OSPH01 30 C 191/2022-85

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Laurou Penn ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: tituly před jménem. Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem tituly před jménem. Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem tituly před jménem. Jméno advokáta B, tituly za jménem sídlem Adresa advokáta B ⟪LB:lb_004⟫ za účasti vedlejšího účastníka Jméno účastníka, IČO IČO účastníka sídlem Adresa účastníka ⟪LB:lb_005⟫ pro zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná jsou povinna zaplatit žalobci částku ve výši částka s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Zamítá se žaloba na zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od datum do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

IV. Žalované se z účtu Obvodního soudu pro Prahu 1 po právní moci tohoto rozsudku vrací ze zálohy na důkaz jí složené částky ve výši částka částka částka na číslo účtu, jež je žalovaná povinna písemně sdělit soudu do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalovaným uložena povinnost zaplatit žalobci částka s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce uzavřel dne datum se žalovanou Smlouvu o poskytování právních služeb. Poskytované právní služby zahrnovaly zejména právní pomoc při řešení majetkových dědických sporů vyplývajících z pozůstalosti po otci žalobce a žalobci vznikla v důsledku pochybení na straně žalované majetková újma. Dne datum zemřel otec žalobce, tituly před jménem jméno FO. U Obvodního soudu pro Prahu 6 je pověřeným soudním komisařem tituly před jménem jméno FO vedeno řízení o pozůstalosti pod sp. zn. spisová značka. Žalobce byl usnesením Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne datum jmenován správcem pozůstalosti svého otce. Ten dlouhodobě žil – až do doby krátce před svou smrtí - ve společné domácnosti se svojí partnerkou, tituly před jménem jméno FO. tituly před jménem jméno FO zemřela dne datum. Dne datum oznámili jméno FO, jméno FO a jméno FO (synové tituly před jménem jméno FO) prostřednictvím svého právního zástupce tituly před jménem jméno FO, advokáta se sídlem adresa, ev. č. ČAK hodnota, pověřenému soudnímu komisaři tituly před jménem jméno FO v rámci řízení o pozůstalosti po zemř. tituly před jménem jméno FO mimo jiné existenci údajné směnečné pohledávky ve výši částka s příslušenstvím v podobě úroku ve výši 6 % p. a. jdoucím z uvedené částky jistiny ode dne datum do zaplacení a dále odměny ve výši jedné třetiny procenta směnečného peníze, tj. odměny ve výši částka, a to na základě směnky ze dne datum, údajně vystavené otcem žalobce na řad tituly před jménem jméno FO jakožto právní předchůdkyně (matky) jméno FO, jméno FO a jméno FO, znějící na směnečný peníz částka splatný dne datum. Žalobce (jakož i ostatní dědicové) existenci směnečné pohledávky v rámci řízení o pozůstalosti popřel, jelikož je přesvědčen, že jeho otec uvedenou směnku nevystavil, a to z toho důvodu, že vystavení směnky na řad tituly před jménem jméno FO (a to ať už jako směnky zajišťovací nebo jako směnky platební) nedávalo žádný ekonomický smysl vzhledem k majetkovým poměrům otce žalobce a tituly před jménem jméno FO. Kauza směnky tak nemůže existovat.

2. V důsledku výše uvedených skutečností žalobce naznal nutnost zajištění kvalifikovaných právních služeb a dne datum uzavřel s žalovanou výše uvedenou Smlouvu o poskytování právních služeb, jejímž hlavním cílem bylo získání kvalitní právní podpory pro obranu před neexistujícími nároky bratří jméno FO vůči otci žalobce. Jedním z kroků, které měly být následně učiněny, byla i zamýšlená žaloba na určení neplatnosti výše uvedené směnky. Dříve než ale byly ze strany žalované učiněny jakékoliv právní kroky týkající se samotné směnky, obdržela žalovaná od právního zástupce jméno FO předžalobní výzvu ze dne datum, kterou byl žalobce vyzýván k úhradě směnečné sumy, úroků a souvisejících plateb. Důležité je zdůraznit, že tato předžalobní výzva jméno FO už směřovala přímo na tituly před jménem jméno FO, společníka žalované, advokáta se sídlem adresa, ev. č. ČAK hodnota, který vykonává advokacii jménem žalované a na její účet ve smyslu ust. § 15 odst. 4 zák. č. 85/1996 Sb., o advokacii (dále jen „ZoA“), neboť právní zástupce bratří jméno FO již byl před tím informován o tom, že žalobce zastupuje v této věci žalovaná. V předžalobní výzvě byl žalobce vyzýván k úhradě bez zbytečného odkladu.

3. I přes povědomí žalované o bezprostředně hrozícím riziku podání žaloby na vydání směnečného platební rozkazu, nechal se její společník tituly před jménem jméno FO dne datum od žalobce zmocnit k zastupování v řízení o určení neplatnosti směnky vč. podání příslušné žaloby. Aniž by tituly před jménem jméno FO jakkoliv ověřil možnou existenci překážky litispendence, podal za žalobce dne datum ke Krajskému soudu v Praze žalobu na určení neplatnosti směnky směřující vůči všem bratřím jméno FO. Toto řízení bylo u uvedeného soudu vedeno pod sp. zn. spisová značka.

4. Následně bylo však žalobcem zjištěno, že již dne datum (tedy o více než 1 měsíc dříve) došlo ze strany jméno FO prostřednictvím jeho právního zástupce k podání návrhu na vydání směnečného platebního rozkazu (dále jen „SPR“) k Městskému soudu v Praze, přičemž tento SPR byl skutečně dne datum pod č.j. číslo jednací vydán a žalobci bylo uloženo zaplatit částku Kč částka, směnečný úrok a náklady řízení. V této věci jsou v současnosti soudem zkoumány námitky proti SPR vznesené žalobcem.

5. Žalovaná (resp. tituly před jménem jméno FO) byla o této skutečnosti informována nejpozději dne datum, kdy podepisuje s žalobcem plnou moc a dne datum zasílá soudu oznámení o převzetí právní zastoupení.

6. Řízení vedené u Krajského soudu v Praze bylo následně zastaveno usnesením uvedeného soudu ze dne datum, č.j. číslo jednací, a to v důsledku zpětvzetí žaloby žalovanou na jednání soudu konaném dne datum. Důvodem zpětvzetí byla existující překážka litispendence v důsledku dříve zahájeného řízení u Městského soudu v Praze. V rámci usnesení o zastavení řízení soud rovněž rozhodl o nákladech řízení a doplacení soudního poplatku, a to tak, že žalobci uložil uhradit protistraně na nákladech řízení částku částka a České republice – Krajskému soudu v Praze doplatek soudního poplatku za návrh na zahájení řízení ve výši částka. Odvolací Vrchní soud v Praze pak toto rozhodnutí změnil usnesením ze dne datum, č.j. číslo jednací, kterým rozhodl tak, že žalobci uložil zaplatit na nákladech řízení u soudu 1. stupně částku částka, doplatek soudního poplatku ve výši částka a na nákladech odvolacího řízení částku částka. Celkem byl tak žalobce nucen v tomto řízení jak protistraně, tak České republice uhradit v důsledku zastavení předmětného řízení částku v souhrnné výši částka.

7. Uvedená částka ve výši částka představuje majetkovou újmu na straně žalobce způsobenou v důsledku pochybení žalovaného při jeho zastupování, resp. při poskytování sjednaných právních služeb, a porušení povinností advokáta při zastupování klienta ve smyslu ZoA.Primárně je třeba konstatovat, že k podání žaloby na určení neplatnosti směnky vůbec nemělo dojít. Existence překážky litispendence byla žalované známa, resp. jí známa být měla, neboť již v prosinci 2020 byla žalovaná adresátem předžalobní výzvy v této věci (viz výše). Žalovaná měla proto před podáním žaloby existenci možné překážky litispendence ověřit, a to zejména s ohledem na všechny okolnosti případu, které jí byly v daný okamžik známy. S ohledem na zjevnou místní i věcnou příslušnost soudu, kdy jediným příslušným soudem k podání takové žaloby mohl být Městský soud v Praze, by takovéto ověření představovalo v praxi 1 telefonát. I odvolací Vrchní soud v Praze konstatoval v odůvodnění svého usnesení ze dne datum, č.j. spisová značka odst. č. 13, že cit.: „… před zahájením řízení bylo na žalobci zvážit veškeré aspekty tohoto řízení s přihlédnutím k výši soudního poplatku, případné výši náhrady nákladů řízení ve vazbě na nominální hodnotu směnky, k případnému uplatnění návrhu ze strany žalovaného 1. po zaslané předžalobní výzvě s tím, že tuto skutečnost bylo možné objektivně zjistit nejpozději k datu zahájení tohoto řízení (datum) lustrací u příslušného soudu.“ Z výše uvedeného je zjevná příčinná souvislost mezi pochybením žalované a vzniklou majetkovou újmou žalobce, neboť pokud by žalovaná nepochybila, k podání žaloby ke Krajskému soudu v Praze by vůbec nedošlo a újma by žalobci vůbec nevznikla.

8. I po zjištění existence paralelního směnečného sporu bylo navíc možné učinit kroky, které by vedly k výraznému zmenšení finanční újmy na straně žalobce, neboť k převzetí zastoupení žalobce v řízení u Městského soudu v Praze došlo ze strany společníka žalované dne datum. Se zpětvzetím žaloby se však vyčkalo až do listopadu 2021, čímž došlo k dalšímu nedůvodnému nárůstu nákladů řízení v důsledku provedení dalších úkonů právní služby v mezidobí. Pokud by došlo ke zpětvzetí žaloby ihned po zjištění existence překážky litispendence, byly by náklady řízení, které musel žalobce hradit v daném řízení protistraně, výrazně menší, neboť by odměna protistraně byla přiznána za menší počet úkonů právní služby. Žalovaná tak pochybila i co do preventivní povinnosti zabránit nárůstu již vzniklé škody.

9. Žalobce se v dané věci jako právní laik zcela spolehl na odbornost a právní poradenství poskytované mu ze strany žalované jakožto renomované advokátní kanceláře, a to včetně všech procesních kroků v uvedeném řízení. Advokát jako podnikatel, jehož právní postavení je upraveno zvláštním zákonem ukládajícím mu na jedné straně zvláštní povinnost poskytovat právní služby s potřebnou profesionalitou a za dodržení pravidel advokátní etiky (viz zejména § 16 a 17 zákona o advokacii) a na straně druhé mu dávajícím privilegium (tedy v jistém smyslu stavovský monopol) k soustavnému výdělečnému poskytování univerzálních právních služeb, má na rozdíl od obecného zmocněnce vůči zastoupenému zvláštní povinnosti. Mezi tyto povinnosti zejména patří chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy klienta a řídit se jeho pokyny (§ 16 odst. 1 věta první zákona o advokacii) a povinnost jednat čestně a svědomitě a využívat důsledně všechny zákonné prostředky a v jejich rámci uplatnit v zájmu klienta vše, co podle svého přesvědčení pokládá za prospěšné (§ 16 odst. 2 zákona o advokacii). Jako zástupce žalobce tedy žalovaný byl zejména povinen jednat v rámci rozsahu zastoupení, které bylo mezi ním a žalobcem sjednáno. V dané věci však žalovaná pochybila, neboť žalobce řádně nepoučila ho o možných následcích vzniku překážky litispendence, podala žalobu, ač měla možnost si ověřit, že již u jiného soudu probíhá paralelní směnečné řízení, a po zjištění této skutečnosti neučinila obratem preventivní kroky k tomu, aby finanční újma žalobce byla minimalizována, nepoučila žalobce o rizicích spojených s nárůstem nákladů řízení v důsledku jeho pokračování. V důsledku uvedených pochybení pak žalobci vznikla majetková újma v celkové výši částka. S ohledem na výše uvedené vznikl tak žalobci nárok na náhradu majetkové újmy způsobené mu ze strany žalované.

10. Žalobce se pokusil řešit celou záležitost s žalovanou smírnou cestou a jednáním. Za účelem projednání možných alternativ vyřešení shora uvedeného problému byla na datum sjednána schůzka v sídle žalované. Přítomný tituly před jménem jméno FO po zjištění, že se na schůzku s žalobcem dostavil i jeho nový právní zástupce, odmítl její konání s tím, že v takovém případě se jí údajně dle vnitřních pravidel žalované musejí zúčastnit jiní zástupci žalované, kteří budou tento případ řešit. Bylo dohodnuto, že tituly před jménem jméno FO zašle nový právní zástupce žalobce návrh termínů pro další jednání. Tento tak učinil emailem dne datum a dalším emailem ze dne datum byla urgována odpověď na předchozí návrhy termínů. Odpověď nikdy nepřišla a další jednání se neuskutečnila.

11. Z výše uvedených důvodů proto právní zástupce žalobce zaslal do datové schránky žalované dne datum výzvu k jednání. Na tuto výzvu žalovaná reagovala dopisem ze dne datum, ve kterém bez detailnějšího odůvodnění odmítla jakoukoliv odpovědnost za vzniklou majetkovou újmu žalobce. Žalobce proto dne datum zaslal žalované předžalobní výzvu, ve které žalované stanovil lhůtu pro úhradu způsobené majetkové újmy, a to do datum. Ze strany žalované opět nebyl na tuto výzvu nijak reagováno. Žalobce tak nemá jinou možnost než uplatnit svůj nárok soudní cestou.

12. Žalovaná žádala zamítnutí žaloby s tím, že neporušila své povinnosti vůči žalobci. Naopak, žalovaná jednala vždy v souladu se svou povinností chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy klienta a řídit se jeho pokyny (viz § 16 odst. 1 zákona o advokacii).

13. Hlavním zájmem žalobce bylo dosáhnout přerušení dědického řízení do doby, kdy bude postaveno na jisto, zda bude nutné uhradit nároky ze směnky údajně vystavené panem jméno FO. Žalobce totiž chtěl za každou cenu dosáhnout snížení odbytného pro svou sestru jméno FO, která byla neopominutelným dědicem.

14. Dle sdělení notáře mohlo dojít k přerušení dědického řízení pouze tehdy, pokud by ohledně směnky probíhalo soudní řízení. Zároveň notář sdělil, že pokud nebude podán návrh na přerušení dědického řízení do konce února 2021, tak dědické řízení ukončí.

15. Žalobce tedy potřeboval, aby do konce února 2021 bylo zahájeno (nějaké) řízení o předmětné směnce. V únoru 2021 ověřovali pracovníci žalované telefonicky opakovaně na Městském soudu v Praze, zda nebylo zahájeno řízení o návrhu na vydání směnečného platebního rozkazu. Vždy jim však bylo ze strany pracovníků soudu odpovězeno, že takové řízení zahájeno nebylo.

16. Před podáním žaloby na určení neplatnosti směnky pracovníci žalované žalobce opakovaně poučili o veškerých souvisejících rizicích. Tato rizika spočívala především v tom, že by tato žaloba byla pravděpodobně zamítnuta pro nedostatek naléhavého právního zájmu, pokud by před skončením řízení o ní došlo k zahájení řízení o návrhu na vydání směnečného platebního rozkazu. Z hlediska tohoto rizika bylo nerozhodné, zda by došlo k zahájení řízení o návrhu na vydání směnečného platebního rozkazu až po podání žaloby na určení, nebo už před podáním žaloby na určení (avšak bez toho, aby se o tom žalobce a žalovaná dozvěděli). Pracovníci žalované tato rizika (vč. souvisejícího rizika uložení povinnosti náhrady nákladů řízení a soudního poplatku) s žalobcem opakovaně a podrobně diskutovali.

17. Žalobce na podání žaloby na určení neplatnosti směnky nicméně trval, s tím, že takový postup mu umožní navrhnout přerušení probíhajícího pozůstalostního řízení po zesnulém tituly před jménem jméno FO, které bylo nezbytné k tomu, aby bylo nejprve v samostatném soudním řízení rozhodnuto o (ne)platnosti předmětné směnky tak, aby bylo jasné, zda má závazek z této směnky být zahrnut do pasiv pozůstalosti či nikoliv.

18. Předžalobní výzva ze dne datum pak na výše uvedeném nic nemění a je irelevantní, neboť sám žalobce byl v relevantním období přesvědčen, že k zahájení řízení o návrhu na vydání směnečného platebního rozkazu do konce února 2021 zřejmě nedojde, neboť směnka byla padělána, její držitelé nebudou riskovat trestní odpovědnost, s držiteli směnky bude jednat o mimosoudním vyřešení jejich tvrzených nároků.

19. K podání žaloby na určení neplatnosti směnky tak došlo dne datum, a to na základě pokynu žalobce a v souladu s jeho zájmy, a to na základě informací v té době dostupných žalobci a žalované. Žalobce si byl vědom možných negativních následků podání žaloby, včetně povinnosti úhrady nákladů řízení a povinnosti úhrady soudního poplatku.

20. Proto dal žalobce pokyn žalované k podání žaloby na určení neplatnosti směnky a na přerušení dědického řízení. Žalovaná tento pokyn splnila dle datum (nikoliv až dne datum jak nesprávně tvrdí žalobce), kdy podala žalobu na určení (prostřednictvím datové schránky) a téhož dne i návrh na přerušení dědického řízení.

21. Žalovaná dále vznesla námitku započtení co do částky částka, jež představuje výši splatných pohledávek žalované za žalobcem z důvodu neuhrazené odměny žalované za poskytnuté právní služby žalobci (dále jen „Dlužná odměna“).

22. Dlužná odměna byla žalobci vyúčtována dvěma řádnými daňovými doklady – fakturami, a to konkrétně: fakturou č. hodnota, ve výši částka, vystavenou žalobci dne datum, která představuje vyúčtování odměny žalované za právní služby poskytnuté žalobci v říjnu roku 2021 (dále jen „Faktura č. hodnota“); a fakturou č. hodnota, ve výši částka, vystavenou žalobci dne datum, která představuje vyúčtování odměny žalované za právní služby poskytnuté žalobci v období listopadu a prosince roku 2021 (dále jen „Faktura č. hodnota“).

23. Služby vyúčtované Fakturou č. hodnota, poskytnuté v délce 44,2h práce spočívaly zejména v přípravě námitek proti SPR včetně kompletace jejich příloh a podání k MSP, přípravy návrhů na zastavení Řízení a Dědického řízení, jakož i v právních úkonech souvisejících s řádnou správou pozůstalosti po Zůstaviteli ze strany žalobce, jakožto správce této pozůstalosti. Posledně uvedené právní služby, jež doposud v rámci tohoto doplnění vyjádření nebyly zmíněny, spočívaly zejména v přípravě výpovědi (a v navazující právní asistenci) nájemní smlouvy údajně uzavřené dne datum mezi zůstavitelem, jakožto pronajímatelem, a paní jméno FO, jakožto nájemcem, jejímž předmětem byl pronájem rodinného domu v adresa ve vlastnictví Zůstavitele, který náležel do pozůstalosti, a který po smrti paní jméno FO obývali její synové a jiní příbuzní, zejména pan jméno FO. Žalobce hodiny k fakturaci schválil emailem z datum v 13:49 h.

24. Žalobce má za to, že některé úkony mu byly řádně a účelně poskytnuty krom těchto: návrh na přerušení řízení o určení neplatnosti směnky dne datum(částka) a příprava návrhu na přerušení řízení v žalobě na určení neplatnosti směnky dne datum ( částka), uznává po té, kdy až v průběhu řízení mu žalovaná předložila k fakturám přílohy s vyúčtováním těchto účetních dokladů, tak. že za říjen 2021 má žalovaná nárok na zaplacení částky částka bez DPH a za listopad 2021 pouze úkony nesouvisící s řízením o určení neplatnosti směnky konkrétně mu žalobce ze všech vyúčtovaných úkonů poskytl též právní služby ve dnech datum až datum ohledně podané stížnosti proti usnesení o odložení trestního oznámení a dne datum v přípravě odstoupení od nájemní smlouvy v celkové částce částka ( výpočet ) celkem částka ( s 21 % DPH částka ) v částce částka.

25. Vedlejší účastník společnost Jméno účastníka žádala zamítnutí žaloby s tím, že se připojuje k návrhům a učiněným podáním a přednesům žalované.

26. Soud zjistil ze Sdělení právního zástupce sourozenců jméno FO notáři tituly před jménem jméno FO, soudnímu komisaři ze dne datum o oznámení pohledávek věřitelů, že disponují směnkou na částka, kterou vystavil zůstavitel jméno FO, oznámili existenci směnečné pohledávky ve výši částka s příslušenstvím z titulu směnečného dluhu z uvedené směnky.

27. Z návrhu na vydání směnečného platebního rozkazu ze dne datum, že tento návrh podal jméno FO proti žalovanému tituly před jménem jméno FO o zaplacení částka s příslušenstvím a dále soud zjistil, že dne datum byl vydán směnečný platební rozkaz Městským soudem v Praze ze dne datum, č.j. číslo jednací

28. Soud zjistil z protokolu z jednání ze dne datum před Krajským soudem v Praze ve věci spisová značka a z usnesení ze dne datum, č.j. číslo jednací, že v řízení vedeném před Krajským soudem v Praze sp. zn. spisová značka se žalobce žalobou ze dne datum domáhal vůči žalovaným jméno FO, jméno FO a jméno FO určení neplatnosti listiny označené jako směnka ze dne datum, vystavené zůstavitelem tituly před jménem jméno FO, nar. datum, zemř. datum, posledně bytem adresa na řad zesnulé tituly před jménem jméno FO,nar. datum, zemř. datum, posledně bytem adresa (právní předchůdkyni žalovaných), na směnečnou sumu částka splatnou dne datum.

29. V žalobě uvedl, že o pozůstalosti jeho otce je u Obvodního soudu pro Prahu 6 vedeno řízení pod sp. zn. spisová značka a žalobce byl jmenován správcem pozůstalosti. Tvrdil, že dne datum oznámili žalovaní soudnímu komisaři tituly před jménem jméno FO v rámci řízení o pozůstalosti existenci směnečné pohledávky ve výši částka s příslušenstvím z titulu směnečného dluhu z uvedené směnky. Existenci této směnečné pohledávky v rámci řízení o pozůstalosti popřel, jelikož je přesvědčen, že zůstavitel směnku nevystavil, když k tomu neměl žádný ekonomický důvod, vzhledem ke svým majetkovým poměrům. Dále podrobně popsal, proč neexistoval důvod k vystavení směnky, případně proč zůstavitel směnku nepodepsal. Žalovaní se vyjádřili dne datum s tím, že požadovali žalobu zamítnout, když v řízení není dána pasivní legitimace a absentuje naléhavý právní zájem na určení.

30. Podáním ze dne datum žalobce (resp. jeho právní zástupce) navrhl, aby bylo řízení přerušeno do pravomocného skončení řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. spisová značka, když se jedná o směnečné řízení zahájené návrhem žalovaného 1) jméno FO na vydání směnečného platebního rozkazu ze dne datum, jehož předmětem je totožná směnka jako v tomto řízení, a zároveň do pravomocného skončení řízení vedeného Policií České republiky - Krajské ředitelství policie hl.m. Prahy pod sp. zn. spisová značka o podezření ze spáchání trestného činu, zahájené trestním oznámením žalobce pro padělání směnky, tomuto návrhu soud usnesením ze dne datum, č.j. číslo jednací nevyhověl.

31. Na jednání před Krajským soudem v Praze dne datum vzal žalobce ( v zastoupení svého právního zástupce tituly před jménem jméno FO) svou žalobu zpět v celém rozsahu a navrhl zastavení řízení s tím, že soud mu má přiznat náhradu nákladů řízení, případně zvážit aplikaci ust. § 150 o.s.ř., protože žaloba byla podle jeho názoru podána důvodně, když žalobce nevěděl, zda žalovaní podají návrh na vydání směnečného platebního rozkazu. Soud na jednání vyhlásil usnesení, kterým návrh žalobce na přerušení řízení zamítl a dále vyhlášeným usnesením řízení zastavil a uložil žalovanému (tituly před jménem. Jméno žalobce)Anonymizovánozaplatit žalovaným náhradu nákladů řízení, jejíž výše bude specifikována v písemném vyhotovení usnesení. ( protokol z tohoto jednání).

32. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne datum, č.j. spisová značka soud řízení dle § 96 o.s.ř. zastavil a ve výroku III. uložil žalobci povinnost zaplatit žalovaným (bratrům jméno FO) náhradu nákladů řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám právního zástupce žalovaných a výrokem IV. uložil žalobci, aby zaplatil České republice – Krajskému soudu v Praze do 15 dnů od právní moci tohoto usnesení doplatek soudního poplatku za návrh na zahájení řízení ve výši částka. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 146 odst. 2 věta první o.s.ř., neboť žalobce zavinil, že řízení muselo být zastaveno a je tak povinen hradit náklady řízení žalovaným. Žalobce je tedy, dle odůvodnění usnesení, povinen zaplatit žalovaným v souladu s ust. § 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátní tarif (dále jen AT) náhradu nákladů řízení v celkové výši částka. Náhrada nákladů sestává z odměny advokáta za 4 úkony právních služeb ve výši částka (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření ve věci samé ze dne datum a datum a účast na jednání před soudem dne datum) podle ust. § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) AT, vypočtené z tarifní hodnoty podle ust. § 8 odst. 1 AT ve spojení s ust. § 12 odst. 4 AT, když se jedná o společné úkony při zastupování tří osob, pak sazba za úkon činí částka; ke každému úkonu každého zastupovaného přísluší režijní paušál částka podle ust. § 13 odst. 3 AT a 21% DPH ve výši částka.

33. Podle odůvodnění citovaného usnesení pro postup podle ust. § 146 odst. 2 o.s.ř. není důvod jednak proto, že žalovaní svým chováním nezapříčinili zpětvzetí žaloby žalobcem a zahájení směnečného řízení jim nelze klást k tíži, a jednak „soud shledal nedostatek naléhavého právního zájmu žaloby na určení neplatnosti směnky, když je současně vedeno směnečné řízení, tudíž nelze uzavřít, že byl návrh žalobce podán důvodně.“

34. Dále soud rozhodl o povinnosti žalobce doplatit soudní poplatek za návrh na zahájení řízení, která mu vznikla podáním tohoto návrhu (ust. § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích), a to v zákonné výši částka podle položky 1 odst. 4 Sazebníku soudních poplatků. Pokud soud v usnesení č. j. spisová značka ze dne datum žalobci nesprávně stanovil výši soudního poplatku, nevznikla tímto rozhodnutím poplatníkovi povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši nesprávně stanovené soudem, ale zůstala mu zachována poplatková povinnost zákonná. Soud ponížil soudní poplatek o částka, které žalobce již zaplatil a dále o částku částka, která představuje 80% z celkové částky soudního poplatku,jež byl žalobce povinen zaplatit a kterou by mu soud v souladu s ust. § 10 odst. 4 zákona o soudních poplatcích po právní moci usnesení o zastavení řízení vrátil.

35. Z usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne datum, č.j. číslo jednací, a to zejména z bodu 13 odůvodnění usnesení soud zjistil, že Vrchní soud v Praze pak toto rozhodnutí změnil tak, že žalobci uložil zaplatit na nákladech řízení u soudu 1. stupně částku částka, doplatek soudního poplatku ve výši částka a na nákladech odvolacího řízení částku částka.

36. Celkem byl tak žalobce nucen v tomto řízení jak protistraně, tak České republice uhradit v důsledku zastavení předmětného řízení částku v souhrnné výši částka.

37. Smlouva o poskytování právních služeb ze dne datum mezi účastníky byla uzavřena téhož dne. Předchozí sdělení právního zástupce sourozenců jméno FO notáři tituly před jménem jméno FO o existenci směnky byl okamžik, kdy žalobce vyhledal právní pomoc žalované.

38. Dne datum byla právnímu zástupci žalobce doručena předžalobní výzva právního zástupce jméno FO, kde byl vyzván, aby bezodkladně zaplatil částka s tím, že v této listině je napsáno, že tato listina je též předžalobní výzvou a že jméno FO se bude svého nároku domáhat u soudu.

39. Dne datum byl Městskému soudu v Praze doručen návrh na vydání směnečného platebního rozkazu.

40. Dne datum byla Krajskému soudu v Praze doručena žaloba žalobce na určení neplatnosti směnky.

41. Směneční platební rozkaz byl vydán dne datum.

42. Dne datum proběhlo u Krajského soudu v Praze jednání ohledně žaloby o určení neplatnosti směnky, tedy až po vydání směnečného platebního rozkazu.

43. Pokud jde o náklady řízení, tak o nich s konečnou platností rozhodoval Vrchní soud v Praze usnesením dne datum.

44. Částku ve výši částka žalobce uhradil převody ze svého účtu, jak soud zjistil z Detailu transakce právnická osoba o tranži částek na účet Krajského soudu v Praze a na účet právního zástupce jméno FO dne datum.

45. Z dohody o ukončení smlouvy o poskytování právních služeb mezi účastníky ze dne datum, soud ujistil, že se účastníci dohodli na ukončení smlouvy.

46. Dále soud zjistil z e mailové komunikace (příloha č. 2, jak je označila žalovaná ve svém podání za datum), konkrétně se jedná o emaily, z nichž prvý je datovaný datum, kdy zaslal jméno FO od žalované žalobci email, kde mu sděluje, že mu posílá draft doplnění trestního oznámení s odcizením dokumentů s tím, že na to reaguje žalobce, že v podstatě souhlasí s tímto dokumentem, s jeho textem a následně s pokynem o doplnění zaslán jméno FO, samostatnému advokátovi. S tím tedy, že tituly před jménem jméno FO měl toto podání odeslat, email, který zaslal jméno FO z adresy žalované (Jméno žalované ) jméno FO dne datum, tak v tomto emailu je poslední věta: „zavolejte na městský soud, zda tam neevidujou směnečný řízení proti jméno FO, děkuju“.

47. Email z datum, jméno FO píše jméno FO, (pokud jde o žalobu na určení neplatnosti směnky), kde píše, „ať to zítra někdo ze studentů ještě telefonicky ověří ve Slezský.“

48. Odpověď jméno FO jméno FO emailem z téhož dne je: „ Předevčírem jsem volala do Slezský, proti jméno FO asi nic neexidujou “.

49. jméno FO sdělila jméno FO emailem z datum v 10:27, že volala do Slezské a proti žalobci tam nic neevidují, na to jméno FO vzápětí v 10:34 téhož dne posílá email jméno FO, …“ ať to zítra někdo ze studentů ještě telefonicky ověří ve Slezský“.

50. Email, který zaslal jméno FO jméno FO datum v 11:02, kde je dotaz, volali dnes studenti do Slezský, na to další email, kde jméno FO odpovídá jméno FO téhož dne v 11:07 „jasný.“

51. Sv. tituly před jménem jméno FO vypověděla, že byla od počátku roku 2019 do konce června 2021 a následující dva roky zaměstnána u žalované společnosti jako koncipientka a úkoly jí zadával tituly před jménem jméno FO. Podílela se na řešení platnosti či neplatnosti směnky na částka, která vůči žalobci byla uplatněna. Připravovala koncept na určovací žalobu neplatnosti směnky. Vzpomíná si, že jsme tamtéž řešili, zda tato směnka již nebyla uplatněna soudně a telefonicky ověřovala na infocentru u Městského soudu v Praze, zda již taková žaloba nebo rozkaz byl podán. Volala přímo na infocentrum, ovšem neví, s kým hovořila. Bylo to v únoru 2021 během přípravy určovací žaloby. tituly před jménem jméno FO obdržel předžalobní výzvu od právního zástupce pana jméno FO. Žaloba byla podána na konci února. Volali tam i kolegové, kdo konkrétně volal, neví, ona to zadala asistentovi, aby tam zavolal a dostala od něj výstup. Fyzicky u toho, že by tam volal, nebyla. Zda tento výstup byl ve formě ústní nebo písemné, si již nepamatuje. Jména o osob, které byly pověřeny zavolat na soud, již není schopna uvést. SOP za tuto žalobu neřešila.Neví, zda byl žalobce informován o výši soudního poplatku ze žaloby. Byla v kanceláři, když se dověděli, že byl již směnečný rozkaz podán, byli překvapeni.

52. Sv. tituly před jménem jméno FO vypověděl, že byl u žalované do roku 2018 zaměstnán jako student a od roku 2018 do ledna 2021 jako advokátní koncipient. Pokud jde o žalobce, jednalo se o dědictví a nepravou směnku.Měl schůzku se žalobcem a pak se účastnil jednání u notáře jméno FO v dědické věci. Při tom prvém jednání jsme hovořili o procesní strategii, primárně to byl klient tituly před jménem jméno FO a vzpomíná si, že jeho případ zřejmě předal tituly před jménem jméno FO. Vyjma jednotlivých emailů žádný konkrétní výstup z tohoto nebyl. Zda jsem se primárně zabýval dědickým řízením či otázkou pravosti směnky si již nevzpomíná. Bylo to i v době, kdy končil v této kanceláři a předával další případy. U žalované společnosti skončil ke dni datum. Kdy, případně zda byla podána žaloba na určení neplatnosti směnky neví. Nevzpomíná si, zda byla podána výzva na úhradu směnky ve vztahu k žalobci.Nevzpomíná si, zda byly žalobci poskytnuty informace o výši soudního poplatku či o případných nákladech řízení, pokud jde o neplatnost směnky. Pokud jde o jednání u notáře jméno FO, byl tam přítomen s tituly před jménem jméno FO, který toto jednání vedl. O čem jednali u notáře jméno FO, si již nevzpomíná. Notář tam byl možná na začátku, ale toto jednání vedla notářská kandidátka. Pokud jde o výstupy ve vztahu k žalobci, tak z jeho strany to mohl být maximálně email, nikoliv že přímo podával nějaké procesní návrhy či další podání.

53. Sv. tituly před jménem jméno FO, notář a soudní komisař vypověděl, že dědictví po zůstaviteli tituly před jménem jméno FO stále trvá. Jednak se zde řeší vztah mezi žalobcem a jeho sestrou, kde se řeší její nárok na výplatu povinného podílu a dále se zde řeší záležitosti se směnkou. Dědické řízení nepřerušil a ani o tom neuvažoval, dokonce v únoru 2021 takový postup nebyl možný, V současné době se vypracovávají posudky na ocenění nemovitostí a čeká se na výsledek směnečného řízení. Nikdy žalobci nedoporučoval, aby podal žalobu na určení platnosti či neplatnosti směnky, jde o nárok třetí osoby vůči pozůstalosti, bylo to uplatněno do pasiv dědictví a jde o dědice, zda toto uznají či nikoliv, zda tedy se to do pasiva zahrne. Též se činily dotazy na majetky v zahraničí, konkrétně do švýcarských bank. Rozhodně na počátku roku 2021 toto dědické řízení nemohlo skončit.

54. Sv. tituly před jménem jméno FO vypověděla, že u tituly před jménem jméno FO v dědickém řízení po zůstaviteli tituly před jménem jméno FO činila úkony, zejména činila předběžné šetření a další běžné úkony, též činila dotazy do Švýcarska, ovšem dne datum z této notářské kanceláře odešla. Šlo o komplikovanější věc, neboť majetek byl v cizině a šlo o velký majetek a jméno FO nebyla závětním dědicem, avšak měla nárok na tzv. povinný podíl. V průběhu tohoto řízení se objevila směnka. Neví, kdo jí předložil, ale za jejího působení se dědicové k ní nevyjádřili, respektive nevyjádřili se, zda jí uznávají. Ohledně oné předložené směnky žádné rady nedávali, pouze byli povinni se zeptat dědiců, zda jí uznávají, jinak skutkově nemůžou rozhodovat, toto patří do civilního řízení. Určitě ani svědkyně ani tituly před jménem jméno FO žalobci neslibovali, do jaké lhůty lze dědické řízení ukončit. Podáním žaloby na určení neplatnosti směnky nic nepodmiňovali, resp. „ pouze“ potřebovali vědět názor dědiců, zda uznávají nebo neuznávají směnku, neboť toto mělo vliv na výši povinného podílu jméno FO. Ne, žádnou lhůtu, do které by měl žalobce podat žalobu na určení neplatnosti směnky, neurčili. Domnívá se, že řízení se nepřerušovalo, byly tam další důvody, například dožádání do ciziny, ostatní důvody si již nevybavuje.

55. Z Faktury č. hodnota vystavené žalobci dne datum a z faktury č. hodnota, vystavené žalobci dne datum soud zjistil, že faktura za listopad byla vystavena datum a za prosinec datum. Fakturu za období listopad a prvou půlku prosince 2021 obdržel žalobce od žalovanéa dne datum 13:56, a to bez její specifikace.

56. Všechny (k důkazu zamítnuté ) emaily v období do datum předcházely podání předžalobní výzvy právního zástupce jméno FO na zaplacení částky částka ze směnky vč. příslušenství a nákladů právního zastoupení. Ostatně to, co žalobce zvažoval zhruba v listopadu 2020 do datum nemůže zbavit žalovanou odpovědnosti. Dne datum byla doručena předžalobní výzva, tudíž bylo zřejmé, že k žádné dohodě se sourozenci jméno FO nedojde a odpadla nejistota ohledně úmyslu bratrů jméno FO, zda podají směneční návrh.Z dalších provedených a zde necitovaných důkazů soud relevantní zjištění nečerpal.

57. Soud tak shrnuje, že má z časového hlediska za prokázané, že Smlouva o poskytování právních služeb ze dne datum mezi účastníky byla uzavřena datum. Předchozí sdělení právního zástupce sourozenců jméno FO notáři tituly před jménem jméno FO o existenci směnky ze dne datum byl okamžik, kdy žalobce vyhledal právní pomoc žalované. Soudní komisař projednávající dědictví po zůstaviteli tituly před jménem jméno FO a sv. jméno FO nikdy žalobci (resp. jeho právnímu zástupci, který se řízení před soudním komisařem účastnil) nedoporučovali, aby podal žalobu na určení platnosti či neplatnosti směnky, poučili ho, že jde o nárok třetí osoby vůči pozůstalosti, že částka částka byla uplatněna do pasiv dědictví a bylo na dědicích, zda toto uznají či nikoliv, zda se částka do pasiva zahrne. Rozhodně na počátku roku 2021 toto dědické řízení nemohlo skončit a v tomto smyslu se ani nevyjadřovali. Svědkyně jméno FO ani soudní komisař tituly před jménem jméno FO žalobci ani jeho právnímu zástupci nesdělili, do jaké lhůty lze dědické řízení ukončit. Podáním žaloby na určení neplatnosti směnky nic nepodmiňovali, názor dědiců, zda uznávají nebo neuznávají směnku mělo vliv na výši povinného podílu jméno FO a že případný spor je civilní a soudnímu komisaři nepřísluší o něm rozhodovat. Dne datum byla právnímu zástupci žalobce doručena předžalobní výzva právního zástupce jméno FO, kde byl vyzván, aby bezodkladně zaplatil částka s tím, že v této listině je napsáno, že tato listina je též předžalobní výzvou a že jméno FO se bude svého nároku domáhat u soudu. Dne datum byl Městskému soudu v Praze doručen návrh na vydání směnečného platebního rozkazu. Tento návrh podal jméno FO proti žalovanému tituly před jménem jméno FO o zaplacení částka s příslušenstvím.Dne datum byla podána žaloba na určení neplatnosti směnky, řízení bylo vedeno u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. spisová značka.Dne datum byl vydán směnečný platební rozkaz Městským soudem v Praze ze dne datum, č.j. spisová značka. Dne datum proběhlo u Krajského soudu v Praze jednání ohledně žaloby o určení neplatnosti směnky, tedy až po vydání směnečného platebního rozkazu. Ohledně nákladů řízení s konečnou platností rozhodoval Vrchní soud v Praze usnesením dne datum. Částku ve výši částka žalobce uhradil převody ze svého účtu na účet Krajského soudu v Praze a na účet právního zástupce jméno FO dne datum. Dne datum byla mezi účastníky uzavřena dohoda o ukončení smlouvy o poskytování právních služeb.

58. Dále soud má za prokázané, že za měsíce říjen a listopad 2021 žalovaná poskytla žalobci právní služby netýkající se řízení na určení neplatnosti směnky, které bylo vedeno u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. spisová značka jejichž hodnotu žalovaná účtovala daňovými doklady – fakturami, a to pod č. hodnota, ve výši částka, vystavenou žalobci dne datum, která představuje vyúčtování odměny žalované za právní služby poskytnuté žalobci v říjnu roku 2021 a pod č. hodnota, ve výši částka, vystavenou žalobci dne datum, která představuje vyúčtování odměny žalované za právní služby poskytnuté žalobci v období listopadu a prosince roku 2021. Řádně a účelně byly žalobci služby krom návrhu na přerušení řízení o určení neplatnosti směnky dne datum(částka) a krom přípravy návrhu na přerušení řízení v žalobě na určení neplatnosti směnky dne datum ( částka), tedy, že za říjen 2021 má žalovaná nárok na zaplacení částky částka bez DPH a za listopad 2021 pouze úkony nesouvisící s řízením o určení neplatnosti směnky konkrétně za právní služby ve dnech datum až datum ohledně podané stížnosti proti usnesení o odložení trestního oznámení a dne datum v přípravě odstoupení od nájemní smlouvy v celkové částce částka ( výpočet ), tedy že žalovaná za tyto služby žalobci daňovým dokladem vyčíslila jejich hodnotu v celkové částce částka bez DPH ( s 21 % DPH částka ) v částce částka.

59. Soud naopak nemá za prokázané tvrzení žalované, že najisto telefonicky ověřila neexistenci zahájeného řízení vůči žalobci k návrhu na vydání směnečného platebního rozkazu. Sv. jméno FO vypověděla, že připravovala koncept na určovací žalobu neplatnosti směnky. Vzpomíná si, že souvisle řešili, zda tato směnka již nebyla uplatněna soudně a telefonicky ověřovala na infocentru u Městského soudu v Praze, zda již taková žaloba nebo rozkaz (citace výrazu svědkyně) byl podán. Volala přímo na infocentrum, ovšem neví, s kým hovořila. Bylo to v únoru 2021 během přípravy určovací žaloby. tituly před jménem jméno FO před tím obdržel předžalobní výzvu od právního zástupce pana jméno FO. Žaloba byla podána na konci února 2021. Volali tam i kolegové, kdo konkrétně volal, neví, ona to zadala asistentovi, aby tam zavolal a dostala od něj výstup. Fyzicky u toho, že by tam volal, nebyla. Zda tento výstup byl ve formě ústní nebo písemné, si již nepamatuje. Jména o osob, které byly pověřeny zavolat na soud již není schopna uvést. Z emailů mezi touto sv. a tituly před jménem jméno FO vyplynulo, že tuto otázku počala žalovaná řešit až dne datum a že ji údajně dneAnonymizovánodatum telefonicky ověřili. Bez ohledu na to, že sám žalobce autenticitu těchto e mailů zpochybňuje, nejsou samy o sobě způsobilé prokázat, zda skutečně tuto informaci žalovaná učinila věrohodným způsobem (k formě a způsobu viz dále).

60. Takto zjištěný skutkový stav je způsobilý k posouzení věci po právní stránce a další dokazování by bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení, proto další důkazní návrhy účastníků soud zamítl.

61. Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne 26. října 2011, sp. zn. 29 Cdo 4235/2009 (uveřejněném pod číslem 68/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) vysvětlil, že předložení prvopisu směnky je (jak se podává z ustanovení § 175 odst. 1 o. s. ř.) jedním z předpokladů pro to, aby soud mohl k návrhu žalobce rozhodnout ve věci směnečným platebním rozkazem. Při zkoumání podmínek pro vydání směnečného platebního rozkazu přitom musí soud předběžně posoudit předloženou listinu a (mimo jiné) vyhodnotit, zda z formálního hlediska lze na ni nahlížet jako na směnku, tj. jinak řečeno, zda splňuje náležitosti vyžadované pro směnku směnečným zákonem (srov. ve vztahu ke směnce cizí ustanovení čl. I. § 1 a ve vztahu ke směnce vlastní čl. I. § 75 směnečného zákona), a zda žalobci podle obsahu předložené listiny svědčí aktivní věcná legitimace k výkonu práv ze směnky. Případná námitka neexistence kauzálního vztahu, z něhož směnka vzešla, obsahově souvisí s námitkou, že směnka byla zfalšovaná. Pokud by žalovaný unesl důkazní břemeno ohledně tvrzeného zfalšování směnky, nebylo by potřebné zabývat se námitkou neexistence kauzálního vztahu zajištěného směnkou. Ovšem za situace, kdy důkazní břemeno o tom, že směnka byla zfalšována by žalovaný neunesl, musel by se soud jeho kauzální námitkou spočívající v tvrzení, že kauza směnky neexistuje, také zabývat.

62. Z toho plyne závěr, že platností směnky se soud musí předběžně zabývat ještě před vydáním směnečného platebního rozkazu a v námitkovém řízení se musí vypořádat s námitkou, že směnka byla zfalšovaná.

63. Podle ustanovení § 80 o. s. ř. lze žalobou (návrhem na zahájení řízení) uplatnit, aby bylo rozhodnuto o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je-li na tom naléhavý právní zájem. Naléhavý právní zájem na určení je totiž dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce, nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým. Určovací žaloba má povahu preventivní; jejím účelem je poskytnout ochranu právnímu postavení (právu) žalobce dříve, než dojde k porušení právního vztahu nebo práva, a naopak, není namístě tam, kde právní vztah nebo právo již porušeny byly, prevence již pozbývá.

64. Z výše uvedeného též plyne, že námitky, jež byly podkladem k žalobnímu tvrzení určovací žaloby mohly být uplatněny v námitkách proti vydanému SPR a podání určovací žaloby po datu datum zcela postrádalo naplnění zákonného požadavku naléhavého právního zájmu žalobce a že žaloba již nebyla s to ani splnit preventivní funkci.

65. V usnesení ze dne 27. 11. 2018, sp. zn. 27 Cdo 2007/2017, Nejvyšší soud na základě závěrů vyslovených v R 82/2014 dovodil, že je-li zahájeno řízení o splnění povinnosti a rozhodnutí sporu závisí na vyřešení předběžné otázky (řešení přijaté v takovém sporu vyčerpá beze zbytku obsah předběžné otázky, ze které již proto nemohou vzejít další spory o splnění povinnosti mezi týmiž účastníky), pak následnému sporu o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, jímž má být výrokem soudního rozhodnutí znovu posouzena stejná předběžná otázka, brání překážka věci zahájené. Žalovaná tak měla, pokud se (z nějakého strategického záměru) chystala podat určovací žalobu ověřit, zda podání této žaloby nevytvoří překážku věci zahájené, jež je tzv. překážkou postupu řízení a nedostatkem podmínky řízení vedoucí k zastavení řízení (§ 104 o.s.ř. ) a k tomu plynoucích sankcí pro účastníka, jež zastavení řízení procesně zavinil.

66. V tomto smyslu měla žalovaná též náležitě poučit žalobce, že námitky lze uplatnit po vydání SPR, a že se jimi musí soud v námitkovém řízení zabývat, dále jaké následky, výhody může mít pro žalobce (ne)podání návrhu na zahájení určovacího řízení, jak se (ne)podání návrhu na vydání směnečného platebního rozkazu promítne do projednávání pozůstalosti po otci žalobce a jaké horentní náklady pro žalobce plynou z titulu zaplacení soudního poplatku a nákladů řízení v případě jeho neúspěšnosti v řízení o určení a dále probrat se žalobcem i jeho další úvahy stran dědického řízení a dopadu sdělení právního zástupce sourozenců jméno FO notáři tituly před jménem jméno FO o existenci směnky na jeho majetkové poměry i v souvislosti s probíhajícím dědickým řízením, v němž se i řeší otázka podílu jeho sestry. Pokud tak žalovaná neučinila, nemůže se bránit tvrzením, že žalobce, v právních záležitostech laik, jí dal k podání určovací žaloby a následně dalších kroků pokyn a že žalobce sledoval nějaký konkrétní záměr.

67. Podle § 16 odst. 1 a 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, je advokát povinen chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy klienta a řídit se jeho pokyny. Pokyny klienta však není vázán, jsou-li v rozporu s právním nebo stavovským předpisem; o tom je advokát povinen klienta přiměřeně poučit. Při výkonu advokacie je advokát povinen jednat čestně a svědomitě; je povinen využívat důsledně všechny zákonné prostředky a v jejich rámci uplatnit v zájmu klienta vše, co podle svého přesvědčení pokládá za prospěšné.

68. Podle § 24 odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb., advokát odpovídá klientovi za újmu, kterou mu způsobil v souvislosti s výkonem advokacie. Podle odst. 4 tohoto ustanovení se advokát nebo společnost anebo zahraniční společnost odpovědnosti podle odstavců 1 až 3 zprostí, prokáží-li, že újmě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na nich požadovat.

69. Odpovědnost za škodu způsobenou advokátem v souvislosti s výkonem advokacie podle zákona č. 85/1996 Sb., je koncipována jako odpovědnost bez zřetele na zavinění (objektivní odpovědnost) a je založena na současném splnění předpokladů, jimiž jsou pochybení při výkonu advokacie, vznik škody a příčinná souvislost mezi výkonem advokacie a vznikem škody. Škodou je míněna majetková újma, která nastala v majetkové sféře poškozeného. Otázkou odpovědnosti advokáta za vznik škody způsobené jeho klientovi v souvislosti s výkonem advokacie (§ 24 zákona č. 85/1996 Sb.) se dovolací soud opakovaně zabýval a dovodil, že je povinností soudu, rozhodujícího o nároku klienta na náhradu škody proti jeho advokátovi, vyřešit jako předběžnou otázku (§ 135 odst. 2 o. s. ř.), zda při řádném postupu žalovaného advokáta v soudním řízení, v němž svého klienta zastupoval, by žalobce ve sporu u soudu uspěl a nemusel by tak uspokojit proti němu uplatněnou pohledávku, nebo naopak od protistrany by obdržel plnění, jež na ní požadoval (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. 25 Cdo 886/2004, Soubor C 3227, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2003, sp. zn. 25 Cdo 1862/2001, Soubor C 1743, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 2. 2003, sp. zn. 25 Cdo 860/2002, popř. rozsudek býv. Nejvyššího soudu ČSR ze dne 29. 6. 1984, sp. zn. 1 Cz 17/84, publikovaný pod č. 13/1986 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek).

70. V rozsudku ze dne 6. 9. 2017, sp. zn. 25 Cdo 4243/2015, Nejvyšší soud vyložil, že „stěžejní otázkou v projednávané věci je konkrétní vymezení rozsahu povinností advokáta při zastupování klienta v soudním řízení. Zdejší soud doplňuje, že výklad, jenž poskytnutí právní služby zužuje na pouhé dosažení úspěchu v řízení bez hlubšího právního rozboru celkové situace klienta a zajištění ochrany jeho oprávněných zájmů, neodpovídá požadavku na „řádnou a kvalifikovanou právní pomoc“.

71. Advokát má kromě poučovací povinnosti také povinnost ověřovací a znalostní. Rozsah advokátovy ověřovací povinnosti lze v tomto směru charakterizovat tak, že jeho cílem je vyjasnit všechny otázky, které mohou být relevantní pro právní posouzení případu, a vyjasnit pochybnosti, které musí jako znalec práva identifikovat. Nesmí se, jinak řečeno, spokojit s objemem či rozsahem poskytnutých informací, nýbrž jeho úkolem je zjistit úplný a objektivní stav věcí. Míra, tj. hloubka a rozsah právních vědomostí, je otázkou standardu péče, tedy objektivizované úrovně, která musí být zachována, aby právní služby byly poskytovány svědomitě ve smyslu § 16 odst. 2 zákona o advokacii. Při nedodržení tohoto standardu je dán jeden z předpokladů odpovědnosti advokáta za škodu, totiž zavinění ve formě nedbalosti

72. Charakter „šetření“ mají určité postupy, které jsou sbíráním a ověřováním informací z veřejných zdrojů. Je totiž povinností advokáta sbírat údaje z veřejných registrů, nahlížet do spisů, vyžadovat potvrzení a ověření od úřadů a jiných institucí apod. Znalostní povinnost předpokládá především odpovídající „obecnou“ znalost zejména oboru (oborů), kterého se jeho mandát dotýká. Součástí advokátovy povinnosti je důkladnost jeho počínání.

73. Advokát by měl vycházet z maximálně účelného přístupu založeného na zkušenosti a nejpravděpodobnějším výsledku a dbát především na včasnost jednotlivých kroků [srov. TICHÝ, L. (ed.) Odpovědnost advokáta za škodu. Praha: C. H. Beck 2013, s. 115, 116, 118, 125, 126, 132, 133].

74. V projednávané věci je ověřovací a znalostní povinnost žalované zřejmá, přičemž ověřovací povinnost souvisí s ověřováním, zda již třetí osoba uplatnila vůči žalobci nárok ze směnky a tedy, zda měl žalobce, klient žalované, právní zájem na určení pravosti směnky, když právní zájem na určení zahrnuje též splnění preventivní funkce určovací žaloby, která v okamžiku podání žaloby na plnění neexistuje a určovací žaloba tak nemůže být úspěšná, neboť s námitkou ne/pravosti směnky se musí vyrovnat soud a posoudit ji jako tzv. předběžnou otázku.

75. Z výše uvedeného rovněž plyne, že advokát má povinnost iniciativně a samostatně využívat všechny zákonné prostředky (procesní i hmotněprávní), o nichž je na základě svých zkušeností a vědomostí přesvědčen, že vedou k hájení oprávněných zájmů klienta a k dosažení klientem zamýšleného účinku ve věci, kterou pro něj zařizuje. Dosažení těchto účinků musí advokát klientovi jím (advokátem, jakožto právním odborníkem) zvolenými postupy garantovat.

76. Zřejmě z důvodu pasivity žalované spočívající v absenci učinění dotazu ve smyslu § 2 zákona č. 106/1999 Sb. žádostí dle § 4 zákona tak žalovaná neučinila tento obvyklý úkon ke zjištění informace, zda před podáním určovací žaloby je již na příslušném soudě zahájeno proti žalobci řízení, přičemž tímto postupem by žalovaná získala ověřenou informaci od příslušného soudu a nezpůsobila by žalobci žádné náklady.

77. Advokát je povinen k výkonu své činnosti přistupovat důsledně a svědomitě. Těmto požadavkům žalovaná nedostála.

78. Jak soud výše vyložil, žalovaná nesplnila svoji ověřovací povinnost a hrubě pochybila, když před podáním žaloby na určení neplatnosti směnky dne datum řádně neověřila, zda již nebyl u Městského soudu v Praze podán návrh na vydání směnečného platebního rozkazu jméno FO, přestože od konce prosince 2020 v důsledku jí doručené předžalobní výzvy si musela být vědoma, že toto riziko bezprostředně hrozí. Porušení této povinnosti konstatuje i Vrchní soud v Praze ve svém usnesení ze dne datum, č. j. číslo jednací, bod 13 odůvodnění. Pokud by žalovaná tuto povinnost neporušila a ke dni datum řádně ověřila, že u Městského soudu v Praze již několik týdnů leží žaloba jméno FO, nebylo u Krajského soudu v Praze zahájeno řízení o určení neplatnosti směnky a žalobci by nevznikla žalovaná majetková újma, neboť by nemusel hradit ani soudní poplatek, ani náklady řízení protistraně. Dokonce by žalobce nemusel ani hradit právní služby žalované poskytnuté v souvislosti s tímto duplicitním řízením.

79. Žalovaná, když na konci května 2021 zjistila od žalobce, že u Městského soudu v Praze je zahájeno řízení již od datum na návrh jméno FO na vydání směnečného platebního rozkazu, porušila svou prevenční povinnost předcházet vzniku škody na straně žalobce, když neučinila žádné kroky. Namísto toho přispěla svým jednáním k tomu, že od května 2021 majetková újma na straně žalobce naopak vzrostla. Pokud by k datum došlo ke zpětvzetí žaloby na určení neplatnosti směnky, žalobce by hradil na nákladech řízení výrazně méně. Toto plyne i z usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne datum, č. j. číslo jednací bod 12 odůvodnění, pak by žalobce na nákladech řízení protistrany zaplatil za 2 úkony právní služby, nikoliv za tři úkony. Protistraně byla v daném řízení přiznána náhrada nákladů za tyto úkony právní služby: převzetí zastoupení, písemné vyjádření ze dne datum a účast na jednání dne datum. Přinejmenším uvedený třetí úkon by se tak v případě zpětvzetí žaloby v květnu 2021 nikdy neuskutečnil. Za jeden úkon vč. paušální náhrady nákladů řízení přitom náhrada činila vč. DPH částka. Žalobcova škoda tak mohla být i po pochybení žalované s podáním duplicitní žaloby nižší o téměř 200 tis. Kč. Přitom zástupci žalované udržovali žalobce ještě v listopadu 2021 v domnění, že žalobu na určení neplatnosti směnky bylo nutné podat i přes již dříve podanou žalobu jméno FO.

80. Žalovaná též žalobce řádně nepoučila o skutečné výši soudního poplatku tak, že v případě zpětvzetí žaloby k doměření soudního poplatku ve výšiAnonymizovánočástka a to ve smyslu Položky 1 bodu 1. Sazebníku zákona č. 549/1991 Sb. jehož dikce zní „ Je-li předmětem řízení směnka nebo šek a nejde-li o zaplacení bodu 4. Sazebníku zákona č. 549/1991 Sb. peněžité částky, vybere se poplatek podle bodu 1, a to podle peněžité částky uvedené ve směnce nebo šeku. Obdobně se postupuje, jde-li o jiný cenný papír, na němž je uvedena jmenovitá hodnota“.

81. Žalovaná si přitom dále měla být vědoma, že soud bude aplikovat postup dle § 8 odst. 1 vyhl. č. 177/96 Sb., kdy tarifní hodnotou sporu je výše směnečného penízu uvedená na směnce v částce částka. O riziku takto vysokého poplatku a povinnosti nahradit druhé straně náklady řízení měla žalovaná žalobce jednak řádně poučit, jednak měla tato skutečnost vést žalovanou k ještě větší obezřetnosti při podání samotné žaloby na určení neplatnosti směnky. O tom, kolik budou náklady plynoucí z zpětvzetí návrhu činit, se žalobce dozvěděl až po doručení usnesení Krajského soudu v Praze čj. číslo jednací.

82. Výše uvedená pochybení žalované při výkonu advokacie jsou v příčinné souvislosti se vznikem škody na straně žalobce, přičemž majetková újma nastala v jeho sféře a představuje částku, kterou byl žalobce nucen v tomto řízení jak protistraně, tak České republice uhradit v souhrnné výši částka.

83. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octla se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobci přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

84. Podle § 98 o.s.ř. vzájemným návrhem je i projev žalovaného, jímž proti žalobci uplatňuje svou pohledávku k započtení, avšak jen pokud navrhuje, aby bylo přisouzeno více, než co uplatnil žalobce. Jinak soud posuzuje takový projev jen jako obranu proti návrhu. Žalovaná tak v obraně vznesla námitku, že jí žalobce dluží částky, jež byly žalobci žalovanou účtovány za poskytnuté právní služby dle faktury č. hodnota a faktury č. hodnota.Jak soud výše odůvodnil a uvedl, řádně a účelně byly žalobci poskytnuty žalovanou služby v celkové částce částka bez DPH ( s 21 % DPH částka ) v částce částka a tuto částku soud od přiznaného nároku žalobce odečetl a rozdíl žalobci přiznal (výrok I) a též zamítl (výrok II).

85. Ohledně náhrady nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 76,36 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 88,18 % a úspěchu žalovaných v rozsahu 11,82 %).

86. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý z dvanácti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky částka za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně třinácti paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka.(výrok III.).

87. Žalovaná složila na důkaz (výslechy svědků) zálohu ve výši částka a z této zálohy se uhradilo svědečné tituly před jménem jméno FO ve výši částka a zbytek nevyčerpané zálohy (částka) soud vrací žalované, když má za to, že ve smyslu § 142 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 148 odst. 1 o.s.ř. nelze tyto náklady požadovat ani částečně po žalobci (výrok Iv.).

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalované povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.