OSKIHA 113 C 226/2023-31

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. et Mgr. Martinou Jílkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o 102 607,55 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 88 712,52 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V rozsahu částky 1 227,42 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 86,47 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 86,19 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 227,42 Kč od datum do zaplacení a úrokem ve výši 22,7 % ročně z částky 1 123,42 Kč od datum do zaplacení, a částky 12 667,61 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 5 432,02 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 7 217,01 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 101 380,13 Kč od datum do datum, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 12 667,61 Kč od datum do zaplacení, a úrokem ve výši 22,2 % ročně z částky 98 614,13 Kč od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 2 293,04 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne datum se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 102 607,55 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tak, že s žalovaným uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně dne datum smlouvu o úvěru, ve které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč, a to na účet č. bankovní účet, které měl žalovaný splatit formou 24 měsíčních splátek po 287,12 Kč. Žalovaný neplnil své smluvní závazky řádně a včas a žalobkyně k datum úvěr zesplatnila. Žalovaný na pohledávku uhradil celkem 5 767,19 Kč. Dále žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o úvěru, ve které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 100 000 Kč, a to na účet č. bankovní účet, které měl žalovaný splatit formou 96 měsíčních splátek po 2 456,53 Kč. Žalovaný neplnil své smluvní závazky řádně a včas a žalobkyně k datum úvěr zesplatnila. Žalovaný na pohledávku uhradil celkem 11 287,48 Kč. Pohledávky byly ke dni datum postoupena žalobkyni. Žalovaný od postoupení pohledávek do podání žaloby nezaplatila na svůj dluh ničeho. Žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění výzvou ze dne datum. Žalovaný dlužnou částku ani přes výzvu nezaplatil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Ve věci bylo nařízeno jednání na datum, přičemž žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).

4. Ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet anonymizováno půjčka ze dne datum bylo zjištěno, že byla sepsána mezi věřitelem právnická osoba, a žalovaným jako dlužníkem. Věřitel se zavázal dlužníkovi poskytnout úvěr ve výši 5 000 Kč, a to na účet č. bankovní účet, které měl žalovaný splatit formou 24 měsíčních splátek po 287,12 Kč Smlouva byla uzavřena prostřednictvím elektronického bankovnictví žalovaného, který smlouvu podepsal pomocí příjmení kódu. Tyto informace jsou v souladu s údaji uvedenými ve standardních informacích o spotřebitelském úvěru.

5. Z vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti ze dne datum vyplývá, že výpočet disponibilní částky byl proveden tak, že od příjmů byly odečteny splátkové výdaje, nesplátkové výdaje (např. podíl na výdajích na bydlení), náklady na vyživované osoby a ostatní deklarované výdaje. Žalovaný měl čistý měsíční příjem ve výši 19 000 Kč, žil v pronajatém domě či bytě.

6. Z výpisů z úvěrového účtu za červen 2019 až duben 2022 vyplývá, že na tento účet byl dne datum načerpán úvěr ve výši 5 000 Kč a k datum zde byl konečný zůstatek ve výši 1 123,42 Kč. Žalovaný uhradil řádné splátky v celkové výši 5 767,19 Kč. Totéž vyplývá z dokumentu označeného jako platební historie.

7. Z žádosti o úvěr ze dne datum se podává, že žalovaný požádal o úvěr ve výši 500 000 Kč.

8. Ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet anonymizováno půjčka ze dne datum bylo zjištěno, že byla sepsána mezi věřitelem právnická osoba, a žalovaným jako dlužníkem. Věřitel se zavázal dlužníkovi poskytnout úvěr ve výši 100 000 Kč, a to na účet č. bankovní účet, které měl žalovaný splatit formou 96 měsíčních splátek po 2 456,53 Kč Smlouva byla žalovaným podepsána osobně na pobočce právní předchůdkyně žalobkyně.

9. Z vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti ze dne datum vyplývá, že výpočet disponibilní částky byl proveden tak, že od příjmů byly odečteny splátkové výdaje, nesplátkové výdaje (např. podíl na výdajích na bydlení), náklady na vyživované osoby a ostatní deklarované výdaje. Žalovaný měl čistý měsíční příjem ve výši 14 518 Kč, žil v pronajatém domě či bytě s družkou. Žalovaný splácel právní předchůdkyni žalobkyně měsíčně částku 261,12 Kč a jiným subjektům měsíčně částku 1 750 Kč.

10. Z výpisů z úvěrového účtu za říjen 2020 až duben 2022 vyplývá, že na tento účet byl dne datum načerpán úvěr ve výši 100 000 Kč a k datum zde byl konečný zůstatek ve výši 98 614,13 Kč. Žalovaný uhradil řádné splátky v celkové výši 11 287,48 Kč. Totéž vyplývá z dokumentu označeného jako platební historie.

11. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne datum se podává, že úvěr ve výši 100 000 Kč byl ke dni datum zesplatněn.

12. Z vyčíslení pohledávky ze dne datum se podává, že žalovaný z úvěru ve výši 5 000 Kč dlužil ke dni datum celkem 1 332,58 Kč.

13. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně jako postupník koupila od postupitele pohledávky za žalovaným, pohledávky byly identifikovány v příloze smlouvy. Z potvrzení ze dne datum se podává, že žalobkyně za postoupené pohledávky uhradila úplatu.

14. V oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, odeslané žalovanému dne datum, postupitel oznámil žalovanému postoupení pohledávky žalobkyni.

15. Výzvou k plnění ze dne datum, odeslanou žalovanému dne datum, byl žalovaný vyzván k úhradě částky 162 524,25 Kč, a to do datum.

16. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byly sjednány smlouvy o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. o. z. Na základě první smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující zavázala, že žalovanému jako úvěrovanému poskytne peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč, a to na účet č. bankovní účet, které měl žalovaný splatit formou 24 měsíčních splátek po 287,12 Kč. Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně uhradil pouze 5 767,19 Kč. Na základě druhé smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující zavázala, že žalovanému jako úvěrovanému poskytne peněžní prostředky ve výši 100 000 Kč, a to na účet č. bankovní účet, které měl žalovaný splatit formou 96 měsíčních splátek po 2 456,53 Kč. Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně uhradil pouze 11 287,48 Kč Tyto smlouvy soud s ohledem na postavení účastníků, kdy právní předchůdkyně žalobkyně vystupovala při uzavírání smluv v postavení podnikatele a žalovaný v postavení spotřebitele, považuje za smlouvy spotřebitelské, na které dopadá zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru účinný od 1. 12. 2016 (dále jen„ zákon“). Bylo tedy nezbytné posoudit, zda právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z ustanovení § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona, tedy zda při uzavření smluv o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle názoru soudu právní předchůdkyně žalobkyně výše uvedené povinnosti nedostála. Při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházela právní předchůdkyně žalobkyně z deklarovaného příjmu žalovaného ve výši 19 000 Kč a poté 14 518 Kč. U první smlouvy nebyly uvedeny žádné výdaje, u druhé pak výdaje na předchozí úvěry ve výši 261,12 Kč a 1 750 Kč. Žalovaný uvedl, že žije v pronajatém bytě a podílí se na náklady na bydlení ve výši nejdříve 100 % a poté 48,39 %. Z žalobkyní předložených důkazů však není patrné, jaké byly žalovaného náklady na bydlení a jaké byly jeho další výdaje. Dále nepředložila žádné důkazy ohledně příjmů žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně se dle názoru soudu řádným způsobem nezabývala zkoumáním zejména výdajové stránky žalovaného a spokojila se toliko se sociodemografickými údaji, které nic nevypovídají o skutečných výdajích žalovaného, a to navíc za situace, kdy sám žalovaný v žádosti neuvedl žádné výdaje. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu je dána, neboť jí pohledávka za žalovaným byla postoupena ve smyslu ustanovení § 1879 a násl. o. z., a žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno podáním ze dne datum. Žalobkyně byla poučena o nutnosti předložit důkazy ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. o skutečnostech rozhodných pro posouzení jejího nároku právě z hlediska dostatečného prověření úvěruschopnosti žalovaného, avšak žádné další důkazy nenavrhla.

17. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně nedostála své povinnosti řádně zkoumat úvěruschopnost žalovaného. Podle § 87 odst. 1 věty prvé a druhé zákona jsou proto smlouvy o úvěru neplatně, neboť byly sjednány v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 věty druhé zákona a k této neplatnosti soud přihlíží i bez návrhu. Žalovaný jako spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí zákona. Jiné povinnosti z neplatných smluv spotřebiteli nevznikají. Žalobkyni proto vzniklo právo na vrácení jistin úvěrů. Žalovaný na částku 5 000 Kč uhradil celkem 5 767,19 Kč a žalobkyni tak nadále nic nedluží, neboť bezdůvodné obohacení v rozsahu zaplacené částky vydal. Žalovaný na částku 100 000 Kč uhradil celkem 11 287,48 Kč, a je proto povinen vrátit žalobkyni částku 88 712,52 Kč. Tato částka byla tedy žalobkyni v I. výroku tohoto rozsudku přiznána spolu se zákonným úrokem z prodlení podle § 1970 o. z., a to ve výši požadované žalobkyní, když soud nemůže žalobkyni přiznat více, než v žalobě žádala. Žalovaný byl prokazatelně vyzván k úhradě dlužné částky až předžalobní výzvou žalobkyně ze dne datum s termínem splnění do datum, takže žalobkyni přísluší úroky z prodlení od datum do zaplacení. Ve zbývající části byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, neboť nárok na tyto částky vyplývá z absolutně neplatné smlouvy. Rovněž byl zamítnut požadavek na úrok z prodlení z přiznané částky předcházející datu datum, kdy žalovaný nebyl v prodlení s úhradou dlužné částky.

18. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. na základě úspěchu ve věci tak, že žalovaný je k jejich náhradě povinen žalobkyni, která byla ve věci úspěšná v rozsahu 7,2 % (žalobkyně byla úspěšná co do 53,6 % a neúspěšná co do 46,4 % z předmětu řízení včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni rozhodnutí), a to k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) Náklady řízení žalobkyní účelně vynaložené činí částku 31 847,80 Kč a představují zaplacený soudní poplatek ve výši 5 131 Kč, odměnu za 4 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby a účast na jednání dne datum) v celkové výši 20 880 Kč, když za tarifní hodnotu je dle § 8 odst. 1 AT považována částka 102 607,55 Kč a sazba za jeden úkon právní služby činí dle § 7 bodu 5 AT částku 5 220 Kč, 4 režijní paušály po 300 Kč (§ 13 odst. 4 AT), tj. 1 200 Kč, a náhradu za daň z přidané hodnoty v celkové částce 4 636,80 Kč, když zástupce žalobkyně je plátcem DPH.

19. Na základě výše uvedeného tedy přiznal soud žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 7,2 % z částky 31 847,80 Kč, tedy ve výši 2 293,04 Kč.

20. Soud nepřiznal žalobkyni na náhradě nákladů řízení odměnu za písemné podání ze dne datum (doplnění žaloby), neboť se nejedná o účelný úkon, když za situace, kdy by byla ze strany žalobkyně podána perfektní žaloba, nebyla by zapotřebí její doplnění. Takové náklady řízení pak nemůžou jít k tíži žalovaného.

21. Žalobkyně doložila soudu odeslání předžalobní výzvy k plnění žalovanému, a splnila tak podmínku pro přiznání náhrady nákladů řízení podle § 142a o. s. ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. byl žalovaný zavázán zaplatit tuto částku zástupci žalobkyně. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově, a to písemně, ve dvou vyhotoveních.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí či exekuci.