OSPH01 70 C 417/2020-49

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Dagmar Stamidisovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovnicí údaje o zástupci ⟪LB:lb_004⟫ pro zaplacení 293 513,58 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 293 513,58 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 18 719,38 Kč od 23.5.2019 do 17.6.2019, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 748,75 Kč od 23.5.2019 do 17.6.2019, s úrokem ve výši 9,9% ročně z částky 292 513 58 Kč od 18.6.2019 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení z částky 292 513,58 Kč od 18.6.2019 do zaplacení ve výši 9,75% ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 47 315 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

III. Ustanovené opatrovnici příjmení jméno příjmení se přiznává odměna za zastupování ve výši 21 417 Kč.

Podáním doručeným zdejšímu soudu dne 1.10.2019 (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu) se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení výše uvedené částky s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že její právní předchůdkyně společnost právnická osoba uzavřela se žalovaným smlouvu o rychlé půjčce ze dne 13.3.2018 (dále jen„ Smlouva o půjčce“), na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 300 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr spolu se smluvním úrokem ve výši 9,90% a dalšími poplatky dle smlouvy o půjčce a přiloženého ceníku splácet a to v 120 pravidelných měsíčních splátkách po 3 948 Kč, splatných každého 20. dne v měsíci. Žalovaný podle obsahu žalobních tvrzení porušil svoje smluvní povinnosti, když čerpaný úvěr řádně a včas nesplácel. Vzhledem k tomu právní předchůdkyně žalobkyně využila svých smluvních oprávnění, úvěr prohlásila za splatný ke dni 22.5.2019 v celé výši a žalovaného vyzvala k úhradě celkové dlužné částky, která sestávala z nesplacené jistiny úvěru, kapitalizovaného smluvního úroku, kapitalizovaného smluvního úroku z prodlení a dlužných poplatků. Žalobkyně požaduje v soudním řízení vedle úhrady dlužné částky rovněž zaplacení sjednaných úroků z jistiny úvěru a to v souladu se smluvním ujednáním obsaženým v Obchodních podmínkách, podle kterého je oprávněna od splatnosti nadále, až do úplného zaplacení veškerých pohledávek, úročit dlužnou částku úrokovou sazbou sjednanou podle smlouvy a uveřejněnou v aktuálně platném Sazebníku poplatků. Žalobkyně s ohledem na prodlení žalované strany s úhradou dluhu dále požaduje zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny úvěru. právnická osoba svoji pohledávku následně postoupila na právnická osoba a.s., která byla věřitelem žalovaného na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1.7.2019. Z této společnosti pak byla předmětná pohledávka postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek, uzavřené dne 2.7.2019 z níž žalobkyně odvozuje svoji aktivní legitimaci. Jelikož žalovaný nereagoval ani po zaslání tzv. předžalobní upomínky, požaduje žalobkyně rovněž náhradu nákladů řízení.

Usnesením zdejšího soudu ze dne 1.6.2020, číslo jednací byl zrušen elektronický platební rozkaz vydaný dne 5.5.2020, číslo jednací, neboť žalovanému se nepodařilo elektronický platební rozkaz doručit do vlastních rukou ve smyslu § 174a odst. 3 ve spojení s § 173 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“). Usnesením zdejšího soudu ze dne 21.10.2021, č.j. číslo jednací, které nabylo právní moci dne 24.11.2021, byl žalovanému ustanoven opatrovník ve smyslu § 29 odst.3, odst. 4 o.s.ř.

Po provedeném skutkovém zjištění vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění:

Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 13.3.2018 smlouvu o úvěru. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 300 000 Kč. Žalovaný se zavázal žalobkyni splatit úvěr v pravidelných měsíčních splátkách spolu se sjednaným smluvním úrokem a dalšími poplatky za další poskytnuté služby. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek, žalobkyně proto dne 22.5.2019 přistoupila k zesplatnění úvěru.

Soud shora uvedené a provedené důkazy hodnotil podle § 132 o.s.ř., tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Pravost či věcná správnost těchto listinných důkazů nebyla ze strany účastníků zpochybňována.

Svá skutková zjištění opřel soud o výše uvedené listinné důkazy a o tvrzení účastníků řízení. Další dokazování soud již neprováděl, neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění potřebných pro rozhodnutí ve věci samé, a tedy další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení.

Po právní stránce posoudil soud danou věc následujícím způsobem:

Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

Podle ust. § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

Po právní stránce věc proto soud posoudil jako nárok na vrácení nesplaceného úvěru s úrokem z úvěrové smlouvy uzavřené ve smyslu ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku a nárok na úrok dle ust. § 1802 a násl. občanského zákoníku a úrok z prodlení s ohledem na prodlení žalovaných s úhradou dluhu ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku ve vazbě na nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

Za použití výše zmíněné právní úpravy na skutkový stav, který byl v řízení v průběhu dokazování zjištěn, soud dospěl k následujícímu závěru.

V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 13.3.2018 smlouvu o úvěru. Vztah mezi účastníky smlouvy je proto třeba posuzovat jako smlouvu o úvěru ve smyslu ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku. Žalovaný na základě této smlouvy čerpal od žalobkyně peněžní prostředky. V řízení bylo dále prokázáno, že si účastníci sjednali podmínky pro poskytnutí úvěru a jejího vrácení, jakož i následky porušení těchto povinností. Žalovaný porušil svoje smluvní povinnosti, když v rozporu se smluvním ujednáním úvěr řádně a včas nesplácel. Žalobkyně proto postupovala zcela v souladu se smluvním ujednáním obsaženým ve smlouvě, a od smlouvy odstoupila a žalovaného vyzvala k okamžité úhradě dlužné částky. Z dosud neuhrazené jistiny úvěru je žalovaný povinen současně platit sjednaný úrok a dále dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku rovněž úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v pozdějším znění a to až do úplného zaplacení dlužné částky.

Soud se rovněž zabýval námitkou opatrovnice žalovaného týkající se promlčení. Smlouva o půjčce ani Produktové podmínky pro osobní úvěry zvláštní úpravu týkající se promlčení a délky promlčecích lhůt neobsahují. Zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, zvláštní úpravu ohledně promlčení a délky promlčecích lhůt také neobsahuje. Proto je v tomto ohledu řídit obecnou úpravou ohledně délky promlčecích lhůt, kterou obsahuje občanský zákoník v § 629 a násl. § 629 odst. 1 občanského zákoníku říká, že promlčecí lhůta trvá tři roky. Pokud v daném případě došlo k zesplatnění úvěru ke dni 22.5.2019, přičemž žaloba byla u zdejšího soudu podána dne 1.10.2019, tak promlčecí lhůta v délce tří let neproběhla v celé její délce. Soud proto námitku promlčení opatrovnice žalovaného shledal nedůvodnou.

Soud tedy dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je oprávněný.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem považoval soud žalobu za důvodnou a rozhodl tedy tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 47 315 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 11 741 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 293 513,58 Kč sestávající z částky 9 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci uvedené v § 11 odst. 1 a.t., dále ze tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., vše, kromě soudního poplatku, zvýšené o 21% DPH ve výši 6 174 Kč.

Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyni, jíž byla náhrada nákladů řízení přiznána, v tomto řízení zastupoval advokát, bylo ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. rozhodnuto tak, že žalovaná je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.

Podle ust. § 140 odst. 2 o.s.ř. byl-li ustanoven účastníku zástupcem nebo opatrovníkem advokát, platí jeho hotové výdaje a odměnu za zastupování, popřípadě též náhradu za daň z přidané hodnoty, stát; při určení náhrady hotových výdajů a odměny za zastupování se postupuje podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně a náhradu za daň z přidané hodnoty soud určí z odměny za zastupování a z náhrady hotových výdajů podle sazby daně z přidané hodnoty stanovené zvláštním právním předpisem. V odůvodněných případech stát poskytne advokátovi přiměřenou zálohu.

Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem rozhodl soud dle citovaného ustanovení o odměně za zastupování ustanovenému advokátovi.

Výše mimosmluvní odměny se stanoví podle sazby mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby a podle počtu úkonů právní služby, které advokát ve věci vykonal (§ 6 odst. 1 a.t.).

Dle čl. II přechodného ustanovení vyhlášky ze dne 10. listopadu 2021, kterou se mění vyhláška č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo spravedlnosti stanoví podle § 22 odst. 3 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění zákona č. 228/2002 Sb. a zákona č. 79/2006 Sb., která nabyla účinnosti 1.1.2022 se stanoví, že:

Za úkony právní služby poskytnuté přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky náleží advokátovi odměna podle dosavadních právních předpisů.

Podle § 8 odst. 1 a.t. není-li stanoveno jinak, považuje se za tarifní hodnotu výše peněžitého plnění nebo cena věci anebo práva v době započetí úkonu právní služby, jichž se právní služba týká; za cenu práva se považuje jak hodnota pohledávky, tak i dluhu. Při určení tarifní hodnoty se nepřihlíží k příslušenství, ledaže by bylo požadováno jako samostatný nárok.

Podle § 12a odst. 1 a.t. sazby mimosmluvní odměny podle § 7 za úkony právních služeb ustanoveného zástupce v občanském soudním řízení, ustanoveného opatrovníka v občanském soudním řízení, ustanoveného obhájce v trestním řízení, ustanoveného zmocněnce v trestním řízení, opatrovníka dítěte podle jiného právního předpisu upravujícího soudnictví ve věcech mládeže, určeného advokáta pro řízení před orgánem veřejné správy nebo řízení před Ústavním soudem se snižují o 20 %.

Opatrovnice žalovaného provedla v řízení celkem 2 úkony (převzetí a příprava zastoupení dne 21.10.2021, vyjádření k věci samé dne 18.2.2022). Za úkon převzetí a příprava zastoupení náleží opatrovnici odměna ve výši 9 500 Kč ponížená o 20%, tedy částka 7 600 Kč, dále 1 paušální náhrada výdajů advokáta ve výši 300 Kč, tedy částka 7 900 Kč. Za úkon vyjádření náleží opatrovnici odměna za 1 úkon právní služby ve výši 9 500 Kč, dále 1x paušální náhrada výdajů po 300 Kč, tedy částka 9 800 Kč. Po přičtení DPH k částce 17 700 Kč (7 900 Kč + 9 800 Kč) se jedná o celkovou částku 21 417 Kč.

Lhůta k plnění byla stanovena s ohledem na ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť soud neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu Praha, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.