OSOV 23 C 368/2020-16

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlínou Vrkočovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku anonymizována dvě slova, částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky částka od datum do zaplacení a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku částka a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobou došlou soudu dne datum se žalobkyně po žalovaném domáhala úhrady částky ve výši částka spolu s úroky z prodlení. Žalobu odůvodnila tím, že pracovníky právnická osoba, zplnomocněnými žalobkyní k odhalování neoprávněných odběrů elektrické energie a k dalším souvisejícím úkonům, bylo dne datum kontrolou číslo zjištěno, že žalovaný provádí na adrese odběrného místa příjmení číslo, PSČ obec, neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy dle § 51 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen„ energetický zákon“). Toto je patrné také z protokolu o kontrole odběrného místa ze dne datum a oznámení o výsledku kontroly odběrného místa ze dne datum. Následkem výše uvedeného jednání žalovaného vznikl žalobkyni nárok na náhradu škody dle § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb. o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, při neoprávněné dodávce a neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny. Ke dni datum byla ze strany obchodníka, právnická osoba, ukončena smlouva na dodávku elektřiny do uvedeného odběrného místa. Z tohoto důvodu byl vystaven pracovní příkaz na demontáž elektroměru. Jelikož nedošlo ke zpřístupnění odběrného místa dle § 49 odst.

6 energetického zákona, nemohl být pracovní příkaz na demontáž elektroměru proveden. Pokračováním odběru bez platné smlouvy došlo k neoprávněnému odběru elektřiny na základě

§ 51 odst. 1 a) energetického zákona. Odebíraná elektřina byla měřena osazeným elektroměrem, jak bylo prokázáno při demontáži elektroměru provedeném dne datum. Stav na elektroměru byl ke dni ukončení smlouvy VT (vysoký tarif) číslo kWh. Oproti tomu stav na elektroměru zjištěný ke dni demontáže datum byl VT (vysoký tarif) číslo kWh. Odběrem elektřiny bez řádně uzavřené smlouvy došlo k naplnění skutkové podstaty neoprávněného odběru elektřiny z elektrizační soustavy dle § 521 odst. 1 a) energetického zákona. Náhrada škody byla stanovena dle ustanovení § 9 vyhlášky v platném znění. Množství neoprávněně odebrané a měřené elektřiny je rozdílem stavu při ukončení smlouvy a demontáže elektroměru, tj. číslo kWh. Výpočet škody za neoprávněný odběr elektřiny se provede vynásobením množstvím odebrané elektrické energie a ceny odchylky a ostatních regulovaných služeb stanoveno pro případ zjištění neoprávněného odběru ve výši podle příslušných cenových rozhodnutí energetického regulačního úřadu. Následovně: číslo kWh x 5, číslo Kč/kWh = částka. Dle § 9 odst. 12 vyhlášky č. 82/2011 Sb. má provozovatel distribuční soustavy právo na náhradu nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru, jeho přerušení, přezkoušení měřícího zařízení a případné znalecké posudky. Náklady související se zjištěním neoprávněného odběru byly právnická osoba vyčísleny na částku částka (včetně 21% DPH). Neoprávněným odběrem elektřiny byla žalobkyni způsobena škoda v celkové výši částka. Celková způsobená škoda se skládá ze škody za neoprávněný odběr elektřiny ve výši částka a z nákladů na zjištění a zamezení neoprávněného odběru ve výši částka. Dopisem ze dne datum žalobkyně oznámila žalovanému skutečnosti ohledně neoprávněného odběru a uvedla podrobný výpočet nároků spolu s poučením o nastalé situaci. Dlužnou částku vyúčtovala žalobkyně žalovanému fakturu číslo ze dne datum splatnou datum na částku částka. Žalobkyně zaslala žalovanému také upomínku ze dne datum a předžalobní upomínku ze dne datum. Žalovaný dosud ničeho neuhradil.

2. Soud rozhodl bez nařízení jednání dle § 115 a) zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), když žalobkyně souhlasila, že žalovaný osobně převzal písemnosti soudu dne datum, ve lhůtě se nevyjádřil.

3. Na základě provedeného dokazování bylo prokázáno, že žaloba žalobkyně je zcela důvodná. Z protokolu o kontrole odběrného místa ze dne datum a z oznámení o výsledku kontroly odběrného místa ze dne datum bylo prokázáno, že žalovaný neoprávněně odebíral elektřinu v odběrném místě na adrese adresa, č. odběrného místa číslo, č. kontroly číslo. Z oznámení o neoprávněném odběru elektřiny ze dne datum bylo prokázáno, že žalobkyně vyrozuměla žalovaného o neoprávněném odběru elektřiny na odběrném místě číslo na adrese adresa. Žalovanému bylo sděleno, že dne datum byla ze strany obchodníka v uvedeném odběrném místě ukončena smlouva na dodávku na elektrické energie. Následně byl vystaven příkaz na demontáž elektroměru číslo který však z důvodu nepřístupnosti odběrného místa nemohl být proveden. Smlouva na distribuci elektřiny byla administrativně ukončena stanovením náhradních hodnot ke dni datum částka kWh. Dne datum byl při kontrole odběrného místa techniky právnická osoba zjištěn odběr elektřiny bez řádně uzavřené smlouvy na dodávku elektřiny. Stav elektroměru při demontáži byl anonymizována dvě slova kWh. Celková doba trvání neoprávněného odběru byla 76 dní. Množství neoprávněně odebrané elektřiny je pak rozdílem stavu mezi ukončením smlouvy a demontáží elektroměru, což činí anonymizována dvě slova kWh. Náhrada škody za neoprávněný odběr činí částka, náklady vynaložené v souvislosti s neoprávněným odběrem činí částka, tedy celková výše náhrady škody včetně DPH činí částka. Náhrada škody za dobu trvání neoprávněného odběru byla žalovanému vyčíslena fakturou číslo vystavenou dne datum splatnou datum na částku částka. Písemnosti žalobkyně tedy oznámení o neoprávněném odběru elektřiny a fakturu si žalovaný osobně převzal datum. Dlužnou částku žalobkyni neuhradil. Následně žalobkyně zaslala žalovanému upomínku ze dne datum a předžalobní výzvu ze dne datum.

4. Po právním zhodnocení věci dospěl soud k závěru, že dle § 51 - § 53 zákona č. 458/2000 Sb. energetického zákona a ustanovení § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb. o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody a dle ustanovení § 2991 zák. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen„ OZ“) došlo ze strany žalovaného k neoprávněnému odběru elektřiny a rovněž k bezdůvodnému obohacení vůči žalobkyně, přičemž výše tohoto bezdůvodného obohacení je dána množstvím neoprávněně odebrané elektřiny a náklady za zjištění neoprávněného odběru v celkové výši částka. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by z žalované částky cokoliv žalobkyni zaplatil. Vzhledem k tomu, že žalovaný na výše uvedenou fakturu dosud ničeho neuhradil, ačkoli byl k tomu písemně vyzván a byly mu zasílány taky upomínky, zavázal soud žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši částka a dále v souladu s § 1970 OZ také k zaplacení zákonného úroku z prodlení, jehož výše je v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/20013 Sb.

5. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalovaný byl zavázán k rukám žalobkyně částku v celkové výši částka zahrnující zaplacený soudní poplatek ve výši částka a dva úkony po částka vedle vyhlášky č. 254/2015 Sb.

6. Lhůta k plnění je dle § 160 odst. 1 o.s.ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.