OSLI 16 C 76/2026-30

ROZSUDEK ⟪LB:lb_001⟫ JMÉNEM REPUBLIKY ⟪LB:lb_002⟫ Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Koškem ve věci ⟪LB:lb_003⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_004⟫ proti ⟪LB:lb_005⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_006⟫ o zaplacení částky 37 155,15 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 16 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ve zbytku zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna doplatit České republice, na účet Okresního soudu v Liberci soudní poplatek za řízení ve výši 371 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 37 155,15 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 16 677,20 Kč od 11. 9. 2025 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovanou uzavřela dne datum smlouvu o úvěru č. hodnota, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až od výše 34 100 Kč s možností postupného čerpání, součástí smlouvy byly i VOP a Sazebník, se kterými se žalovaná seznámila. Úvěruschopnost byla ověřena na základě prohlášení žalované o jeho poměrech a v Centrální evidenci exekucí (dále jen „CEE“), insolvenčním rejstříku (dále jen „ISIR“), výpisu z registru PČR hledaných osob, výpisu z registru politicky aktivních osob (registr Starostové), výpisu katastrálního rejstříku – kontrola platnosti adresy, výpis z registru „sankční seznamy“ a interního registru historie klienta a podle interní metodiky schválené Českou národní bankou. ISIR a CEE byly ke dni datum negativní, CNCB (databáze NRKI, BRKKI) umožňovala splácení při ověření datum. Příjem žalované žalobkyně ověřila z výpisu z účtu. Žalobkyně žalované vyplatila dne datum částku 12 200 Kč a dne datum částku 3 800 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím v denních splátkách, kdy první splátka byla splatná dne datum a konec kreditového rámce měl nastat dne 16. 4. 2030. Mezi účastníky byly sjednány volitelné služby, a to služba „Anonymizováno“ za poplatek ve výši 330 Kč a služba „Informační SMS servis“ za poplatek ve výši 28,80 Kč. Žalovaný se dále zavázal hradit poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše a smluvní úrok ve výši 1,016 % denně z nesplacené části jistiny. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek, žalobkyně proto smlouvu vypověděla, o čemž žalovanou informovala emailem ze dne 10. 9. 2025, přičemž k výpovědi došlo téhož dne. Žalovaný se tak prokazatelně dostal do prodlení úhradou celého úvěru dne 11. 9. 2025. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z jistiny, kterou žalobkyně požaduje za období od 12. 6. 2025 do 10. 9. 2025 v celkové výši 971,06 Kč. Ke dni sepisu žaloby činila jistina 16 000 Kč, poplatek za vyplacení tranší úvěru 3 118,40 Kč, smluvní úrok 19 506,89 Kč, poplatek za službu „Anonymizováno“ 330 Kč a poplatek za službu „Informační SMS servis“ 28,80 Kč.

2. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, její stanovisko k žalobou uplatněnému nároku nebylo zjištěno.

3. Účastníci řízení byli soudem ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) vyzváni zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, s tím že v případě že se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude souhlas s tímto postupem soudu předpokládán ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. Žalobkyně ani žalovaná se k postupu soudu nevyjádřily. Soud proto rozhodl bez nařízení jednání, vycházeje z obsahu spisu a listinných důkazů.

4. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění; mezi účastníky byla dne datum uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, ve které se žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému částku až do výše 34 100 Kč s tím, že jednotlivé tranše úvěru budou poskytovány bezhotovostně na bankovní účet. Nedílnou součástí smlouvy byly mj. Všeobecné obchodní podmínky a Sazebník, ve smlouvě bylo obsaženo prohlášení žalované o seznámení se a souhlasu s nimi. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky splácet v denních splátkách ve výši stanovené VOP spolu s úrokem ve výši 1,016 % denně. Žalovaný se dále zavázal uhradit poplatek za vyplacení tranše úvěru ve výši 1,99 % z čerpané částky. Mezi účastníky byly sjednány volitelné služby, a to služba „Anonymizováno“ za poplatek ve výši 165 Kč za vyplacení každé tranše a služba „Informační SMS servis“ za poplatek ve výši 0,96 Kč denně. Pro případ prodlení s úhradou dlužné splátky byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně ohledně částky z níž je žalovaná v prodlení (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne datum). Žalobkyně poskytla žalované dne datum částku 12 200 Kč a dne datum částku 3 800 Kč bezhotovostním převodem na účet č. č. účtu (prokázáno Přehledem bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli). Žalobkyně žalovanou před podáním žaloby vyzvala k úhradě dlužné částky ve výši 38 939,03 Kč s upozorněním na možné soudní vymáhání pohledávky výzvou ze dne 14. 12. 2025 (prokázáno předžalobní výzvou včetně podacího lístku).

5. Při posuzování úvěruschopnosti žalobkyně vycházela ze skutečností, že v domácnosti žalované žijí tři osoby, všechny mající příjem, ověřeného čistého měsíčního příjmu ve výši částka, výše čistého měsíčního příjmu uvedeného spotřebitelem částka, pravidelných měsíčních výdajů na půjčky 1 500 Kč, pravidelných měsíčních výdajů na bydlení 6 000 Kč, ostatních nezbytných výdajů 0 Kč a ostatních zbytných výdajů 5 000 Kč, vypočítaných minimálních nákladů ve výši 11 593,6666666667 Kč. Příjem byl doložen výpisem z účtu. S rezervou pro výdaje ve výši 700 Kč činí disponibilní příjem žalované 10 406,3333333333 Kč. Posouzení úvěruschopnosti žalobkyně vyhodnotila jako úspěšné (prokázáno Výpisem o posouzení úvěruschopnosti u společnosti Anonymizováno a listinou označenou jako identifikované příjmy). Žalobkyně ověřila finanční situaci žalované výpisem z účtu za období od datum do datum. Žalovaná měla pravidelný měsíční příjem ze zaměstnání ve výši kolem částka (prokázáno výpisem z účtu).

6. Další předložené listiny soud nehodnotil, neboť nemají pro věc žádný význam.

7. Podle ustanovení § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

8. Podle ustanovení § 86 odst. zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. Podle ustanovení § 87 odst. zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejím základě žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši částka. Smlouva byla s ohledem na povahu smluvních stran byla uzavřena v režimu spotřebitelského úvěru a dopadá na ni zvláštní úprava ze zákona o spotřebitelském úvěru.

11. Na základě výše citovaného ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru žalobkyni tíží důkazní břemeno v tom smyslu, že důkladně posoudila úvěruschopnost žalovaného (resp. její právní předchůdkyně).

12. Žalobkyně však k dotazu soudu, jakým způsobem posuzovala úvěruschopnost žalované, uvedla, že úvěruschopnost posuzovala na základě dokladů o příjmu, výpisů z databází NRKI, hodnocení klienta a prohlášení dlužníka. Žalobkyně předložila listinu „výpis o posouzení úvěruschopnosti“, „identifikované příjmy“ a rovněž výpisy z účtů. Soud tyto listiny zhodnotil a dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že by s odbornou péčí posuzovala schopnost spotřebitele (žalované) splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Z identifikovaných příjmů, což jsou prakticky strojově zpracované výpisů z účtů, avšak obsahující jen příjmové položky, nelze věrohodně ověřit schopnost dlužníka splácet úvěr, právě proto, že nepředstavují úplný obraz situace na dlužníkově účtu. Ta je patrná až z dodatečně předložených výpisů z účtu. Není zřejmé, jak výdaje a případné další dluhy žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti vyhodnotila, neboť žalobkyně zohledňuje pouze výdaje tvrzené žalovanou a „vypočítané údaje“, jejichž výši nijak nezdůvodňuje. Žalobkyně neprokázala ani tvrzené lustrace v registrech. Na základě výše popsaného stavu tak soud ve věci dospěl k závěru, že žalobkyně neposuzovala majetkové a výdělkové poměry obezřetně a zcela rezignovala na prověření výdajů žalované. Za této situace nelze mít splnění povinnosti posoudit schopnost dlužníka úvěr splácet za řádně splněnou. Listiny, ze kterých poskytovatel vycházel, neumožňují učinit závěr o tom, že neexistují důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Bylo přitom opakovaně judikováno, že věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, tedy věřitel musí aktivně zjišťovat a prověřovat úvěruschopnost dlužníka, nikoli se spokojit pouze s ničím nedoloženými prohlášeními (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu České republiky ze dne 1.4.2015 č.j. 1 As 30/2015-39). V opačném případě věřitel nejedná s odbornou péčí, neboť předpokladem odborné péče je ověření údajů, které dlužník věřiteli poskytl (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25.7.2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 9.2.2023 sp. zn. 33 Cdo 2981/2022).

13. Vzhledem k tomu, že smlouva o úvěru uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou je absolutně neplatná dle ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú., má žalobkyně právo na vrácení zbývající části jistiny. V řízení bylo prokázáno vyplacení částky 16 000 Kč. Žalovaná dle tvrzení žalobkyně ničeho neuhradila. Co do částky 16 000 Kč, bylo proto žalobě vyhověno, neboť žalovaná nepopírala, že tuto částku žalobkyni nevrátila. Ve zbylém rozsahu byla žaloba s odkazem na výše uvedené důvody zamítnuta.

14. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalovaná měla v řízení větší úspěch a měla by tak právo na náhradu nákladů řízení v poměru svého úspěchu. Protože však žalované žádné náklady nevznikly, soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

15. Žalobkyně podáním návrhu na zahájení řízení splnila poplatkovou povinnost pouze v sazbě stanovené pro návrh na vydání elektronického platebního rozkazu. Protože však elektronický platební rozkaz nebyl vydán a soud ve věci dále vedl sporné řízení, bylo nutno podle bodu 2 položky 2 sazebníku soudních poplatků doměřit poplatek do výše poplatku náležejícího za žalobu na peněžité plnění podle položky 1 sazebníku. Soud proto žalobkyni uložil povinnost zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 371 Kč, tedy rozdíl mezi poplatkem již uhrazeným a poplatkem odpovídajícím předmětu řízení. Jelikož soud již jednal ve věci samé, rozhodl o povinnosti k úhradě doplatku spolu s rozhodnutím, kterým se řízení končí (§ 9 odst. 4 písm. a) a odst. 6 zákona o soudních poplatcích).

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.