OSME 6 C 150/2025-29

Okresní soud v Mělníku rozhodl soudkyní Mgr. Terezou Pirklovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení Anonymizováno s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku: ⟪LB:lb_001⟫ - částku částka, ⟪LB:lb_002⟫ - zákonný úrok z prodlení ve výši Anonymizováno ročně z částky částka od datum do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

Žalobou ze dne datum se žalobce na žalovaném domáhá zaplacení částky ve výši částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ode dne datum do úplného zaplacení. Žalobce ve svém žalobním žádání uvedl, že uvedený nárok je požadován z titulu dluhu na nájemném za období let 2024 a 2025, a to za pronajatou jednotku Anonymizováno adresa, patřící žalobci, kterou užíval žalovaný společně se svou manželkou paní jméno FO.

Soud o nároku žalobce nejdříve rozhodl elektronickým platebním rozkazem ze dne datum, který byl však zrušen z důvodu jeho nedoručení žalovanému.

Žalovanému pak byla soudem znovu zaslána samotná žaloba a rovněž, jelikož ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených důkazních prostředků, vyzval soud žalovaného podle ustanovení §115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Současně byl žalovaný poučen, že pokud se ve stanovené lhůtě k žalobě nevyjádří, bude mít soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se k žalobě a ani k zaslané výzvě ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ačkoliv mu předmětné usnesení bylo řádně doručeno na adresu jeho trvalého bydliště. Žalobce s rozhodnutím bez nutnosti nařizovat jednání souhlasil již ve svém žalobním návrhu. Soud proto jednání ve věci samé nenařídil a rozhodl na základě předložených listin.

Na základě zjištění učiněných z listin předložených žalobcem dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Dne datum žalovaný společně s paní jméno FO, nar. datum, uzavřeli s žalobcem nájemní smlouvu na jednotku Anonymizováno hodnota, k.ú. adresa. Nájemní vztah byl uzavřen na dobu určitou, a to na 12 měsíců, tj. do datum/viz nájemní smlouva ze dne datum včetně přílohy na č.l. 7 až 9/. Dne datum uzavřela nájemní smlouvu na výše uvedenou jednotku paní jméno FO, nar. datum /viz smlouva na č.l. 10/. Na adrese předmětného bytu byl žalovaný hlášen k trvalému pobytu, a to až do datum. jméno FO, nar. datum, je manželkou žalovaného /viz potvrzení o provedené lustraci v ISZR na č.l. 19/. Dluh na nájemném za období let 2024 a 2025 pak byl písemně uznán manželkou žalovaného, která dne datum uznala dluh na nájemném za uvedené období v celkové výši částka. Součástí uznání byla i dohoda o úhradě dluhu v deseti po sobě jdoucích splátkách, kdy první splátka ve výši částka se stala splatnou ke dni datum. Pro případ prodlení s úhradou jakékoliv splátky dluhu o více než 5 dnů bylo mezi účastníky dohody sjednáno zesplatnění celého dluhu /viz dohoda o uznání dluhu ze dne datum na č.l. 12/. Žalovaný ani jeho manželka neuhradili ani jednu splátku dlužné částky/zjištěno z tvrzení žalobce/. Usnesením Krajského soudu v adresa ze dne datum, č.j. spisová značka bylo schváleno oddlužení manželky žalovaného plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty /viz insolvenční rejstřík/. Žalovaný byl žalobcem, prostřednictvím právního zástupce žalobce, vyzván k dobrovolnému splnění dluhu, kdy tuto výzvu žalovaný obdržel dne datum se lhůtou k plnění do datum/viz předžalobní výzva k plnění včetně doručenky na č.l. 13, 14/. Ani v uvedené lhůtě však žalovaný ničeho žalobci neuhradil.

Po právní stránce soud s ohledem na okamžik vzniku předmětného závazku (uzavření smlouvy) posuzoval danou věc dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti, zejména podle následujících ustanovení:

Podle § 745 odst. 1 o.z. je-li obydlím manželů dům nebo byt, k němuž měl jeden z manželů ke dni uzavření manželství nájemní právo, vznikne uzavřením manželství k domu nebo bytu oběma manželům společné nájemní právo; při pozdějším uzavření nájemní smlouvy vzniká oběma manželům společné nájemní právo účinností smlouvy. To platí obdobně i v případě jiného obdobného závazkového práva.

Podle § 746 odst. 1 o.z. mají-li manželé k domu nebo bytu společné nájemní právo, jsou zavázáni a oprávněni společně a nerozdílně.

Podle § 2053 odst. 1 o.z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

V řízení bylo prokázáno, že žalovaný a jeho manželka uzavřeli s žalobcem dne datum nájemní smlouvu k výše uvedenému bytu. Nájemní smlouva byla opakovaně prodlužována. Naposledy nájemní smlouvu uzavřela s žalobcem manželka žalovaného, a to dne datum. Manželka žalovaného následně dne datum uznala dluh vůči žalobci z důvodu dluhu na nájemném za roky 2024 a 2025 co do částky částka. S ohledem na skutečnost, že nájemní smlouva v roce 2024 byla uzavřena pouze manželkou žalovaného a stejně tak to byla právě manželka žalovaného, která dluh vůči žalobci co do důvodu a výše uznala, zabýval se soud nejdříve tím, zda je vůbec žalovaný v tomto řízení pasivně věcně legitimován. Soud zjistil, že žalovaný je ženatý, a to právě s paní jméno FO. Tedy v jeho rodinném stavu nedošlo ode dne uzavření společné nájemní smlouvy v roce 2019 k žádné změně. Žalovaný měl rovněž na adrese nájmu hlášeno trvalé bydliště, a to až do datum. Soud má tedy za to, že manželé na adrese pronajatého předmětného bytu ve vlastnictví žalobce, vedli rodinnou domácnost. Pokud nájemní smlouvu uzavře, byť i jeden z manželů a manželé v uvedeném předmětu nájmu mají společné obydlí, vzniká tím společný nájem oběma manželům, kdy souhlas pronajímatele se vznikem společného nájemního práva obou manželů není vyžadován (srov. Občanský zákoník II. Rodinné právo (§ 655−975), 2. vydání, 2020, s. 386 - 395: M. Hulmák). Za takové situace pak jsou z nájemního vztahu zavázání i oprávněni společně a nerozdílně oba manželé, bez ohledu na to, po kterém z manželů žalobce svůj nárok uplatnil.

Zákon pak konkrétně nestanoví, z čeho mají být společní nájemci, v tomto případě manželé, oprávněni a zavázáni společně a nerozdílně. Lze však dovodit, že solidarita manželů vzniká z jednání týkajících se společného nájmu. Tedy půjde o veškerá právní jednání, k nimž dochází v rámci společného nájmu bytu mezi společnými nájemci a pronajímateli a společnými nájemci a třetími osobami. Základním předpokladem je, že souvisí s právy a povinnostmi vyplývajícími z nájmu bytu a domu. Půjde o smlouvy o dodávce elektřiny, telekomunikačních služeb, plynu, smlouvy o zajištění oprav, k nimž je povinen nájemce, dohody o splátkách dlužného nájemného. Lze sem zařadit i pojištění, pokud je tím kryta i škoda, za niž by odpovídali nájemci z důvodu nájmu bytu (srov. Občanský zákoník II. Rodinné právo (§ 655−975), 2. vydání, 2020, s. 395 - 397: M. Hulmák).

Soud pak rovněž zjistil, že proti manželce žalovaného, tj. jméno FO, je Krajským soudem v adresa – pobočka adresa vedeno pod sp. zn. Anonymizováno spisová značka, insolvenční řízení. Soud se tedy zabýval rovněž tím, zda žalobou uplatněný nárok nebyl již uspokojen v rámci insolvenčního řízení. Avšak z náhledu na přihlášené pohledávky soud zjistil, že nárok uplatněný žalobcem v rámci tohoto řízení nebyl v insolvenčním řízení řešen vůbec.

Soud tak dospěl k závěru, že pohledávka je uplatněna řádně po osobě ke splnění povinnosti povinné. Ze samotné textace uznání závazku je zřejmé, že dluh na nájemném za období let 2024 a 2025 existuje, kdy dosáhl výše zcela odpovídající žalobnímu nároku a do dnešního dne nebyl uvedený dluh uhrazen. Soud proto žalobě vyhověl.

Nad rámec uvedeného soud doplňuje, že žalobce v řízení dovozoval svůj nárok z ustanovení § 746 o. z. V této souvislosti je však třeba důsledně rozlišovat mezi společným nájemním právem manželů a právem bydlení manžela, neboť se jedná o dva samostatné a právně odlišné instituty. Právo bydlení manžela ve smyslu § 744 o. z. vzniká uzavřením manželství tomu z manželů, který nemá k domu či bytu vlastní právní titul umožňující bydlení, jestliže takový titul svědčí výlučně druhému z manželů a nejde o právo závazkové povahy. Typicky se jedná o případy, kdy je výlučným vlastníkem nemovitosti, v níž manželé žijí, pouze jeden z manželů. V takovém případě má manžel, který má právo bydlení, postavení ručitele svého manžela. Naproti tomu společné nájemní právo manželů podle § 745 o. z. vzniká tehdy, jeli obydlím manželů byt nebo dům, k němuž má jeden z manželů nájemní, popř. jiné obdobné závazkové právo. V takovém případě se druhý manžel nestává pouze osobou oprávněnou byt fakticky užívat, nýbrž vstupuje přímo do nájemního závazkového vztahu jako spolunájemce. Oba manželé jsou tak účastníky závazkového právního vztahu k pronajímateli a ve smyslu § 746 odst. 1 o. z. jsou z tohoto vztahu oprávněni a zavázáni společně a nerozdílně. Nejde tedy o ručitelské postavení jednoho z manželů za dluhy druhého, nýbrž o přímou solidární povinnost obou manželů vyplývající ze samotné existence společného nájemního práva.

Nezaplacením dluhu do dne splatnosti (do datum), se žalovaný dostal do prodlení, a vznikla mu tak povinnost podle § 1970 o.z. platit vedle jistiny též úroky z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2012 Sb. Soud proto vyhověl žalobě i v této části.

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.“) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, kvalifikovaná výzva k plnění, podání návrhu ve věci samé), tj. ve výši částka (3 úkony x částka) a tři paušální náhrady výdajů za výše uvedené úkony po částka podle § 13 odst. 4 a. t., tj. ve výši částka (3 úkony x částka) a náhradu za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši částka (Anonymizováno z částky částka). Jejich zaplacení soud uložil k rukám zástupce žalobce jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

Lhůta k plnění byla stanovena v obecné třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Odvolání se podává k Okresnímu soudu v Mělníku. O odvolání rozhoduje Krajský soud v Praze.

Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo návrh na exekuci podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.