OSLN 1 C 38/2026-41

Súd:
Okresní soud v Lounech
Spisová značka:
1 C 38/2026-41
Dátum rozhodnutia:
16. 9. 2026
ECLI:
ECLI:CZ:OSLN:2026:1.C.38.2026.1
Jazyk textu:
cs

ROZSUDEK ⟪LB:lb_001⟫ JMÉNEM REPUBLIKY ⟪LB:lb_002⟫ Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Vyskočilovou v právní věci ⟪LB:lb_003⟫ žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce, adresa zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_004⟫ proti ⟪LB:lb_005⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_006⟫ o určení vlastnického práva k přívěsu

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá, aby soud určil, že vlastníkem přívěsu VIN VIN, RZ: SPZ, rok výroby hodnota, je žalovaný, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou podanou soudu dne datum domáhala vydání rozhodnutí, kterým soud určí, že žalovaný je vlastníkem přívěsu VIN VIN, RZ: SPZ, rok výroby hodnota. Uvedl, že přívěs prodal žalovanému kupní smlouvou ze dne datum uzavřenou v písemné formě. Kupní cena ve výši 2 500 Kč měla být uhrazena při podpisu smlouvy, vlastnické právo mělo přejít na žalovaného a žalovaný se zavázal zajistit přepis přívěsu v registru vozidel do 14 dnů. Jelikož žalovaný přepis nezajistil ani přes výzvy správního orgánu a následnou předžalobní výzvu, domáhal se žalobce určení, že vlastníkem přívěsu je žalovaný.

2. Soud ve věci nařídil jednání na den datum, k němuž se dostavil zástupce žalobce i žalovaný. Žalovaný uplatněný nárok neuznal a namítl, že k uzavření kupní smlouvy nikdy nedošlo. Připustil, že se se žalobcem setkal v souvislosti se zájmem o koupi přívěsu, avšak na místě schůzky žádný přívěs nebyl. Žalobce mu měl nabízet pouze registrační značku a doklady, o které neměl zájem. Proto nic nekoupil, žádnou kupní cenu nezaplatil, žádný přívěs nepřevzal a kupní smlouvu nepodepsal. Současně popřel pravost podpisu kupujícího na předložené smlouvě.

3. Z kupní smlouvy ze dne datum soud zjistil, že jako prodávající je v ní označen žalobce a jako kupující žalovaný. Předmětem smlouvy je přívěs vlastní výroby, rok výroby hodnota, VIN VIN, registrační značka SPZ. Kupní cena byla sjednána ve výši 2.500 Kč s tím, že měla být uhrazena v hotovosti při uzavření smlouvy. Součástí textu smlouvy je také prohlášení kupujícího o převzetí přívěsu a souvisejících dokladů. Listina je opatřena podpisem označeným jako podpis prodávajícího a podpisem označeným jako podpis kupujícího.

4. Z usnesení Magistrátu města adresa ze dne datum č. j. sp.zn. a ze sdělení téhož správního orgánu soud zjistil, že v registru silničních vozidel je jako vlastník předmětného přívěsu nadále evidován žalobce a že správní orgán v souvislosti s návrhem na změnu údajů vyzýval žalovaného k poskytnutí potřebné součinnosti, ta však nebyla poskytnuta.

5. Z předžalobní výzvy ze dne datum, dodejky a potvrzení o převzetí zásilky soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovaného k provedení přepisu přívěsu v registru vozidel a že tato výzva byla žalovanému doručena dne 11. 11. 2025.

6. Z výpovědi žalovaného soud zjistil, že žalovaný potvrdil osobní setkání se žalobcem dne 16. 9. 2023, k němuž došlo na základě jeho zájmu o koupi přívěsu inzerovaného žalobcem. Uvedl, že na místo přijel společně se svými rodiči. Po příjezdu však zjistil, že se na místě žádný přívěs nenachází. Žalobce mu měl nabízet pouze registrační značku a doklady k přívěsu, o které žalovaný zájem neměl, neboť zamýšlel zakoupit samotný přívěs. Z tohoto důvodu podle své výpovědi od jednání ustoupil, žádnou kupní cenu nezaplatil, žádný přívěs ani doklady nepřevzal a žádnou kupní smlouvu nepodepsal. Současně výslovně popřel pravost podpisu kupujícího na předložené kupní smlouvě.

7. Z výpovědi svědkyně jméno FO soud zjistil, že se společně se žalovaným a svědkem jméno FO dostavila na místo plánované koupě přívěsu v oblasti adresa. Svědkyně uvedla, že důvodem cesty byl zamýšlený nákup přívěsu žalovaným. Po příjezdu zůstala po celou dobu sedět ve vozidle, a proto neslyšela obsah komunikace mezi účastníky. Vypověděla však, že po návratu žalovaného a jméno FO do vozidla jí bylo sděleno, že k zamýšlené koupi nedošlo, protože na místě nebyl žádný přívěs. Svědkyně dále uvedla, že finanční prostředky určené pro případnou koupi měla po celou dobu u sebe, žalovanému žádné peníze nepředávala a po návratu domů je měla stále v držení. Současně uvedla, že si nevybavuje, že by žalovaný nebo svědek jméno FO měli po návratu do vozidla v držení jakékoliv doklady vztahující se k přívěsu.

8. Z výpovědi svědka jméno FO soud zjistil, že se schůzky účastnil proto, aby zhodnotil technický stav přívěsu, který měl žalovaný v úmyslu zakoupit. Potvrdil, že po příjezdu na místo žádný přívěs neviděl. Uvedl, že krátce po zahájení jednání odešel do vozidla, protože nebylo co posuzovat. Neviděl předání žádných finančních prostředků ani podpis jakékoliv listiny. Z rozhovoru se žalovaným následně pochopil, že žalobce nabízel pouze doklady k přívěsu bez samotného přívěsu. Současně vypověděl, že žalovaný si z místa neodvezl žádný přívěs ani doklady a že nezaznamenal žádné jednání, z něhož by bylo možno usuzovat na uzavření kupní smlouvy.

9. Podle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

10. Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku se kupní smlouvou prodávající zavazuje odevzdat kupujícímu věc a umožnit mu nabýt vlastnické právo k ní a kupující se zavazuje věc převzít a zaplatit kupní cenu.

11. Podle § 1099 občanského zákoníku nabývá kupující vlastnické právo k movité věci její účinností, nestanoví-li zákon nebo ujednání stran jinak.

12. Podle § 8 a § 8a zákona č. 56/2001 Sb. lze při změně vlastnictví vozidla provést změnu údajů v registru silničních vozidel i při neposkytnutí součinnosti druhého účastníka převodu.

13. Soud se přednostně zabýval existencí naléhavého právního zájmu na straně žalobce a dospěl k závěru, že naléhavý právní zájem na požadovaném určení ve smyslu § 80 o. s. ř. je dán. Žalobce se domáhá odstranění rozporu mezi evidenčním stavem vedeným v registru silničních vozidel a tvrzeným skutečným právním stavem. Bez požadovaného určení by jeho právní postavení zůstalo nejisté.

14. Žalobce prokazoval své tvrzení o uzavření kupní smlouvy především kupní smlouvou ze dne datum. Tato listina má povahu soukromé listiny. Zatímco pravost podpisu prodávajícího nebyla v řízení zpochybněna, žalovaný pravost podpisu označeného jako podpis kupujícího od počátku řízení výslovně a jednoznačně popíral. Poté, co žalovaný pravost podpisu na soukromé listině výslovně popřel, nemohl soud z této listiny bez dalšího vycházet a bylo na žalobci, aby pravost listiny a skutečnosti v ní tvrzené prokázal dalšími důkazy.

15. Soud žalobce postupem podle § 118a odst. 3 o. s. ř. poučil o potřebě označit důkazy k prokázání těchto skutečností. Žalobce následně navrhl mimo jiné zpracování znaleckého posudku z oboru písmoznalectví, který by mohl být způsobilým důkazem k posouzení pravosti sporného podpisu, tento důkazní návrh však při závěrečném jednání vzal zpět. Ostatní provedené důkazy tvrzení žalobce nepotvrdily. Výpověď žalovaného byla v podstatných bodech podporována výpověďmi obou vyslechnutých svědků, kteří shodně uvedli, že na místě schůzky žádný přívěs neviděli a nezaznamenali ani předání kupní ceny či podpis kupní smlouvy. Soud si je vědom, že ani jeden ze svědků neměl po celou dobu nepřetržitý přehled o jednání mezi účastníky, jejich výpovědi proto samy o sobě nevylučují možnost další komunikace mezi účastníky po jejich odchodu. Současně však neposkytují žádnou podporu tvrzení žalobce o uzavření kupní smlouvy, zaplacení kupní ceny nebo předání přívěsu. Jiný důkaz způsobilý prokázat pravost podpisu žalovaného na kupní smlouvě, zaplacení kupní ceny či převzetí přívěsu žalobce nepředložil. Za této důkazní situace soud uzavřel, že žalobce neunesl důkazní břemeno ohledně tvrzení, že mezi účastníky byla dne datum uzavřena kupní smlouva, na jejímž základě žalovaný nabyl vlastnické právo k předmětnému přívěsu. Nebylo rovněž prokázáno tvrzení žalobce, že současně s uzavřením kupní smlouvy došlo k předání a převzetí přívěsu. K této skutečnosti nebyl proveden žádný přímý důkaz a provedené důkazy naopak svědčí o tom, že osoby přítomné schůzce žádný přívěs na místě neviděly. Soud současně zohlednil, že vyslechnutí svědci jméno FO a jméno FO jsou matkou a otcem žalovaného, a mají proto na výsledku řízení určitý osobní zájem. Z tohoto důvodu soud jejich výpovědi hodnotil se zvýšenou obezřetností a nepřehlédl možnou motivaci svědků vypovídat ve prospěch žalovaného. Tato okolnost však sama o sobě nezakládá nevěrohodnost jejich výpovědí. Obě výpovědi byly vzájemně v podstatných bodech souladné, logické a odpovídaly též obraně žalovaného uplatňované již od počátku řízení. Současně nelze přehlédnout, že svědci nepodávali kategorická tvrzení o všech okolnostech věci, ale otevřeně připouštěli rozsah svých poznatků i skutečnosti, které sami nevnímali. Jejich výpovědi proto soud považoval za věrohodné potud, pokud popisovaly okolnosti, které svědci osobně vnímali. Ani z takto hodnocených výpovědí však nevyplynuly skutečnosti způsobilé prokázat uzavření kupní smlouvy mezi účastníky, zaplacení kupní ceny nebo předání předmětného přívěsu žalovanému. Nad rámec uvedeného soud podotýká, že ani případné odlišné hodnocení výpovědí jméno FO a jméno FO by nemohlo samo o sobě vést k vyhovění žalobě. Důvodem zamítnutí žaloby totiž nebylo prokázání tvrzení žalovaného, nýbrž neunesení důkazního břemene žalobcem ohledně uzavření kupní smlouvy, pravosti podpisu kupujícího na předložené listině a nabytí vlastnického práva žalovaným. Skutečnost, že žalovaný následně nereagoval na výzvy správního orgánu ani na předžalobní výzvu žalobce, sama o sobě neprokazuje uzavření kupní smlouvy ani nabytí vlastnického práva k přívěsu. Proto soudu nezbylo než žalobu zamítnout.

16. Pokud jde o náklady řízení, žalovaný byl sice plně procesně úspěšný, avšak při závěrečném jednání se práva na jejich náhradu výslovně vzdal. Proto bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Lounech.

Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo návrh na exekuci podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.