OSKI 21 C 216/2022-34

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Babuškovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o 192 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 192 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 48 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 144 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené v odstavci I. výroku tohoto rozsudku za neuhrazenou dodávku pitné vody do odběrného místa v adresa dodané žalobkyní podle smlouvy VV č. bankovní účet z datum, vyúčtované fakturou číslo ve výši 48 Kč a fakturou číslo ve výši 144 Kč.

Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

Na základě zjištění učiněných z listin předložených žalobkyní dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalobkyně jako vlastník vodovodu a žalovaný jako odběratel a vlastník pozemku parcelní číslo, jehož součástí je stavba adresa, rodinný dům, v katastrálním území a obci obec, uzavřeli dne datum smlouvu o dodávce vody z vodovodu VV č. bankovní účet, podle které se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému pitnou vodu a žalovaný se zavázal za takto dodanou vodu zaplatit sjednanou cenu. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému za vodu dodanou v období datum do datum částku ve výši 48 Kč (spotřeba 1 m3), fakturou číslo která byla splatná do datum. Fakturou číslo vyúčtovala žalobkyně žalovanému dodávku pitné vody v období od datum do datum ve výši 144 Kč (spotřeba 3 m3), která byla splatná do datum. Žalobkyně opakovaně upomínala žalovaného k zaplacení dlužné částky, a to v oznámení o přerušení dodávky vody ze dne datum, které bylo žalovanému doručenou dne datum, dále v oznámení o přerušení dodávky vody ze dne datum, které bylo žalovanému doručenou dne datum. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužné částky upomínkou ze dne datum, která byla žalovanému doručena dne datum.

Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Mezi účastníky byla uzavřena smlouva podle § 8 odst. 6 zákona č. 284/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, podle kterého vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, je povinen uzavřít písemnou smlouvu o dodávce vody nebo odvádění odpadních vod s odběratelem. Nárok žalobkyně na zaplacení úplaty za dodávku pitné vody (dále jen„ vodné“) se opírá o ustanovení § 8 odst. 13 citovaného zákona o vodovodech a kanalizacích. Nárok žalobkyně na zaplacení zákonného úroku z prodlení se opírá o § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.