OSKI 24 C 17/2015-326

Okresní soud v Karviné rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Milana Pelikána, Ph.D. a přísedících Jarmily Paličkové a Aleše Štětky ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného., IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_004⟫ o náhrada škody

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku ve výši 388 372 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. České republice se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobou doručenou soudu dne 6. 8. 2014 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému bylo uloženo zaplatit žalobci částku 388 372 Kč. Žalobce tvrdil, že dne 27. 3. 2003 utrpěl úraz v dole, kdy jej zavalilo kamení, následkem kterého se u něj rozvinula posttraumatická stresová porucha. Žalobce byl pro toto onemocnění trvale uznán neschopným práce v dole a jeho pracovní poměr byl ukončen dohodou z důvodu pracovního úrazu. Mezi účastníky byla dne 13. 1. 2004 uzavřena dohoda o poskytování náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, a to ve výši rozdílu mezi průměrným hrubým měsíčním výdělkem za III. čtvrtletí roku 2003, který činil 25 287 Kč a výší částečného invalidního důchodu. Žalovaný v návaznosti na údajný znalecký posudek oznámil žalobci přípisem ze dne 21. 8. 2012, že dojde ke krácení náhrady škody s odůvodněním, že u žalobce došlo ke vzniku nespecifikovaného obecného onemocnění, které by jej samo o sobě vyřazovalo z původní profese v dole. Žalovaný krátí vyplácenou náhradu o hypotetický příjem, který by žalobce dosáhl na hypoteticky existující pracovní pozici. Žalobce s tímto nesouhlasil a domáhal se krácené části náhrady škody od 8/2012 do 8/2014. Žalobce od 16. 12. 2012 začal pracovat u společnosti právnická osoba., IČ IČO. Podáním došlým soudu dne 13. 5. 2015 doplnil žalobce žalobu o podrobný výpočet krácené náhrady za ztrátu na výdělku, přičemž od valorizované částky náhrady za ztrátu na výdělku, která pro rok 2012 činila 34 520 Kč, odečetl částku skutečně žalovaným vyplacenou, dále částku minimální mzdy (po dobu vedení v evidenci úřadu práce) a částku dosahované mzdy (od 12/2012).

2. Žalovaný v rámci podání ze dne 30. 6. 2015 navrhl zamítnutí žaloby. Dále uvedl, že žalobci poskytoval náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti do 30. 6. 2012, kdy dopisem ze dne 21. 8. 2012 žalovaný žalobci sdělil, že náhradu za ztrátu na výdělku přestane vyplácet z důvodu, že dne 14. 8. 2012 byl vypracován tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, znalecký posudek, dle kterého žalobce trpí obecným onemocněním, jež vzniklo po utrpěném pracovním úrazu, a které by jej samo o sobě vyřazovalo z původní profese, s tím, že žalobce i nadále trpí následky po pracovním úraze. Znalec následně znaleckým posudkem ze dne 20. 9. 2012 stanovil profese, které v tehdejší době mohl žalobce s ohledem na jeho obecné onemocnění vykonávat. Jednalo se o profese, při kterých se nemanipuluje s těžkými předměty, při kterých nevadí postižení pravého kolenního kloubu. Žalobce mohl vykonávat s ohledem na následky pracovního úrazu ze dne 27. 3. 2003 všechny profese kromě těch, při kterých se trvale stojí, které jsou spojeny s nutností chůze na delší vzdálenosti (zvláště po nerovném terénu), při kterých je potřeba manipulovat s těžkými předměty a při kterých postižení pravého kolenního kloubu vadí z hlediska BOZP. Následně žalovaný na základě znaleckého posudku, kterým byly stanoveny vhodné profese, stanovil nový průměrný hrubý měsíční výdělek ve výši 18 743 Kč. Podáním ze dne 29. 10. 2015 žalovaný doplnil svá tvrzení tak, že ke změně poměrů na straně žalobce spočívající ve změně jeho zdravotního stavu, došlo již v roce 2011 v souvislosti s provedenou totální endoprotézou pravého kyčelního kloubu. Tuto skutečnost zjistil žalovaný v srpnu 2012 ze znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, ze dne 14. 8. 2012, podle kterého žalobce poté, co u něj byla provedena totální endoprotéza pravého kyčelního kloubu, nebyl schopen vykonávat jakoukoli práci v podzemí hlubinného dolu, a to ani tehdy, kdyby žádnými následky po pracovním úrazu netrpěl. Za dobu od 1. 8. 2012 do 31. 8. 2014 příslušela žalobci náhrada za ztrátu na výdělku, která byla vypočtena jako nová škoda do zjištěného průměrného výdělku 18 743 Kč a za uvedené období činí 263 678 Kč. Tuto škodu žalovaný žalobci hradí.

3. Žalovaný učinil nesporným tvrzení žalobce o vzniku pracovního úrazu, o uzavření dohody o poskytování náhrady za ztrátu na výdělku a o tom, že od srpna 2012 poskytuje žalobci náhradu za ztrátu na výdělku v nižší než původní částce.

4. Mezi účastníky zůstala spornou otázka, zda žalobce je schopen po provedené totální endoprotéze pravého kyčelního kloubu vykonávat práci v podzemí hlubinného dolu.

5. Znalec z oboru zdravotnictví, mj. pro odvětví pracovní úrazy a nemoci z povolání, tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, tituly za jménem, v písemném znaleckém posudku ze dne 14. 8. 2012, zpracovaném na základě žádosti žalovaného, dospěl k závěru, že u žalobce přetrvávají zdravotní následky pracovního úrazu ze dne 27. 3. 2003 a žalobce není schopen vykonávat svou původní profesi horníka. Po pracovním úrazu vzniklo u žalobce jiné (obecné) onemocnění, které by jej samo o sobě vyřazovalo z možnosti vykonávat původní hornickou práci v podzemí hlubinného dolu. Stav, kdy je kyčelní kloub nahrazen kloubem umělým, je absolutní kontraindikací pro výkon jakýchkoliv hornických prací v podzemí hlubinného dolu, a to z důvodu, že umělý kloub je třeba šetřit, vyvarovat se jeho zatížení, které by mohlo vést k uvolnění jeho jednotlivých částí „nefyziologicky“ upevněných na kostní tkáň. I po náhradě kyčelního kloubu zůstávají v oblasti kyčlí určitá postižení, která se rozvinula s onemocněním. U žalovaného jsou uváděny paraartikulární kalcifikace a nesporné je u něj jizvení v operované části, přičemž tyto okolnosti posilují požadavek, že umělý kloub nesmí být příliš zatěžován. Podstatná část hornických prací je spojena alespoň s občasným přetěžováním kyčelních kloubů, kupř. práce v nízkých slojích, přenášení těžších předmětů nebo manipulace s nimi, dlouhé stání, chůze na větší vzdálenosti apod. Všechny tyto práce jsou pro jedince s umělým kyčelním kloubem kontraindikované. Hornická práce je spojena s riziky, jakými jsou kupř. požáry, otravy, otřesy, výbuchy, zavalení apod. Je potřebné, aby horník v případě nežádoucí události dokázal rychle běžet, lézt po žebřících do značné výšky, pomáhat s přenášením těžkých předmětů, s transportem zraněného horníka apod. Znalec uzavřel, že jak zdravotní následky pracovního úrazu, tak i obecné onemocnění (stav po náhradě kyčelního kloubu) znemožňují žalobci výkon jeho původní hornické práce v podzemí dolu. Stanovisko praktického lékaře tituly před jménem jméno FO, podle kterého stav po totální endoprotéze kyčelního kloubu nebrání žalobci ve výkonu původní hornické práce vrtmistra, je nesprávný, ojedinělý, vycházející z vyjádření ortopeda, ze kterého dle znalce takový závěr nevyplývá.

6. Znalkyně z oboru zdravotnictví, odvětví pracovní úrazy a nemoci z povolání, tituly před jménem jméno FO dospěla ve svém znaleckém posudku ze dne 22. 7. 2018, zpracovaném na základě žádosti žalobce, k závěru, že u žalobce přetrvávají následky pracovního úrazu ze dne 27. 3. 2003 – posttraumatická stresová porucha. U žalobce nevzniklo žádné jiné onemocnění, které by jej vyřazovalo z možnosti vykonávat původní hornickou práci v podzemí dolu. Dne 5. 9. 2011 byl operován pro artrózu v oblasti pravého kyčle, provedena náhrada kyčelního kloubu. Po operaci pacient velmi dobře zrehabilitován, omezení pohybu v oblasti pravého kyčelního kloubu v současnosti prakticky není.

7. K dotazu soudu znalec tituly před jménem jméno FO v rámci svého odborného vyjádření v oboru zdravotnictví, odvětví ortopedie a traumatologie, ze dne 19. 3. 2020, uvedl, že pacient po náhradě kyčelního kloubu je v případě bezproblémového zhojení a zrehabilitování schopen běžných denních aktivit (chůze, sedu, chůze po schodech, jízdy na kole, používání dopravních prostředků). Nejsou doporučovány aktivity spojené s nutností dřepů, vystupování po žebříku, skoků, rotací na zatížené končetině, plazení, přelézání překážek apod., a to vzhledem riziku uvolnění či vykloubení endoprotézy. Pacient je schopen sfárat, chůze po nerovném terénu, ale nikoliv aktivit spojených s dřepem, lezením po kolenou, dlouhodobým stáním na jedné noze, jednostranným zatěžováním, nutností výstupu po žebříku, se zátěží a nesením břemene.

8. Znalec tituly před jménem jméno FO v rámci svého odborného vyjádření v oboru zdravotnictví, odvětví ortopedie uvedl (podání z 25. 3. 2020), že po provedení náhrady kyčelního kloubu i při velmi dobrém zrehabilitování je vykonávat práci horníka v podzemí dolu (vrtmistra) kontraindikováno, resp. se nedoporučuje. Důvodem je v případě nutnosti rychle opustit pracoviště, např. po žebříku, a v případě jakékoli potřeby rychlého přesunu po nerovném terénu je ohrožen možným poškozením kyčelního kloubu. Znalec vyloučil možnost výkonu práce horníka v podzemí.

9. Znalec v oboru zdravotnictví, odvětví ortopedie se specializací traumatologie pohybového ústrojí, tituly před jménem jméno FO na dotaz soudu uvedl (podání z 27. 3. 2020), že z ortopedického hlediska po provedení totální náhrady kyčelního kloubu je pacient schopen pracovního zařazení bez nadměrného zatěžování dolních končetin, bez nutnosti chůze po nerovném terénu, bez nutnosti práce v dřepu a kleku, a to z důvodu, že přetížení totální náhrady může způsobit předčasné uvolnění nebo otěr vložky, práce v dřepu a kleku může způsobil luxaci kyčelního kloubu. Osobně by pracovní zařazení střelmistra v podzemí nedoporučil, kvalifikovaně na tuto otázku může poskytnout stanovisko pouze lékař s kvalifikací v oboru pracovní lékařství.

10. Znalec v oboru zdravotnictví, specializace všeobecné lékařství, tituly před jménem jméno FO ve svém odborném vyjádření ze dne 1. 9. 2020, zpracovaném na základě žádosti žalobce, uvedl, že při plně zaléčeném stavu po totální endoprotéze nevykazující snížení pohyblivosti, funkčnosti a dynamiky, nepředstavuje z hlediska praktické závodní medicíny ani z hlediska pracovně lékařského jakoukoli překážku, proč by tento nemohl být plně práce schopným v původním pracovním zařazení důlního vrtmistra.

11. Soudem ustanovená znalkyně z oboru zdravotnictví, zdravotní odvětví různá, se specializací na posudkové lékařství, tituly před jménem jméno FO ve znaleckém posudku ze dne 2. 1. 2021 dospěla k závěru, že žalobce i nadále není schopen výkonu práce v podzemí pro následky pracovního úrazu. Po pracovním úrazu ze dne 27. 3. 2003 vzniklo jiné onemocnění. Žalobci byla v 9/2011 pro pokročilou artrózu implantována totální endoprotéza kyčelního kloubu vpravo. Byla mu zjištěna i artróza kyčelního kloubu vlevo II. st. Toto onemocnění nijak nesouvisí s utrpěným úrazem. Pokročilá artróza nosných kloubů dolních končetin i stav po implantaci totální endoprotézy kyčelního kloubu jsou kontraindikací s výkonem práce obecně v podzemí hlubinných kamenouhelných dolů. Důvodem je jak samotná přítomnost endoprotézy a z ní vyplývající pracovní omezení pro fyzicky těžkou práci, pro práci dlouhodobě ve stoje ale i v sedě, tak i pro práci spojenou se zvedáním a nošením těžkých břemen, pro práci v nerovném terénu, překonávání překážek, lezení po žebřících, doskakování z výšky, pro práce v kleku, dřepu i podřepu. Horník musí být schopen opustit urychleně pracoviště vlastní silou v případě katastrof, otřesů, závalů, požárů apod. Navíc je takový pracovník ohrožen vykloubení protézy při kleku, pádu apod.

12. tituly před jménem právnická osoba, znalec z oboru zdravotnictví, odvětví pracovní úrazy a nemoci z povolání, ve znaleckém posudku ze dne 15. 2. 2022, zpracovaném na základě žádosti žalobce, dospěl k závěru, že u žalobce přetrvává posttraumatická stresová porucha jako následek pracovního úrazu ze dne 27. 3. 2003. Implantace totální endoprotézy pravé kyčle nepředstavovala důvod k vyřazení z práce v podzemí hlubinného dolu. Žalobce mohl v období od 8/2012 do 8/2014, nebýt posttraumatické stresové poruchy, vykonávat práci v podzemí dolu jako vrtmistr. Stav po totální endoprotéze nelze hodnotit jako závažnou poruchu pohybového aparátu, totální endoprotéza těžkou artrózu vyřešila, při kontrole dne 13. 3. 2012 ortoped doporučil plnou zátěž. Vzhledem k tomu, že cizorodý materiál má pouze určitou dobu životnosti, doporučuje se pacientům preventivně klidový režim, v zásadě však v pohybových aktivitách nejsou nijak významně limitováni. V Doplňku č. 1 ze dne 1. 3. 2023 dále uvedl, že artróza pravého kyčelního kloubu řešená totální kloubní endoprotézou, ale s funkčně dobrým výsledkem, představuje podle vyhlášky č. 79/2013 Sb., pouze relativní kontraindikaci, kdy lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou na základě závěru odborného vyšetření. Ošetřující ortoped stav hodnotil jako umožňující plnou zátěž.

13. U jednání dne 20. 10. 2023 byli vyslechnuti znalci tituly před jménem jméno FO, tituly před jménem právnická osoba, tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, a tituly před jménem jméno FO. Znalci setrvali na svých závěrech uvedených ve svých znaleckých posudcích, s tím, že znalec tituly před jménem jméno FO doplnil vyjádření k totální endoprotéze tak, že postižením kyčelního kloubu žalobce trpěl ještě předtím, než se endoprotéze podrobil, tedy musel mít nějaký těžší nález na tom kyčelním kloubu. Jeho neschopnost vykonávat práci v podzemní existovala dávno předtím, než když si nechal kyčelní kloub vyměnit. Stav, který tam u něj nastal, je kontraindikací obecně pro práci v podzemí hlubinných dolů a je přesvědčený, že i pro tu konkrétní práci vrtmistra. To, že ortoped napsal, že je možná plná zátěž, to vůbec neznamená, že člověk může pracovat v podzemí dolu. Když se provede operace a zkoumá se, jak ten kloub funguje, tak se třeba nejdřív povolí zátěž na 20 %, pak na 50 %, což znamená, že ten člověk může chodit o berlích a tu nohu zatěžovat jenom určitou částí své tělesné hmotnosti. A pak se povolí plná zátěž, to znamená, že může chodit bez berlí, ale to vůbec neznamená, že v takovém případě ten člověk může pracovat v podzemí hlubinných dolů. Jednoznačně trval na tom, že s takovým postižením kyčelního kloubu, kterým žalobce prokazatelně trpí, nemůže pracovat jako horník v podzemí hlubinných dolů a dělat v podzemí práci, kterou tam vykonával do roku 2003.

14. Svědek tituly před jménem adresa, vedoucí úseku vrtání a degazace, vypověděl, že práce vrtmistra spočívala v tom, že po přidělení práce vzal potřebné nářadí a sfáral na pracoviště, které bylo na různých místech v dole, a to ať už na hlavních chodbách, nebo přímo v místech kde se razily další chodby nebo dobývalo uhlí. Dělaly se degazační vrty, vrtné testy, vrty pro trhavinu, a to i ruční vrtačkou. Cesta na dané pracoviště probíhala nejprve za pomoci vlaku, kolejovým, popř. závěsným, z výstupního místa se pak pokračovalo pěšky na konkrétní pracoviště, přičemž cesta vedla přes přechodové můstky, byly tam i nerovnosti, kde byly proti uklouznutí chodníky. Vrtmistr vrtal a určený pomocník mu podával vrtné tyče, při vytahování je ukládal na určené místo. Obsluha vrtného stroje nebyla fyzicky namáhavá, namáhavější bylo ruční vrtání. Vrtné testy prováděly přímo v rubání nebo v čelbě. Při ovládání vrtacího stroje mohl vrtmistr u pultu sedět nebo dřepět anebo si mohl u toho i kleknout. U ručního vrtání mohl být i ve stoje nebo shrbený, podle toho, v jaké výšce se vrty vrtaly. Přemísťování vrtného stroje prováděli vrtmistr s pomocníkem. V porovnání s prací na čelbě nebo v rubání byla práce vrtmistra méně náročná. V případě poruchy těžního stroje jsou v jámě žebříky, po kterých lze vylézt na další patro, může to být 50 m i 100 m. V případě, že nemá nářadí v dole ve fochu a bere je ze povrchu, tak váží kolem 10, 15 kilo.

15. Podle § 390 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. (zákoník práce), ve znění účinném v době změny poměrů, změní-li se podstatně poměry poškozeného, které byly rozhodující pro určení výše náhrady škody, může se poškozený i zaměstnavatel domáhat změny v úpravě svých práv, popřípadě povinností.

16. Bylo prokázáno, že žalobce není schopen výkonu práce horníka v podzemí pro následky pracovního úrazu ze dne 27. 3. 2023. Následně v roce 2011 se žalobce podrobil operaci, mu byla provedena totální endoprotéza pravého kyčelního kloubu. Jedná se o obecné onemocnění. Práce vrtmistra v dole spočívala v chůzi po nerovném terénu, přes přechodové můstky, přenášení nářadí (10 kg – 15 kg), vrtání za pomoci vrtacího stroje, popř. ruční vrtačky, a to v různých polohách (stoj, sed, dřep), v přemísťování vrtného stroje a vrtných tyčí, a to na různých důlních pracovištích, zejména čelbě a rubání, popř. v jejich blízkosti. V případě poruchy dopravních prostředků dopravujících horníky blíže k pracovišti, popř. poruchy těžního zařízení, kterým horníci sjíždějí do dolu, je potřeba, aby horník zvládl dlouhou chůzi k jámě určené pro výjezd, případně zvládl vystoupat po žebřících i do značné výšky. Soud po zhodnocení znaleckých závěrů dospěl k tomu, že je třeba se přiklonit k závěrům tituly před jménem adresa a tituly před jménem jméno FO, které vylučují, aby osoba, u které byla provedena totální endoprotéza kyčelního kloubu, byla schopna vykonávat jakoukoliv práci v hlubinném dole, a to s ohledem na pracovní prostředí, náročnost a bezpečnost práce. Tento názor je podporován i shora uvedenými odbornými vyjádřeními. Závěr, že pacienti se po zotavení vrací do běžného aktivního života, neznamená, že by se neměli vyhnout aktivitám, kterými je zvýšenou měrou namáhán umělý kyčelní kloub. Soud za tohoto stavu žalobu zamítl, další navrhované důkazy výslechem svědka a znaleckým posudkem, neprovedl, když má za to, že do věci by nic nového již nevnesly.

17. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 150 o. s. ř. Důvody hodné zvláštního zřetele soud spatřuje v tom, že názory odborníků se různily, byla zpracována řada znaleckých posudků a vyjádření, přičemž žalobce, postižený již pracovním úrazem, se mohl, za situace, že mu bylo sděleno, že práci by směl i s vyměněnou kyčli vykonávat, důvodně domnívat, že bude ve sporu úspěšný. Žalovaný je obchodní společností s rozsáhlým majetkem, nepřiznání náhrady nákladů řízení se v jeho majetkové sféře výrazně neprojeví.

Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně, dvojmo, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné ke Krajskému soudu v Ostravě.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o. s. ř.).