OSKI 24 C 244/2023-31
- Súd:
- Okresní soud v Karviné
- Spisová značka:
- 24 C 244/2023-31
- Dátum rozhodnutia:
- 16. 2. 2024
- ECLI:
- ECLI:CZ:OSKI:2024:24.C.244.2023.1
- Jazyk textu:
- cs
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudcem JUDr. Milanem Pelikánem, Ph.D., ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Anonymizováno zastoupený advokátem Anonymizováno ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 ⟪LB:lb_004⟫ o 37 000 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 25 939 do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 11 061 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 37 000 Kč od 2. 7. 2015 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 7 procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a dále kapitalizovaný úrok za dobu od 18. 6. 2005 do 17. 6. 2006 ve výši 13 507 Kč, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou doručenou soudu dne 26. 5. 2023 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému bylo uloženo zaplatit žalobci částku 37 000 Kč, dále zákonný úrok z prodlení z částky 37 000 Kč od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2015 ve výši 7,05 %, zákonný úrok z prodlení z částky 37 000 Kč od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2016 ve výši 7,05 %, zákonný úrok z prodlení z částky 37 000 Kč od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016 ve výši 7,05 %, zákonný úrok z prodlení z částky 37 000 Kč od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017 ve výši 7,05 %, zákonný úrok z prodlení z částky 37 000 Kč od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017 ve výši 7,05 %, zákonný úrok z prodlení z částky 37 000 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018 ve výši 7,5 %, zákonný úrok z prodlení z částky 37 000 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018 ve výši 8 %, zákonný úrok z prodlení z částky 37 000 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019 ve výši 8,75 %, zákonný úrok z prodlení z částky 37 000 Kč od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019 ve výši 9 %, zákonný úrok z prodlení z částky 37 000 Kč od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020 ve výši 9 %, zákonný úrok z prodlení z částky 37 000 Kč od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020 ve výši 7,25 %, zákonný úrok z prodlení z částky 37 000 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021 ve výši 7,25%, zákonný úrok z prodlení z částky 37 000 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021 ve výši 7,5 %, zákonný úrok z prodlení z částky 37 000 Kč od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022 ve výši 10,75 %, zákonný úrok z prodlení z částky 37 000 Kč od 1. 7. 2022 do 31. 12. 2022 ve výši 14 %, zákonný úrok z prodlení z částky 37 000 Kč od 1. 1. 2023 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí a kapitalizovaný úrok ve výši 13 507 Kč od 18. 6. 2005 do 17. 6. 2006. Žalobce tvrdil, že žalovaný dne 18. 6. 2005 uzavřel s právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, IČ: IČO (dále jen „původní věřitel"), Smlouvu o půjčce tel. číslo (dále jen "smlouva"), na základě níž poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 37 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy, což potvrdil svým vlastnoručním podpisem na smlouvě. Spolu s jistinou půjčky se žalovaný zavázal původnímu věřiteli splatit i souhrnný poplatek ve výši 24 568 Kč, který představoval smluvně sjednané příslušenství pohledávky. Žalovaný se zavázal původnímu věřiteli splatit celkem částku 61 568 Kč, a to v 52 pravidelných týdenních splátkách. Při řádném splácení půjčky by splatnost poslední splátky připadla na den 17. 6. 2006. Sjednaný souhrnný poplatek představuje příjem plynoucí původnímu věřiteli z poskytnutí peněžních prostředků žalovanému, a tedy jeho ekonomická funkce je totožná s funkcí úroků, kteréžto jsou příslušenstvím pohledávky. Žalovaný půjčku včetně sjednaného příslušenství ke dni 17. 6. 2006 nesplatil. Žalovaný původnímu věřiteli uhradil částku ve výši 11 061 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015, uzavřené mezi původním věřitelem a přechodným věřitelem společností Anonymizováno., došlo s účinností ke dni 1. 7. 2015 k postoupení pohledávky na přechodného věřitele (dále jen jako „přechodný věřitel"). Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 25. 6. 2015. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 50 507 Kč a skládala se z nedoplatku jistiny ve výši 37 000 Kč a nedoplatku souhrnného poplatku ve výši 13 507 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 24. 8. 2018 mezi přechodným věřitelem spol. Anonymizováno a žalobcem Anonymizováno došlo k témuž dni k postoupení předmětné pohledávky na žalobce. Smlouva nabyla platnosti a účinnosti ke dni 24. 8. 2018. Žalovaný byl o změně věřitele informován přípisem ze dne 12. 9. 2018. V příloze – Seznamu postoupených pohledávek se pohledávka nachází na řádku č. adresa. Ode dne postoupení pohledávky neuhradil žalovaný na svůj dluh ničeho. Vzhledem k tomu, že smluvně sjednané příslušenství pohledávky bylo žalobci postoupeno v kapitalizované výši, je v žalobním návrhu uplatněno jako kapitalizovaný úrok. Žalobce dále požadoval zákonný úrok z prodlení za období od 1. 7.2015 (tj. od účinnosti postoupení pohledávky na přechodného věřitele) do zaplacení, a to ve výši určené konečným datem splatnosti celého závazku, tj. 17. 6. 2006 počítaný z žalované jistiny pohledávky.
2. Žalobce je zahraniční právnickou osobou. Příslušnost k projednání věci je dána ve smyslu čl. 18 bod 2 nařízení EU č. 1215/2012, ze dne 12. 12. 2012, bydlištěm žalovaného, které je na území České republiky.
3. Žalobce se z nařízeného jednání omluvil, souhlasil s tím, aby soud rozhodl v jeho nepřítomnosti. Žalovaný se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavil. Soud v souladu s § 101 odst. 3 občanského soudního řádu věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.
4. Smlouvou o půjčce č. tel. číslo uzavřenou dne 18. 6. 2005 bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce právnická osoba, IČ: IČO poskytl žalovanému částku ve výši 37 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobci souhrnný poplatek ve výši 24 568 Kč,Anonymizovánocelkem tedy částku 61 568 Kč v 52 týdenních splátkách po 1 184 Kč s tím, že první splátka byla splatná 7. dne od uzavření smlouvy. Žalovaný potvrdil, že uvedenou částku převzal v hotovosti. Smlouvou o postoupení pohledávek včetně přílohy uzavřenou dne 19. 6. 2015 mezi právnická osoba, IČO IČO, a společností SECAPITAL S.á.r.l., reg.č. B 108305, a následně smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi touto společností a žalobcem ze dne 24. 8. 2018 bylo prokázáno, že žalobci byla postoupena pohledávka za žalovaným z výše uvedené půjčky. Oznámení o postoupení pohledávek ze dne 25. 6. 2015, týkající se první smlouvy o postoupení, bylo žalovanému odesláno dne 30. 7. 2015.AnonymizovánoOznámení o postoupení pohledávek ze dne 12. 9. 2018, týkající se druhé smlouvy o postoupení, bylo žalovanému odesláno dne 14. 9. 2018. Výzva před podáním žaloby ze dne 26. 4. 2023 byla žalovanému odeslána dne 27. 4. 2023. Z poskytnutých tvrzení vyplynulo, že žalovaný uhradil předchůdci žalobce částku ve výši 11 061 Kč.
5. Předmětem řízení je závazek ze smlouvy o půjčce uzavřené přede dnem 1. 1. 2014, a proto soud na skutkový stav aplikoval ve smyslu § 3028 odst. 3 občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) dosavadní právní předpisy, tedy zákon č. 40/1964 Sb. občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“).
6. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.
7. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.
8. Podle § 3 odst. 1 obč. zák. výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.
9. Podle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.
10. Podle § 41 obč. zák. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.
11. Podle § 451 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.
12. Podle § 451 odst. 2 obč. zák. bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.
13. Listinami bylo prokázáno, že mezi předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o půjčce (§ 657 obč. zák.), na základě které žalovaný (spotřebitel) od předchůdce žalobce (podnikatele) převzal částku ve výši 37 000 Kč, kterou měl vrátit v 52 týdenních splátkách po 1 184 Kč, tedy celkem částku 61 568 Kč. Žalovaný uhradil předchůdci žalobce částku ve výši 11 061 Kč.
14. Závazky ze smluv uzavíraných se spotřebitelem (spotřebitelské smlouvy) nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran (§ 56 odst. 1 obč. zák.). Ustanovení § 55 odst. 2 obč. zák. ve znění účinném do 31. 7. 2010 (tedy v době uzavření smlouvy) stanovilo (dle názoru soudu v rozporu s úvodními ustanoveními a zejména čl. 3 a čl. 5 Směrnice Rady ES č. 93/13/EHS ze dne 5. 4. 1993), že neplatnosti ujednání v rámci spotřebitelských smluv je třeba se dovolat (relativní neplatnost). S účinností od 1. 8. 2010 (zákon č. 155/2010 Sb.) bylo ustanovení § 55 odst. 2 obč. zák. změněno tak (v souladu s uvedenou směrnicí), že ujednání ve spotřebitelských smlouvách demonstrativně vymezená v § 56 obč. zák. jsou neplatná. Absolutní neplatnost je povinen soud zkoumat z úřední moci, a to, jak z výše uvedeného vyplývá i ve vztahu ke smlouvám uzavřeným před 1. 8. 2010. Půjčka byla žalovanému poskytnuta obchodní společností v rámci její podnikatelské činnosti, jejímž smyslem je vytváření zisku. V této souvislosti je sjednaný souhrnný poplatek nutno postavit na roveň úroku (§ 658 odst. 1 obč. zák.), jakožto ceny za dočasně poskytnuté peněžní prostředky, jehož výše je v rozporu s dobrými mravy. Dohodnutou výši souhrnného poplatku, který přesahuje 60 % poskytnuté částky, soud vyhodnotil jako nepřiměřené ujednání, které je v rozporu s dobrými mravy (§ 3 odst. 1 obč. zák.). Neplatnost pro rozpor s dobrými mravy soud shledal nejen k sjednané výši souhrnného poplatku, ale, s ohledem na adhezní povahu smlouvy, kdy je zřejmé, že bez sjednání poplatku by předchůdce žalobce (původní věřitel) smlouvu neuzavřel, ve vztahu k celé smlouvě.
15. Soud dospěl k závěru, že žalobě lze z titulu bezdůvodného obohacení (§ 451 obč. zák.) částečně vyhovět, a proto zavázal žalovaného vydat žalobci z poskytnutých peněžních prostředků nevrácenou částku, která činí 25 939 Kč (37 000 Kč – 11 061 Kč). Žalovaný byl požádán o plnění (za situace, že nebyla prokázána dřívější výzva k vydání bezdůvodného obohacení, doručená do jeho dispozice – odeslání výzvy k úhradě neprokazuje bez dalšího její doručení do dispozice adresátovi) doručením žaloby jejím uložením u doručujícího orgánu dne 27. 12. 2023. Soud s ohledem na skutečnost, že žalovanému byla žaloba doručena uložením (fikcí), žalobce uplatnil nárok téměř 17 let poté, co měla být poskytnutá částka vrácena a s ohledem na to, že žalovaný je spotřebitelem, kdy při dnes platné právní úpravě se ve vztahu k poskytnutým spotřebitelským zápůjčkám (úvěrům) v případech stanovených v § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, stanoví splatnost nevrácené jistiny až rozhodnutím soudu, rozhodl tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci přiznanou částku do tří dnů od právní moci rozsudku. Ve zbytku soud žalobu zamítl (výrok II.).
16. O nákladech řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto tak, že žádnému z účastníků nebylo právo na jejich náhradu přiznáno. Žalobce byl v řízení převážně neúspěšný a žalovanému, jak z obsahu spisu vyplývá, žádné náklady spojené s tímto řízením nevznikly.
Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně, dvojmo, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné ke Krajskému soudu v Ostravě.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o. s. ř.).