OSLI 24 C 136/2026-28

Okresní soud v Liberci rozhodl soudkyní Mgr. Ing. Danou Semirádovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 24 205 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení 24 205 Kč a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 17 672 Kč od 4. 11. 2023 do zaplacení se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu původně u Okresního soudu v Trutnově dne 18. 3. 2026, žalobkyně nárokovala vůči žalovanému ze smlouvy o úvěru č. hodnota uzavřené její právní předchůdkyní společností právnická osoba, IČO IČO, a žalovaným dne 3. 10. 2022 zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 13 072 Kč a smluvního úroku ve výši 4 600 Kč, a to spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 4. 11. 2023 do zaplacení, a dále zaplacení smluvní pokuty ve výši 6 533 Kč. Tvrdila, že žalovaný čerpal úvěr v celkové výši 20 000 Kč, který měl být splacen nejpozději do 3. 11. 2023. Žalovaný úvěr řádně nesplácel a nejpozději dne 4. 11. 2023 se dostal do prodlení. Žalobkyně uvedla, že pohledávku za žalovaným nabyla smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou s původní věřitelkou společností právnická osoba dne 23. 6. 2025.

2. Usnesením Okresního soudu v Trutnově č. j. číslo ze dne 30. 3. 2026 tamní soud vyslovil svoji místní nepříslušnost a věc postoupil Okresnímu soudu v Liberci (dále jen „soud“) jako soudu místně příslušnému k projednání a rozhodnutí věci.

3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, jeho stanovisko k žalobou uplatněnému nároku nebylo zjištěno.

4. Soud věc projednal a rozhodl podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) v nepřítomnosti účastníků vycházeje z obsahu spisu a z provedených důkazů, když žalobkyně, která svoji neúčast omluvila, s tímto postupem souhlasila a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. Předvolání k jednání spolu se žalobou bylo žalovanému doručeno na adrese trvalého pobytu (§ 46b písm. a/ o. s. ř.) uvedené v záhlaví tohoto rozsudku s tím, že písemnosti se považují za doručené tzv. fikcí dnem 11. 6. 2026 (§ 49 odst. 4 o. s. ř.).

5. Žalobkyně v dané věci žalobou uplatnila vůči žalovanému k zaplacení pohledávku, kterou měla od původní věřitelky společnosti právnická osoba nabýt postoupením. Zabýval se tudíž soud nejprve tím, že žalobkyně je oprávněna k uplatnění pohledávky u soudu, tj. její aktivní věcnou legitimací.

6. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

7. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

8. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

9. Nejvyšší soud ve svém rozhodování k dnes již neúčinné právní úpravě zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“), vycházel z toho, že smlouvou o postoupení pohledávky dochází ke změně v osobě věřitele, tj. do právního vztahu mezi věřitelem a dlužníkem nastoupí na místo původního věřitele (postupitele) věřitel nový (postupník), aniž by došlo ke změně v obsahu závazku. Není-li ve smlouvě o postoupení pohledávky dohodnuto jinak, dochází ke změně osoby věřitele již uzavřením smlouvy, bez ohledu na to, zda postupitel postoupení pohledávky dlužníkovi oznámil, popř. postupník postoupení pohledávky dlužníkovi prokázal; možnost dlužníka přivodit zánik svého dluhu vůči dosavadnímu věřiteli (§ 526 odst. 1 věta druhá obč. zák.) tím není dotčena (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 61/2010, či v něm citovaný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2007, sp. zn. 29 Odo 360/2005). Tamtéž Nejvyšší soud uzavřel, že ke změně v osobě věřitele přitom může dojít jen na základě platné smlouvy o postoupení pohledávky, kdy nový věřitel (postupník) nabývá nejen postupovanou pohledávku, ale spolu s ní též aktivní věcnou legitimaci k jejímu uplatnění a úplnému výkonu. Naproti tomu je otázka platnosti smlouvy o postoupení pohledávky nerozhodná z hlediska účinku splnění dluhu postupníkovi, oznámí-li dlužníku postoupení pohledávky postupitel. Z těchto závěrů Nejvyšší soud vychází i nadále za stávající právní úpravy, viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2024, sp. zn. 23 Cdo 712/2024.

10. Z uvedeného plyne, že v případě, kdy postupitel dlužníka o postoupení pohledávky řádně nevyrozumí, musí soud ve sporu o zaplacení takové pohledávky posuzovat platnost postupní smlouvy, neboť postupník prokazuje svoji aktivní legitimaci pouze smlouvou.

11. V dané věci žalobkyně ničeho o tom, kdy a jakým způsobem a zda vůbec postupitel (společnost právnická osoba) žalovaného vyrozuměla o postoupení pohledávky, netvrdila. Předložila listinu s oznámením o postoupení pohledávky ze dne 16. 7. 2025 adresovanou žalovanému o tom, kdy a jakým způsobem a zda vůbec se tato listina dostala do sféry dispozice žalovaného, rovněž nebylo ničeho tvrzeno. Předloženo bylo potvrzení o odeslání zásilky žalovanému odesílatelem advokátem tituly před jménem jméno FO dne 21. 7. 2025. Potvrzení o odeslání však svědčí pouze o tom, že listina byla žalovanému prostřednictvím odeslána, nevypovídá však již ničeho o tom, zda doručovaná listina se také dostala do sféry jeho dispozice. Oznámení (vyrozumění) o postoupení pohledávky je jednostranným hmotněprávním jednáním postupitele, které ke své účinnosti vůči nepřítomné osobě vyžaduje, aby projev vůle došel do sféry dispozice takové osoby (§ 570 odst. 1 o. z.). Sférou dispozice je přitom třeba rozumět konkrétní možnost nepřítomné osoby seznámit se s jí adresovaným právním jednáním. Právní teorie i soudní praxe takovou možností chápe nejen samotné převzetí písemného hmotněprávního jednání adresátem, ale i ty případy, jestliže doručením dopisu, obsahujícího projev vůle, do bytu adresáta či do jeho poštovní schránky, popřípadě i vhozením oznámení do poštovní schránky o uložení takové zásilky, nabyl adresát hmotněprávního jednání objektivní příležitost seznámit se s obsahem zásilky. Přitom není nezbytné, aby se adresát skutečně seznámil s obsahem hmotněprávního jednání, dostačuje, že měl objektivně příležitost tak učinit (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2005, sp. zn. 26 Cdo 864/2004). V daném případě žádná z listin připojených k žalobě nesvědčila o tom, že oznámení postupitele o postoupení pohledávky ze dne 16. 7. 2025 bylo žalovanému doručeno, tedy že jej převzal či že se jinak dostalo do sféry jeho dispozice. Vedle toho je významné i to, že oznámení o postoupení pohledávky nelze považovat za platné právní jednání, neboť neobsahuje podpis postupitele, který je nezbytnou náležitostí právního jednání učiněného v písemné formě, jakož i to, že číslo smlouvy o půjčce Anonymizováno uvedené v oznámení, z níž plynoucí pohledávka má být postupována, neodpovídá číslu smlouvy uvedenému žalobkyní v žalobě ani číslu na smlouvy samotné Anonymizováno. Nebylo tedy prokázáno, že postupitel oznámil žalovanému (dlužníkovi) postoupení pohledávky žalobkyni, a tudíž se soud zabýval dále tím, zda žalobkyně, jakožto postupník, příslušnou smlouvou postoupení pohledávky prokázala.

12. Žalobkyně předložila smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 23. 6. 2025 uzavřenou mezi společností právnická osoba jakožto postupitelem a žalobkyní jakožto postupníkem. Podle ujednání v článku 2.3 smlouvy pro vyloučení pochybností postupuje tímto postupitel na postupníka pohledávky spolu use všemi souvisejícími poplatky a právy, které se k nim vztahují, a to ke dni podpisu. Podle ujednání v článku 2.4 smlouvy postoupení nabývá účinnosti zaplacením úplaty v souladu s článkem 3. Podle ujednání v článku 3.2 písm. a) smlouvy platí, že pokud postupník nezaplatí úplatu za podmínek stanovených v článku 3.1(tj. do 10 dnů ode dne podpisu smlouvy) bude tato smlouva s okamžitou platností ukončena.

13. Podle § 548 o. z. vznik, změnu nebo zánik práv lze vázat na splnění podmínky. Je-li zánik práva nebo povinnosti vázán na nemožnou podmínku, nepřihlíží se k ní (odst. 1). Podmínka je odkládací, závisí-li na jejím splnění, zda právní následky jednání nastanou. Podmínka je rozvazovací, závisí-li na jejím splnění, zda právní následky již nastalé pominou (odst. 2).

14. V daném případě smluvní strany ujednáním v článku 2.4 smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26. 3. 2025 vázaly postoupení pohledávek, tj. účinnost smlouvy, na naplnění odkládací podmínky spočívající v zaplacení sjednané úplaty za postoupené pohledávky. O tom, kdy a jakým způsobem a zda vůbec žalobkyně tuto úplatu zaplatila, žalobkyně ničeho neuvedla a o této skutečnosti nesvědčila ani žádná z listin připojených k žalobě. Bez toho, aby bylo prokázáno, že žalobkyně úplatu za postoupené pohledávky zaplatila v souladu s tím, co bylo ujednáno, a byla tudíž naplněna sjednaná odkládací podmínka účinnosti smlouvy (postoupení pohledávek), nelze uzavřít, zda došlo k postoupení pohledávek žalobkyni, a tím ani, zda je dána její věcná legitimace k vymáhání předmětné pohledávky vůči žalovanému v soudním řízení. Soud tudíž žalobu zcela zamítl, neboť nedostatek aktivní věcné legitimace žalobkyně je samostatným a prvořadým důvodem, který vede k zamítnutí žaloby, aniž by bylo třeba zabývat se věcí samou.

15. Soud byl při jednání připraven poskytnout žalobkyni poučení podle § 118a odst. 3 o. s. ř. o tom, že nepředložením důkazu o zaplacení úplaty za postoupené pohledávky neunáší své důkazní břemeno ohledně ve věci rozhodné skutečnosti, žalobkyně se však svojí neúčastí při jednání soudu o poučení a možnost reagovat na ně připravila.

16. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. v situaci, kdy ve věci zcela úspěšnému žalovanému, který by měl právo na náhradu nákladů řízení, žádné podle obsahu spisu nevznikly.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci.