OSKIHA 117 C 173/2021-73

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní JUDr. Silvií Morongovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ naposledy bytem adresa žalovaného, anonymizována dvě slova ⟪LB:lb_005⟫ t. č. neznámého pobytu ⟪LB:lb_006⟫ zastoupený opatrovníkem příjmení jméno příjmení, advokát ⟪LB:lb_007⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_008⟫ o: 50 598,89 Kč s příslušenstvím

I. Co do úroku ve výši 13,99 % ročně z částky 49 195,08 Kč za dobu od datum do zaplacení se řízení zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 764,31 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 16 764,31 Kč za dobu od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Co do částky 33 834,58 Kč, co do úroku kapitalizovaného za dobu od datum do datum ve výši 2 728,75 Kč a dále ve výši 23,99 % ročně z částky 49 195,08 Kč za dobu od datum do datum a ve výši 10 % ročně z částky 49 195,08 Kč za dobu od datum do zaplacení a co do úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 32 430,77 Kč za dobu od datum do zaplacení a ve výši 1,75 % ročně z částky 16 764,31 Kč za dobu od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice 56 % na náhradě nákladů řízení žalovaného v částce, jejíž výše bude určena samostatným usnesením, na účet Okresního soudu v Karviné do tří dnů od právní moci tohoto samostatného usnesení.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne datum a doplněnou dne datum se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 50 598,89 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně právnická osoba, a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o vydání kreditní karty anonymizováno číslo na základě které se původní věřitel zavázal žalovanému poskytnout revolvingový úvěr do výše úvěrového rámce 50 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splácet spolu se smluvním úrokem ve výši 23,99 % ročně a s dalšími poplatky dle této smlouvy a ceníku původního věřitele v pravidelných minimálních měsíčních splátkách. Žalovaný úvěr průběžně čerpal, přičemž vyčerpal částku v celkové výši 68 754,61 Kč. Před uzavřením smlouvy původní věřitel zkoumal úvěruschopnost žalovaného, kdy vycházel z údajů poskytnutých klientem v návrhu na uzavření smlouvy o vydání kreditní karty. Dále byly v rámci posouzení úvěruschopnosti klienta kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovním registru klientských informací, insolvenčním rejstříku a databázi Ministerstva vnitra ČR. Při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného původní věřitel porovnával jeho příjem a výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ a výpočtem byla zjištěna částka disponibilních zdrojů žalovaného. Po provedeném individuálním hodnocení klienta původní věřitel žádosti žalovaného vyhověl. Žalovaný však nesplácel dohodnuté splátky řádně a včas, proto původní věřitel přistoupil v souladu s produktovými podmínkami dne datum k zesplatnění úvěru. Žalovaný uhradil splátky v celkové výši 15 426,97 Kč. Následně byla pohledávka za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne datum postoupena společností právnická osoba právnická osoba a.s., a následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena právnická osoba a.s. žalobkyni. Žalobkyně se tedy žalobou domáhala uhrazení nesplacené jistiny úvěru v celkové výši 49 195,08 Kč, neuhrazených poplatků ve výši 1 403,81 Kč (poplatky za pojištění kreditní karty vyúčtované v měsíci březen až červen 2020), dále kapitalizovaného úroku za dobu od datum do datum ve výši 2 728,75 Kč a dále úroku ve výši 23,99 % ročně z částky 49 195,08 Kč za dobu od datum do zaplacení a z důvodu prodlení žalovaného rovněž úhrady zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného ve výši 10 % ročně z částky 49 195,08 Kč za dobu od datum do zaplacení. Na předžalobní výzvu k úhradě žalovaný nereagoval.

2. Jelikož není známo místo pobytu žalovaného, když na zjištěné adrese v anonymizována dvě slova je dle sdělení polského soudu neznámý a přes podniknuté kroky se adresu pobytu žalovaného nepodařilo příslušnému polskému soudu zjistit, a rovněž soudu není známa adresa pobytu žalovaného na území České republiky či jiného státu, ustanovil soud žalovanému usnesením ze dne 13. 10. 2022 č. j. číslo jednací opatrovníka v osobě advokáta anonymizováno jméno příjmení.

3. Opatrovník žalovaného žalobou uplatněný nárok ani částečně neuznal a navrhoval, aby žaloba byla zamítnuta v celém rozsahu. Namítal, že původní věřitel nezkoumal dostatečně příjmovou a výdajovou stránku žalovaného a splnění těchto zákonných povinností žalobkyně v tomto řízení neprokázala. Z toho důvodu je předmětná úvěrová smlouva absolutně neplatná. Navíc výši sjednaného úroku opatrovník žalovaného hodnotí jako nepřiměřen vysokou, což rovněž způsobuje neplatnost tohoto smluvního ujednání.

4. K vyjádřením opatrovníka žalovaného žalobkyně uvedla, že při posouzení úvěruschopnosti žalovaného původní věřitel vycházel zejména z informací získaných od spotřebitele, a rovněž z informací získaných nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Právní předchůdce žalobkyně po ověření výdajů shledal příjem žalovaného za dostačující a předmětný úvěr žalovanému poskytl. V daném případě se jedná o úvěr menšího rozsahu a sjednaný úrok odráží rovněž skutečné náklady banky související s poskytováním úvěrů, které jsou pevné a neodvisí od výše poskytnuté částky. V případě úvěru v nižší výše je tedy ospravedlnitelný vyšší úrok, jakožto platba za poskytnuté peněžní prostředky, jelikož absolutní částka zaplacená za poskytnuté prostředky bude stále podstatně nižší než v případě úvěrů velkého rozsahu. Ačkoli se tedy úrok jeví jako vyšší, výše sjednaného úroku není v rozporu s dobrými mravy.

5. S ohledem na ustanovení § 122 zákona číslo o spotřebitelském úvěru vzala žalobkyně podáním ze dne datum ve spojení s podáním ze dne datum žalobu zpět co do úroku ve výši 13,99 % ročně z dlužné jistiny úvěru, tj. z částky 49 195,08 Kč za dobu od datum do zaplacení. Vzhledem k částečnému zpětvzetí žaloby učiněnému před zahájením jednání ve věci soud řízení v souladu s ust. § 96 o. s. ř. v rozsahu zpětvzetí žaloby zastavil, aniž zjišťoval stanovisko opatrovníka žalovaného.

6. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci:

Dne datum byla mezi společností právnická osoba, a žalovaným na základě návrhu žalovaného sjednána smlouva o vydání kreditní karty, jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru čerpaného prostřednictvím kreditní karty ve výši úvěrového rámce 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal čerpaný úvěr splácet spolu s úrokem ve výši 23,99 % ročně a sjednanými poplatky dle smlouvy a ceníku původního věřitele v anuitních měsíčních splátkách dle sjednaného splátkového kalendáře. (prokázáno návrhem Smlouvy o vydání kreditní karty anonymizováno číslo kopie občanského průkazu žalovaného). Před poskytnutím úvěru původní věřitel zkoumal úvěruschopnost žalovaného, kdy vycházel ze vstupních informací zadaných žalovaným v návrhu na uzavření smlouvy a dále bylo při posuzování úvěruschopnosti klienta využito interních a externích datových zdrojů, provedeny potřebné lustrace a dle zjištěných informací z těchto zdrojů, dle informací získaných od klienta a dále s ohledem na výši úvěru byla vyhodnocena schopnost žalovaného úvěr splácet. Hodnocení klienta je individuální a v daném případě žalovaný dostal nabídku na základě průměrných příjmů deklarovaných žalovaným ve výši 42 500 Kč, když nebyly žádné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet. V návrhu na uzavření smlouvy žalovaný uvedl, že je ženatý, bydlí ve vlastním domě/bytě, je zaměstnaný jako ředitel, nezbytné měsíční výdaje má ve výši 7 000 Kč a splácí úvěry ve splátkách po 5 260 Kč. Z výpisu z registru CBL bylo zjištěno, že žalovaný je v pořádku, nebyla nalezena žádná negativní informace. Výsledky lustrace žalovaného v dalších registrech a databázích nebyly soudu předloženy (prokázáno návrhem Smlouvy o vydání kreditní karty anonymizováno číslo protokolem o ověření úvěruschopnosti žalovaného vystaveného právnická osoba a výpisem z CBL ze dne datum). Ohledně čerpání úvěru žalovaným žalobkyně odkázala na souhrnný výpis z účtu kreditní karty, ze kterého bylo zjištěno, že žalovaný v období od datum do datum čerpal úvěr platbami u obchodníka v celkové výši 32 191,28 Kč, další čerpání je nejasného původu a neurčité, když dle výpisu měly tyto platby být čerpány jako„ hotovost na účet-jistina“, není však zjevné, o jaký účet se jednalo a z jakého důvodu je částka v originální měně výrazně vyšší než ve zúčtovací měně, i když se u obou částek jedná o českou korunu. Žalovaný původnímu věřiteli na svůj dluh uhradil celkem 15 426,97 Kč (prokázáno souhrnným výpisem z účtu kreditní karty). Přípisem ze dne datum zaslaným žalovanému na původní věřitel informoval žalovaného o prohlášení již vyčerpané částky úvěru včetně úroků a všech ostatních finančních závazků za okamžitě splatné a vyzval žalovaného k okamžité úhradě celkové dlužné částky ve výši 53 327,64 Kč (prokázáno Prohlášením o okamžité splatnosti a výzvou k uhrazení dluhu ze dne datum a podacím archem ze dne datum). Následně byla pohledávka za žalovaným původním věřitelem právnická osoba postoupena právnická osoba a.s., která pohledávku za žalovaným postoupila žalobkyni (prokázáno Rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek č. 2018 ze dne datum, Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum včetně příloh, Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum včetně příloh, Oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum včetně podacího archu ze dne datum a Oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum včetně podacího archu ze dne datum). Předžalobní výzvou ze dne datum, zaslanou žalovanému na kontaktní adresu i adresu trvalého pobytu, vyzvala žalobkyně žalovaného k uhrazení dlužné částky v celkové výši 68 793,95 Kč (prokázáno Předžalobní výzvou k úhradě ze dne datum a podacím archem ze dne datum). Z dalších důkazů provedených listin soud nic podstatného ve věci nezjistil.

7. Soud má za prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 občanského zákoníku ve znění od 1. 1. 2014 (dále jen „občanský zákoník“), na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému revolvingový úvěr čerpaný prostřednictvím kreditní karty do výši úvěrového rámce 50 000 Kč a žalovaný se poskytnutý úvěr zavázal spolu se sjednaným úrokem a sjednanými poplatky splácet původnímu věřiteli ve sjednaných anuitních splátkách. Po právní stránce soud současně aplikoval ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), podle něhož je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. V tomto řízení žalobkyně neprokázala, že její právní předchůdce zkoumal úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, pouze deklarovala, že původní věřitel posoudil schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet podle příjmu žalovaného uvedeného v návrhu na uzavření smlouvy, z výsledku lustrace žalovaného v bankovních i nebankovních registrech, přičemž u výdajů žalovaného vycházel z částky odhadnuté na základě historických dat ČSÚ. Výsledek lustrace žalovaného v příslušných registrech nebyl soudu doložen. Svá tvrzení žalobkyně ač poučena ve smyslu § 118a odst. 1 a odst. 3 o. s. ř. nedoplnila, provedení dalších důkazů o skutečnostech rozhodných pro posouzení jejího nároku soudu nenavrhla. Soud má proto za to, že žalobkyně neprokázala, že před uzavřením její právní předchůdce zkoumal úvěruschopnost žalovaného řádně, když příjem ani výdaje žalovaného nebyly žádným způsobem ověřeny, a je proto nutno dospět k závěru, že shora uvedená smlouva je ve smyslu § 87 odst. 1 věta prvá zákona o spotřebitelském úvěru neplatná, přičemž se ve smyslu ustanovení § 588 občanského zákoníku k neplatnosti tohoto právního jednání soud přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti. Plnil-li proto právní předchůdce žalobkyně z neplatné smlouvy o úvěru žalovanému, pak je dle ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru žalovaný povinen vrátit původnímu věřiteli resp. žalobkyni, na kterou byla pohledávka za žalovaným postoupena dle ust. § 1879 občanského zákoníku, poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. V řízení bylo prokázáno čerpání úvěru žalovaným pouze v celkové výši 32 191,28 Kč, a to platbami u obchodníka, ostatní platby a způsob jejich zaúčtování na úvěrový účet jsou nejasné a neurčité. K jednání dne datum se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být soudem o nutnosti doplnění důkazu k tvrzení, že žalovaným byla v rámci úběru vyčerpána částka v celkové výši 68 754,61 Kč. Žalovaný na svůj dluh před podáním žaloby již částečně plnil, a to částkou v celkové výši 15 426,97 Kč a toto plnění je třeba odpočítat od nároku žalobkyně, a to bez formálního zápočtu, který u vypořádání z neplatné smlouvy není potřeba provádět, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly. S ohledem na výše uvedené bylo žalobě vyhověno pouze co do částky 16 764,31 Kč (poskytnuté peněžní prostředky ve výši 32 191,28 Kč – úhrada ve výši 15 426,97 Kč). Jelikož je žalovaný s úhradou peněžitého dluhu v prodlení přiznal soud žalobkyni v souladu s ust. § 1968 a § 1970 občanského zákoníku rovněž nárok na úrok z prodlení z dlužné částky 16 764,31 Kč, a to ode dne datum, jak požadovala žalobkyně, když soud je žalobou vázán, i když žalovaný byl k vrácení poskytnutého plnění vyzván už prohlášením o okamžité splatnosti úvěru ze dne datum, které soud v souladu s ust. § 573 o. z. považuje za doručené dne datum a žalovaný se tak ocitl v prodlení s úhradou dlužné částky již ke dni datum. Zbývající část uplatněného nároku žalobkyně byla zamítnuta, neboť má původ v absolutně neplatné smlouvě. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu je dána, neboť na ni byla pohledávka za žalovaným postoupena ve smyslu § 1879 občanského zákoníku.

8. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s ust. § 146 odst. 2 zavázal dále soud žalobkyni, aby žalovanému zaplatila na náhradě nákladů řízení 56 % účelně uplatněných nákladů řízení, neboť žalovaný byl úspěšný co do 78 % uplatněného nároku, když částečné zpětvzetí žaloby nebylo učiněno pro chování žalovaného. Při výpočtu procesního neúspěchu žalobkyně byl zohledněn rovněž rozsah příslušenství pohledávky, který byl žalobkyni přiznán a který byl zamítnut, přičemž soud toto příslušenství kapitalizoval ke dni vyhlášení rozhodnutí. Náklady žalovaného vzniklé v tomto řízení spočívají v odměně a náhradě hotových výdajů ustanoveného opatrovníka a budou hrazeny na účet Okresního soudu v Karviné, když náklady za žalovaného hradil stát. O výši nákladů řízení žalovaného uložených k úhradě žalobkyni bude rozhodnuto samostatným usnesením poté, co bude pravomocně rozhodnuto o výši odměny a náhrady hotových výdajů opatrovníka žalovaného.

Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Ostravě, písemně, ve 2 vyhotoveních.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.