OSPH01 27 C 283/2024-59

ROZSUDEK ⟪LB:lb_001⟫ JMÉNEM REPUBLIKY ⟪LB:lb_002⟫ Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Lukáškovou ve věci ⟪LB:lb_003⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem tituly před jménem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_004⟫ proti ⟪LB:lb_005⟫ žalované: Jméno žalované, IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované, ⟪LB:lb_006⟫ zastoupená advokátkou tituly před jménem Jméno advokátky, tituly za jménem. ⟪LB:lb_007⟫ adresa ⟪LB:lb_008⟫ o zaplacení částky 32 794,38 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 32 794,38 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 32 794,38 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 45 015 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám tituly před jménem Jméno advokáta.

1. Žalobkyně se žalobou došlou zdejšímu soudu dne datum domáhala na žalované zaplacení částky 32 794,38 Kč s příslušenstvím z titulu kupní smlouvy s odůvodněním, že žalobkyně na základě smlouvy o centralizovaném zadávání veřejné zakázky ze dne datum pověřila město obec jako centrálního zadavatele, aby uzavřel rámcovou dohodu o sdružených službách dodávek elektřiny v napěťové hladině nízkého napětí na období od datum do datum formou otevřeného řízení podle ustanovení § 56 zákona o zadávání veřejných zakázek i na účet žalobce podle čl. 4.1.5. smlouvy o centralizovaném zadávání ze dne datum. adresa uzavřelo dne datum rámcovou dohodu s žalovanou, jež zveřejnilo v Registru smluv pod ID smlouvy hodnota. Čl. 2.1.1 smlouvy upravuje podmínky, za nichž může dojít k uzavření dílčích smluv, které spočívají v závazku obchodníka dodávat zákazníkovi elektřinu v napěťové hladině nízkého napětí (dále jen „NN“) z elektrizační soustavy do odběrných míst uvedených v příloze č. 1 k této smlouvě (dále jen „dodávka“), a to včetně zajištění přístupu k přenosové a distribuční soustavě a zajištění přenosu, distribuce či jiných systémových služeb (dále jen „distribuce“) a závazku zákazníka odebrat v odběrném místě elektřinu z distribuční soustavy a uhradit cenu za dodávku a regulovanou cenu za distribuci, to vše podle energetického zákona, podle vyhlášky Energetického regulačního úřadu č. 408/2015 Sb., o pravidlech trhu s elektřinou a dalších prováděcích vyhlášek k tomuto zákonu, v platném znění a dle podmínek dále uvedených ve shora uvedené smlouvě. Podle přílohy č. 2 je zákazníkem i žalobkyně, která nakupuje elektřinu pro vlastní konečné využití v odběrném místě. Žalovaná porušila svou povinnost tím, že nedodala žalobkyni elektřinu na rok 2022. Žalovaný v rozporu se smlouvou, která předpokládala uzavírání dílčích realizačních smluv na základě příkazů zástupce měst obec, neučinila konfirmaci příkazu k nákupu 100 % elektřiny v hladině nízkého napětí na rok 2022 za částku 143,33 EUR obsaženého v e-mailu odeslaného dne datum v 8.04 hod. z adresy e-mail na adresu e-mail, tj. nepotvrdila podmínky nákupního kroku. Uvedeným postupem nedošlo ze strany žalované k uzavření kupní smlouvy, i když byly splněny veškeré předpoklady k jejímu uzavření, ačkoliv podle výše uvedené rámcové smlouvy měla žalovaná povinnost uzavřít samotnou realizační kupní smlouvu postupem dle čl. 3.2 smlouvy a tuto povinnost porušila, díky čemuž vznikla žalobkyni škoda spočívající v rozdílu ceny, za kterou měla dodat žalovaná elektřinu, a ceny, za kterou si zajistila náhradní plnění žalobkyně od společnosti právnická osoba. Škoda tak vznikla v příčinné souvislosti s porušením povinnosti žalované dodat elektřinu. Způsob výpočtu ceny, za kterou měla žalovaná dodat elektřinu, je upravena v rámcové dohodě tak, že se stanoví jako součet konečné ceny (Settlement Price) k datum ve výši 143,33 EUR, k níž se přičítá koeficient žalované jako obchodníka ve výši 4,95 EUR. Ke dni datum činil kurs EUR/CZK vyhlášený Českou národní bankou 25,445 CZK / 1 EUR. Uvedená částka se následně zvyšuje o 21 % DPH. Výpočet: (143,33+4,95) x 25,445 x 1,21 = 4 565,31 Kč/MWh nebo 4,56 Kč/kWh. Žalobkyně byla v přímém důsledku jednání žalované nucena zajistit si dodávky elektřiny. V období datum až datum jí uvedené dodávky zajišťovala společnost právnická osoba, IČ IČO, sídlem adresa za cenu 4 940 Kč bez DPH za 1 MWh elektřiny, resp. 5 977,40 Kč včetně DPH/MWh elektřiny. V daném období měla žalobkyně celkovou spotřebu 23,224 MWh, jež je předpokládanou spotřebou za rok 2022. Bližší specifika odběrných míst označených v tabulce EAN, distribuční sazby, období a fakturované částky, žalobkyně doložila tabulkou. Škodu stanovila výpočtem (5 977,40 Kč/MWh x 23,224 MWh ) - (4 565,31/MWh x 23,224 MWh) = 32 794,38 Kč. Dne datum byla žalované zaslána předžalobní výzva, na kterou žalovaná dne datum reagovala a nárok žalobkyně jako nepodložený a neoprávněný odmítla.

2. Platebním rozkazem ze dne 9. 12. 2024, č. j. 27 C 283/2024-10, soud žalované uložil, aby předmětnou pohledávku uhradila a zároveň a zároveň žalovanou vyzval, aby v případě, že podá odpor, se vyjádřila k věci samé.

3. Žalovaná proti platebnímu rozkazu podala řádně a včas odpor a ve vyjádření k odporu navrhla žalobu zamítnout s odůvodněním, že městu obec zaslala s nabídkou podepsaný návrh dotčené dohody, datovaný na straně žalované dne datum, avšak žalovaná neobdržela od zadavatele jím podepsaný návrh dotčené dohody a z registru smluv po doručení výzvy žalobkyně dne datum zjistila, že zadavatel tvrdí, že měl smlouvu podepsat dne datum. U zadavatele však datace smlouvy v registru smluv absentuje. Předmět rámcové smlouvy byl sjednán v odst. 2.1.1. jako sjednání podmínek, „za nichž může dojít k uzavření dílčích smluv, které spočívají v závazku obchodníka dodávat “. Odst. 8.1.1. rámcové smlouvy zakotvil informační povinnost stran včetně povinnosti stran usilovat o odvrácení hrozících škod. Zákazníkem podle přílohy č. 2 rámcové smlouvy byla i žalobkyně, která nakupuje elektřinu pro vlastní využití. Podle rámcové smlouvy se za zákazníka považují kromě zadavatele rovněž osoby uvedené v její příloze č. 2, tedy i žalobkyně. Smluvní stranou rámcové smlouvy měla být žalovaná a zadavatel, tj. město obec, a zákazníkem podle rámcové smlouvy, tj. osobou, která může uzavřít dílčí smlouvu, žalobkyně podle odst. 1.1.1. rámcové smlouvy ve spojení s odst. 2.1.1. Žalovaná neporušila povinnost z rámcové smlouvy, která předpokládala v odst. 2.1.1. možné uzavírání dílčích smluv se zákazníkem, na jejichž základě, by pak žalované vznikla povinnost dodávat konkrétnímu zákazníkovi elektřinu v hladině nízkého napětí a tomu odpovídající povinnost zákazníka, elektřinu odebrat a uhradit cenu. Postup při zadávání příkazu k nákupu, na jehož základě mohlo dojít k uzavření dílčí smlouvy byl se zadavatelem, tj. městem obec, stanoven v článku 3.2. rámcové smlouvy. Každý zákazník byl oprávněn zadat žalované pokyn nakoupit elektřinu na jednotlivé roky tak, aby žalovaná zrealizovala nákup 100 % předpokládaného množství do 15.12. předchozího roku, a to až ve 4 nákupních krocích odst. 3.2.1. Rámcová smlouva byla postavena jako základní rámec pro případ, že se strany na uzavření dílčí smlouvy dohodnou. Je to zřejmé jak ze samotné povahy rámcové smlouvy, tak z jazykového vyjádření ve smlouvě uvedeného viz. zejména základní ujednání shrnující předmět smlouvy v odst. 2.1.1. „…může dojít k uzavření dílčích smluv…“. Žalovaná neporušila povinnost zákonnou ani smluvní. Pro uplatnění nároku na náhradu škody po žalované chybí základní předpoklad spočívající v porušení povinností žalovaného. Navíc ze žaloby není zřejmé, kdy a na základě čeho uzavřela žalobkyně smlouvy s právnická osoba, a proč se žalobkyně neobrátila od datum do datum počátek odběru elektřiny od právnická osoba na žalovanou poté, co na její příkaz z datum, ani avízo z datum nebylo ze strany žalovaného reagováno. Není zřejmé, proč žalobkyně nepostupovala postupem předvídaným rámcovou smlouvou a zejména související zadávací dokumentací veřejné zakázky podle odst. 7.1.1., tj. proč se neobrátila na v pořadí druhého dodavatele v rámci zakázky. Není zřejmé, jak žalobkyně v této souvislosti naplnila svou prevenční povinnost, a to jak zákonnou, tak smluvní podle odst. 8.1.1. Nebyly však naplněny podmínky odpovědnosti na straně žalované. Žalobkyně žalovanou vyzvala dne datum předžalobní výzvou k plnění, na kterou žalovaná reagoval dne datum tak, že nárok odmítla. Není zřejmé, proč se s tvrzenou škodou žalobkyně na žalovanou obrátila až po takřka 3 letech. Nicméně nestalo se tak, jak tvrdí žalobkyně v žalobě výzvou z datum, nýbrž až výzvou z datum. Na uvedenou výzvu žalovaná reagovala shodně jako na podobné výzvy totožného právního zástupce za jiné subjekty tak, že datum nárok jako neodůvodněný odmítla a opětovně požádala o jeho doložení. Výzva žalobkyně nebyla doložena žádnými podklady, tudíž ani žádným dokladem prokazujícím, že žalobkyně odebírala energii od dodavatele poslední instance, popř. od právnická osoba, ani za jakou ceny, ani po jaké období. Výzvou zjevně formulářovou připravenou pro všechny zákazníky oprávněné dle rámcové smlouvy, když výzva byla zasílána dvakrát, neboť v prvních výzvách z datum nebyl zahrnut subjekt Jméno žalobkyně, což bylo doplněno ze strany žalobkyně výzvou ze dne datum. A zejména výzvou tvrdící, že došlo k porušení povinnosti žalované datum uzavřít smlouvu k nákupu za 168,73 EUR, vyzývající k náhradě škody 78 655,60 Kč. Pro žalovanou byla výzva překvapující, proto žalobkyni odpověděla, že nárok odmítá, když konkrétně uvedla, že není jasné, resp. není ani tvrzeno ani doloženo, jak bylo dosaženo konečného výpočtu, kdy a jak mělo dojít k uzavření náhradní smlouvy, jak byly sjednány a jaké ceny, jaký byl čerpaný objem. Žalovaná požádala opětovně právního zástupce žalobkyně v rámci reakce na výzvu z datum o doložení důkazů a řádné a úplné vyčíslení uplatněných nároků. Žádost žalované ze dne datum, jakož i opakovaná žádost ze dne datum však zůstaly bez odezvy a žalobkyně dne datum podala dotčenou žalobu. Ve výzvě z datum žalobkyně uváděla, že žalovaná požádala dne datum o zrušení licence, prostřednictvím neoznačeného centrálního zadavatele opakovaně zadávala žalované příkazy k úhradě, na které tato nereagovala nebo uváděla ceny vyšší, než za které bylo obchodováno, nejpozději k datum byly splněny podmínky předpoklady pro nákup za 168,73 EUR, žalobkyně byla nucen přejít do režimu dodavatele poslední instance a vzniklá škoda za období 2022 až 2023 činí 78 655,60 Kč. K zániku licence žalované došlo datum uplynutím doby, na kterou byla udělena. Porušení povinnosti žalované tím, že nereagovala na jeden konkrétní příkaz a z jiného data, než uváděla ve výzvě. K porušení povinnosti mělo dojít datum s nákupem za 143,33 EUR. Žalobkyně byla nucena uzavřít smlouvu s právnická osoba a vzniklá škoda za rok 2022 činí 32 794,38 Kč. Žalobkyně se poprvé na žalovanou se svým nárokem obrátila až datum, a to s jinými skutkovými tvrzeními, na žádost žalované o doložení a upřesnění nároku nereagovala a v žalobě uvádí tvrzení odlišná, když navíc tato nebyla prokázána. A zejména vzhledem k tomu, že samotného žalobního návrhu je zřejmé, že nejsou naplněny podmínky pro odpovědnost žalované, nelze než žalobu považovat za neopodstatněnou.

4. Soud vzal ve věci za prokázaný skutkový stav věci, jenž vyplynul ze smlouvou o centralizovaném zadávání veřejné zakázky ze dne datum, že žalobkyně na základě smlouvy o centralizovaném zadávání veřejné zakázky ze dne datum pověřila město obec jako centrálního zadavatele, aby uzavřela rámcovou dohodu o sdružených službách dodávek elektřiny v napěťové hladině nízkého napětí na období od datum do datum formou otevřeného řízení podle § 56 zákona o zadávání veřejných zakázek i na účet žalobkyně podle čl. 4.1.5. citované smlouvy.

5. Jak soud zjistil z rámcové smlouvy na sdružené služby dodávky elektřiny ze dne datum a z informací z Registru smluv o uzavřené smlouvě, že adresa uzavřelo dne datum rámcovou dohodu s žalovaným, kterou zveřejnilo v Registru smluv pod ID smlouvy hodnota. Čl. 2.1.1 smlouvy upravuje podmínky, za nichž může dojít k uzavření dílčích smluv, které spočívají v závazku obchodníka dodávat zákazníkovi elektřinu v napěťové hladině NN z elektrizační soustavy do odběrných míst uvedených v příloze č. 1 k této smlouvě, a to včetně zajištění přístupu k přenosové a distribuční soustavě a zajištění přenosu, distribuce či jiných systémových služeb a závazku zákazníka odebrat v odběrných místech elektřinu z distribuční soustavy a uhradit cenu za dodávku a regulovanou cenu za distribuci, to vše podle energetického zákona, podle vyhlášky Energetického regulačního úřadu č. 408/2015 Sb., o pravidlech trhu s elektřinou a dalších prováděcích vyhlášek k tomuto zákonu v platném znění a podle podmínek dále uvedených v této smlouvě. Podle přílohy č. 2 je zákazníkem i žalobkyně, která nakupuje elektřinu pro vlastní konečné využití v odběrném místě.

6. Jak soud zjistil z rámcové dohody, z příkazu k nákupu ze dne datum, z avíza ze dne datum, že žalovaná porušila svou povinnost tím, že nedodala žalobkyni elektřinu na rok 2022. Žalovaná v rozporu se smlouvou, která předpokládala uzavírání dílčích realizačních smluv na základě příkazů zástupce měst adresa, neučinila konfirmaci příkazu k nákupu 100 % elektřiny v hladině nízkého napětí na rok 2022 za částku 143,33 EUR obsaženého v e-mailu odeslaného dne datum v 8:04 hod z adresy e-mail na adresu e-mail, tj. nepotvrdila podmínky nákupního kroku. Uvedeným postupem nedošlo ze strany žalované k uzavření kupní smlouvy, i když byly splněny veškeré předpoklady k jejímu uzavření. Podle rámcové smlouvy měla žalovaná povinnost uzavřít samotnou realizační kupní smlouvu postupem dle čl. 3.2 smlouvy a uvedenou povinnost porušila, čímž žalobkyni vznikla škoda spočívající v rozdílu ceny, za kterou měla dodat žalovaná elektřinu, a ceny, za kterou si zajistila náhradní plnění žalobkyně od společnosti právnická osoba. Škoda tak vznikla v příčinné souvislosti s porušením povinnosti žalované dodat elektřinu. Způsob výpočtu ceny, za kterou měla žalovaná dodat elektřinu, je upraven v rámcové dohodě tak, že se stanoví jako součet konečné ceny (Settlement Price) k datum ve výši 143,33 EUR, k níž se přičítá koeficient žalované jako obchodníka ve výši 4,95 EUR. Ke dni datum činil kurs EUR/CZK vyhlášený Českou národní bankou 25,445 CZK / 1 EUR. Uvedená částka se následně zvyšuje o 21 % DPH. Výpočet: (143,33+4,95) x 25,445 x 1,21 = 4 565,31 Kč/MWh nebo 4,56 Kč/kWh.

7. Jak soud zjistil ze smluv o sdružených službách dodávky elektřiny č. hodnota, že žalobkyně byla v přímém důsledku jednání žalované nucena zajistit si dodávky elektřiny. V období datum až datum jí tyto dodávky zajišťovala společnost právnická osoba, IČ IČO, se sídlem adresa za cenu 4 940 Kč bez DPH za 1 MWh elektřiny, resp. 5 977,40 Kč včetně DPH/MWh elektřiny. V uvedeném období měla žalobkyně celkovou spotřebu 23,224 MWh. Uvedená spotřeba je předpokládanou spotřebou za rok 2022. Bližší specifika týkající se odběrných míst označených v tabulce EAN, distribuční sazby, období a fakturované částky, se nachází v tabulce, která je součástí přílohy.

8. Jak soud zjistil z e-mailu ze dne datum, e-mailu ze dne datum, kursem devizového trhu ke dni datum, tabulkou dle odběrných míst označených v tabulce EAN, distribuční sazbou, obdobím a fakturovanou částkou zpracovnou společností právnická osoba, rámcovou smlouvou na sdružené služby dodávky elektřiny ze dne datum působ výpočtu ceny, za kterou měl žalovaný dodat elektřinu, je upravena v rámcové dohodě tak, že se stanoví jako součet konečné ceny (Settlement Price) k datum ve výši 143,33 EUR, k níž se přičítá koeficient žalovaného jako obchodníka ve výši 4,95 EUR. Ke dni datum činil kurs EUR/CZK vyhlášený Českou národní bankou 25,445 CZK / 1 EUR. Uvedená částka se následně zvyšuje o 21 % DPH. Škoda se tak stanoví následujícím výpočtem: (5 977,40 Kč/MWh x 23,224 MWh ) - (4 565,31/MWh x 23,224 MWh) = 32 794,38 Kč. Výpočet: (143,33+4,95) x 25,445 x 1,21 = 4 565,31 Kč/MWh nebo 4,56 Kč/kWh.

9. Jak soud zjistil z předžalobní výzvy ze dne datum byla žalovanému zaslána předžalobní výzva, na kterou žalovaná dne datum reagovala a nárok žalobkyně jako nepodložený a neoprávněný odmítla.

10. Jak soud zjistil z Grafu nárůstu ceny obchodované elektřiny na komoditním trhu v období let 2019 až 2022, že v době uzavření smlouvy byla cena vstupní komodity na volném trhu přibližně 44 EUR za MWh, v průběhu roku 2022 začala tato cena v důsledku níže nastíněných okolností dramaticky růst, až ke konci srpna 2022 dosahovala cena elektřiny až 1 000 EUR za 1 MWh, tj. více než dvacetinásobku ceny, za kterou byla žalovaná podle smlouvy povinna žalobci dodávat. Obdobné vyplynulo i z důkazu založeného žalovanou Vývojem cen emisních povolenek, Vývojem parametrických cen elektrické energie – jištění právnická osoba a z Vývoje cen energie v minulých pěti letech v EU a z Cen elektřiny na burze právnická osoba, produkt BL-CAL-22 za dobu od datum do datum.

11. Jak soud zjistil z webové stránky webová stránka ze dne datum, ukončilo činnost 19 právnických osob, které dodávaly elektrickou elektřinu svým odběratelům.

12. Jak soud zjistil z článku „Anonymizováno“ ze dne datum z webové stránky webová stránka, jako pomoc s vyrovnáním peněžních toků, tzv. cash flow.

13. Jak soud zjistil Oznámení o výběru dodavatele, rámcové dohody a Smlouvy o centralizovaném zadávání veřejné zakázky, z Burzovních pravidel, z e-mailové komunikace z e-mail ze dne datum a z e-mailové komunikace ze dne datum, že žalovaná byla vybrána v rámci jedné části veřejné zakázky na dodávky elektřiny s názvem „Nákup elektrické energie na období od datum do datum“, ev. číslo zakázky hodnota jako dodavatel elektřiny v hladině nízkého napětí z důvodu, že nabídla nejnižší přičítací koeficient 4,94 EUR/MWh, který zahrnuje náklady žalované a její obchodní marži. Žalovaná měla dodávat elektřinu za cenu, která se stanovila zjednodušeně dle čl. 4.2.1 a násl. rámcové dohody jako součet závěrečně tržní ceny elektřiny ročního produktu Base Load Year Futures (Czech) na burze právnická osoba (dále jen „právnická osoba“) a přičítacího koeficientu. V rámci druhé části veřejné zakázky na dodávky elektřiny v hladině vysokého napětí byl vybrán dodavatel právnická osoba, které byly zadávány příkazy k nákupu elektřiny ve shodný den, jako žalované. Tato společnost je vždy realizovala a o jednotlivých tranších vždy zaslala konfirmaci. Způsob nákupu upraveného rámcovou smlouvu byl stanoven tak, že zástupce města obec jako pověřeného zadavatele a žalobkyně včetně všech dalších pověřujících zadavatelů, kteří jsou příspěvkové organizace města obec, resp. společnosti, v nichž má město obec jako zadavatel majetkovou účast, stanoví den, v němž má žalovaná provést nákup elektřiny na burze provozované společností právnická osoba. Uvedený zástupce sledoval vývoj ceny elektřiny na burze a dle rámcové smlouvy byl oprávněn udílet uvedené příkazy. Obchod na burze v rámci produktu Base Load Year Futures (Czech) bylo možné kótovat podle burzovních pravidel nejpozději do 15. dne posledního měsíce roku, který předcházel roku dodávky, tj. žalovaná byla povinna nakoupit nejpozději do datum celkové množství (100 % dodávky) na rok 2022. Žalovaná věděla, že je povinna provést nákup elektřiny do datum, protože žalobkyně či jiný zadavatel nemá jiného dodavatele na dodávky elektřiny k předmětným odběrným místům. Tuto informaci měla od operátora trhu s elektřinou, právnická osoba, kterému v listopadu 2021 žalovaná podala žádost o změnu dodavatele elektřiny a zároveň neobdržela oznámení od právnická osoba do datum, že by si jiný subjekt podal žádost o změnu dodavatele elektřiny k odběrným místům žalobkyně. V období závěru roku 2021 docházelo k rapidnímu zdražování elektřiny a každé prodlení s provedením příkazu zvyšovalo náklady žalobkyně. Zástupce žalobkyně oznámil e-mailem žalované na adresu e-mail dne datum zájem nakoupit 25 % elektřiny na rok 2021 za částku 108,30 EUR, avšak žalovaná mu nepravdivě sdělila, že se prodává za částku vyšší 115,70 EUR. Zástupce žalobkyně ji proto upozornil, že lze provést nákup podle smlouvy za částku odpovídající ceně referenčního kontraktu, k níž se přičítá koeficient.

14. Jak soud zjistil z Rámcové dohody ze dne datum, ze Smlouvy o centralizovaném zadávání veřejné zakázky a z Burzovních pravidel pro trh s komoditami pro konečné zákazníky (ČR), že na základě čl. 2. 1. 1 rámcové dohody se žalovaná zavázala na základě dílčích smluv dodávat žalobkyni elektřinu v napěťové hladině nízkého napětí do odběrných míst uvedených v příloze číslo 1 k této smlouvě. Součástí závazku byly i další služby vyplývající ze zák. č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky číslo 408/2015 Sb., o pravidlech trhu s elektřinou a další prováděcích vyhlášek. Rámcová dohoda obsahuje čl. 2. 1. 3 ujednání, že závazek žalované jako obchodníka dodat žalobkyni elektřinu se považuje za splněný, zajistí-li žalovaná dodávku k odebrání ve sjednaném množství a výkonů v odběrných místech podle smlouvy. Uvedená rámcová smlouva má náležitosti smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dle ustanovení § 50 odst. 2 energetického zákona, žalobkyně tak má právo nakupovat elektřinu od držitele licence na obchod s elektřinou dle § 28 odst. 1 písm. b) energetického zákona na obchod s elektřinou a žalovaná jako obchodník s elektřinou má dle této smlouvy závazek dodávat elektřinu žalobkyni jako jinému účastníku trhu s elektřinou dle ustanovení § 50 odst. 2 energetického zákona. Na základě čl. 3. 2. 1 rámcové dohody se účastníci dohodli na tom, že žalobkyni jako zákazník je oprávněna zadat žalované jako obchodníkovi pokyn nakoupit elektřinu zvlášť na jednotlivé roky dodávky, tzn. pro rok 2022, 2023 a 2024 vždy tak, aby zrealizoval nákup 100% předpokládaného množství komodity do 15. 12. roku předcházejícím před rokem dodávky elektřiny, a to až ve 4 nákupních krocích vztahujících se k danému roku na bázi ročního referenčního kontraktu Base Load Year Futures (Czech) - F PXE CZ BL CAL-22 (pro rok 2022), F PXE CZ BL CAL-23 (pro rok 2023), F PXE CZ BL CAL-24 (pro rok 2024) v EUR/MWh. Uvedený kontrakt je provozován na burze PXE.

15. Jak soud zjistil z komunikačního vlákna e-mailové korespondence stan sporu ze dne datum a datum, že žalobkyně poslala avízo k nákupu elektřiny pro rok 2022 žalované na adresu uvedenou v rámcové smlouvě, a to na adresu e-mail a na adresu osoby oprávněné za žalovanou jednal, jméno FO, tj. na adresu e-mail. Avízo obsahovalo i printscreen obrazovky obsahující přehled priceindex. Jednalo se o avízo na nákup elektřiny VZ pro město obec pro rok 2022, přičemž z rámcové smlouvy uzavřené mezi účastníky byl znám potřebný objem nakupované elektřiny pro daný rok 2022. Na uvedené avízo navazoval e-mail jméno FO z adresy e-mail téhož dne, jímž potvrdil zájem žalobkyně o nákup tranše s dovětkem, že upozorňuje, že uvedená cena je z datum. Pro datum odkázal na zavírací cenu tak, že připojil k e-mailu printscreen obrazovky ze stránky obsahující EEX-PXE Czech Power Futures. Z e-mailu, jenž odeslala žalobkyně následujícího dne datum z adresy oprávněné osoby, tj. z adresy e-mail vyplývá, že pan jméno FO za žalobkyni potvrdil avízo zaslané žalované a zaslal jí příkaz k nákupu 100 % elektrické energie NN pro rok 2022, a to spolu s printscreenem obrazovky obsahující priceindex. Soud považuje komunikaci žalobkyně se žalovanou i prostřednictvím osoby jméno FO za komunikaci se žalovanou, když vyšel z § 166 věty prvé o. z., podle kterého právnickou osobu zastupují její zaměstnanci v rozsahu obvyklém vzhledem k jejich zařazení nebo funkci. jméno FO reagoval na komunikaci žalobkyně adresované žalované na adresu uvedenou v rámcové smlouvě, tj. z adresy e-mail, tudíž žalobkyně neměla pochybnost o tom, že komunikuje s oprávněnou osobou. Soud vychází z § 166 odst. 1 věty za středníkem o. z., když podle uvedeného ustanovení rozhoduje stav, jak se jeví veřejnosti. Co je stanoveno o zastoupení právnické osoby zaměstnancem, platí obdobně pro zastoupení právnické osoby jejím členem nebo členem jiného orgánu nezapsaného do veřejného rejstříku. Podle odst. 2 o. z. omezení zástupčího oprávnění vnitřním předpisem právnické osoby má účinky vůči třetí osobě, jen muselo-li jí být známo. Podle § 167 o. z. právnickou osobu zavazuje protiprávní čin, kterého se při plnění svých úkolů dopustil člen voleného orgánu, zaměstnanec nebo jiný její zástupce vůči třetí osobě.

16. Z tabulky z webové stránky webová stránka k vývoji cen elektřiny ze dne datum vyplynul vývoj cen tak, že v lednu 2022 se pohyboval kolem 300 EUR za MWh a v červenci ještě výše, ke značnému nárůstu došlo na podzim roku 2022, kdy ceny elektřiny dosahovaly až 1 000 EUR za MWh, tudíž kdo nenakoupil dříve, měl podstatně dražší energii, což svědčilo v rozhodné době o turbulentním nárůstu cen elektrické energie.

17. Jak soud zjistil z dopisu právní zástupkyně žalované adresovaného právnímu zástupci žalobkyně ze dne datum, že žalovaná si byla dobře vědoma obsahu rámcové smlouvy i množství elektrické energie, kterou si žalobkyně u žalované dopředu objednala pro rok 2022, když z textu uvedeného dopisu vyplývá: „Jméno žalované eviduje rámcovou dohodu uzavřenou s Městem obec, jejímž předmětem byl nákup elektřiny. Pokud jde o pokyn na nákup energie, pak byl učiněn pouze pokyn k nákupu 3700 MWh. Podle článku 3.2.1 rámcové dohody měl být ke každému nákupu sepsán konfirmační protokol. Celková suma dodávky na celé období dohody měla činit 11100 MWh. Soud má za prokázané, že žalovaná neposkytla dostatečnou součinnost k uzavření jednotlivých dílčích smluv, což však nelze klást k tíži žalobkyně.

18. Jak soud zjistil z rámcové dohody ze dne datum, ze Smlouvy o centralizovaném zadávání veřejné zakázky, z e-mailové komunikace (dne datum, datum, datum, datum a datum a odpovědí jméno FO ze dne datum), z přehledu obchodů na burze právnická osoba provedených v rámci referenčního kontraktu Base Load Year Futures (Czech) - F PXE CZ BL CAL-22 ze dne 1. 12. 2021, z konfirmací od právnická osoba ze dne datum, z e-mailu žalované ze dne datum a jeho přílohy označené jako reakce na přípisy datované dne datum, že pokyn k nákupu dodávek elektřiny zaslal za žalobkyni zástupce dle čl. 3.2.9 ve spojení s čl. 8.2 rámcové dohody, tituly před jménem jméno FO z e-mailu e-mail elektronickou poštou tituly před jménem jméno FO. Nákup elektřiny měl proběhnout za cenu elektřiny vztaženou k ceně Referenčního kontraktu (pro postupný nákup). Tímto referenčním kontraktem byl Base Load Year Futures (Czech) - F PXE CZ BL CAL-22 (pro rok 2022) provozovaný na burze právnická osoba. K uvedeném referenčnímu kontraktu se žalovaná zavázala fixovat cenu (dle čl. 3.2.1. Rámcové dohody). V pátek, dne datum oznámil tituly před jménem jméno FO plánový nákup v objemu 25 % množství elektřiny na rok 2022 za cenu 139,19 EUR dle 3.2.4 rámcové dohody. Žalovaná nepravdivě sdělila, že se elektřina prodává za cenu vyšší, konkrétně 140,66 EUR. Zástupce žalobkyně uvedené avízo opakoval v pondělí, dne datum na 50 % množství elektřiny za částku 136,50 EUR. Dne datum zaslal tituly před jménem jméno FO příkaz k nákupu elektřiny žalované dle čl. 3.2.7 smlouvy na nákup 100 % množství elektřiny na rok 2022 za částku 140,50 EUR. Uvedený příkaz zůstal bez jakékoliv odezvy, a proto zástupce žalobce opakoval příkaz k nákupu dne datum na 100 % množství elektřiny v hladině nízkého napětí za částku 143,33 EUR. Uvedený příkaz z datum zároveň obsahuje všechna náležitosti avíza (množství, cenu a byl odeslán v pracovní den, které nenásledoval po dni volna a byl odeslán na e-mail e-mail ). Žalovaná tak datum věděla den předem, že žalobkyně bude chtít nakoupit 100 % elektřiny na rok 2022. Podle smlouvy měla žalovaná po ověření správnosti údajů potvrdit přijetí příkazu k nákupu. Namísto požadovaného potvrzení obchodu a četné urgence tituly před jménem jméno FO, odpověděl jméno FO z Jméno žalované až datum v pátek takto: „Dobrý den, reaguji na Vaše e-maily z tohoto týdne. Omlouvám se za svou nedostupnost, ale měl jsem k tomu jisté ospravedlnitelné důvody. Obchody, které jste chtěli realizovat a z náhledu na právnická osoba to jde vidět, nebyly v danou chvíli likvidní a nikdo je v danou chvíli ani během dne nenabízel. V současné chvíli mám nabídku na brokerské platformě 150 EUR /MWh. Cena na právnická osoba v současné chvíli svítí 148,31 z předešlého dne. Máme dvě možnosti – můžeme počkat, zda cena nespadne na Vámi požadovanou nebo obchod uzavřít za tuto cenu.“ Žalovaná uvedeným e-mailem potvrdila, že jí došly předchozí příkazy z úterý datum a středy datum, přičemž netrvala na doručování na e-mail e-mail s tím, že je možné uzavřít dílčí smlouvu i bez předchozího avíza, což vyvrátilo tvrzení pana jméno FO. Během datum nakoupila společnost právnická osoba elektřinu pro žalobkyni v hladině vysokého napětí. Zároveň samotná právnická osoba doložila, že dne datum se elektřina prodávala za částku nižší než 143,33 EUR/MWh minimálně do 9.49 hod. Žalobkyně zpochybnila způsob komunikace žalované s žalobkyní, který iniciovala žalovaná jako první, protože zástupce žalobkyně neměl důvod oslovovat jiný e-mail, než měl uvedený ve smlouvě, a který sama používala. Právní zástupkyně podáním ze dne datum potvrdila, že zadavatel učinil pokyn na nákup 3700 MWh elektřiny, což odpovídá ročnímu množství dodávky elektřiny z celkové množství 11100 MWh za tři roky v hladině nízkého napětí.

19. Pokud šlo o splnění prevenční povinnosti žalobkyní, vyšel soud z e-mailu ze dne datum odeslaného z adresy e-mail, ze Zprávy právnická osoba zveřejněnou na stránkách ze dne datum a ze Zprávy ze dne datum (https://zpravy.aktualne.cz), že na základě čl. 8. 1. Rámcové dohody byla žalovaná povinna informovat bez zbytečného odkladu o okolnostech bránících řádnému plnění dle rámcové dohody nebo o okolnostech, které mají nebo mohou mít vliv na plnění podle rámcové dohody dále měla povinnost bez zbytečného odkladu informovat o všech skutečnostech, kterých si byla vědoma, jež by mohly vést ke škodám a usilovat o odvrácení hrozících škod. Vedle této smluvní povinnosti byla žalovaná povinna informovat žalobkyni o pozbytí možnosti uskutečňovat dodávku elektřiny dle § 30 odst. 2 písm. h) energetického zákona. Žalovaná uvedenou povinnost porušila tím, že žalobkyni neinformoval a o tom, že není schopna dodat elektřinu na rok 2022, když tuto skutečnost se žalobkyně dozvěděla až datum z médií. Žalobkyně se dotázala obchodní společnosti právnická osoba na okolnosti, za kterých došlo k uveřejnění informace o tom, že operátor trhu s elektřinou pozastavil činnost žalované. Obdržel e-mail dne datum, že žalovaná oznámila společnosti právnická osoba, že pozbyla možnost dodávat elektřinu.

20. Jak soud zjistil z ceníku právnická osoba pro leden 2022, žalobkyně se v důsledku porušení povinnosti žalované stanovené smlouvou, dostala do situace, kdy neměla zasmluvněného žádného jiného dodavatele energie v kategorii nízkého napětí a v době největší energetické krize, jí hrozily dodávky od dodavatele poslední instance za astronomickou částku. Cena za silovou elektřinu činila po kategorii domácnost částku 8 877 Kč až 9 242 Kč v závislosti nad distribuční sazbě.

21. Jak soud zjistil z e-mailu od jméno FO z právnická osoba ze dne datum, že žalobkyně se snažila zmírnit škodu způsobenou žalovanou, kdy vyzvala e-mailem v souladu s čl. 7.1.1 rámcové smlouvy druhého účastníka, zadávacího řízení, právnická osoba k dodávkám, tento však odmítl uzavřít smlouvu.

22. Jak soud zjistil z rámcové dohody, z příkazu k nákupu ze dne datum, z avíza ze dne datum a ze dne datum a z kurzu EUR vyhlášeného ČNB k datum, že termín pro realizaci nákupu na rok 2022 byl sjednán do 15. 12. bezprostředně předcházejícího roku dodávky (čl. 3.2.6 rámcové dohody a čl. 21 odst. 13 písm. a) Burzovních pravidel pro trh s komoditami pro konečné zákazníky (ČR).

23. Pokud šlo o výši škody, vycházel soud ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny č. hodnota, že žalobkyni vznikla škoda, která vyplývá z rozdílu ceny, za kterou měla dodat žalovaná elektřinu, a ceny, za kterou si zajistila náhradní plnění žalobkyně od společnosti právnická osoba. Škoda tak vznikla v příčinné souvislosti s porušením povinnosti žalované dodat elektřinu. Způsob výpočtu ceny, za kterou měla žalovaná dodat elektřinu, je upravena v čl. 4.2.2 rámcové dohody tak, že se stanoví jako součet konečné (zavírací) ceny (Settlement Price) k datum ve výši 143,33 EUR, k níž se přičítá koeficient žalovaného jako obchodníka ve výši 4,95 EUR. Ke dni datum činil kurs EUR/CZK vyhlášený ČNB 25,445 CZK/1 EUR. Uvedená částka se následně zvyšuje o 21 % DPH. Uvedená cena za silovou elektřinu se násobí skutečnou spotřebou elektřiny. Výpočet: (143,33+4,95) x 25,445 x 1,21 = 4 565,31 Kč/MWh nebo 4,56 Kč/kWh.

24. Jak soud zjistil ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny č. hodnota, z vyúčtováním elektřiny od společnosti právnická osoba za rok 2022, z e-mailové komunikace ze dne datum, datum, datum, datum a datum a z odpovědí jméno FO ze dne datum, z kursu devizového trhu ke dni datum, z e-mailu od e-mail s přílohou - tabulkou dle odběrných míst označených v tabulce EAN, distribuční sazbou, obdobím a fakturovanou částkou zpracovnou společností právnická osoba, z rámcové smlouvy na sdružené služby dodávky elektřiny ze dne datum, že žalobkyně byla v přímém důsledku jednání žalované nucena zajistit si dodávky elektřiny. V období datum až datum jí uvedené dodávky zajišťovala společnost právnická osoba, IČ IČO, se sídlem adresa za cenu 4 940,00 Kč bez DPH za 1 MWh elektřiny, resp. 5 977,40 Kč včetně DPH/MWh elektřiny v závislosti na distribuční sazbě. Uvedený dodavatel byl zajištěn v rámci jednacího řízení bez uveřejnění, kdy byly poptáni i další dodavatelé. V daném období měla žalobkyně spotřebu 23,224 MWh za cenu 5 977,40 Kč včetně DPH/MWh. Škoda byla stanovena výpočtem: (5 977,40 Kč/MWh x 23,224 MWh) - (4 565,31/MWh x 23,224 MWh) = 32 794,38 Kč.

25. Jak soud zjistil z rámcové dohody účinné od datum, ačkoliv smluvní strany změnu smlouvy o její účinnosti ujednaly v rozporu se smluvním ujednáním v písemné formě, bylo toto ujednání platné. Podle § 582 odst. 1 o. z., není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí. Ke zhojení smluvně ujednané formy pak může dojít tím, že smluvní strany požadavek původní formy opustí a projeví vůli být vázány jednáním i bez dodržení formy. Z provedeného dokazování, a to jednak oznámení o změně obchodníka odeslána právnická osoba, v němž žalovaná sdělila právnická osoba, že je novým obchodníkem pro odběrné místa žalobkyně a z e-mailové komunikace Ing. jméno FO – tituly před jménem jméno FO, vzal soud za prokázané, že smluvní strany vycházely z ujednání, že smlouva je účinná již jejím zveřejněním v Registru smluv. Nejednalo se o jedinou změnu rámcové smlouvy s ohledem na to, že jméno FO vystupující jménem žalované jednal z e-mailu e-mail a nerozporoval, že zástupce žalobkyně komunikoval přes tento e-mail místo e-mail. Smlouvu podepsala žalovaná dne datum s tím, že zadavatel ji podepsal dne datum, ještě týž den ji zadavatel zveřejnil ve veřejně přístupném registru smluv způsobem a ve formě stanovené Metodickým návodem k aplikaci zákona o registru smluv vypracovaný Digitální informační agenturou. Rámcová dohoda byla též zveřejněna na profilu zadavatele. Žalovaná na základě rámcové dohody požádala o změnu smlouvy o zajištění služby přenosové nebo distribuční soustavy a v listopadu 2021 podala žádost u operátora trhu o změnu dodavatele. Následně mezi žalovanou a Zadavatelem probíhala emailová komunikace týkající se nákupu elektřiny, ke kterému i přes jasný příkaz ze strany Zadavatele nedošlo. Z výše uvedeného je zřejmé, že žalovaná věděla o uzavření smlouvy a podle uzavřené smlouvy začala činit jednání směřující k dodávkám elektřiny. Tato skutečnost jasně vyvrací tvrzení žalované, že se o uzavření Smlouvy dozvěděla až poté, co se na základě doručení výzvy od žalobce podívala do registru smluv. Podle jeho § 570 odst. 1 právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde. V teorii občanského práva (jak za účinnosti starého občanského zákoníku z roku 1964, tak za současné právní úpravy) se uplatňuje tzv. "teorie dojití". Co se rozumí výrazem, že projev vůle "dojde", lze zjistit z ustálené soudní praxe Nejvyššího soudu, která z teorie dojití vychází (např. rozsudek ze dne 13. 2. 2019, sp. zn. 26 Cdo 3144/2018, nebo dřívější rozsudek ze dne 27. 4. 2011, sp. zn. 23 Cdo 3951/2009) a požaduje, aby projev vůle došel "do sféry dispozice adresáta", tj. dostal se tam, kde bude pro adresáta dosažitelný, a ten se bude moci seznámit s obsahem zásilky. Žalovaná jednak obdržela vyrozumění o výběru dodavatele a podepsanou smlouvu a zároveň znění uzavřené smlouvy bylo veřejně přístupné ve dvou různých formách. Žalovaná se tak subjektivně seznámila s obsahem smlouva a zároveň se objektivně mohla seznámit s obsahem uzavřené smlouvy. Podle čl. 3.2.1. rámcové smlouvy to byla žalobkyně (zastoupená zástupcem), kdo byl oprávněn rozhodnout o množství nakoupené elektřiny, a žalovaná jako obchodník se zavázala realizovat nákup elektřiny za podmínek určených žalobkyní jako zákazníkem. Žalovaná pouze zkontrolovala, že odpovídá množství požadovaného množství. Tomuto odpovídá ujednání v čl. 3.2.7 rámcové smlouvy, dle kterého žalovaná po ověření správnosti údajů potvrdí přijetí příkazu k nákupu. Žalovaná tak byla povinna uzavřít dílčí smlouvu dle příkazu žalobkyně. Kompletní dodávka elektřiny na rok 2022 musela být nakoupena do datum. Oznámení zájmu učinit nákupní krok není podmínkou pro příkaz k nákupu. Tento závěr nelze učinit na základě jazykového ani systematického či logického výkladu rámcové dohody. Uvedené ujednání vyplývá z povahy obchodu na komoditní burze, označeného jako postupný nákup, který směřuje k tomu, aby žalobce zastoupený zástupcem mohl vybrat okamžik pro nákup elektřiny, v němž byla výhodná cena elektřiny. Z odpovědí tituly před jménem jméno FO vyplynulo, že nerozporoval komunikaci na jiné adrese a nevyžadoval předchozí avízo. Výzva k plnění se týká jiného porušení povinnosti. Předžalobní výzva k plnění směřuje k zabránění zbytečných soudních sporů, kdy žalované straně je dána možnost dobrovolně splnit její povinnost, aniž by byla zbytečně zatěžována administrativa soudu. Z popření nároku žalovanou je zřejmé, odmítá jakoukoliv svoji odpovědnost za porušení povinnosti dodat žalobkyni elektřinu na rok 2022, ačkoliv k nákupu byla vyzývána od datum.

26. Soud zamítl jako nadbytečný návrh žalobkyně na provedení výslechu svědka Výslechem tituly před jménem jméno FO, nar. datum, bytem adresa, a to z důvodu hospodárnosti řízení, když měl za to, že skutkové okolnosti sporu byly prokázány ostatními v řízení provedenými důkazy. Soud ze stejného důvodu zamítl návrh na provedení důkazu znaleckým posudkem za účelem zjištění spotřeby elektrické energie za rok 2022, když objem žalobkyní spotřebované energie za rozhodné období je znám a rovněž rozdíl mezi žalobkyní realizovaným objemem a jeho částkou a žalovanou nedodaným objemem a jeho částkou v daném rozhodném období.

27. Po právní stránce soud věc hodnotil podle § 2079an zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“), která upravují kupní smlouvu, jež byla uzavřena mezi účastnicemi řízení a dále postupoval podle § 50 zák. č. 458/2000 Sb., v platném znění. Na základě uvedených předpisů a ve spojení se smlouvou se žalovaná zavázala žalobkyni dodávat elektřinu a žalobkyně se zavázala hradit sjednanou cenu.

28. Podle § 2894 odst. 1 o. z., povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody). Soud hodnotil nárok žalobkyně uplatněný žalobou jako nárok z titulu odpovědnosti za škodu vzniklou porušením smlouvy, když pro vznik a prokázání nároku musí být současně splněny tři základní podmínky, tedy porušení smluvní či zákonné povinnosti, vznik škody a prokazatelný způsob jejího určení a příčinná souvislost mezi uvedenými předpoklady. Soud má za to, že došlo k naplnění všech tří podmínek. Žalovaná porušila smlouvu, když ukončila smlouvu o sdružených dodávkách jednostranným prohlášením o ukončení dodávek, ačkoliv nebyla naplněna podmínka nesplnitelnosti závazku pro nemožnost plnění ani se nezbavila odpovědnosti okolností vylučující protiprávnost v § 2913 odst. 2 o. z., když překážka vzniklá ze škůdcových osobních poměrů nebo vzniklá až v době, kdy byl škůdce s plněním smluvené povinnosti v prodlení, ani překážka, kterou byl škůdce podle smlouvy povinen překonat, ho však povinnosti k náhradě škody nezprostí.

29. Podle § 2006 o. z., stane-li se dluh po vzniku závazku nesplnitelným, zaniká závazek pro nemožnost plnění. Plnění není nemožné, lze-li dluh splnit za ztížených podmínek, s většími náklady, s pomocí jiné osoby nebo až po určené době. K tomuto uvádí Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054), 1. vydání, 2014, s. 1219 - 1230: J. Šilhán, že nemožnost plnění nenastává ani tehdy, lze-li dluh splnit za ztížených podmínek a s většími náklady. Je nutno důsledně odlišovat pouhou „obtížnost“ plnění od jeho skutečné „nemožnosti“, resp. „nesplnitelnosti“. Vyšší nákladnost plnění totiž nic nemění na tom, že dluh je i nadále splnitelný. Komentář v ASPI k této problematice dále uvádí, že za nemožné se zde nepovažuje tzv. nemožnost hospodářská, tedy taková, kdy je závazek možnost splnit jen za ztížených podmínek, s většími náklady nebo až po určité době.

30. Podle § 2913 odst. 1 o. z., poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

31. Podle § 2913 odst. 2 o. z., povinnosti k náhradě se škůdce zprostí, prokáže-li, že mu ve splnění povinnosti ze smlouvy dočasně nebo trvale zabránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli. Překážka vzniklá ze škůdcových osobních poměrů nebo vzniklá až v době, kdy byl škůdce s plněním smluvené povinnosti v prodlení, ani překážka, kterou byl škůdce podle smlouvy povinen překonat, ho však povinnosti k náhradě nezprostí.

32. Podle § 1764 o. z., změní-li se po uzavření smlouvy okolnosti do té míry, že se plnění podle smlouvy stane pro některou ze stran obtížnější, nemění to nic na její povinnosti splnit dluh. To neplatí v případech stanovených v § 1765 a 1766.

33. Podle § 1765 odst. 1 o. z., dojde-li ke změně okolností tak podstatné, že změna založí v právech a povinnostech stran zvlášť hrubý nepoměr znevýhodněním jedné z nich buď neúměrným zvýšením nákladů plnění, anebo neúměrným snížením hodnoty předmětu plnění, má dotčená strana právo domáhat se vůči druhé straně obnovení jednání o smlouvě, prokáže-li, že změnu nemohla rozumně předpokládat ani ovlivnit a že skutečnost nastala až po uzavření smlouvy, anebo se dotčené straně stala až po uzavření smlouvy známou. Uplatnění tohoto práva neopravňuje dotčenou stranu, aby odložila plnění. Podle odst. 2 cit. ust. právo podle odstavce 1 dotčené straně nevznikne, převzala-li na sebe nebezpečí změny okolností.

34. Podle § 1766 odst. 1 o. z., nedohodnou-li se strany v přiměřené lhůtě, může soud k návrhu kterékoli z nich rozhodnout, že závazek ze smlouvy změní obnovením rovnováhy práv a povinností stran, anebo že jej zruší ke dni a za podmínek určených v rozhodnutí. Návrhem stran soud není vázán. Podle odst. 2 cit. ust., soud návrh na změnu závazku zamítne, pokud dotčená strana neuplatnila právo na obnovení jednání o smlouvě v přiměřené lhůtě, co změnu okolností musela zjistit; má se za to, že tato lhůta činí dva měsíce.

35. Podle § 6 odst. 2 občanského zákoníku nesmí nikdo těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

36. Soud vzal na zřetel platnou judikaturu v rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn.: 32 Cdo 3488/2010, ze dne ze dne 28. 8. 2012, když Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi opakovaně vysvětlil, že tzv. rámcová smlouva nezakládá závazkový vztah, pohledávky a závazky smluvních stran z ní tudíž nevznikají. Význam rámcové smlouvy spočívá v tom, že strany tam, kde předpokládají dlouhodobější obchodní vztah, stanoví jejím prostřednictvím základní pravidla, jimž budou podléhat všechny konkrétní (tzv. realizační) smlouvy na jejím základě v budoucnu uzavřené, nebude-li v té či oné realizační smlouvě ujednáno jinak. Rámcová smlouva tak nemá jiný význam (jinou funkci), než že stanoví smluvní podmínky následně uzavíraných konkrétních, realizačních smluv, tj. v tom či onom rozsahu předurčuje jejich obsah. Při vzniku realizační smlouvy uzavřené na základě rámcové smlouvy se tedy v rozsahu, v němž strany nesjednaly v realizační smlouvě jinak, stávají pravidla (smluvní podmínky) sjednaná v rámcové smlouvě součástí obsahu realizační smlouvy (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. srpna 2012, sp. zn. 32 Cdo 3488/2010, uveřejněný v časopise Soudní judikatura č. 6, ročník 2013, pod číslem 79, jakož i další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmiňovaná v jeho důvodech). Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 4463/2011, ze dne 19. 12. 2013, jakkoli se od výše uvedených závěrů Nejvyšší soud nemá důvod odchýlit ani v projednávané věci, nelze přehlédnout, že předmětem řízení je (mimo jiné) požadavek na náhradu škody (ušlého zisku), odůvodněný právě tvrzením žalobkyně, podle něhož žalovaná v rozporu s rámcovou smlouvou, která předpokládala otevírání importních akreditivů do výše 7 400 000 Kč, nevyhověla příkazům žalobkyně k otevření těchto akreditivů. Pro posouzení otázky, zda žalovaná povinnost plynoucí z rámcové smlouvy vskutku porušila, je tak podstatné, zda jí vznikla podle rámcové smlouvy povinnost uzavřít dílčí smlouvy k otevření toho kterého akreditivu (a na jejich základě následně otevřít akreditivy).

37. Na základě shora uvedeného skutkového a právního stavu soud podané žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalobkyni přiznal žalovanou částku s požadovaným úrokem z prodlení za vymezené období, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 6.1.1. Žalovaná byla vyrozuměna mininálně prostřednictvím elektronického nástroje Tenderarena, že byla vybrána jako dodavatel pro dodávku elektřiny na roky 2022 až 2024 v hladině nízkého napětí, o uzavření smlouvy se mohla dozvědět z veřejně přístupných rejstříků a dle platně uzavřené a účinné smlouvy požádal o změnu dodavatele u právnická osoba. Smlouva s žalovanou představuje rámcovou dohodu, dle které žalované vznikla povinnost uzavřít dílčí smlouvu na dodávku 100 % elektřiny v hladině nízkého napětí na rok 2022, když datum zaslal avízo na 50 % množství elektřiny, dne datum zaslal tituly před jménem jméno FO příkaz k nákupu elektřiny na nákup 100 % množství elektřiny na rok 2022 za částku 140,50 EUR. Uvedený příkaz zůstal bez jakékoliv odezvy, a proto zástupce žalobce opakoval příkaz k nákupu dne datum v 8:04 hod. na 100 % množství elektřiny v hladině nízkého napětí za částku 143, 33 EUR. Dne datum se elektřina prodávala za částku nižší než 143,33 minimálně do 9:49 hod. Žalované tak nebránily žádné překážky příkaz splnit. Žalovaná sice původně v rámcové dohodě uvedla kontaktní e-mail e-mail pro zasílání oznámení o plánovaném nákupu i příkazu k nákupu, ale od počátku komunikace žalovaná nenamítla za porušení smlouvy, pokud byly zprávy adresované na e-mail e-mail. tituly před jménem jméno FO ohledně nákupu dodávek energie již s tituly před jménem jméno FO prokazatelně komunikoval s tím, že během této komunikace ze strany tituly před jménem jméno FO nikdy nezaznělo, že tituly před jménem jméno FO píše na nesprávný email a měl by napsat na jiný, naopak tím, že tituly před jménem jméno FO z tohoto emailu s tituly před jménem jméno FO ohledně nákupu dodávek elektřiny komunikoval, ho utvrdil v tom, že ke komunikaci s ním používá správný email. Žalovaná mohla pouze zkontrolovat správnost údajů v příkazu k nákupu, tj. zda odpovídá zavírací cena za předchozí den a zda množství nepřevyšuje 100 % množství dodávky na daný rok. Žalovaná toto neučinila, ani nenamítla nesprávnost údajů v pokynu v rozporu se rámcovou dohodou nesplnila pokyn. Žalovaná dle rámcové smlouvy nebyla oprávněná licitovat o ceně nebo navrhovat cenu jinou.

38. Soud má za to, že v konkrétním případě žalovaná porušila smlouvu uzavřenou se žalobkyní, které z uvedeného titulu vznikl nárok na její úhradu. Porušení smlouvy spočívala ve svévolném ukončení dodávky elektrické energie žalovanou žalobkyni s odůvodněním, že plnění smlouvy se stalo nemožným, neboť v důsledku energetické krize došlo k enormnímu a zcela nepředvídatelnému nárůstu cen elektřiny a další plnění Smlouvy by bylo pro žalovanou bylo likvidačním, protože takový nárůst vstupní komodity nemohl být absorbován žádnou současnou či minulou marží obchodníka. Soud má za prokázané, že v průběhu roku 2022 došlo na energetickém trhu ke vzniku nepředvídatelných situací, avšak nikoliv o okolnosti, které by vedly k zániku závazku podle § 2006 o. z., podle kterého závazek zaniká, stane-li se dluh po vzniku závazku nesplnitelným; plnění není nemožné, lze-li dluh splnit za ztížených podmínek, s většími náklady, s pomocí jiné osoby nebo až po určité době. K zániku závazku podle citovaného ustanovení zákona dochází pouze za situace, kdy jde o plnění objektivně nemožné (dluh není schopen splnit nikdo jiný) - subjektivní nemožnost důvodem zániku závazku není. Tento závěr potvrzuje i ustálená rozhodovací praxe Nejvyššího soudu: „Nemožnost plnění, má-li vést k zániku závazku, musí být objektivní, nezávislá na osobě nebo na vůli dlužníka. Tzv. hospodářská nemožnost plnění, spočívající v tom, že závazek je možné splnit jen za ztížených podmínek, s většími náklady nebo až po sjednaném čase, ani tzv. subjektivní nemožnost plnění zánik obchodního závazku nepřivodí. Závazek tak nezanikne pro nemožnost plnění, je-li dlužník např. platebně nezpůsobilý, a to bez ohledu na to, zda si tuto platební nezpůsobilost přivodil zaviněně sám či zda jde o následek jiné, dlužníkem nezaviněné okolnosti.“ Zákon současně výslovně stanoví, že důvodem zániku závazku není, je-li plnění možné s vynaložením vyšších nákladů nebo za ztížených podmínek, k čemuž vyjít z komentářové literatury: „V souvislosti s odlišováním nemožnosti plnění od obtížné možnosti plnění podle dřívější úpravy se diskutovala otázka, jak řešit situace, kdy je splnění závazku sice možné, ale za enormních nepředpokládaných nákladů, kdy plnění by zásadně vychýlilo rovnováhu stran a nenaplnilo původní předpoklady a očekávání, s nimiž strany do závazku vstupovaly. (Tuto diskusi výstižně shrnuje Havel in Eliáš a kol., 2008, s. 1682.) Občanský zákoník řešení přináší, a to obecnou úpravou klauzule rébus sic stantibus, která právě na takové výjimečné případy pamatuje a poskytuje prostředky, jak vyrovnat narušenou rovnováhu stran.“ Soud má za to, že porušení smlouvy ze strany žalované bylo založeno na zcela subjektivních důvodech. I když prvotním podnětem uvedeného pro ukončení dodávek elektřiny byl vývoj na trhu s energiemi. Byla to žalovaná, která se rozhodla porušit smlouvu a ukončit dodávku elektřiny v době, kdy sama vyhodnotila plnění ze smlouvy jako pro ni nevýhodné, ba dokonce likvidační. Stav trhu nebyl sám o sobě překážkou plnění. Hlavním důvodem, jak vyplynulo z dokazování, byla snaha žalované o zachování její činnosti jako podnikatelského subjektu a odvrácení finančních problémů. Uvedené je třeba klást k tíži pouze a jen žalované. Finanční a hospodářská situace žalované je důvodem ryze subjektivním, nikoli objektivním. Soud má za to, že k nárůstu energií docházelo postupně od roku 2016. Žalovaná měla dostatek času a možností ovlivnit danou situaci správnými obchodními rozhodnutími, což neučinila a přijala tak nepřiměřeně vysoké podnikatelské riziko, když uzavřela se žalobkyní zcela dobrovolně smlouvu, jejímž předmětem byl závazek k dodávce elektřiny za fixní částku, a to v rámci její skutečné, svobodné a vážně míněné vůle. V okamžiku uzavření smlouvy si žalovaná byla vědoma povinnosti vůči žalobkyni, zajistit jí dodávku elektřiny za ujednanou cenu až do roku 2024, tudíž již v dané době měla dbát na nastavení souvisejících smluvních vztahů tak, aby byla tomuto závazku schopna řádně dostát. Pokud tak neučinila, tj. nezajistila si výkup za ujednanou cenu od výrobců, a spoléhala na příznivý vývoj trhu (burzy), pak (obdobně jako v případě akciového trhu) na sebe vědomě přebrala riziko možné ztráty v případě, že cena komodity vzroste. Soud má za to, že je zcela nepřípustné, aby nesla následky neuváženého postupu žalované žalobkyně. Soud má za to, že žalovaná neunesla své břemeno důkazní ke svým tvrzením, neboť nepředložila téměř žádné důkazy. Soud má za to, že dodávky elektřiny bylo možné realizovat, byť za zvýšených nákladů žalované. Zvlášť hrubý nepoměr mezi stranami důvodem zániku závazku není; zakládá pouze dotčené straně právo domáhat se vůči druhé straně obnovení jednání o smlouvě, případně je důvodem pro obnovení rovnováhy mezi smluvními stranami rozhodnutím soudu podle § 1765 odst. 1 o. z. a § 1766 o. z. I přes hrubý nepoměr práv a povinností má však dotčená smluvní strana nadále povinnost závazky plnit podle § 1765 odst. 1 o. z. V posuzovaném případě žalovaná jednání o obsahu smlouvy nezahájila a ani jej zahájit nemohla, neboť práva na renegociaci se výslovně vzdala v čl. XVII bod 9 smlouvy. Žalovaná pouze ukončení plnění smlouvy jednostranně oznámila. Pokud šlo o žalovanou namítané okolnosti vylučující odpovědnost podle § 2913 o. z., žalovaná pominula existenci negativního vymezení liberačního důvodu podle § 2913 odst. 2 věta druhá o. z. týkající se překážky vzniklé ze škůdcových poměrů, nepříznivé finanční situace škůdce a jeho hospodářských poměrů, které nejsou liberačním důvodem viz. J. Šilhán (ŠILHÁN, Josef. Právní následky porušení smlouvy v novém občanském zákoníku. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2015, s. 198-199.), podle kterého „Ne všechny nepředvídatelné a neovlivnitelné zásahy musí způsobovat přímo překážku plnění ve smyslu § 2913 odst. 2 o. z. Nemusí plnění zcela bránit. Mohou ale plnění významně ztěžovat, případně mohou jinak výrazně narušovat smluvní rovnováhu (např. se enormně zvýší náklady na uskutečnění plnění, nicméně o úplné znemožnění plnění se nejedná). Tyto okolnosti nelze kvalifikovat jako liberační důvod dle § 2913 odst. 2 o. z., přesto však mohou mít právní význam. Jde především o případy, kdy podstatná změna okolností vyvolává mezi stranami zvlášť hrubý nepoměr znevýhodněním jedné z nich. Na tento problém směřuje v obecné rovině zejména úprava v § 1764 až 1766 o. z. Jde o všeobecně uplatnitelnou výjimku ze zásady, že smlouvy se mají dodržovat, reagující na zvlášť závažný dopad změn vnějších okolností do obsahu závazku. Dojde-li v jejich důsledku k neobvykle vážnému narušení rovnováhy v právech a povinnostech stran, nabízí zákon určitý mechanismus přizpůsobení, adaptace závazku na tyto změněné podmínky.“ Enormní zvýšení nákladů na uskutečnění plnění smlouvy není možné kvalifikovat jako liberační důvod podle § 2913 odst. 2 o. z. Dodávka elektřiny byla fakticky i právně možná a měla být i přes zvýšené náklady žalované poskytnuta. Žalobkyně nadto dodává, že obdobné jak bylo uvedeno v kapitole II. tohoto podání, i v této části se uplatní argumenty, pro které je žalovanou tvrzená překážka plnění smlouvy ryze subjektivní povahy. Žalovaná se snažila nepřípustně přenést své podnikatelské riziko na stranu zákazníka (žalobkyně). Žalovaná měla mít z pozice odborníka náležitě zajištěny a vhodně nastaveny své smluvní vztahy tak, aby se do finančních potíží nedostala; pokud tak neučinila, pak to lze přičítat pouze k její tíži.

39. Pokud šlo o výši škody vzniklé porušením rámcové dohody o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené dne datum, tato byla stanovena podle skutečně vzniklé škody. Zadavatel prostřednictvím centrálního zadavatele opakovaně zadával obchodníkovi příkazy k úhradě, který na ně nereagoval nebo uváděl ceny vyšší, než se ve skutečnosti obchodovaly. Z vývoje konečné ceny (Settlement Price) na bázi ročního referenčního kontraktu Base Load Year Futures produktu F CZ BL – Cal 22 obchodovaném v obchodním systému European Energy Exchange AG vyplynulo, že nejpozději dne datum byly splněny předpoklady pro nákup elektřiny za částku 168,73 EUR, který však obchodník nepotvrdil a elektrickou energii za uvedenou cenu nenakoupil. Uvedeným postupem porušil svůj závazek realizovat nákup elektřiny za podmínek určených zákazníkem podle čl. 3.2.1 rámcové dohody a následně obchodník dne datum požádal o zrušení licence. Zhotovitel byl nucen přejít do režimu dodavatele poslední instance podle § 1ěa odst. 2 zák. č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), v platném znění a následně uzavřel smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny s obchodní společností právnická osoba. Pokud by obchodník splnil svou povinnost řádně, měl by zadavatel silovou elektřinu nakoupenu za částku 4 424,50 Kč/MWh, jež se stanoví jako součet konečné ceny (Settlement Price) k datum ve výši 168,73 EUR, k níž se přičítá koeficient obchodníka ve výši 4,95 EUR. Ke dni datum činil kurs EUR/CZK vyhlášený ČNB 25,475 CZK/1 EUR (168,73+4,95) x 25,475 = 4 424,50 Kč/MWh.Soud hodnotil způsob výpočtu škody žalobkyní jako zcela věrohodný, když žalobkyně provedla srovnání se stavem, který by existoval, pokud by žalovaná neporušila závazek ze smlouvy, tj. kdyby žalovaná smlouvu neporušila, nemusela by žalobkyně vynaložit na dodávky elektřiny za rozhodné období o 32 794,38 Kč více. Uvedená částka tvoří rozdíl mezi skutečným stavem a stavem, který by tu byl v případě řádného plnění smlouvy žalovanou. Jedná se o standardní způsob výpočtu výše škody, který je v souladu s judikaturou. Uvedené závěry potvrzuje i odborná veřejnost: „Stávající judikatura vychází z náhrady pozitivní interesse viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu vedené pod sp. zn. 23 Cdo 4110/2009, sp. zn. 23 Cdo 5329/2008 nebo sp. zn. 32 Cdo 1503/2008, byť takto nebyla nikdy formulována; chrání se zájem věřitele na korektním splnění smluvní povinnosti. Jedná se též o typický způsob 1/ řadě jiných jurisdikcí (např. 1/ Německu, Rakousku, Švýcarsku - srov. Treitel, 1988). Výše náhrady se při ochraně pozitivní interesse odvíjí od užitku, který by věřitel měl, pokud by byla smlouva řádně splněna. Pokud by žalovaná své povinnosti ze smlouvy řádně splnila, nebylo by nutné ani jinou smlouvu o dodávkách elektřiny uzavírat a ke vzniku škody by nedošlo. Žalobkyní požadovaná náhrada je zcela opodstatněná a její výše vyplývá z v řízení provedených důkazů, když žalobkyní uplatněný nárok představuje pouze škodu za období, kdy byla žalobkyně v důsledku porušení smlouvy žalovanou nucena přejít do režimu dodavatele poslední instance. Námitka, že by žalovaná neměla možnost uzavřít jinou smlouvu za obdobných podmínek je dle názoru soudu nedůvodná i z uvedeného důvodu. Škoda vzniklá žalobkyni je výsledkem vědomého rozhodnutí žalované, když plnění bylo objektivně možné. Soud má za to, že nemohlo dojít k zániku závazku podle § 2006 o. z., když současně nebyly splněny podmínky liberace podle § 2913 odst. 2 o. z.

40. Soud tudíž rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když žalobě jako důvodné zcela vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni vzniklou škodu ve výši 32 794,38 Kč s příslušenstvím. Podle ustálené rozhodovací praxe nemá samotná hospodářská nemožnost plnění za následek zánik závazku, jestliže je tento závazek fakticky a právně splnitelný. Obecně pak platí pravidlo, že závazek není nesplnitelný, jestliže jej lze uskutečnit za ztížených podmínek a s většími náklady či po sjednaném čase (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 1. 2012, publikován pod sp. zn. 32 Cdo 3334/2010). V dané věci se nejednalo o objektivní nemožnost plnění už z toho zřejmého důvodu, že jiní dodavatelé energií (na rozdíl od žalovaného) ve svých smluvních závazcích pokračovali a elektrickou energii nadále odběratelům dodávali za sjednané ceny. Závazek z předmětné smlouvy byl též fakticky i právně splnitelný. U žalované by se tak mohlo jednat o subjektivní (hospodářskou) nemožnost plnění, ovšem ani tato podmínka nebyla splněna, když dodávku elektrické energie mohla žalovaná zachovat, byť za ztížených podmínek a s vyššími náklady na své straně. Ve věci samé nebyly naplněny podmínky pro zánik závazku podle § 2006 odst. 1 o. z. Tím, že žalovaná přestala dodávat elektrickou energii podle smlouvy ze dne datum, porušila svou smluvní povinnost a na základě ustanovení § 2913 odst. 1 o. z., je proto povinna žalobkyni nahradit škodu. Je třeba přisvědčit žalobkyni, že v dané věci nejsou u škůdce založeny liberační důvody ve smyslu ustanovení § 2913 odst. 2 o. z., neboť se nejednalo o případ, kdy by žalované ve splnění smluvní povinnosti dočasně či trvale bránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka, která by vznikla nezávisle na její vůli. Za takovou překážku nelze dle názoru dovolacího soudu považovat růst cen na trhu energií, neboť pohyb cen na energetickém trhu je projevem podnikatelského rizika zde podnikajících subjektů. Jedná se tedy o překážku vzniklou ze škůdcových osobních poměrů. Taková překážka žalovanou povinnosti k náhradě škody nezprošťuje. Tvrzení žalované, že neporušila jakoukoliv povinnost vyplývající z rámcové smlouvy, hodnotil soud jako účelovou, ve snaze vyhnout se odpovědnosti. Není pravdou, že žalovaná od žalobkyně neobdržela pokyn k nákupu elektřiny, respektive neeviduje příkazy žalobkyně ze dne datum, tudíž žalovaná neučinila konfirmaci jejího příkazu ze dne datum, respektive vůbec nereagovala a že se žalobkyně poprvé na žalovanou obrátila až 3 roky po výzvě datované datum. Uvedené tvrzení je vyvráceno odpovědí právní zástupkyně žalované ze dne datum, v níž výslovně potvrdila, že zadavatel učinil pokyn nákup 3700 MWh elektřiny, což odpovídá ročnímu množství dodávky elektřiny z celkového množství 11000 MWh za 3 roky v hladině nízkého napětí. Za žalobkyni, tj. město adresa a její příspěvkové organizace prováděl pokyny k nákupu elektřiny tituly před jménem jméno FO, nikoliv samotná žalobkyně. Zástupce žalované, tituly před jménem jméno FO komunikoval z e-mailu e-mail a nikdy nerozporoval, že je nutné použít e-mail e-mail nebo že je nutné zasílat předchozí avízo. Žalobkyně poslala dne datum prostřednictvím svého zástupce příkaz k nákupu 100 % elektrické energie na rok 2022 jednak na e-mail e-mail, ale i na e-mail e-mail. Uvedenému předcházel příkaz k nákupu na shodné množství elektřiny ze dne datum. Ani tehdy neobdržela jakoukoliv námitku od žalované, že by porušila rámcovou smlouvu. Z odpovědi pana jméno FO ze dne datum vyplynulo, že e-maily obdržel, ale nákupy nešlo uskutečnit, protože se za požadovanou cenu dne datum na burze právnická osoba elektřina neprodávala. Během datum však nakoupila společnost právnická osoba. elektřinu pro město obec v hladině vysokého napětí a zároveň samotná právnická osoba doložila, že dne datum se elektřina prodávala za částku nižší než 143,33 EUR/MWh minimálně do 9:49 hod. Žalobkyně neznala při uzavírání rámcové smlouvy e-mail jméno FO. Dozvěděla se ho od žalované a s tímto e-mailem komunikovala z důvodu nutné rychlosti pro provedení nákupu. Jak již zaznělo na jednání, cena elektřiny byla navázána na referenční kontrakt Base Load Year Futures (Czech) - F PXE CZ BL CAL-22, a mj. z důvodu krachu právnická osoba, docházelo k zásadním výkyvům a rapidnímu zdražování této komodity. Bylo tak nutné jednat velmi operativně. Zatímco právnická osoba, která uzavřela rámcovou smlouvu na sdružené služby dodávky elektřiny v hladině vysokého napětí, tj. II. část veřejné zakázky, kterou vyhlásilo město obec a pověřující zadavatele včetně žalobkyně, řádně plnila příkazy žalobkyně, žalovaná namísto splnění příkazu k nákupu za stanovenou cenu buď vůbec neodpověděla, nebo nabízela cenu podstatně vyšší. Až dodatečně žalobkyně zjistila, že žalovaná neměla oprávnění provádět obchody na burze právnická osoba. Do dnešního dne o tom však nebyla ze strany žalované informována. právnická osoba zaslala zástupci žalobkyně konfirmaci k datum, která obsahovala závěrečnou cenu elektřiny z předchozího dne a množství nakoupené elektřiny. Uvedená konfirmace nepředstavuje akceptaci příkazu, nýbrž potvrzení o obsahu smlouvy. Obsah dílčí smlouvy navíc určuje výlučně žalobkyně dle čl. 3. 2. 1 rámcové smlouvy, dle kterého žalobkyně (zastoupená zástupcem) byla oprávněna rozhodnout o množství nakoupené elektřiny, a žalovaná jako obchodník se zavázala realizovat nákup elektřiny za podmínek určených žalobkyní jako zákazníkem. Žalovaná pouze zkontrolovala, že odpovídá množství požadovaného množství. Žalovaná tak byla povinna uzavřít dílčí smlouvu dle příkazu žalobkyně. Zástupce žalobkyně po dalších telefonických a osobních výzvách zaslal žalované avízo dne datum o nákupu 100 % elektřiny na rok 2022 s uvedením ceny na e-mail e-mail i e-mail. Následující den odeslal příkaz k nákupu obsahující stejné podmínky na oba uvedené e-maily, aniž by obdržel jakoukoliv odpověď.

41. Soud má za to, že žalovaná porušila svou prevenční povinnost předcházet škodám, když na základě čl. 8. 1. rámcové dohody byla žalovaná povinna informovat bez zbytečného odkladu o okolnostech bránících řádnému plnění dle rámcové dohody nebo o okolnostech, které mají nebo mohou mít vliv na plnění podle rámcové dohody a dále měla povinnost bez zbytečného odkladu informovat o všech skutečnostech, kterých si byla vědoma, jež by mohly vést ke škodám a usilovat o odvrácení hrozících škod. Vedle této smluvní povinnosti byla žalovaná povinna informovat žalobkyni o pozbytí možnosti uskutečňovat dodávku elektřiny dle § 30 odst. 2 písm. h) Energetického zákona. Žalovaná uvedenou povinnost porušila tím, že žalobkyni neinformovala o tom, že není schopna dodat elektřinu na rok 2022, když tuto skutečnost se žalobkyně dozvěděla až datum z médií. Žalovaná byla dle energetického zákona jediným obchodníkem, který byl oprávněn dodávat elektřinu žalobkyni v rozhodném období roku 2021, neboť tuto změnu sama nahlásila právnická osoba. Musela tak vědět, že žalobkyně nemá možnost získat elektřinu od jiného dodavatele. Zároveň věděla, že na právnická osoba lze příkaz k nákupu na rok 2022 učinit do datum. Přesto žalobkyni žádným způsobem neinformovala o tom, že dodávku nesplní.

42. Pokud šlo o výši škody, žalobkyni vznikla v období od datum až datum škoda ve výši rozdílu ceny, za kterou měla dodat žalovaná elektřinu, a ceny, za kterou si zajistila náhradní plnění žalobkyně od společnosti právnická osoba. Škoda tak vznikla v příčinné souvislosti s porušením povinnosti žalované dodat elektřinu. Škoda se stanoví výpočtem, jenž obsahuje nižší spotřebu, než vyplývá z vyúčtování:(5 977,40 Kč/MWh x 23,224 MWh) - (4 565,31/MWh x 23,224 MWh) = 32 794,38 Kč, což vyplynulo z daňového dokladu č. hodnota (vyúčtování za období od datum do datum ve výši 17,971 MWh) a z daňového dokladu č. hodnota (vyúčtování za obdolbí od datum do datum ve výši 7,101 MWh.

43. Pokud šlo o předžalobní výzvu, pak ustanovení § 142a o.s.ř. neobsahuje bližší náležitosti výzvy, kterou by měla žalobkyně zaslat žalované před podáním samotné žaloby. Pouze dle ustanovení § 11 odst. 2 písm. d) advokátního tarifu náleží právnímu zástupci žalobkyně plná odměna za tzv. kvalifikovanou výzvu, která obsahuje výzvu plnění se základním skutkovým a právním rozborem. Hlavní účel výzvy je zajištění určité míry ochrany dlužníků před podáváním šikanózní žalobních návrhů za situace, kdy žalovaný ani neví, že je nějaký dluh za ním evidován a účelem podání žalobního návrhu je pouze navýšení pohledávky o část nákladů řízení za poskytnuté právní služby, jak judikoval například Vrchní soud v Praze v usnesení ze dne 19. 11. 2013, číslo jednací 5 Cmo 368/2013-22. V předžalobní výzvě ze dne datum je popsán základní skutkový rozbor včetně stručného právního rozboru spočívajícím v popisu vzniku škody v důsledku porušení povinností žalované vyplývající z rámcové dohody o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené dne datum. Žalovaná neměla jiný právní vztah než na základě rámcové dohody k žalobkyni a pokud žalobkyně pouze stručně popsala některou z výzev, kterou zaslala žalované, byla její výzva natolik určitá, aby si žalovaná mohla uvědomit, že následkem dobrovolného neuhrazení dluhu bude podání návrh na zahájení soudního řízení. V souvislosti s uvedenou výzvou jsou spojeny předpoklady pro přiznání práva na náhradu nákladů řízení proti žalované dle výše citovaného ustanovení § 142a o.s.ř.

44. Pokud šlo o písemnou formu smlouvy, účastníci opustili požadavek původní písemné formy. V části týkající se účinnosti smlouvy a nutnosti zasílat avízo, čímž zhojili právní jednání, jež nebylo učiněno v písemné právní formě podle § 582 odst. 1 o. z. Žalovaná neinformovala žalobkyni o tom, že není oprávněná obchodovat na PXE. Na místo splnění příkazu nakoupit elektřinu za požadovanou cenu, která odpovídala hodnotě na burze podle referenčního kontraktu Base Load Year Futures (Czech) - F PXE CZ BL CAL-22, nabízela nákup elektřiny za částku vyšší. Žalovaná nerozporovala absenci avíza do doby, kdy ji byla doručena předžalobní výzva a zároveň nerozporovala komunikaci na e-mail e-mail. Žalovaná neinformovala žalobkyni o pozbytí možnosti uskutečňovat dodávku elektřiny dle § 30 odst. 2 písm. h) energetického zákona a čl. 8. 1 rámcové smlouvy. Dle § 6 odst. 2 občanského zákoníku nesmí nikdo těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Žalovaná byla jediný obchodník, který byl u právnická osoba pro žalobkyni uveden jako osoba oprávněná dodávat elektřinu. Měla tak kontrolu nad uvedeným stavem a žádným způsobem neinformovala žalobkyni předem, že svou povinnost nesplní. Nesplněním povinnosti žalovaná nemusela nakoupit elektřinu ani uhradit jistotu, že elektřinu uhradí. Uvedeným postupem přitom chránila vlastní majetek s vědomím, že žalobkyni vznikne povinnost uhradit za dodávky elektřiny dodavateli poslední instance mnohonásobně vyšší částku, resp. jinému dodavateli uhradí podstatně vyšší částku.

45. Pokud šlo o porušení smluvní povinnosti, podle § 2913 odst. 1 o. z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit. Povinnost žalované uzavřít dílčí smlouvu na sdružené služby dodávky elektřiny na rok 2022 vyplývá z čl. 2. 1. 1 rámcové dohody, a to včetně její povinnosti dodávat žalobkyni elektřinu v napěťové hladině nízkého napětí do odběrných míst uvedených v příloze číslo 1 k této smlouvě. Žalovaná elektřinu nedodala, čímž porušila svou povinnost. Škoda vznikla žalobkyni ve výši rozdílu ceny, za kterou měla dodat žalovaná elektřinu, a ceny, za kterou si zajistila náhradní plnění žalobkyně od společnosti právnická osoba. Příčinná souvislost mezi porušením smluvní povinnosti a vznikem újmy vyplývá ze skutečnosti, že žalovaná musela vědět v době uzavření smlouvy dne datum, že cena elektřiny stále roste a že žalobkyně uhradí za dodávky od jiného dodavatele více, než pokud by je zajistila žalovaná.

46. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 45 015 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 312 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v platném znění (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši řízení z tarifní hodnoty 78 655,60 Kč do datum a z tarifní hodnoty 32 794,38 Kč od datum v souladu s vyhláškou Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, a to za dva úkony právní služby po 4 260 Kč, tj. 8 520 Kč (převzetí a příprava věci, sepis žaloby), dále za pět úkonů po 2 420 Kč, tj. 14 520 Kč (3x účast u jednání soudu, doplnění tvrzení k žádosti soudu a závěrečný návrh), režijní paušál 3x á 300 Kč, tj. 900 Kč a 5x 450 Kč 2 250 Kč, v neposlední řádě náhrada za promeškaný čas podle § 14 odst. 3 Vyhlášky 3 600 Kč, a to 3 x 8 x ½ hodiny á 150 Kč za cestu adresa - adresa a zpět, 2 hod. Dále cestovní náhrady adresa - adresaAnonymizovánoa zpět celkem 254,2 km 6 328,36 Kč 3 x (spotřeba 7,2 l nafty/100 km á 34,70 Kč/1 l, sazba základní náhrady 5,80 Kč/1 km) a v neposlední řadě daň z přidané hodnoty ve výši 21% z částky 36 118 Kč, tj. 7 585 Kč.

47. Lhůta k plnění byla ve výrocích I. a II. stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.