OSLT 12 C 24/2018-874

ROZSUDEK ⟪LB:lb_001⟫ JMÉNEM REPUBLIKY ⟪LB:lb_002⟫ Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudcem Martinem Masárem ve věci ⟪LB:lb_003⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A se sídlem Adresa advokáta A: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B se sídlem Adresa advokáta B ⟪LB:lb_004⟫ o vypořádání společného jmění manželů

I. Z majetku, který měli žalobkyně a žalovaný ve společném jmění manželů, se přikazuje do vlastnictví žalovaného pozemek parc. č. 1666/11, jehož součástí je dům v obci a katastrálním území adresa u Máchova jezera, zapsaný v katastru nemovitostí na listu vlastnictví č. hodnota.

II. Z majetku, který měli žalobkyně a žalovaný ve společném jmění manželů, se přikazují do vlastnictví žalovaného zůstatky na účtech č. č. účtu, č. 1076605740287/0100 a č. 1076605810257/0100.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na vyrovnání jejího podílu částku ve výši částka do tří měsíců od právní moci tohoto výroku rozsudku. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice-Okresnímu soudu v Litoměřicích na náhradě nákladů řízení částku částka ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci tohoto výroku rozsudku. na náhradě nákladů řízení částku částka ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci tohoto výroku rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vypořádání zaniklého společného jmění účastníků (dále jen „SJM“) s tím, že manželství účastníků bylo uzavřeno datum a pravomocně rozvedeno dne datum. Předmětem řízení (vypořádání) učinila žalobkyně následující položky: 1) pozemek parc. č. 1666/11, jehož součástí je dům v obci a katastrálním území adresa u Máchova jezera, zapsaný na listu vlastnictví č. hodnota u právnická osoba pro Liberecký kraj, katastrální pracoviště česká adresa, 2) investice za dobu trvání manželství do zhodnocení pozemku parc. č. 283/10 a pozemku st. parc. č. hodnota, jehož součástí je budova s číslem popisným 486, rodinný dům obojí zapsáno ve vlastnictví žalovaného na LV 8282 vedené Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště adresa, katastrální území adresa) investice částka použité ze SJM na splacení hypotečního úvěru žalovaného u banky, vzniklého žalovanému při koupi nemovitostí uvedených pod bodem 2), 4) investice za dobu trvání manželství do zhodnocení průmyslového areálu v Terezínské ulici v Lovosicích na pozemcích parc. č. 2895/12, 2896/3 a 2900 (zapsáno ve vlastnictví žalovaného na LV 5286 vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště adresa, katastrální území adresa), 5) finanční prostředky nacházející se k datum na účtech: č. č. účtu, č. účtu u právnická osoba. a č. č. účtu u Volksbank Löbau--Zitau 6) další finanční prostředky získané žalovaným z prodeje obchodního podílu ve společnosti právnická osoba ve výši cca částka 7) další blíže neupřesněné finanční prostředky získané žalovaným z podnikání, např. ty, které vložil po zániku manželství do společnosti právnická osoba. 8) pohledávku žalovaného vůči společnosti právnická osoba z titulu nevyplaceného podílu na zisku za roky 2004-2015

2. Uvedený majetek žalobkyně navrhovala přikázat žalovanému. Výši vypořádacího podílu z tohoto majetku, který by měl být vyplacen žalobkyni, žalobkyně neuvedla. V průběhu řízení, a to konkrétně až dne datum žalobkyně navrhla vypořádání také obchodního podílu 100 % ve společnosti právnická osoba s tím, že prodeje tohoto obchodních podílů, které za trvání manželství žalovaný realizoval, jsou s ohledem na námitku relativní neplatnosti vznesenou žalobkyní neplatné, a podíl je stále v nevypořádaném SJM. Vzhledem k tomu, že tento návrh byl učiněn až po uplynutí doby 3 let od zániku SJM, podle § 741 písm. c) zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) má soud za to, že tento podíl (nebyl-li platně prodán) náleží nikoli do SJM, ale do podílového spoluvlastnictví, tedy společně oběma účastníkům, a jejich podíly na něm jsou stejné, v každém případě nemůže být předmětem tohoto řízení s ohledem na opožděnost návrhu. Žalobkyně dále navrhovala s ohledem na nevýhodnost prodeje obchodního podílu 100 % ve společnosti právnická osoba, aby pro tuto nehospodárnost žalovaného byla přiznána pro žalobkyni výhodnější disparita podílu. Vzhledem k tomu, že tento obchodní podíl nebyl učiněn předmětem tohoto řízení včas, a soud se jím nemohl zabývat, nemohla být ani nehospodárnost při jeho prodeji zohledňována při vypořádání tohoto společného jmění. Dne datum žalobkyně navrhla, aby se předmětem vypořádání staly i prostředky, které žalovaný za dobu trvání manželství nabyl svým podnikáním, tento návrh je však opět opožděný, neboť nebyl učiněn do tří let od zániku SJM, a nemůže být předmětem tohoto řízení. Ani snaha žalobkyně dovodit dodržení zákonné tříleté lhůty (v níž měly být příjmy z této společnosti navrženy soudu k vypořádání) poukazem na to, že v žalobě uvedla, že společnost právnická osoba vznikla po uzavření manželství (což v této společnosti prodal, a tento nemůže být předmětem vypořádání, i kdyby byl ve společném jmění manželů, což však bylo v řízení spolehlivě vyvráceno. Pokud tedy žalobní tvrzení směřují k dovození nároku na disparitu podílů proto, že se žalovaný nevýhodně zbavil majetku, nelze z nich logicky dovodit, že činí předmětem vypořádání příjmy z tohoto majetku – návrh na vypořádání těchto příjmů žalobkyně učinila až datum, tedy zjevně opožděně. Stejně tak argumentace žalobkyně, že návrhem na vypořádání prostředků ve výši cca částka, které žalovaný vložil do společnosti právnická osoba. se žalobkyně implicitně zamýšlela domáhat mnohonásobně vyššího nároku na vypořádání všech příjmů žalovaného ze společnosti právnická osoba, je zcela v rozporu s jazykovým vyjádřením i logickým výkladem tohoto právního úkonu. Ve svém závěrečném návrhu žalobkyně poukazovala na skutečnost, že odpočet „obvyklého nájemného“ od splátek hypotéky je vzhledem k okolnostem (které spatřuje v bezplatné práci pro žalovaného v jeho firmě a vybudování úspěšné firmy její zásluhou) v rozporu s dobrými mravy. Dále v závěrečném návrhu žádala uplatnění disparity podílů, když dle jejího názoru by formální výpočet vypořádacího podílu byl nespravedlivý, neboť žalovaný disponuje majetkem v řádu desítek miliónů, kdy původ tohoto majetku má kořeny v manželství se žalobkyní z výnosů z podnikání nabytých v době trvání manželství.

3. Žalovaný v podání ze dne datum k položce 1) souhlasil s vypořádáním pozemku parc. č. 1666/11, jehož součástí je dům bez čísla popisného ve výstavbě (dosud nezapsaný v katastru nemovitostí), přičemž předmětem vypořádání chtěl učinit i závazek v SJM ve výši 1,2 mil. Kč (později upřesněno na částka), který při výstavbě vznikl vůči společnosti (později uvedl bratrovi – č. l. 288), která stavbu realizovala. Vzhledem k tomu, že tento návrh byl učiněn až po uplynutí doby 3 let od zániku SJM, podle § 741 písm. c) zákona č. 89/2012 Sb. o. z. má soud za to, že tento dluh (pokud existuje) náleží společně oběma účastníkům a jejich podíly na něm jsou stejné. Na tuto skutečnost nemá dle názoru soudu žádný vliv ani to, kdy se žalovaný o podání návrhu na vypořádání SJM dozvěděl, ani to, že dluh vznikl v souvislosti s majetkem, který je předmětem vypořádání v tomto řízení. S přikázáním domu do jeho vlastnictví manžel souhlasil. Pokud jde o položku 2) návrhu, žalovaný uváděl, že většina investic byla vykonána svépomocí, připustil, že byla uhrazena ze SJM výměna kotle za částka, a doplnil, že před odstěhováním žalobkyně tato dům totálně zdevastovala, v čemž žalovaný v tom spatřuje důvod pro disparitu podílů, když žalobkyně si přivlastnila movité věci za cca částka. I tento návrh žalovaného však byl učiněn až po uplynutí doby 3 let od zániku SJM, a podle § 741 písm. c) zákona č. 89/2012 Sb. o. z. má soud za to, že vypořádání těchto movitých věcí v tomto řízení o vypořádání SJM není možné. K dalším investicím uvedl, že nový krb, nové štuky, nové plovoucí podlahy, opravy rozvodů vody, vyzdění příčky, nová kuchyňská linka byly provedeny před uzavřením manželství. Pokud jde o novou střešní krytinu, tato byla vyměněna za trvání manželství, ale z odřezků krytiny použité na opravu střechy ve firmě. K investicím do zahrady a závlahy žalovaný namítal, že se jednalo o práce svépomocí z materiálu, který sehnal levně či zdarma. Bazén byl pořízen za cca částka a byl zapuštěn na zahradě svépomocí. K položce 3) manžel uvedl, že ze SJM bylo na jeho závazek z hypotéky uhrazeno pouze cca částka (později, dne datum, připustil částku částka), s jejímž vypořádáním souhlasil. K investicím pod bodem 4) návrhu žalovaný uvedl, že za trvání manželství se jednalo pouze o opravy a údržbu a tyto byly hrazeny nájemcem, a nikoli ze SJM a k největším investicím došlo až po zániku manželství. Pokud jde o vypořádání finančních prostředků na účtech pod bodem 5) návrhu, namítal žalovaný, že se nejedná o prostředky v SJM, ale o výlučné vlastnictví společnosti právnická osoba, které není předmětem SJM. Dále žalovaný poukazoval na skutečnost, že společnost právnická osoba vznikla před uzavřením manželství z jeho výlučných prostředků, a byla prodána před zánikem manželství, a nemůže být proto předmětem vypořádání SJM, a to ani, pokud jde o nárok žalovaného z nevyplaceného podílu na zisku za dobu trvání manželství (položky 6) a 8) návrhu). K položce 7) žalovaný namítal, že takovými finančními prostředky nedisponoval, neboť společnost právnická osoba. byla pořízena na hypotéku. Dále žalovaný poukazoval na nesčetná vyšší zásluhy o nabytí majetku, který je vypořádáván.

4. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne datum a bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Litoměřicích ze dne datum, pod č. j. spisová značka, který nabyl právní moci dne datum. Tyto skutečnosti vyplývají ze spisu zdejšího soudu sp. zn. spisová značka. Soud tedy při vypořádání zaniklého SJM postupoval dle nového občanského zákoníku (o. z.), tedy dle zákona č. 89/2012 Sb., neboť nový občanský zákoník účinný od datum je nutno dle judikatury Nejvyššího soudu aplikovat tehdy, pokud k zániku manželství došlo za jeho účinnosti.

5. Samotné vypořádání společného jmění manželů se tedy provede podle právní úpravy účinné ke dni zániku manželství a zániku společného jmění manželů, tedy podle zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).

6. Jelikož k zániku SJM došlo v posuzované věci až po datum, tedy po datu účinnosti o. z., vzniklo účastníkům právo domáhat se vypořádání společného jmění rozhodnutím soudu (§ 736 věta první, § 740 a § 765 odst. 2 o. z.), a toto vypořádání podléhá příslušným ustanovením uvedeným v o. z., zejména v § 736 a násl. o. z. (rozsudek NS ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka, publikovaný ve sbírce soudních rozhodnutích a stanovisek pod č. 63/2019 či rozsudek NS ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

7. Nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění (§ 740 o. z.).

8. Nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak, nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění (§ 742 odst. 1 o. z.).

9. Hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen (§ 742 odst. 2 o. z.).

10. Ohledně jednotlivých výše uvedených položek navržených účastníky k vypořádání soud z provedených důkazů zjistil následující relevantní skutečnosti:

11. položka 1) pozemek parc. č. 1666/11, jehož součástí je dům v obci a katastrálním území adresa u Máchova jezera, zapsaný na listu vlastnictví č. hodnota u právnická osoba pro Liberecký kraj, katastrální pracoviště adresa:

12. Účastníci učinili v řízení nesporným (a vyplývá to i z LV č. hodnota výpisu z katastru nemovitostí – č.l. 42 spisu), že nemovitost byla součástí SJM a dále učinili nesporným, že tržní hodnota tohoto majetku podle stavu a k datu únor 2020 činí částka (č. l. 216). Ze znaleckého posudku adresa ve znění doplnění ze dne datum bylo zjištěno, že obvyklá cena (dle účetních předpisů) předmětných nemovitostí v Doksech činí částka, přičemž k datu předchozího rozhodnutí soudu aktuální místně obvyklá tržní cena zjištěná porovnáním s realizovanými kupními cenami obdobných nemovitostí a se zohledněním osobních poměrů a rizik byla částka (ve stavu k datu datum a cenové hladině k tomuto datu). manželství doplnil soud dokazování v tomto směru a po provedení relevantních důkazů, které prokazovaly tvrzení žalovaného dospěl v souladu s odvolacím soudem k závěru, že je nutný odklon od obecné zásady vyplývající z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR, podle níž se při vypořádání zaniklého společného jmění manželů podle občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) v zásadě vychází z obvyklé ceny věci a jejího stavu v době rozhodování soudu (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

14. Z předložené fotodokumentace provedené k důkazu při jednání dne datum a výslechů svědků jméno FO, jméno FO, právnická osoba, jméno FO, adresa má soud za prokázané, že teprve po roce 2015, resp. až po roce 2019 žalovaný významně dostavěl, čímž i zhodnotil předmětnou nemovitost, pozemek parc. č. 1666/11, vybudováním přístupu motorovým vozidlem, vybudováním vjezdu, brány, venkovní dlažby, podezdívky plotu, oplocení, přístřešku a zahradního domečku, vybudováním kanalizačního napojení jímky (septiku) na dům k vyvážení, vybudováním drenáže pozemku, opěrné zdi a bez terénních úprav (tedy v původní svažité a plevely zarostlé podobě pozemku), zařízením topení, bojleru, radiátorů, tepelného čerpadla a krbových kamen, zhotovením podlah, izolací v podkroví, dřevěných schodů a zábradlí, zhotovením vnitřních rozvodů vody a kanalizace, vnitřních rozvodů elektřiny, omítek a obkladů, dveří a dřevěných obložek, vnitřních parapetů, vnitřního osvětlení a alarmu do stávajícího stavu. S ohledem na tyto zjištěné skutečnosti zjišťoval soud hodnotu nemovitostí sice v aktuální cenové hladině, ale v původním stavu k datu zániku SJM, když jiné zjištění hodnoty nemovitosti k vypořádání by bylo velmi nepřesné.

15. Ze znaleckého posudku znalecké kanceláře: právnická osoba č. č. účtu ze dne datum bylo zjištěno, že obvyklá cena předmětných nemovitostí v Doksech činí částka podle jejich stavu k datum a v aktuální cenové hladině. právnická osoba použila správnou metodu a vzhledem k tomu, že účastníci výslovně uvedli ke znaleckému posudku, že nemají žádných námitek, připomínek ani dotazů na znalce, nepovažoval soud za potřebné navyšovat náklady řízení o výslech znalců, kteří by svůj posudek formálně stvrdili. Toto stanovení hodnoty navíc přibližně odpovídá předchozím znaleckým posudkům J. jméno FO s přihlédnutím k významné inflaci a ke stoupající cenové hladině nemovitostí v posledních letech.

16. Vzhledem k přikázání tohoto majetku žalovanému, který na rozdíl od žalobkyně měl o přikázání zájem a byl schopen žalobkyni uhradit vypořádací podíl, činí vypořádací podíl pro žalobkyni z tohoto majetku částku částka.

17. Ze znaleckého posudku jméno FO č. hodnota-71/2021 vyplývá, že hodnota podle vyhlášky č. 188/2019 Sb. je určena na částka a ničím nepodložená cena tržní obvyklá je odhadnuta na částka. Tento znalecký posudek však není k datu rozhodnutí soudu již aktuální, nemá stanovené náležitosti, když zjištění ohledně porovnávaných nemovitostí je zcela nepřezkoumatelně shrnuto do věty „na základě průzkumu trhu provedeného znalcem u realitních kanceláří a na Internetu právnická osoba a programu MoniT … se nemovitost obdobného charakteru neobjevuje, a obvyklá cena je stanovena na částka pouze ničím nepodloženým a nepřezkoumatelným odhadem znalce, když zjištěná vyhlášková (dle vyhl. č. 188/2019 Sb.) cena částka vůbec neodpovídá zvolenou metodou ocenění zákonným požadavkům na zjištění obvyklé tržní ceny.

18. položka 2) investice za dobu trvání manželství do zhodnocení pozemku parc. č. 283/10 a pozemku st. parc. č. hodnota, jehož součástí je budova s číslem popisným 486, rodinný dům obojí zapsáno ve vlastnictví žalovaného na LV 8282 vedené Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště adresa, katastrální území adresa:

19. Ze sdělení žalovaného ze dne datum (č.l. 288-293) vyplývá, že v průběhu trvání manželství byl v domě v Třebenicích pořízen ze SJM nový kotel za cca částka a zakoupen bazén (č. l. 167-8) bylo zjištěno, že aktuální tržní hodnota domu č.p. 486 postaveného na st. parc. č. hodnota včetně parc. č. 283/10 v katastrálním území adresa činila k datum částku částka. Ze znaleckého posudku č. hodnota-109/2013 znalce jméno FO se znaleckou doložkou (č. l. 324-328) bylo zjištěno, že aktuální tržní hodnota domu č.p. 486 a pozemku st. parc. č. hodnota včetně parc. č. 283/10 v katastrálním území adresa byla k datum ve výši částka (bez podrobnějšího přezkoumatelného odůvodnění).

21. Ze sdělení společnosti právnická osoba bylo zjištěno, že v období od datum do datum dodala žalovanému jako podnikající osobě (viz č. l. 195 – 212) 8 dodávek v celkové hodnotě částka, z toho pouze u kotle za částku částka (faktura č. hodnota) má soud s přihlédnutím k vyjádření žalovaného za to, že se jednalo o zhodnocení majetku žalovaného ze SJM, u ostatních plnění není prokázána jakákoli souvislost se zhodnocení majetku žalovaného, respektive např. u dodávek na adresu adresa je vyloučena.

22. Ani z vyjádření ostatních žalobkyní označených firem nevyplývá jakákoli investice ze SJM do majetku žalovaného. Soud nakonec provedl i dotazy na firmy, u nichž žalobkyně neuvedla žádnou konkrétní dodávku do nemovitostí žalovaného, z nichž zjistil, že 1/ společnost T Plast, neuskutečnila žádnou dodávku materiálu či práce zaplacené žalovaným či jeho společností; 2/ jméno FO, IČ IČO, eviduje blíže nespecifikované prodeje zboží a práce v hodnotě částka z let 2005-6, u nichž nelze určit bližší údaje, a tedy ani vztah k majetku žalovaného; 3/ právnická osoba technická a zahradnická, adresa evidovala zakázky za částka, které dodávala společnost VIVA, a nejednalo se tedy o zhodnocení majetku žalovaného; 4/ společnost právnická osoba. evidovala pouze dodávku za částka společnosti VIVA; 5/společnost právnická osoba žádné dodávky neevidovala; 6/ společnost Stavmont adresa, evidovala dodávky hrazené společností VIVA do areálu v Lovosicích, které prokazují tvrzení žalovaného, že zhodnocení areálu bylo hrazeno z výlučného majetku žalovaného – ze společnosti VIVA a nikoli ze SJM a dle faktury č. hodnota na částku částka do domu v Doksech (tedy ze SJM do SJM); 7/ společnost ekoefekt a.s. dohledala doklady ke dvěma dodávkám společnosti VIVA za necelé částka; 8/ společnost Limba dohledala dodávku regálu a kontejneru společnosti VIVA za částka; 9/ společnost Jablotron group a.s. neposkytla žádné dodávky žalovanému ani jeho podnikům; 10/ společnost právnická osoba. dohledala doklady na dodávky pouze společnosti VIVA a žalovanému jako podnikateli, žalovanému jako fyzické osobě nic nedodávala. Žádné investice ze SJM do majetku žalovaného tak ani těmito důkazy nebyly prokázány.

23. Ze sdělení žalovaného a právnická osoba (č. l. 236) bylo zjištěno, že nemají v účetnictví žádné investice do nemovitostí žalovaného v Třebenicích. I kdyby však takové investice byly prokázány, jak vyplyne z dále uvedeného, jednalo by se pouze o investice z výlučného majetku žalovaného do jeho výlučného majetku, a tedy bez dopadu na poměry SJM (viz odůvodnění u položky 6).

24. Pokud jde o tvrzení žalobkyně týkající se investic v této nemovitosti spočívajících v pořízení kancelářského nábytku, nového PC, kopírovacího stroje, nové kuchyňské linky, nových spotřebičů, kamen, mikrovlnné trouby, digestoře, nový nábytek – nejedná se o investice do nemovitosti, ale pouze o movité věci, které nejsou předmětem tohoto řízení.

25. Pokud jde o ostatní stavební úpravy, které by bylo možné posoudit jako investice do výlučného majetku žalovaného, nebylo v řízení žalobkyní uneseno důkazní břemeno ani o výši investic ze SJM, a kromě výjimek (kotel a bazén), ani o jejich uskutečnění v době trvání manželství. Svépomocné práce navíc nelze považovat za zhodnocení ze společného jmění manželů. Z tohoto pohledu je zcela nerozhodné, jakým způsobem se v průběhu času měnila hodnota předmětné nemovitosti, a soud proto jako nadbytečný zamítl návrh žalobkyně na důkaz znaleckým posudkem, kterým měla být zjišťována hodnota nemovitosti žalovaného před uzavřením manželství a k datu rozvodu – tento důkaz nemohl žádným způsobem prokázat výši vysoké investici (např. na bourání) hodnota nemovitosti klesnout.

26. V řízení tak byla prokázána investice ze SJM do majetku žalovaného (rodinného domu v Třebenicích) pouze ve výši částka + částka, tedy částka a polovinu této částky, tedy částka je proto žalovaný povinen vyplatit žalobkyni na vypořádacím podílu.

27. položka 3) investice částka použité ze SJM na splacení hypotečního úvěru žalovaného u banky, vzniklého žalovanému při koupi nemovitostí uvedených pod bodem 2):

28. Dle sdělení právnická osoba. (č. l. 98-104) bylo v období od datum do datum na hypoteční úvěr žalovaného reg. č. IBAN uhrazeno částka, tedy soud zjistil, že z prostředků v SJM (žalovaný netvrdil existenci vlastních prostředků) bylo na dluh žalovaného uhrazeno částka a polovina těchto prostředků – částka by tedy náležela žalobkyni na vypořádacím podílu nebýt dalších okolností.

29. Dle závazného právního názoru odvolacího soudu je nutno přihlížet k námitce žalovaného, která zcela koresponduje s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, který se k uvedené problematice konstantně vyjadřuje v tom smyslu, že při vypořádání vnosu ze společného majetku na výlučný majetek jednoho z manželů jde o to, nahradit, oč byl společný majetek ochuzen, nikoliv o odčerpání toho, oč se manžel v důsledku takového vnosu obohatil. Je-li v době trvání společného jmění manželů ze společných prostředků hrazena hypotéka na nemovitost ve výlučném majetku žalovaného, ve které bydlí manželé a jejich děti, a jde tedy i o peníze vynaložené na potřeby života rodiny a rodinné domácnosti, je v řízení o vypořádání třeba zjistit, jakou částku by bylo nutno vynaložit na zajištění stejného či podobného bydlení na základě jiného právního důvodu (zejména nájmu)․ Jestliže by částka vynaložená na splátky hypotéky byla stejná nebo i nižší, neměl by ten, na jehož nemovitost byly prostředky takto vynaloženy, v zásadě povinnost tento vnos nahrazovat (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Skutečnost, že v období prosinec 2004 až leden 2013 manželé užívali rodinný dům pro potřeby bydlení rodiny byla mezi účastníky nesporná.

30. Ze znaleckého posudku znalecké kanceláře: právnická osoba č. č. účtu ze dne datum bylo zjištěno, že na zajištění podobného bydlení by v období prosinec 2004 až leden 2013 bylo nutné vynaložit částku částka. právnická osoba použila správnou metodu a vzhledem k tomu, že účastníci výslovně uvedli i k tomuto znaleckému posudku, že nemají žádných námitek, připomínek ani dotazů na znalce, nepovažoval soud za potřebné navyšovat náklady řízení o výslech znalců, kteří by svůj písemný posudek pouze formálně stvrdili. Vzhledem k tomu, že náklady bydlení vynaložené za trvání manželství na potřeby života rodiny a domácnosti zjištěné znaleckým posudkem převyšují splátky hypotéky za trvání manželství částka, nemá dle závazného právního názoru odvolacího soudu žalobkyně nárok na vypořádací podíl z této položky.

31. položka 4) investice za dobu trvání manželství do zhodnocení průmyslového areálu v Terezínské ulici v Lovosicích na pozemcích parc. č. 2895/12, 2896/3 a 2900 (zapsáno ve vlastnictví žalovaného na LV 5286 vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště adresa, katastrální území adresa):

32. Z výpisu z katastru nemovitostí – LV č. hodnota (č. l. 86 spisu) bylo zjištěno, že nemovitosti jsou ve výlučném vlastnictví žalovaného od roku 2005 z titulu dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ze dne datum. Z dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ze dne datum (č. l. 297-301) s dodatkem č. hodnota (č. l. 308) bylo zjištěno, že jméno FO, jméno FO a Jméno žalovaného jako spoluvlastníci areálu v Lovosicích na LV č. hodnota si nemovitosti rozdělili tak, že žalovanému připadla část uvedená následně na LV č. hodnota. Z dohody o budoucí dohodě o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem ze dne datum bylo zjištěno, že jméno FO, jméno FO a Jméno žalovaného se dohodli na společném postupu a vypořádání v rámci nabytí nemovitostí na LV č. hodnota pokladního dokladu (č. l. 247), výpisu z účtu (č. l. 247 p. v., 386), smlouvy o sdružení (č. l. 248-50) a plné moci (č. l. 251) bylo zjištěno, že jméno FO, jméno FO a Jméno žalovaného nabyli dne datum, tedy před uzavřením manželství žalovaného, areál bývalého učiliště v Lovosicích do podílového spoluvlastnictví. Tento areál tak nikdy ani zčásti nebyl součástí projednávaného SJM, když předmětné nemovitosti byly nabyty žalovaným za jeho výlučný majetek (spoluvlastnický podíl) nabytý před uzavřením manželství. Z nájemní smlouvy ze dne datum (č. l. 260-3) bylo zjištěno, že žalovaný (jako pronajímatel-fyzická osoba) pronajal svůj výlučný majetek-průmyslový areál v Terezínské ulici v Lovosicích na pozemcích parc. č. 2895/12, 2896/3 a 2900 společnosti právnická osoba (jako nájemci) od datum na dobu neurčitou za částku částka/rok bez DPH se čtrnácti denní splatností. Z nájemní smlouvy vyplývá, že nájemce je oprávněn užívat předmět nájmu a dále také provádět stavební úpravy, vylepšení a instalace se souhlasem pronajímatele, a to na náklady nájemce.

33. Z výslechů svědků právnická osoba a O. jméno FO bylo zjištěno, že svědkové neví vůbec nic o investicích, které byly provedeny do areálu ve vlastnictví žalovaného z majetku v SJM, neví ani z jakých prostředků byly financovány, ani v jakém období. Svědek jméno FO uvedl pouze to, že před rokem 2015 se opravovala střecha (aby tam neteklo) a podlahy, o hodnotách oprav svědek nic nevěděl. Dále svědek uvedl, že byly vyměněny okna, provedeny nové elektrické rozvody, pořízen nový kotel, komín a topení, vybudována prodejna a asi vyměněna vjezdová vrata a udělány nové stropy – avšak nevěděl, kdy byly tyto investice provedeny ani z jakých (čích) prostředků, když uvedl, že investice probíhaly především v letech 2018-2020.

34. Žalobkyně tak neunesla důkazní břemeno o vynaložení prostředků v SJM na zhodnocení předmětného areálu. S ohledem na výše uvedené je zcela nerozhodné, jakým způsobem se v průběhu času měnila hodnota předmětného areálu, a soud proto jako nadbytečný zamítl návrh žalobkyně na důkaz znaleckým posudkem, kterým měla být zjišťována hodnota areálu žalovaného před uzavřením manželství a k datu rozvodu – tento důkaz nemohl žádným způsobem prokázat výši investic, neboť hodnota nemovitosti nikterak nesouvisí s vývojem ceny nemovitosti. Navíc, jak uvedeno výše, bylo žalovaným vysvětleno, že do areálu byly v souladu s nájemní smlouvou investovány prostředky nikoli ze SJM, ale z výlučného vlastnictví žalovaného (společností právnická osoba). Navíc, jak bylo uvedeno již u investic do rodinného domu, i v tomto případě platí, že práce prováděné svépomocí, či bezplatně prostřednictvím známých či zaměstnanců nejsou investice ze SJM.

35. položka 5) finanční prostředky nacházející se k datum na účtech: č. č. účtu u právnická osoba. a č. č. účtu u Volksbank Löbau-Zitau a dalších účtech:

36. Mezi účastníky se v průběhu řízení stalo nesporným, že účty č. č. účtu u právnická osoba. a č. č. účtu u Volksbank Löbau-Zitau nepatřily žalovanému, ale společnosti právnická osoba, což vyplývá i z předložených listin (č. l. 91-3), a tyto prostředky tak nebyly společným jměním manželů, které by bylo možné vypořádávat.

37. Z výpisu z účtu žalovaného u právnická osoba. (č. l. 105-131) bylo zjištěno, že žalovaný měl na osobním účtu č. č. účtu k datu rozvodu manželství částku částka. Z výpisu z účtů u právnická osoba. (č. l. 133-139) bylo zjištěno, že žalovaný měl na účtu č. 1076605740287/0100 k datu rozvodu manželství částku částka a na účtu č. 1076605810257/0100 k datu rozvodu manželství částku částka. Celkem tak byl zjištěn na účtech majetek ve výši částka a žalobkyni na vypořádacím podílu náleží částka částka.

38. položka 6) další finanční prostředky získané žalovaným z prodeje obchodního podílu ve společnosti právnická osoba ve výši cca částka:

39. Z výpisu z obchodního rejstříku (č. l. 85) bylo zjištěno, že společnost VIVA – manipulační společnost právnická osoba. Z notářského zápisu NZ 287/2004 (č. l. 258-9) ze dne datum bylo zjištěno, že se jedná o dodatek k předchozímu notářskému zápisu NZ 250/2004, kterým byl změněn název zakládané firmy na právnická osoba Z potvrzení právnická osoba. (č. l. 331) bylo zjištěno, že žalovaný složil dne datum (před uzavřením manželství) částku částka jako správce vkladu společnosti právnická osoba. na základní kapitál této společnosti. Ze smlouvy o zřízení a vedení termínovaného účtu (č. l. 382) s příkazem k úhradě ze dne datum (č. l. 383) bylo zjištěno, že žalovaný před uzavřením manželství disponoval částkou částka vlastního majetku. Z výpisu z podnikatelského účtu č. č. účtu bylo zjištěno, že žalovaný převedl na svůj osobní účet č. č. účtu dne datum částku částka. Z uvedeného je zřejmé, že společnost právnická osoba byla dle § 143 odst. 1 písm. a) zákona č. 40/1964 Sb. byla nabyta žalovaným sice za trvání manželství, avšak z majetku náležejícího do výlučného vlastnictví žalovaného, a majetek společnosti tak netvoří společné jmění manželů. Tedy nejenže tento majetek nebyl včas učiněn předmětem tohoto řízení, ale jak vyplývá z provedeného dokazování, i kdyby bylo včas navrženo jeho vypořádání, nebyl nikdy součástí SJM, a námitky relativní neplatnosti či nevýhodnosti jeho prodeje jsou zcela bez významu.

40. Pouze pro doplnění (bez vztahu k SJM, neboť žalovaný začal podnikat před uzavřením manželství) soud uvádí, že účty č. č. účtu a č. č. účtu byly dle sdělení banky (č. l. 424 a násl.) podnikatelskými účty žalovaného, přičemž druhý z nich byl zrušen k datu datum a na prvním z nich byl ke dni datum zůstatek částka, který nebyl předmětem řízení.

41. Z notářského zápisu NZ 178/2013 (č. l. 31-2) ze dne datum bylo zjištěno, že prodejem 4x 19 % obchodního podílu získal žalovaný částku částka. Protože se však jedná o prodej výlučného majetku žalovaného (a nikoli zisk z tohoto majetku), nezakládá tato suma žádný nárok žalobkyně na vypořádací podíl.

42. položka 7) další blíže neupřesněné finanční prostředky získané žalovaným z podnikání, např. ty, které vložil po zániku manželství do společnosti právnická osoba.:

43. Z výpisu z obchodního rejstříku (č. l. 84) bylo zjištěno, že žalovaný byl k datum jediným společníkem této společnosti. Z notářského zápisu NZ 121/2015 (č. l. 264-271) ze dne datum bylo zjištěno, že valná hromada společnosti právnická osoba. vyslovila souhlas s převody podílů obou společníků na žalovaného, odvolala jednatele a zvolila nového jednatele – žalovaného a upravila předmět podnikání a způsob jednání ve společenské smlouvě.

44. Ze dvou smluv o převodu podílu ze dne datum (č. l. 272-7) bylo zjištěno, že žalovaný nabyl za částku částka obchodní podíl ve výši 100 % ve společnosti právnická osoba. Finanční prostředky na tuto koupi žalovaný dle svých tvrzení získal dle smlouvy o hypotečním úvěru ze datum (č. l. 278-285). Z úvěrové smlouvy ze dne datum (č. l. 278-84) bylo zjištěno, že úvěr byl Hypoteční bankou, a. s. poskytnut žalovanému na nákup nemovitostí v Třebenicích (pozemek parc. č. 283/10 a pozemek st. parc. č. hodnota, jehož součástí je budova s číslem popisným 486, rodinný dům) a to ve výši částka. Z potvrzení Hypoteční banky, a. s. (č. l. 285) bylo zjištěno, že hypotéka je k datum řádně splácena a aktuální výše splátky činí částka. Z výpisu z účtu společnosti právnická osoba č. č. účtu (č. l. 394) bylo zjištěno, že žalovaný uhradil 2x částka dne datum jméno FO a Vladimíru Uhrychovi, když datum obdržel na tento účet od své matky částku částka (viz výpis č. l. 395). V řízení tak bylo prokázáno, že finanční prostředky ve výši částka, za které žalovaný pořídil obchodní podíl ve výši 100 % ve společnosti právnická osoba., získal žalovaný půjčkou od společnosti právnická osoba, kterou převážně splatil částkou částka od své matky (která je získala převážně z hypotéky poskytnuté původně žalovanému na úhradu kupní ceny k nemovitosti, kterou žalovaný předtím účelově převedl na svou matku), dále z vyplaceného zisku ze účetního deníku společnosti právnická osoba.,), jak dokládají vklady na účet společnosti právnická osoba (vklady na č. l. 705, 706, 707 a 708). S ohledem na závazný právní názor odvolacího soudu, že úhrada kupní ceny z účtu společnosti právnická osoba, v níž měl žalovaný v té době pouze minimální podíl, půjčkou, která byla prokazatelně splácena, a s časovým odstupem až šest měsíců od rozvodu, neprokazuje jakýkoli podíl prostředků ze SJM, poskytl soud žalované poučení o povinnosti označit důkazy prokazující její tvrzení o použití finančních prostředků ze SJM. Žádné konkrétní důkazy o tomto použití prostředků ze SJM však žalovaná neoznačila. Žalobkyně tak důkazní břemeno k tomuto svému tvrzení neunesla, a z této položky jí vypořádací podíl také nelze přiznat. Pro nadbytečnost vzhledem k již doloženým finančním transakcím a k absenci důkazů žalobkyně o využití (existenci) prostředků ze SJM, již soud neprováděl důkaz výslechem svědka jméno FO ke schválení žalovaným tvrzené půjčky od právnická osoba tehdejšími většinovými vlastníky.

45. položka 8) pohledávku žalovaného vůči společnosti právnická osoba z titulu nevyplaceného podílu na zisku za roky 2004-2015:

46. Vzhledem k tomu, že žalobkyně netvrdí nic o tom, že by společnosti právnická osoba z rozhodnutí statutárního orgánu vznikla jakákoli povinnost k výplatě podílu na zisku za roky 2004 až 2015 žalovanému, tedy žalobkyně netvrdí žádné konkrétní skutkové okolnosti vzniku takového nároku, pak žádný nárok, který by v tomto řízení mohl být vypořádán, nemohl být soudem zjištěn. Nebyla prokázána existence nároku žalovaného na výplatu podílu na zisku za dobu trvání manželství, a proto nelze žalobkyni přiznat ani nárok na vypořádací podíl z tohoto neexistujícího nároku.

47. Žádné skutkové okolnosti důležité pro rozhodnutí ve věci nebyly zjištěny z těchto účastníky navržených a provedených důkazů – notářský zápis NZ 177/2013 ze dne datum (č. l. 33-35), dopisy žalobkyně s námitkou relativní neplatnosti s doklady o doručení (č. l. 143-149a 152-4, 164-6), propagační materiál (č. l. 150-1), NZ 121/2015 ze dne datum (č. l. 177-180), sdělení právnická osoba. (č. l. 191), sdělení právnická osoba. (č. l. 193), a ostatní sdělení firem navržená žalobkyní ke konkrétním dodávkám do nemovitostí žalovaného. Návrhy na důkazy vyjádřeními firem, k nimž žádné konkrétní investice nebyly tvrzeny soud pro neurčitost a nejasnost vztahu k řízení zamítl.

48. Vzhledem k tomu, že závazek v SJM ve výši částka vzniklý v souvislosti s výstavbou domu ve adresa vůči bratrovi žalovaného nebyl navržen k vypořádání ve lhůtě 3 let od právní moci rozvodu manželství, a nebylo možné jej vypořádávat v tomto řízení, soud zamítl všechny důkazy navržené žalovaným ohledně tohoto závazku, tedy návrhy na důkazy uznáním dluhu z datum, smlouvou o dílo, evidencí vynaložených nákladů a úhrad, stvrzenkami o výdajích, smlouvou o dluhu i výslechy adresa.

49. Vzhledem k tomu, že nároky žalovaného na vypořádání movitých věcí přivlastněných si ze SJM žalobkyní nebyly navrženy k vypořádání ve lhůtě 3 let od právní moci rozvodu manželství, a nebylo možné je vypořádávat v tomto řízení, soud zamítl důkazy navržené žalovaným ohledně této pohledávky, tedy návrhy na dokumentaci domu po opuštění manželkou, zápisem Policie ČR, příspěvkem žalobkyně na Facebooku a výslechem p. jméno FO a jméno FO. Stejně tak soud nezkoumal chování žalobkyně k výlučnému majetku žalovaného či žalovanému osobně, a důkazy o těchto skutečnostech zamítl, neboť na rozhodování o zrušení a vypořádání SJM nemohly mít žádný vliv, a nemohly se projevit ani v disparitě podílů, právě proto, že se netýkaly majetku ve společném jmění manželů.

50. Pro nadbytečnost byly zamítnuty návrhy na výslechy společníků společnosti právnická osoba, když výše ceny za obchodní podíly byla zjištěna z předložených smluv o prodeji a účel převodu těchto podílů nemá pro toto řízení žádný význam, neboť se všech důkazů o vzájemných vztazích účastníků a údajných útocích žalobkyně na žalovaného (např. navržené v podání žalovaného ze dne datum, částečně vzaté zpět u jednání dne datum). Pro absenci vztahu k předmětu sporu soud zamítl i důkazní návrhy žalobkyně ohledně účetnictví žalovaného jako podnikající fyzické osoby a účetnictví jeho společnosti právnická osoba, když investice z výlučného majetku žalovaného (jeho podniky) do jeho vlastnictví (rod. dům a areál v Lovosicích) nemají žádný vztah k položkám vypořádávaným v tomto řízení. Stejně tak soud zamítl návrh na důkaz znaleckým posudkem k hodnotě společnosti právnická osoba pro nadbytečnost, neboť se jedná o výlučný majetek žalovaného a příjmy z tohoto majetku nebyly v zákonné lhůtě navrženy k vypořádání tohoto SJM. Zčásti pro nadbytečnost a zčásti pro nemožnost obstarání výpisů z účtů starších deseti let soud zamítl důkazní návrhy žalobkyně, které měly prokazovat blíže nespecifikované účelové přesuny finančních prostředků mezi účty žalovaného a účty společnosti právnická osoba Bez skutkového vylíčení jakým konkrétním způsobem tyto tvrzené účelové přesuny mohou ovlivnit rozhodnutí soudu v této konkrétní věci, nemá soud žádný zákonný podklad pro takto rozsáhlé zasahování do soukromí žalovaného. Pro opožděnost (návrhy po koncentraci řízení) soud zamítl také důkazní návrhy žalobkyně na výslechy bratra žalovaného a jeho bývalé manželky, a také výslechy svědků: Beránek, Mařík, Dostál, Patera, Dufek, Horňáková, Wagner a Pálek, když by tyto výslechy byly i nadbytečné, protože i kdyby svědci prokázali nějaké provedené práce - investice do výlučného majetku žalovaného, nemohlo by to ovlivnit rozhodnutí soudu, neboť žalobkyně neunesla důkazní břemeno, že tyto investice byly financovány ze SJM.

51. Vzhledem k tomu, že všechny další důkazní návrhy byly již nadbytečné či bez vztahu k předmětu sporu a žalobkyně se svým výslechem nesouhlasila soud všechny zbývající důkazní návrhy zamítl.

52. Pokud jde o účastníky zmíněnou disparitu podílů – ze strany žalobkyně pro nehospodárné nakládání s podíly žalovaného ve společnosti právnická osoba i z důvodu obecného principu spravedlnosti při odečtení obvyklého nájemného, které by žalobkyně hradila, ze splátek hypotéky, a ze strany žalovaného pro namítané poškození nemovitosti žalovaného v Třebenicích, tyto skutečnosti, i kdyby byly prokázány, se zaprvé netýkají majetku, který byl ve společném jmění účastníků, a proto nemohou být důvodem pro disparitu podílů na SJM a zadruhé je okresní soud vázán závazným právním názorem odvolacího soudu o povinnosti započítat žalobkyní ušetřené obvyklé nájemné na splátky hypotéky žalovaného hrazené ze SJM, což okresní soud nemůže obcházet disparitou podílů. V řízení nebyla žádnými důkazy prokázána vyšší zásluhovost žalovaného na nabytí společného majetku, kterou navíc uváděl až po koncentraci řízení.

53. V souladu se žalobním návrhem žalobkyně soud přikázal zjištěné majetkové hodnoty žalovanému a zavázal jej výrokem ad III. k vyplacení vypořádacího podílu žalobkyni ve výši vyplývající ze součtu hodnot jednotlivých položek, tj. částka (pol. 1) + částka (pol. 2) + částka (pol. 3) + částka (pol. 4) + 22 463 (pol. 5) + částka (pol. 6) + částka (pol. 7) + částka (pol. 8).

54. Vzhledem k výši tohoto vyrovnání a délce soudního řízení soud žalovanému uložil uhradit toho vyrovnání žalobkyni ve lhůtě tří měsíců od právní moci rozsudku. Takto stanovená lhůta k plnění nemůže způsobit účastníkům objektivně žádnou vážnější újmu (výrok ad III.), když s vyplacením vypořádacího podílu musel žalovaný počítat od počátku řízení.

55. O nákladech řízení mezi účastníky soud rozhodl podle § 142 o.s.ř. Každému z účastníků se dostalo poloviny hodnoty společného majetku, přičemž soud není vázán ve smyslu § 153 odst. 2 o.s.ř. návrhy účastníků v tom smyslu, komu a v jaké hodnotě má být ten který majetek přikázán, když je vázán toliko předmětem vypořádání, tedy tím, co účastníci jako součást SJM označili. Dle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka, „Při rozhodování o náhradě i k výši požadované a skutečně přiznané výše vypořádacího podílu a zohlednit výsledek sporu mezi účastníky o to, které věci (majetkové položky o vyšší hodnotě) náleží do společného jmění manželů a které nikoliv.“ Žalobkyně v žalobě žádnou konkrétní výši vypořádacího podílu neuvedla, konkrétní částku neuvedl před závěrečným návrhem ani žalovaný. Lze proto uzavřít, že úspěch žalobkyně i žalovaného byl poloviční. Soud proto, i s přihlédnutím k absenci požadované výše vypořádacího podílu v žalobě a k tomu, že každému z účastníků se dostalo poloviny hodnoty společného majetku, rozhodl tak, že účastníci nemají právo na náhradu nákladů tohoto řízení (výrok IV.).

56. Dle § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Stát vynaložil ze svých prostředků náklady znalečného za podané znalecké posudky v celkové výši částka a svědečného v celkové výši částka. Každému z účastníků soud uložil s ohledem na výsledek řízení (viz výše) k úhradě jednu polovinu těchto nákladů, tj. částka, když ani u jednoho z nich soud neshledal předpoklady pro osvobození od soudních poplatků (výroky V. a VI.).

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Okresnímu soudu v Litoměřicích. O odvolání by rozhodl Krajský soud v Ústí nad Labem.

Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny dobrovolně, je možné se jejich splnění domáhat exekucí nebo soudním výkonem rozhodnutí.