OSME 5 C 112/2026-57

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Šídovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_003⟫ proti ⟪LB:lb_004⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_005⟫ o 15 000 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, advokáta do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se obrátila dne 5. 3. 2026 ke zdejšímu soudu s žalobou, doplněnou podáními ze dne 17. 6. 2026 a 28. 7. 2026, kterou odůvodnila tím, že mezi společností právnická osoba., IČO IČO (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaným byla uzavřena dne 17. 3. 2024 smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému dne 18. 3. 2024 poskytla částku 15 000 Kč, splatnost úvěru byla stanovena na 17. 4. 2024. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou svého závazku, došlo mezi stranami k novaci závazku, a to na základě smlouvy č. hodnota ze dne 15. 4. 2024, smlouvy č. hodnota ze dne 16. 5. 2024 a smlouvy č. hodnota ze dne 17. 6. 2024, ve kterých si strany sjednaly prodloužení splatnosti předchozího spotřebitelského úvěru ze smlouvy č. hodnota do 7. 7. 2024. Žalovaný na svůj závazek ničeho neuhradil. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na společnost právnická osoba, IČO IČO a následně na žalobkyni. Vzhledem ke skutečnosti, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy řádně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného, žalobkyně považuje smlouvu za neplatnou. Žalobkyně proto uplatnila nárok z titulu bezdůvodného obohacení, a to v částce 15 000 Kč, neboť žalovaný z poskytnuté částky žalobkyni ničeho neuhradil. Žalobkyně žalovaného vyzvala k plnění, avšak neúspěšně.

2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.

3. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků, neboť žalobkyně se z jednání řádně a včas omluvila a souhlasila s projednáním věci ve své nepřítomnosti a žalovaný se k jednání bez řádné a včasné omluvy nedostavil, ač byl řádně předvolán.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:

Společnost právnická osoba., IČO IČO převedla dne 18. 3. 2024 částku ve výši 15 000 Kč na bankovní účet žalovaného č. č. účtu /viz oznámení o provedení příkazu k úhradě na č. l. 11 spisu, zpráva právnická osoba na č. l. 49 spisu/. Pohledávka za žalovaným byla postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 9. 2024 na společnost právnická osoba, IČO IČO a následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 23. 9. 2024 na žalobkyni, což žalovanému bylo oznámeno společně s výzvou k úhradě předžalobní výzvou odeslanou dne 22. 7. 2025 /viz smlouva o postoupení pohledávky (Anonymizováno x právnická osoba) na č. l. 20 spisu, smlouva o postoupení pohledávky (právnická osoba x právnická osoba) na č. l. 21-22 spisu, předžalobní výzva na č. l. 23 s podacím archem na č. l. 24 spisu, přehled postoupených pohledávek v systému CEPR/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.

5. Soud provedl důkazy předložené žalobkyní (jiné ani podle obsahu spisu označeny nebyly), ze kterých nebylo prokázáno, že by žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel smlouvu o spotřebitelském úvěru, když žalobkyně soudu předložila pouze text takové smlouvy, jejíž součástí byly také předsmluvní formuláře právní předchůdkyně žalobkyně a všeobecné obchodní podmínky, která však neobsahuje podpis žalovaného ani právní předchůdkyně žalobkyně, a to ani vlastnoruční podpis ani podpis elektronický, když ve své elektronické podobě – tj. soudu předložené PDF dokumenty – neobsahují žádné záznamy o tom, že by k nim byly připojeny podpisy (tj. data v elektronické podobě, která by byla připojena k jiným datům – smlouvě), tj. žádné záznamy o tom, že by elektronická smlouva a její dodatky obsahovaly kvalifikovaný či uznávaný elektronický podpis (a ani údaje o připojení jakýchkoliv dalších dat ke smlouvě, jež by mohly být považovány za podpis ve smyslu ustanovení nařízení EU č. 910/2014 eIDAS). Je-li do textu písemnosti pojat údaj o tom, kdy k podpisu mělo dojít a jméno a příjmení žalovaného, včetně SMS kódu nejde o podpis, ale výlučně o grafický odraz nějakého tvrzení, nikoliv data připojená k jiným datum umožňujícím ověřit, že po jejich připojení již dokument nedoznal žádné změny /viz smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota na č. l. 9 - 10 spisu, smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota na č. l. 12 - 13 spisu, smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota na č. l. 14 - 15 spisu, předsmluvní formulář na č. l. 16 - 17 spisu, smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota na č. l. 18 - 19 spisu, všeobecné obchodní podmínky v systému CEPR/. Z těchto listin tak nelze podle názoru soudu uzavřít, že došlo k platnému uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru ve znění jejích změn mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, neboť nelze dovodit vůli žalovaného být vázán podmínkami upravenými v textu předložených listin o spotřebitelském úvěru. Podle § 101 odst. 1 písm. b) o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni plnit důkazní povinnost. Podle § 118a odst. 3 o. s. ř. zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 21 Cdo 4314/2008, poučovací povinnost podle § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. soud plní při jednání (ve znění před novelou č. 7/2009 Sb., nyní při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o. s. ř.). Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinností důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Žalobkyně se z jednání omluvila a požádala, aby bylo rozhodnuto v její nepřítomnosti. Svým procesním postupem se tak sama zbavila možnosti být poučena soudem při jednání o povinnosti označit důkazy, včetně následku nesplnění této povinnosti v podobě neúspěchu ve sporu dle § 118a odst. 3 o. s. ř.

6. Nadto dospěl soud k závěru, že i kdyby byly mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně uzavřena výše specifikovaná smlouva o spotřebitelském úvěru, musel by ji soud posoudit jako absolutně neplatnou, když nemohl učinit skutkový závěr takový, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalovaného s odbornou péčí před jejím uzavřením. Žalobkyně netvrdila, že by její právní předchůdkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smluv o spotřebitelském úvěru, když dokonce sama uváděla, že k řádnému posouzení úvěruschopnosti ze strany její právní předchůdkyně nedošlo, k prokázání splnění této zákonné povinnosti soudu žádný důkaz nedoložila.

7. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“).

8. Podle § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.

9. Podle § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

11. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

12. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a v plném rozsahu jí včetně příslušenství vyhověl.

13. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně odeslala dne 19. 5. 2025 částku ve výši 15 000 Kč na bankovní účet žalovaného č. č. účtu, došlo tak k bezdůvodnému obohacení žalovaného, které žalovaný ani po výzvě nevrátil. Právní předchůdkyně žalobkyně svou pohledávku za žalovaným postoupila na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 9. 2024 na společnost právnická osoba, a následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 23. 9. 2024 na žalobkyni, žalobkyně tak je aktivně legitimována k podání žaloby v dané věci. Soud proto přiznal žalobkyni částku 15 000 Kč odpovídající výši bezdůvodného obohacení. Soud pro úplnost uvádí, že splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení nastala uplynutím lhůty bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění, za kterou lze považovat předžalobní výzvu (§ 1958 odst. 2 o. z.), vzhledem k tomu, že žalobkyně nárok na úrok z prodlení v řízení neuplatnila, soud žalobkyni přiznal pouze nárok na poskytnutou jistinu. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku).

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 000 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. (převzetí a příprava věci, výzva k plnění a návrh ve věci samé) a z DPH ve výši 21 % v částce 315 Kč. Soud žalobkyni nepřiznal odměnu za podání ze dne 17. 6. 2026 a ze dne 28. 7. 2026, jimiž byla pouze doplněna žalobní tvrzení, která měla a mohla být uvedena již v samotné žalobě. Ohledně aplikace § 14b a. t. soud odkazuje na větší množství žalob tzv. formulářového typu v databázi soudu ISAS (viz například sp. zn. spisová značka, spisová značka, spisová značka nebo spisová značka). Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok II. tohoto rozsudku).

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu nebo návrh na exekuci podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.