OSLN 11 C 149/2026-39

USNESENÍ ⟪LB:lb_001⟫ Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Koberovou, Ph.D., ve věci ⟪LB:lb_002⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_003⟫ proti ⟪LB:lb_004⟫ žalované: Jméno žalované, narozená rodné přijmení Datum narození žalované bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_005⟫ o 17 690 Kč s příslušenstvím

Rozsudek Okresního soudu v Lounech ze dne 17. 9. 2026, č. j. 11 C 149/2026-39 se v odůvodnění bod 7 opravuje tak, že se chybně uvedená poslední věta odůvodnění: „ Lhůtu k plnění soud určil do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když neshledal žádné skutečnosti odůvodňující jinou lhůtu k plnění“ vypouští.

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč ve splátkách po 1 500 Kč měsíčně splatných nejpozději k 25. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, podle které by byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni 7 690 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 14 000 Kč od 30. 5. 2025 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna doplatit část nezaplaceného soudního poplatku ve výši 200 Kč na účet Okresního soudu v Lounech do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Při přepisu shora specifikovaného rozhodnutí došlo ke zjevné nesprávnosti patrné i z obsahu spisu, když lhůta k plnění byla ve výroku stanovena ve splátkách.

Soud proto v souladu s ustanovením § 164 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) uvedenou zjevnou nesprávnost tímto usnesením opravil.

1. Žalobkyně podala u Okresního soudu v Lounech žalobu, ve které se domáhala po žalované zaplacení částky 17 690 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Svůj návrh odůvodnila tím, že původní věřitel právnická osoba., IČO: IČO (dále jen „původní věřitel“), uzavřel se žalovanou prostřednictvím sítě internet dne datum smlouvu o úvěru č. hodnota, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč bankovním převodem na účet žalované č. č. účtu. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky. Žalobkyně v žalobě podrobně popsala proces uzavření smlouvy. Původní věřitel prověřil před poskytnutím úvěru úvěruschopnost žalované. Předmětem žaloby je nesplacená jistina ve výši 10 000 Kč a smluvní úrok ve výši 40 % měsíčně za první měsíc doby čerpání úvěru ve výši 4 000 Kč. Žalobkyně dále žádala smluvní pokutu za prodlení ve výši 3 690 Kč. Původní věřitel postoupil pohledávku žalobkyni.

2. Soud věc projednal podle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. bez přítomnosti žalobkyně, která se z jednání omluvila. K jednání se dostavila žalovaná, která uvedla, že smlouvu s původním věřitelem uzavřela způsobem uvedeným v žalobě, částku 10 000 Kč čerpala. Nepamatuje si, zda předkládala nějaké doklady ke své majetkové situaci. Mzdu má kolem hodnota Kč měsíčně. Její náklady s bydlením činí hodnota Kč, má dvě vyživovací povinnosti, další výdaje se zdravotním stavem dcery a s rodiči. Má řadu dalších dluhů, jsou jí prováděny srážky ze mzdy v exekuci. Byla by schopna splácet měsíčně cca 1 500 Kč. Své majetkové poměry potvrdila i v rámci účastnické výpovědi.

3. Žalobkyně předložila listinu nazvanou smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota, potvrzení o provedené platbě, oznámení o zesplatnění úvěru, smlouvu o postoupení pohledávek ze dne datum, oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, výzvu k úhradě ze dne 30. 5. 2026. Listina nazvaná smlouva o úvěru je záznamem, podle kterého se původní věřitel zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 10 000 Kč na dobu neurčitou. Úroková sazba činila 40 % měsíčně. Smlouva neobsahuje vlastnoruční podpis žalované, ani neobsahuje doklad o elektronickém podpisu. Dle potvrzení o platbě a sdělení banka, které soud vyžádal, dne datum byla zaslána na shora uvedený účet žalované částka 10 000 Kč. Dle smlouvy o postoupení pohledávek původní věřitel postoupil pohledávku žalobkyni a dopisem ze dne datum vyrozuměl žalovanou o postoupení pohledávky a vyzval ji k úhradě pohledávky do tří dnů. Dopisem ze stejného dne podaným k poštovní přepravě, byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky zástupkyní žalobkyně, ve lhůtě tří dnů. Z vnitřního informačního systému soud zjistil, že je na žalovanou vedena jedna exekuce a šest soudních řízení o zaplacení finančních částek v různé výši od cca 10 750 Kč do 26 820 Kč.

4. Mezi původním věřitelem a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, jejíž náležitosti jsou upraveny v zákoně č. 89/2012 Sb. občanském zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) a též v zákoně č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně se k jednání nedostavila a soud ji nemohl poskytnout poučení podle § 118a odst. 3 o. s. ř. k označení důkazů k prověřování úvěruschopnosti žalované. Úvěrová smlouva je v takovém případě neplatná absolutně v souladu s ustálenou judikaturou k zákonu č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (§ 87), která vychází z rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-679/18. Nelze též přehlédnout, že sjednaný úrok 40 % měsíčně má lichevní charakter. Žalobkyně, která nárok nabyla postoupením pohledávky, má v takovém případě jen nárok na vydání bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2991 odst. 2 občanského zákoníku a § 2993 občanského zákoníku v podobě částky 10 000 Kč, kterou žalovaná čerpala. V řízení byl prokázán spor o možnost žalované dlužnou částku zaplatit. Lhůtu k plnění jistiny soud určí na návrh některé ze smluvních stran podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (§ 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru). Výrok, kterým soud při využití § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru určí lhůtu k plnění v budoucnu splatné části dluhu, má konstitutivní povahu. Proto nelze uvažovat o tom, že by spotřebitel z této části dluhu platil úrok z prodlení (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022). Z tohoto důvodu nelze uložit žalované ani ztrátu výhody splátek. Lhůtu k plnění soud určil ve splátkách po 1 500 Kč měsíčně, když sama žalovaná uvedla, že je schopna tuto částku splácet a odpovídá její současné majetkové situaci, která byla v řízení prokázána. Ve zbývající části soud žalobu zamítl.

5. O náhradě nákladů řízení pak bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Při posuzování úspěchu a neúspěchu soud přihlíží k požadovanému příslušenství. V řízení tak měla převážně úspěch žalovaná. Náhradu nákladů řízení však nežádala. Soud proto rozhodl tak, že žádnému z účastníků nepřiznal nárok na náhradu nákladů řízení.

6. Žalobkyně zaplatila z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 800 Kč, návrh nebyl soudem povolen, věc byla převedena z aplikace CEPR do sporného řízení, důsledně tomu je žalobkyně povinna doplatit část soudního poplatku ve výši 200 Kč, když soudní poplatek celkem činí 1 000 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, na účet Okresního soudu v Lounech.

7. Lhůtu k plnění soud určil do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když neshledal žádné skutečnosti odůvodňující jinou lhůtu k plnění.

Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon soudního rozhodnutí (exekuci).