OSKO 7 C 220/2022-22

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Monikou Mikšovskou jako samosoudkyní ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 3 543 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 543 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 543 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Kolíně číslo variabilní symbol, soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalované zaplacení částky 3 543 Kč s příslušenstvím jako nákladů, které ji vznikly v souvislosti s dopravou žalované do zdravotnického zařízení, dále za vyšetření žalované praktickým lékařem a za vyšetření biologického materiálu. Tyto náklady žalovaná přes výzvy doposud neuhradila.

Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

K výzvě soudu, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání, se účastníci nevyjádřili, proto má soud za to, že nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ust. § 115a o.s.ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.

Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud dospěl k tomuto skutkovému závěru:

Dne datum byla žalovaná příslušníky Policie České republiky dopravena služebním vozidlem do nemocnice, neboť měla pozitivní výsledek testu na návykové látky. Vyšetřením bylo prokázáno, že žalovaná má pozitivní nález na amfetamin/metamfetamin. Žalobkyně vynaložila za dopravu žalované do zdravotnického zařízení částku 148,86 Kč, za vyšetření praktickým lékařem částku 256,75 Kč a za vyšetření biologického materiálu částku 3 137,20 Kč. Žalovaná byla marně vyzývána k úhradě uvedených částek.

Po provedeném dokazování má soud za to, že žaloba byla podána důvodně. Žalobkyně v souladu s § 24 zák. č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, vyúčtovala žalované náklady spojené s odborným lékařským vyšetřením a s přepravou žalované do zdravotnického zařízení ve výši 3 543 Kč, které žalovaná na výzvu žalobkyně neuhradila. Soud proto uložil žalované povinnost dlužnou částku žalobkyni zaplatit, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku (§ 1970 obč. zák., § 2 vl. nař. číslo Sb).

O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 151 odst. 1 věta prvá o.s.ř. za situace, kdy plně úspěšná žalobkyně žádné náklady řízení nepožadovala.

Výrok o povinnosti žalované zaplatit České republice soudní poplatek na uvedený účet zdejšího soudu ve výši 1 000 Kč má oporu v ustanovení § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., neboť žalobkyně je od soudních poplatků osvobozena a podle úspěchu ve věci přechází povinnost platit poplatek na žalovanou. Výše poplatku byla stanovena dle položky 1 bod 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků.

Lhůta k plnění byla žalované stanovena dle § 160 odst. 1 věty prvé o.s.ř.

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o.s.ř.).

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.