951 m3. Tuto fakturu žalované zaslala dne datum (důkaz: faktura číslo upomínka ze dne datum, sledování zásilky). Žalobkyně hodnotu neoprávněného odběru opětovně vyčíslila ve faktuře číslo ve výši částka, přičemž započítala poplatek za činnost operátora, plat za přistavenou kapacitu, distribuci množství a za odebraný plyn dle stavu měřidla 1 208 m3. Tuto fakturu žalované zaslala dne datum (důkaz: faktura číslo upomínka ze dne datum, sledování zásilky).

5. Zástupce žalobkyně následně vyzval žalovanou k úhradě dluhu výzvou ze dne datum (důkaz: výzva ze dne datum, podací lístek).

6. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a zák. č. 458/2000 Sb., energetický zákon (dále jen„ EZ“) ve znění účinném ke dni vzniku újmy.

7. Podle ust. § 74 odst. 1 EZ neoprávněným odběrem plynu je a) odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl, b) odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem plynu, které nejsou splněny ani po předchozím upozornění, c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán, d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřený plyn, e) odběr měřený měřicím zařízením,1. které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě plynárenského podnikatele nebo obchodníka s plynem, v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti nebo příslušenství nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily,2. které nebylo připojeno plynárenským podnikatelem nebo jehož připojení jím nebylo schváleno,3. které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení, f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém plynovodu nebo na zařízení distribuční soustavy, zařízení přepravní soustavy, zařízení pro výrobu nebo těžbu plynu nebo zařízení pro uskladňování plynu,g) odběr plynu bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování trvající déle než 10 pracovních dní.

8. Podle ust. § 74 odst. 6 EZ neoprávněný odběr, neoprávněná přeprava, neoprávněná distribuce a neoprávněné uskladnění plynu se zakazují.

9. Podle ust. § 74 odst. 7 EZ při neoprávněném odběru plynu je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá plyn, povinna uhradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit výši škody určenou výpočtem podle příkonů plynových spotřebičů instalovaných v místě neoprávněného odběru nebo rozměrů a tlaku přívodního plynového potrubí nebo jmenovitého průtoku plynu regulátorem tlaku, nedohodnou-li se jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru plynu.

10. Podle ust. § 9 odst. 1 vyhlášky č. 108/2011 Sb. (dále jen„ vyhláška“) se při neoprávněném odběru plynu určí množství neoprávněně odebraného plynu provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru plynu.

11. Podle ust. § 9 odst. 10 vyhlášky výše náhrady škody při neoprávněném odběru plynu se stanoví oceněním množství neoprávněně odebraného plynu zjištěného podle odstavce 1 nebo vypočteného podle odstavců 3 až 6 a přepočteného na energetické jednotky podle odstavce 9 složkami ceny podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru plynu, přičemž cena neoprávněně odebraného plynu je složena z a) dvojnásobku nejvyšší denní hodnoty operátorem trhu zveřejněné hodnoty Indexu OTE P OTE za měsíc předcházející měsíci, ve kterém došlo ke zjištění neoprávněného odběru; cena v EUR/MWh se převádí na Kč/MWh denním kurzem EUR/CZK vyhlašovaným Českou národní bankou v aktuálním plynárenském dni D; pokud není denní kurz k dispozici, použije se hodnota denního kurzu v nejbližším bezprostředně předcházejícím dni D-n, kdy byla hodnota denního kurzu publikována, b) ceny za distribuci plynu podle kategorie zákazníků a ročního odběru plynu, c) ceny za přepravu plynu do domácí zóny 1), pokud je samostatně stanovena, nebo odběrného místa zákazníka přímo připojeného k přepravní soustavě, d) ceny za činnost zúčtování operátora trhu, e) daně z přidané hodnoty a daně z plynu.

12. Podle ust. § 9 odst. 13 vyhlášky součástí náhrady škody je úhrada prokazatelných nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru plynu, neoprávněné dodávky plynu, neoprávněné přepravy plynu nebo neoprávněné distribuce plynu, jejich přerušení a přezkoušení měřicího zařízení a případný znalecký posudek, které nejsou zahrnuty do regulovaných cen za přepravu plynu nebo distribuci plynu.

13. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená

14. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že nárok žalobkyně je částečně důvodný. V řízení bylo bez pochyb zjištěno, že žalovanému byl v odběrném místě ukončen smluvní odběr a zároveň byla distribuce ukončena k datu datum. Od tohoto data na odběrném místě probíhal odběr plynu bez právního titulu a došlo k neoprávněnému odběru ve smyslu ust. § 74 odst. 1 a), b) EZ, přičemž tímto způsobem vznikla újma žalobkyni jakožto provozovatele distribuční soustavy. Dále bylo zjištěno, že odběr prováděl žalovaný, který na odběrném místě bydlel a je tedy odpovědný za vzniklou újmu. Škoda vzniklá z neoprávněného odběru je objektivního charakteru, v řízení se tedy soud nezabýval vnitřním vztahem žalovaného k neoprávněnému odběru. Výše škody byla stanovena dle vyhlášky na základě skutečného odběru s ohledem na poznatek počátečního a konečného stavu plynoměru včetně souvisejících plateb, výše škody není zjevně nepřiměřená zjištěným okolnostem, pokud by došlo ke smluvnímu odběru energie (srovnej nález ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 668/15). Splatnost újmy nastala následujícím dnem, kdy žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě, tato výzva následovala po vystavení příslušné faktury, doručení bylo prokázáno ve smyslu ust. § 573 o.z., a tedy následující den po doručení upomínky se dostal žalovaný do prodlení se zaplacením peněžité částky ve smyslu ust. § 1970 o. z., zákonný úrok z prodlení byl stanoven v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud zamítl zákonný úrok z prodlení s počátkem dle splatnosti faktur, neboť žalobkyně se nenacházela ve smluvním vztahu s žalovaným, aby bylo možno aplikovat obchodní podmínky žalobkyně ve vztahu k splatnosti závazku a zároveň v řízení neprokázala dřívější splatnost závazku než na základě výzvy učiněné datum resp. datum. Soud rovněž zamítl částku částka včetně příslušenství, neboť ta neplyne ze změřeného odběru, jiná konkrétní tvrzení žalobkyně v žalobě neuvedla, na jednání se žalobkyně nedostavila a sama se tedy připravila o poučení podle ust. § 118a odst. 1,3 o.s.ř.

15. Na základě výše uvedeného tak soud žalobě vyhověl v plném rozsahu.

16. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 151 odst. 1 ve spojení s ust. § 142 odst. 3 o. s. ř., podle kterého i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. V dané věci měla úspěch žalobkyně, neúspěch byl pouze nepatrný, a proto soud tomuto účastníkovi přiznal náhradu nákladů řízení ve výši částka Tyto náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka, z nákladů právního zastoupení v částce částka, které spočívají v odměně advokáta za tři úkony právní služby při sazbě za jeden úkon právní služby ve výši částka (příprava a převzetí věci, výzva k plnění, návrh ve věci samé) (§§ 11 odst. 1,2 vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, dále jen „a. t.”) celkově ve výši částka, dále z paušální náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby po částka, a dále pak z náhrady daně z přidané hodnoty z odměny a náhrad ve výši částka, neboť advokát v době provedení úkonů byl plátcem této daně. Jejich zaplacení žalovanému uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., k rukám zástupce žalobce dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).