OSPH02 10 C 246/2021-105

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem JUDr. Tomášem Bělohlávkem, v právní věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce anonymizována dvě slova údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_004⟫ anonymizováno 11 slov adresa ⟪LB:lb_005⟫ o zaplacení 1 153 000 Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba na úhradu 1 153 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 2 100 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou ze dne datum ve spojení s podáním datum a s vyjádřením žalobce na jednání konaném dne datum žalobou domáhá v posledku úhrady částky ve výši 1 153 000 Kč jakožto škody, která měla žalobci vzniknout v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení u Obvodního soudu pro Prahu 9, pod sp. zn. spisová značka. Žalobce uvádí, že v naříkaném řízení byla řešena pohledávka paní jméno příjmení směřující proti celé jméno žalobce staršímu a proti právnická osoba příjmení anonymizováno. Předmětem naříkaného řízení bylo určení neplatnosti kupních smluv, kterými pan celé jméno žalobce prodal prostřednictvím anonymizována dvě slova několik desítek obrazů a původní žalobkyně se domáhala povinnosti vydat předmětná umělecká díla, případně nahradit jí způsobenou škodu. Po smrti paní příjmení se účastníky řízení stal právě žalobce a jeho sestra paní jméno příjmení. V naříkaném řízení byla oběma žalobcům přiznána náhrada škody vůči právnická osoba ve výši 2 978 480 Kč - žalobce poté ve zdejším řízení upřesnil, že se jedná o částku 2 306 000 Kč poté, co bylo vydáno opravné usnesení a vzhledem k tomu, že mu tento nárok byl přiznán rovným dílem s jeho sestrou, nárokuje nakonec pouze polovinu této částky ve výši 1 153 000 Kč. Podáním ze dne datum pak žalobce vylíčil jednotlivé průtahy, které v naříkaném řízení nastaly, a specifikoval, o kolik tyto průtahy nařízené řízení protáhly. Uvedl pak celkem tři data, k nimž mělo naříkané řízení správně končit, a doplnil tvrzení v tom směru, že k takto označenému řádnému konci naříkaného řízení by právnická osoba ještě byla schopna požadovanou škodu uhradit, přičemž k tomuto navrhl i důkazy.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila, přičemž z vyjádření žalované se podává, že řízení Obvodního soudu pro Prahu 9, sp. zn. spisová značka, lze sice hodnotit jako nepřiměřeně dlouhé, nicméně v řízení nebyly shledány výrazné průtahy, a žalobce nedostatečně tvrdí, že by primární dlužník měl dříve dostatek majetku k úhradě soudem přiznané částky. Žalovaná dále namítá, že žalobce se exekučně domáhal svých pohledávek až rok a půl poté, co skončilo nalézací řízení.

3. Žalobce se původně žalobou domáhal náhrady škody ve výši 2 978 480 Kč, avšak na jednání konaném dne datum vzal žalobu zpět co do částky 672 480 Kč, a dále co do částky 1 153 000 Kč, a soud proto usnesením z téhož dne v této části řízení zastavil. Předmětem řízení tak zůstala právě částka 1 153 000 Kč.

4. Ze shodných tvrzení účastníků má soud za zjištěné, že žalobce žalobou uplatněný nárok u žalované předběžně uplatnil, a to dne datum.

5. Ze spisu vedeného Obvodním soudem pro Prahu 9, sp.zn. spisová značka, soud zjistil následující: Dne datum byla podána žaloba žalobkyní jméno příjmení proti žalovaným celé jméno žalobce, nar. rok, a právnická osoba Jedná se o žalobu na určení neplatnosti kupních smluv. Žalobkyně namítá, že nebyla mezi ní a žalovaným, který byl jejím manželem, uzavřena žádná dohoda týkající se zúžení SJM s tím, že pořídili za trvání manželství zejména sbírku obrazů a bez jejího souhlasu žalovaný 1 a žalovaný 2 uzavřeli kupní smlouvy. S těmito žalobkyně nesouhlasí, dovolává se jejich neplatnosti a domáhá se určení, že předmětná kupní smlouva uzavřená mezi celé jméno žalobce a právnická osoba je neplatnou. Usnesením z datum soud vyzývá k vyjádření žalované. Žalovaný 1 se vyjadřuje e-mailem z datum, druhý žalovaný se vyjadřuje datum. Písemné vyjádření žalovaného 1 je založeno datum. Pokynem ze datum je nařízeno jednání na datum. Dne datum se omlouvá žalovaný 2. Jednání se koná datum, jednání je odročeno na neurčito za účelem vyžádání úplného výpisu z obchodního rejstříku žalovaného 2. Žalovaný 1 se vyjadřuje podáním ze datum. Soud žádá obchodní rejstřík o zaslání úplného výpisu z obchodního rejstříku žalovaného 2, datum. Pokynem z datum je nařízeno jednání na datum. Dne datum se omlouvá jednatel žalovaného 2. Jednání se koná datum. Soud kontaktuje datum žalovaného 2 za účelem vložení aktuálního výpisu z obchodního rejstříku tak, aby bylo zřejmé, kdo je aktuálně statutárním zástupcem společnosti, a to za účelem zajištění tlumočníka. Žalovaný 2 reaguje datum, dokládá pracovní neschopnost jednatelky, sděluje, že překladatel je třeba z jazyka německého. Pokynem ze datum je jednání nařízeno na datum. Jednání se koná datum, žalobkyně a první žalovaný se nedostavili, ač mají vykázáno doručení, jednání je odročeno na datum s tím, že přítomný svědek se znovu dostaví a s tím, že bude zajištěn tlumočník. Žalobkyně se vyjadřuje datum. Zástupkyně žalovaného 1 sděluje datum, že ukončila zastoupení žalovaného 1. Žalobkyně zasílá návrh změny žaloby datum. Předtím je ve spise záznam, že ústní jednání nařízené právě na datum se odročuje na neurčito, neboť účastníci jednají o mimosoudní dohodě, tento záznam je z datum. V oznámení z datum pak zástupce žalobkyně sděluje, že k mimosoudní dohodě nedošlo a dovoluje si požádat o nařízení jednání v nejbližší možné lhůtě. Na to právě oznamuje ukončení právního zastoupení zástupce žalovaného 1 podáním, datovaným datum, doručeným datum. Poté následuje návrh na změnu žaloby žalobkyně, doručený datum. Soud toto zasílá žalovaným datum. Právní zástupce žalobkyně sděluje datum, že žalobkyně dne datum zemřela. Vzhledem ke změně v rozvrhu práce poté je spis přidělen novému soudci datum. Soud činí dotaz na Centrální evidenci obyvatel datum ohledně žalobkyně. Z tohoto se podává datum úmrtí. Usnesením ze dne datum rozhoduje soud o přerušení řízení, a to z důvodu dědického řízení po zemřelé žalobkyni. Toto usnesení soud opakovaně doručuje, zejména je problém s doručením druhé žalované, opakovaně je doručováno do datové schránky ještě v anonymizováno rok. Soud poté kontroluje stav dědického řízení v anonymizováno rok a v anonymizováno rok. V anonymizováno rok je podán návrh na vydání usnesení o procesním nástupnictví, a to dědici původní žalobkyně. Tento je doložen protokolem z dědického řízení. Soud poté usnesením z datum rozhoduje tak, že bude pokračováno v přerušeném řízení s účastníky na straně žalující, a to právě s paní jméno příjmení a panem celé jméno žalobce, nar. rok. Toto rozhodnutí nabylo právní moci datum. Soud ukládá žalobcům datum, aby opravili návrh na změnu žaloby z datum tak, aby tento byl učiněn souladným s novým okruhem účastníků. Soud zjišťuje stav vypořádání SJM mezi původní žalobkyní a žalovaným 1, zjišťuje, že řízení je vedeno tamním soudem pod sp.zn. spisová značka. Žalobci opravují petit datum. Soud poté vyzývá datum právního zástupce žalobců k doložení plných mocí k zastupování v řízení. anonymizováno jméno příjmení dokládá plnou moc datum, tato je udělena celé jméno žalobce, datum narození rok. Soud vyzývá žalobce datum k doplatku soudního poplatku za změnu žaloby. Žalobci tak činí datum. Soud ustanovuje poté tlumočníka datum z jazyka německého. Poté soud vyzývá žalobce usnesením z datum, aby předložili změnu žaloby v potřebném počtu vyhotovení, jakým ukládá o.s.ř. Žalobci reagují datum s tím, že zakládají další stejnopis podání nazvaného oprava žalobního petitu. Soud toto rozesílá stranám v anonymizováno rok. Soud poté činí v anonymizováno rok dotaz na Centrální evidenci obyvatel ohledně žalovaného 1 celé jméno žalobce, narozeného rok, neboť se tomuto nedaří doručovat. Písemnost je poté vyvěšena v anonymizováno rok na úřední desku soudu. Žalobci žádají oddělení stavu řízení datum. Soud nařizuje pokynem ze datum ústní jednání na datum, o tomto informuje i tlumočnici. Zásilky pro žalovaného 1 jsou vyvěšovány na úřední desce soudu, tento je nepřebírá. Jednání se koná datum, je jednáno v nepřítomnosti žalovaných. Soud připouští změnu žaloby a poučuje zástupkyni žalobců podle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. ohledně skutečností týkajících se prodeje předmětných obrazů prvním žalovaným druhému žalovanému a ohledně jejich osudu, pokud jde o jejich držbu žalovaným 2. Za účelem doplnění žaloby je pak jednání odročeno na neurčito. Jednání je nařízeno na datum pokynem z datum. Žalobci upřesňují žalobní petit a doplňují skutková tvrzení a důkazní návrhy datum. Soud toto rozesílá v anonymizováno rok stranám. Žalovanému 1 je opět doručováno vyvěšením na úřední desce. Z důvodu doplnění dokazování je odročeno jednání z datum na neurčito. Usnesením ze dne datum ukládá soud žalované 2, aby předložila fotokopii všech kupních smluv uzavřené se žalovaným 1 a účetní doklady, a dále soud ukládá právnická osoba anonymizováno obec anonymizováno doložení kupních smluv uzavřených s žalovaným 2. Právnímu zástupci žalobců poté datum zasílá soud kopie listin zaslaných žalovanou 2 s tím, že se k těmto má vyjádřit. Soud nařizuje jednání datum na datum. Žalovaný 2 žádá o ustanovení tlumočníka e-mailem z datum, neboť jednatel neovládá český jazyk. Žalobci zasílají vyjádření soudu datum. Jednání se koná datum, je jednáno v nepřítomnosti prvého žalovaného, jednání je přítomna tlumočnice, jsou čteny listinné důkazy a je slyšen jednatel druhé žalované jméno příjmení. Dále výslech svědka jméno příjmení. Soud poté žalobcům poskytuje poučení 118a odst. 1, 3 o tom, kdy se první a druhý žalovaný dozvěděli o tom, že žalobkyně uplatňuje neplatnost uzavřených kupních smluv, a druhé žalované je poskytnuto totéž poučení k tomu, jaké obrazy byly předmětem jednotlivých smluv, a dále specifikaci jednotlivých obrazů. Za účelem doplnění dokazování jednání odročeno na neurčito. Dne datum rozhoduje soud o tlumočném. Toto následně rozesílá. Dne datum kontaktuje soud právní zástupce žalobců. Žalovaný 2 žádá datum o prodloužení lhůty k doplnění tvrzení, jak byl poučen na posledním jednání. Soud poté kontaktují žalobci s vyjádřením z datum. Soud toto rozesílá a datum žádá připojení spisu Policie ČR. Žalovanému 1 je stále doručováno vyvěšením na úřední desce, respektive uložením písemností. Žalovaný 2 se vyjadřuje datum, soud toto rozesílá včetně příloh datum bývajícím stranám k vyjádření. Jednání je nařízeno v anonymizováno rok na datum, doručováno žalovanému 1 opět uložením. Jednání se koná datum, jsou čteny listinné důkazy. Zástupkyně žalobců žádá o poskytnutí lhůty v délce 1 měsíce, neboť byla poučena dle § 118a odst. 1, 3, aby doplnila svá tvrzení a označila důkazy v tom směru, že druhá žalovaná již v době uzavření kupních smluv věděla o tom, že se jedná o společné jmění manželů příjmení. Jednání je odročeno za účelem doplnění těchto tvrzení na neurčito. Žalobci doplňují důkazní prostředky datum. Jednání je nařízeno v anonymizováno rok na datum, žalovanému 1 je stále doručeno uložením písemností. Žalobci reagují na vyjádření žalovaného 2 dne datum soud písemnosti stranám rozesílá. Právní zástupce žalobců žádá o opakované předvolání svědka příjmení e-mailem z datum, neboť jakkoli se mu nepodařilo doručit, měl by na uvedené adrese bydlet. Soud opakovaně volá tohoto svědka k nařízenému jednání. Žalovaný 2 se poté vyjadřuje nedatovaným vyjádřením, a to v návaznosti na poslední jednání z datum a v reakci ostatních účastníků řízení. Jednání se koná datum, jednáno v nepřítomnosti prvého žalovaného. Je slyšena žalobkyně jméno příjmení, zástupce druhé žalované zakládá vyjádření krátkou cestou, toto se předává účastníkům. Rovněž je předloženo CD s důkazními materiály. Jednání je odročeno za účelem přednesu vyjádření druhé žalované a za účelem provedení důkazů, které dnešního dne předložila, a za účelem zjištění, zda prvý žalovaný nezemřel. Soud žádá výpis z Centrální evidence obyvatel ohledně žalovaného 1, z tohoto se podává, že ten datum zemřel. Usnesením ze dne datum je tak řízení přerušeno do ukončení dědického řízení. Toto je stranám rozesláno. Soud kontroluje stav dědického řízení vedeného pod sp.zn. spisová značka a spis lhůtuje. Konkrétně je stav zjišťován datum. Notářka poté sděluje soudu datum, že byl zjištěn okruh dědiců po zůstaviteli celé jméno žalobce starším, těmito jsou nezletilí pozůstalí anonymizováno jméno jméno příjmení a jméno jméno příjmení, oba jak uvedené nezletilí Obvodní soud pro Prahu 9 proto žádá o ustanovení opatrovníka pro toto řízení nezletilým dědicům Obvodní soud pro Prahu 4. Spis je předložen Obvodnímu soudu pro Prahu 4 dne datum, tento jej obdrží datum. Spis je poté vrácen Obvodnímu soudu pro Prahu 9 dne datum Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl přitom usnesením z datum tak, že opatrovníkem nezletilého jméno jméno příjmení se jmenuje anonymizováno jméno příjmení a opatrovníkem nezletilého jana jméno příjmení se jmenuje anonymizováno jméno příjmení jméno tomto rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 4 rozhodoval v podaném odvolání Městský soud v Praze usnesením ze dne datum. Společně pak obě tato rozhodnutí nabývají právní moci datum Obvodní soud pro Prahu 9 rozhoduje datum o tom, že se pokračuje v přerušeném řízení s tím, že na místě žalovaného 1 vystupují oba nezletilí anonymizováno. Proti tomuto se odvolává právní zástupce žalobců. Toto odvolání však bere datum zpět. Věc je předložena odvolacímu soudu datum Městský soud v Praze poté datum odvolací řízení zastavuje. Věc je poté znovu datum předložena Obvodnímu soudu pro Prahu 4, jeho opatrovnickému oddělení, s tím, že je třeba rozhodnout o ustanovení opatrovníků i pro toto řízení, když předchozími usneseními rozhodl Obvodní soud pro Prahu 4 o ustanovení opatrovníků pro řízení Obvodního soudu pro Prahu 9, sp.zn. spisová značka Obvodní soud pro Prahu 4 zahájil toto opatrovnické řízení datum a opatrovníkem nezletilého jméno jméno příjmení ustanovil anonymizováno příjmení a druhé nezletilého jméno jméno příjmení ustanovil opatrovníka příjmení Obvodní soud pro Prahu 9 pak nařizuje jednání na datum. Soud kontaktuje datum zástupce žalobců se sdělením aktuální adresy navrhovaného svědka příjmení. Žalobci sdělují tuto adresu datum. Soud tohoto svědka volá. Jednání se koná datum, je slyšen svědek příjmení, jednání je odročeno za účelem vyčkání doplnění tvrzení a označení důkazů ze strany žalobců a třetí žalované, a to na neurčito. Stranám je poskytnuta lhůta 30 dnů. Třetí žalovanou je právnická osoba, je jí poskytnuto poučení podle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. ohledně výplaty finanční částky za prodej obrazu celé jméno žalobce anonymizováno a žalobci jsou poučeni rovněž dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. o tom, kdy se žalobkyně dovolala neplatnosti uzavřených kupních smluv, a to i ve vztahu ke konkrétně zmiňovaným obrazům, což doposud tvrzeno nebylo. Žalobci doplňují tvrzení datum, žalovaná 3 doplňuje tvrzení datum. Soud rozesílá v anonymizováno rok stranám vzájemně tato podání. Jednání je nařízeno na datum, žalobci žádají o jeho odročení z důvodu dovolené. Soud jednání odročuje na datum. Soud poté kontaktuje datum zástupce žalovaného 3 se sdělením aktuální adresy svědka příjmení. Svědkyně příjmení se poté omlouvá z nařízeného jednání. Jednání se koná datum, na tomto je slyšen svědek příjmení. Jednání je odročeno za účelem opětovného předvolání svědkyně příjmení, která se omluvila. Jednání je nařízeno poté na datum. Žalovaná 3 doplňuje svá tvrzení datum. Jednání se koná datum, je slyšena svědkyně příjmení, zástupce žalobců poté ještě upravuje návrh rozsudku, jak je uveden v podání na číslo listu s tím, že se alternativně domáhá žalobce vydání finančních prostředků, respektive úhrady této částky. Jednání je tedy odročeno za účelem doručení návrhu na změnu žaloby opatrovnici druhého žalovaného a vyčkání reakce třetí žalované. Jednání je odročeno na neurčito. Žalovaná 3 se vyjadřuje datum. Jednání je poté nařízeno v anonymizováno rok na datum. Zástupce žalobců žádá o odročení datum. Jednání je odročeno k žádosti na datum. Ve spise je poté z datum závěrečný návrh žalobců. Jednání se koná datum, na tomto je ukončeno dokazování, jsou předneseny závěrečné návrhy a soud vyhlásil rozsudek. Písemné vyhotovení rozsudku z datum je založeno na číslo listu. Žaloba byla v části návrhu na určení neplatnosti kupních smluv zamítnuta, žalobcům bylo uloženo společně a nerozdílně nahradit náklady třetí žalované, a soud rozhoduje i o zbývajících nákladech účastníků řízení navzájem. Žalobci se odvolávají datum. Žalobci doplňují toto své odvolání datum. Soud vyzývá žalobce k úhradě soudního poplatku datum. Poté rozhoduje soud datum tak, že odvolací řízení se zastavuje, a to pro nezaplacení soudních poplatků. Soudní poplatek je zaplacen datum, Obvodní soud pro Prahu 9 tedy rozhoduje datum tak, že usnesení o zastavení odvolacího řízení se zrušuje a v řízení se pokračuje. Soud rozesílá odvolání v anonymizováno rok ostatním účastníkům k vyjádření. Žalovaný 2 se vyjadřuje datum. Věc je předložena Městskému soudu v Praze datum, a to s odvoláním žalobců i prvního žalované. Odvolací jednání je nařízeno na datum. Žalovaná 3 se ještě vyjadřuje k podaným odvoláním datum. Jednání odvolacího soudu se koná datum, na tomto rozhoduje odvolací soud tak, že rozsudek soudu prvního stupně zrušuje a věc mu vrací. Písemné vyhotovení usnesení Městského soudu v Praze ze dne datum je na číslo listu Odvolací soud v odůvodnění svého rozhodnutí uvádí, že nepovažuje za správný právní názor prvoinstančního soudu, podle kterého není možné posuzovat platnost předmětných kupních smluv podle občanského zákoníku s ohledem na to, že smlouvy byly uzavřeny v režimu obchodního zákoníku, a nepovažuje tak za přiléhavou aplikaci § 446 obchodního zákoníku. Soud prvé instance je zavázán poučit účastníky dle § 118a odst. 1 o.s.ř. zejména o splnění podmínky naléhavého právního zájmu, a dále se má soud prvé instance zabývat věcnou legitimací současných účastníků. Soud prvé instance poté usnesením z datum ukládá žalobcům, aby ve lhůtě 15 dnů doplnili skutečnosti, jimiž se má dle závěru soudu odvolacího zabývat. Do spisu je poté založeno rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 9 z dědického řízení, konkrétně usnesení z datum, kterým je dědické řízení zastaveno, a to dědické řízení po celé jméno žalobce, nar. rok. Žalobci reaguje, pokud jde o věcnou legitimaci datum Obvodní soud pro Prahu 9 poté rozhoduje datum tak, že řízení se ve vztahu mezi žalobci a žalovaným 1 a 2, tj. oběma nezletilými vnuky původního žalovaného 1 zastavuje, a dále soud rozhodl o tom, že se řízení přerušuje do pravomocného rozhodnutí o pozůstalosti po zemřelé jméno příjmení. Proti tomuto podávají žalobci odvolání datum, zejména proti přerušení řízení. Soud prvé instance rozhoduje datum o odměně opatrovníků žalovaného 1 a žalovaného 2, tj. vnuků původního žalovaného 1. Věc je předložena s odvoláním odvolacímu soudu datum Městský soud v Praze rozhoduje usnesením z datum tak, že usnesení soudu prvního stupně se ve výroku III., tj. přerušovacím výroku mění tak, že se řízení nepřerušuje. Odvolací soud uvádí, že lze pokračovat v řízení s žalobci jako dědici po zemřelé původní žalobkyni, a proto důvod pro přerušení řízení není dán. Soud ukládá poté žalobcům usnesením z datum, aby doplnili své tvrzení ve vztahu ke konkrétně označeným obrazům, u nichž nemá soud toto tvrzení za dostačující. Jednání je nařízeno soudem prvé instance na datum, toto jednání se koná. Soud seznámil strany se závěry soudu odvolacího, poučil strany o koncentraci řízení a odročil jednání za účelem případného doplnění důkazů na datum. Dne datum ukončuje zastoupení právní zástupce žalovaného právnická osoba Žalobci se vyjadřují datum. Jednání před soudem prvé instance se koná datum, na tomto soud vyhlašuje rozsudek. Písemné vyhotovení tohoto rozsudku je založeno na čl. 390, je na něm vyznačena doložka právní moci datum, a tímto soud pod výrokem I. rozhodl tak, že žaloba se návrhem na určení neplatnosti kupních smluv se zamítá, a tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobcům částku 2 978 480 Kč s tím, že co do částky 2 082 659 Kč se žaloba zamítá. V originále tohoto rozhodnutí je vyznačena oprava těchto částek tak, že žalovaná je povinna zaplatit částku 2 306 000 Kč a žaloba se zamítá co do částky 2 755 139 Kč, s poznámkou, že je tak učiněno dle usnesení na čísle listu anonymizováno. Na číslo listu pak následuje opravné usnesení z datum, které opravuje částky ve vyhovujícím výroku a v zamítavém výroku jak soud citoval. Tímto je tedy řízení pravomocně skončeno ke dni datum.

6. Ze spisu vedeného exekutorský úřad město, anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno, sp. zn. spisová značka soud zjistil, že dne datum byl doručen návrh na nařízení exekuce. Exekutor podává datum žádost o pověření exekuce. Exekutor je poté pověřen provedením exekuce datum. Následuje vyrozumění o zahájení exekuce datum a téhož dne požadavek na lustraci majetku povinného. Oprávněným v exekučním řízení je žalobce, povinným je právnická osoba, IČO. Exekutor obdržel odpověď na hromadnou součinnost datum datum vydává exekutor výzvu ke splnění vymáhané povinnosti, a datum vydává exekutor exekuční příkaz na movité věci. Následují opakované požadavky na lustraci majetku z anonymizováno rok a anonymizováno rok, a odpovědi na tuto hromadnou součinnost, dále opět požadavek na lustraci ze anonymizováno rok a navazující odpověď na součinnost. Dále opět požadavky na lustraci majetku z anonymizováno rok a anonymizováno rok, a odpověď na hromadnou součinnosti z datum Poslední požadavek na lustraci je z anonymizováno rok, poté je zaslán požadavek na zapůjčení exekutorského spisu ke zdejšímu řízení. V sekci elektronického spisu„ Úhrady“ a„ Platby“ není uvedeno ničeho. Z obsahu tohoto exekučního spisu tak soud předně zjistil, že exekuční návrh byl podán datum, tedy více než 1 rok a 4 měsíce po právní moci exekučního titulu, a že se k dnešnímu dni exekutorovi stále nepodařilo dohledat žádný zpeněžitelný majetek povinného právnická osoba

7. V návaznosti na to, že po skutkové stránce žalobce upřesnil odpovědnostní titul tak, že se nedomáhá tvrzené škody z vydání nezákonného rozhodnutí, kterým mělo být usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 z datum, pak žalobce netrval na: provedení důkazu spisem Obvodního soudu pro Prahu 9 sp.zn. spisová značka, dále na provedení důkazu výsledkovou listinou z dražby z datum, dále na výslechu svědka jméno příjmení, dále na provedení důkazu usnesením Obvodního soudu pro Prahu 9 z datum rozhodnutí, č. j. spisová značka, a žalobce netrval ani na provedení důkazů spisem Obvodního soudu pro Prahu 9, sp. zn. spisová značka. Rovněž pak žalobce netrval na provedení důkazu exekučním spisem Obvodního soudu pro Prahu 9, sp. zn. spisová značka, neboť průběh aktuálního exekučního řízení vedeného proti právnická osoba byl prokázán již spisem soudního exekutora exekutorský úřad město sp. zn. spisová značka.

8. Na jednání konaném dne datum soud zamítl návrh na provedení důkazů účastnickým výslechem žalobce, dále svědeckými výslechy pana jméno příjmení, paní jméno příjmení, pana jméno příjmení, paní jméno příjmení, paní jméno příjmení, pana příjmení jméno příjmení, dále důkazní návrh na opatření účetních závěrech společnosti právnická osoba ze sbírky listin, dále na opatření daňových přiznání této společnosti za roky rok rok a dále návrh na vypracování znaleckého posudku z oboru ekonomika, ohledně majetkového stavu společnosti právnická osoba k datum, datum, datum, datum a aktuálně k roku rok. Všechny tyto důkazní návrhy soud zamítl proto, že tyto směřují k prokázání škody v tom směru, že jejich cílem je prokázat, jaký byl konkrétní majetkový stav společnosti právnická osoba k jednotlivým označeným datům, respektive v průběhu let rok až do konce naříkaného řízení, respektive do období aktuálního. Jak uvedeno níže, soud však dospěl k závěru, že není splněna podmínka příčinné souvislosti, tedy prokazování škody provedením těchto důkazů by bylo nadbytečným. Proto soud tyto důkazní návrhy zamítl.

9. Soud ve věci učinil následující závěr o skutkovém stavu. Ze spisu vedeného Obvodním soudem pro Prahu 9, sp.zn. spisová značka soud zjistil informace o konkrétním průběhu tohoto naříkaného řízení, které soud detailněji rozebírá níže, vždy ve vztahu k žalobcem konkrétně tvrzené době průtahu v tomto naříkaném řízení. Z obsahu exekučního spisu pak soud zjistil, že exekuční návrh byl podán datum, tedy více než 1 rok a 4 měsíce po právní moci exekučního titulu získaného v naříkaném řízení Obvodního soudu pro Prahu 9, sp.zn. spisová značka; dále soud zjistil, že se k dnešnímu dni exekutorovi stále nepodařilo dohledat žádný zpeněžitelný majetek povinného právnická osoba Z důkazů výše citovaných byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud níže podává, plně postačující – z tohoto důvodu tak soud v odůvodnění rozsudku nerozvádí dílčí skutková zjištění učiněná z těch provedených důkazů, o něž rozhodnutí o věci samé posléze neopřel.

10. Soud posoudil věc po právní stránce podle výše uvedených ustanovení:

Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v účinném znění (dále i jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

Podle § 2 cit. zák. odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Dle odst. 2 byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Dle odst. 3 nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.

Podle ust. § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 2 tohoto ustanovení pak právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

Podle § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem ("o.z.").

Podle § 14 odst. 1 OdpŠk se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

Ust. § 15 odst. 2 OdpŠk pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

11. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

12. Předpokladem odpovědnosti státu za škodu je splnění tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku.

13. Na jednání konaném dne datum pak žalobce k poučení soudu ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. specifikoval, že se nároku na náhrady škody nedomáhá z titulu vydání usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 z datum, kterým byl zamítnut pod sp.zn. spisová značka návrh na vydání předběžného opatření. Žalobce tak učinil předmětem řízení po skutkové stránce pouze pochybení na straně státu, které spatřuje v tom, že řízení Obvodního soudu pro Prahu 9, sp. zn. spisová značka, bylo vedeno nepřiměřeně dlouhou dobu, tedy že jednotlivými průtahy tak, jak tyto žalobce označil v podání ze dne datum, bylo toto řízení bezdůvodně prodlouženo, a v důsledku toho se stala nevymahatelnou pohledávka, která mu v tomto řízení byla vůči právnická osoba přiznána.

14. Skutkovými tvrzeními týkajícími se vydání nezákonného rozhodnutí se tak tedy soud v řízení dále nezabýval

15. Úkolem žalobce je pochybení na straně státu skutkově tvrdit, právní kvalifikace je věcí soudu.

16. Soud v návaznosti na komentářovou literaturu k OdpŠk (Vojtek, P., Bičák, V.; Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. Komentář. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, str. 146, 147) konstatuje, že s výjimkou § 13 odst. 1 věty druhé a třetí není nesprávný úřední postup v OdpŠk blíže definován, jde ostatně o úmysl zákonodárce, neboť podle důvodové zpráva výstižnou definici nesprávného úředního postupu nelze pro jeho mnohotvárnost podat. Je tedy třeba se opřít zejména o výklady tohoto pojmu podávané právní teorií a o závěry rozhodovací praxe soudů, které vycházejí z toho, že jde o ty případy vzniku škod, které byly vyvolány jinou činností státních orgánů než rozhodovací. Nesprávným úředním postupem je porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to zejména takové, které nevede k vydání rozhodnutí. Ačkoliv není vyloučeno, aby škoda, za kterou stát odpovídá, byla způsobena i nesprávným úředním postupem prováděným v rámci činnosti rozhodovací, je pro tuto formu odpovědnosti určující, že úkony tzv. úředního postupu samy o sobě k vydání rozhodnutí nevedou, a je-li rozhodnutí vydáno, bezprostředně se v jeho obsahu neodrazí. Z obsahu tohoto pojmu i z výkladu zákona vyplývá, že podle konkrétních okolností může jít o jakoukoli činnost spojenou s výkonem pravomocí státního orgánu, dojde-li při ní nebo v jejím důsledku k porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu nebo k porušení pořádku určeného povahou a funkcí postupu (srov. stanovisko bývalého Nejvyššího soudu ČSSR ze dne datum, anonymizováno značka automobilu číslo, publikované pod číslo ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník rok; viz k tomu též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, publikovaný v časopise Soudní judikatura pod číslo). Protože zpravidla není možné úřední postup předpisem upravit natolik detailně, aby pokrýval všechny představitelné dílčí kroky, které je třeba při výkonu pravomocí učinit, musí být správnost úředního postupu poměřována i hlediskem účelu, k jehož dosažení postup státního orgánu směřuje (viz teze rozsudku zdejšího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka).

17. Jelikož se žalobce domáhá náhrady škody, která měla vzniknout nesprávným úředním postupem v podobě průtahů v řízení, vyšel soud zejm. ze závěrů přijatých Nejvyšším soudem ve věci sp. zn. spisová značka nebo sp. zn. spisová značka (spisová značka), kdy dovolací soud dospěl k závěru, že odpovědnost státu za majetkovou škodu je nutno odlišit od odpovědnosti za porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě ve smyslu § 13 odst. 1 OdpŠk a z něj odvozovaného nároku na zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu dle § 31a OdpŠk. a uvedl:„ (O) dpovědnost státu za škodu způsobenou průtahy v restitučním sporu by mohla být dána jen tehdy, kdyby nečinnost soudu v tomto sporu byla rozhodující příčinou, pro kterou oprávněná osoba přišla o možnost uspokojení nároku na náhradu škody způsobené porušením povinnosti vydat věc vůči povinné osobě. Stát v takovém případě odpovídá osobě oprávněné v restitučním vztahu za to, že nepostupoval tak, aby jí poskytl ochranu práva, tedy za doby nečinnosti, případně průtahů. V takové době řízení odpovídá za škodu vzniklou oprávněnému stát.“ V usnesení ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka tento závěr již Nejvyšší soud výslovně vysvětlil tak, že„ v případě takového nároku na náhradu škody spočívá nesprávný úřední postup (§ 13 odst. 1 věta první OdpŠk) nikoli v nepřiměřené délce řízení jako celku, ale v průtazích v řízení, tj. v nečinnosti na straně soudu.“ V rozsudku ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, následně shrnul:„ (P) ro zjištění, zda stát odpovídá za poškozeným tvrzenou škodu spočívající ve ztrátě pohledávky v důsledku průtahů v řízení, je třeba odečíst relevantní období nečinnosti soudu od celkové délky řízení a takto stanovit, v jaké době mohlo reálně ke skončení řízení dojít. I zde však platí, že se zohledňují jen taková období nečinnosti soudu, která neodpovídají běžnému průběhu soudního řízení a péči, jíž je soud povinen za účelem rychlé a účinné ochrany práv věci věnovat. Nelze mechanicky odečítat jednotlivé dny, které mezi úkony soudu ve věci uběhly.“

18. Pro posouzení nároku na náhradu majetkové škody může být zvažována příčinná souvislost pouze s nesprávným úředním postupem spočívajícím v průtazích v řízení. Ústavní soud v nálezu ze dne datum, sp. zn. ústavní nález dospěl k závěru, že prodloužení soudního řízení v důsledku uplatnění opravných prostředků a rozdílnosti právních názorů mezi soudy je přirozenou – byť v přehnané míře nežádoucí – součástí soudního procesu. Ústavní soud se tak ztotožnil s názorem, podle něhož za„ průtahy“ pro účely posouzení vzniku nároku na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem nelze samy o sobě považovat situace, kdy v průběhu řízení došlo k vydání rozhodnutí, které bylo později zrušeno, neboť ani existence ustálené judikatury publikované ve sbírce soudních rozhodnutí nevylučuje, aby soudy nižších stupňů v projednávané věci rozhodly odlišně. Také v takovém případě je vyjádření rozdílného právního názoru či poukaz na odlišné skutkové okolnosti přirozenou součástí soudního řízení, již nelze považovat za průtah ani tehdy, když se vyšší soudní instance s daným závěrem neztotožní a rozhodnutí z důvodu odklonu od ustálené judikatury zruší.

19. Obecně pak soud vyšel z toho, že za porušení zásady rychlosti řízení, které je ve svém důsledku nesprávným úředním postupem, lze považovat jen takový postup soudu v řízení, kdy doba jeho průběhu neodpovídá složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a kdy délka řízení tkví v příčinách vycházejících z působení soudu v projednávané věci. Není přitom podstatné, zda průtahy mají původ v činnosti (nečinnosti) jurisdikční či správní složky, tedy zda byly způsobeny neodpovědným (liknavým) přístupem soudce (důvody subjektivní) nebo nedostatečným personálním či materiálním vybavením soudu (důvody objektivní). Oproti tomu stát nemůže odpovídat za průtahy, které jsou způsobeny nedostatkem součinnosti či dokonce záměrným působením ze strany účastníků či jsou vyvolány jinými okolnostmi, které nemají původ v povaze soudů a jejich institucionálním a organizačním vybavení.

20. Žalobce vymezil období jednotlivých průtahů, které měly v naříkaném řízení nastat, ve svém podání z datum, a soud se proto takto vymezenými průtahy zabýval za účelem vyhodnocení toho, zda je dán odpovědnostní titul či nikoliv.

21. Žalobce předně vymezil 15 období průtahů, pro které má za to, že řízení mělo skončit o dobu jejich trvání dříve a konkrétně dospívá k datu datum. Nad rámec tohoto pak žalobce uvádí, že pokud by prvé rozhodnutí soudu prvé instance z datum bylo zákonným a nemuselo být rušeno soudem odvolacím, pak by odpadla nutnost dalšího vedení navazujícího odvolacího řízení a opět řízení před soudem prvé instance, čímž by se doba řízení zkrátila o 4 roky a 7 měsíců, a v takovém případě by naříkané řízení mělo skončit již datum. Konečně pak žalobce namítá, že naříkané řízení vlastně mělo skončit ještě dříve, a to datum, neboť poté, co byla žaloba rozšířena, pak měl soud přistoupit ke koncentraci řízení, a to u nejbližšího jednání tak, aby řízení mohlo být pravomocně ukončeno nejpozději v následujících dvou letech, tedy řízení mělo být skončeno právě do datum.

22. Soud předně uzavírá, že nemá za důvodnou námitku strany žalující, že řízení mělo skončit datum z důvodu toho, že měl soud řízení zkoncentrovat po rozšíření žaloby o nárok na náhradu škody. Zákonná koncentrace řízení byla do o. s. ř. zavedena s účinností od datum, tedy před zahájením naříkaného řízení, a v době konání prvého jednání tak tedy ještě ustanovení § 118b odst. 1 o. s. ř. nebylo platným a účinným. Z průběhu naříkaného řízení se přitom podává, že žalobce opakovaně měnil či rozšiřoval své žalobní požadavky a že v řízení vycházely najevo další skutečnosti, které je třeba doplnit co do skutkových tvrzení dle § 118a odst. 1 o.s.ř., ať už ze strany žalobce či některého ze žalovaných, přičemž ani zákonná či soudem nařízená koncentrace by v tomto směru k urychlení řízení nevedla, když poučovací povinnost dle § 118a o.s.ř. právě na možnost, resp. nutnost doplnění nových skutkových tvrzení či důkazních návrhů, i přes případnou koncentraci, míří. Ve skutečnosti, že soud nevyhlásil po rozšíření žaloby o nárok na náhradu škody, učiněný podáním z datum, koncentraci řízení, nelze shledávat nesprávný úřední postup ani průtah v řízení, ke kterému mělo dle žalobce v důsledku nerealizované koncentrace dojít.

23. Soud rovněž neshledal důvodnou námitku strany žalující, že řízení mělo být skončeno o 4 roky a 7 měsíců dříve, tedy do datum, z důvodu, že rozhodnutí soudu prvé instance z datum bylo následně zrušeno odvolacím soudem a vedlo se znovu řízení u soudu prvé instance. Soud v tomto směru odkazuje na výše citovanou judikaturu i závěry Ústavního soudu, z nichž se podává, že i pokud dojde ke zrušení rozhodnutí soudů nižších instancí pro odlišné právní posouzení, pak dobu takto v řízení strávenou nelze považovat za průtah. Z rozhodnutí odvolacího soudu ze datum se pak podává, že nesouhlasí právě s právním hodnocením soudu prvé instance, respektive s aplikací obchodního zákoníku, a že z tohoto důvodu je napadené rozhodnutí zrušeno a věc vrácena soudu prvé instance. S odkazem na výše citovanou judikaturu pak tedy nelze shledat obdobím průtahu ani dobu následující po rozhodnutí soudu prvé instance z datum, resp. jeho zrušení, jak tuto označuje žalobce.

24. Soud se proto dále detailně zabývá každým z období průtahů, jak tyto žalobce namítá v tom směru, že pro ně řízení mělo být ukončeno již k datum.

25. Žalobce namítá, že žaloba byla podána dne datum, žalovaný se k ní vyjádřil datum a druhý žalovaný datum, a že k průtahu dochází v této situaci proto, že soud až datum nařídil jednání na datum. Soud k tomuto uvádí, že žaloba byla skutečně podána datum a soud tuto rozeslal datum k vyjádření stranám. Žalovaní reagují anonymizováno, resp. datum. Soud toto vyjádření zasílá právnímu zástupci žalobce v anonymizováno rok a datum nařizuje soud jednání na datum. Z takto zrekapitulovaného průběhu části naříkaného řízení má soud za zjištěné, že k průtahům nedošlo, když soud úkony činil průběžně, a ani to, že soud nařídil jednání, v době samého počátku řízení, na dobu za 3 měsíce po pokynu k jeho nařízení, nelze považovat za období průtahu.

26. Žalobce dále namítá, že jednání nařízené na datum bylo datum odročeno na žádost druhého žalovaného a soud až datum, nikoliv ihned, nařídil další jednání, a to až na datum, označuje rovněž obdobím průtahu. Ve zmiňovaném období skutečně datum žádá žalovaný 2) o odročení nařízeného jednání. Nařízené jednání se datum koná, soud konstatuje žádost o odročení tohoto jednání a odročuje jednání na neurčito, a to z důvodu, že je třeba vyžádat úplný výpis z obchodního rejstříku. Tyto informace žádá soud proto, aby mohl ověřit důvod pro odročení jednání a zejména zajistit řádnou účast statutárního zástupce žalovaného 2) právnická osoba na příštím jednání, včetně zajištění tlumočníka. Pokynem z datum soud žádá obchodní rejstřík o zaslání příslušného výpisu z obchodního rejstříku, tento je doručen s datem datum. Dne datum pak nařizuje soud jednání na datum. Soud tak uzavírá, že ani v tomto období nedošlo v naříkaném řízení k průtahu. Po odročení jednání nařízeného na datum soud bezprostředně vyžádal listiny z obchodního rejstříku, nezbytné pro další vedení řízení. Tyto obdržel v anonymizováno rok a v anonymizováno rok nařídil jednání na datum. Tedy pokyn k nařízení jednání je dán zhruba 3 měsíce po obdržení podkladů z obchodního rejstříku a jednání se koná za další 2 měsíce. Naříkané řízení v době nařízení tohoto jednání trvá dobu kratší jednoho roku, tedy při zohlednění všech těchto skutečností nelze v tomto období shledat průtah v řízení.

27. Žalobce dále namítá, že jednání nařízené na datum bylo datum odročeno na žádost prvého žalovaného a že tak dochází k průtahu, neboť další jednání je nařízeno až na datum. Z obsahu naříkaného spisu soud zjistil, že žalovaný 2) skutečně požádal datum o odročení jednání nařízeného na datum a soud toto jednání odročil za účelem zjištění u právnická osoba, kdy bude jednatel společnosti schopen se dostavit k jednání a za účelem zajištění tlumočníka a zjištění, z jakého jazyku je tlumočníka třeba. Pokynem z datum pak v tomto směru kontaktuje soud žalovaného 2), a tento odpovídá datum a dokládá své aktuální korporátní poměry. Soud poté nařizuje jednání pokynem z datum na datum. Soud uzavírá, že v tomto období lze shledat období průtahu, neboť za situace, kdy soudu byly doloženy od žalovaného 2) podáním datovaným datum a doručeným datum podklady relevantní pro nařízení dalšího jednání, bylo důvodné očekávání účastníků, že řízení bude nařízeno v době kratší, přičemž soud má v dané fázi řízení za adekvátní nařízení soudního jednání do termínu konání tohoto jednání v anonymizováno rok. Jelikož jednání se konalo až datum, pak soud uzavírá, že v tomto období shledal období průtahu v řízení v délce trvání tří měsíců.

28. Žalobce dále namítá, že soud ve věci neučinil žádné úkony v období od datum do datum, přičemž namítá, že mělo být nařízeno jednání nejpozději do datum. Z obsahu naříkaného spisu se podává, že jednání se konalo datum a toto bylo odročeno na datum, přičemž na jednání konaném datum se žalobkyně a první žalovaný nedostavili, ač byli řádně obesláni. Na jednání se přitom dostavil jednatel právnická osoba a rovněž svědek příjmení jméno. Přítomný jednatel druhé žalované sděluje, že paní jméno příjmení se léčí pro psychické onemocnění a že přítomný svědek by mohl podat svědectví a že smlouvy se žalovaným 1) uzavíral jednatel příjmení, který však nemluví česky, tedy že bude třeba ustanovení tlumočníka z jazyka německého. Dále byl vyzván žalobce, aby specifikoval 12 kusů blíže nespecifikovaných akvarelů a grafik. Soud tedy jednání odročilo na datum s tím, že se všichni přítomní i svědek dostaví bez dalšího obeslání a soud zajistí účast tlumočníka. Jednání nařízené na datum je pak odročeno, neboť účastníci jednají o mimosoudní dohodě, a to pokynem z datum. Dne datum informuje zástupce žalobkyně, že mimosoudní jednání nebyla úspěšná, a proto žádá o nařízení jednání. Soud v mezidobí sleduje průběh paralelně běžícího řízení u Obvodního soudu pro Prahu 9, sp. zn. spisová značka. Dne datum rozhodnutí je doručen soudu návrh na změnu žalobního petitu ze strany žalobkyně. Soud toto rozesílá stranám. Soud v tomto ohledu uzavírá, že v žalobcem namítaném období došlo k průtahu, a to konkrétně v období od datum, kdy soudu bylo oznámeno právním zástupcem žalobce, že mimosoudní jednání nebyla úspěšná a že žádá o nařízení jednání, do konce žalobcem namítaného období nečinnosti, tj. datum, kdy je soudu doručen návrh na změnu žaloby. Neboť v tomto období skutečně soud neučinil žádný úkon, který by směřoval k posunu ve věci samé. K tomuto dochází až v anonymizováno rok, kdy dochází ke změně senátu a soud činí úkony ke zjištění informací ohledně úmrtí původní žalobkyně. Období po datum však jakožto průtahové žalobce neoznačuje, a proto soud dospěl k závěru, že v tomto období došlo k průtahu v délce trvání 7 měsíců od druhé poloviny anonymizováno roku rok do druhé poloviny anonymizováno rok.

29. Dále žalobce namítá, že datum bylo pokračováno v řízení, avšak soud vyzývá žalobce k doplacení soudního poplatku z rozšíření žaloby až po čtyřech měsících datum. Z obsahu naříkaného spisu soud zjistil, že datum byl podán návrh na vydání usnesení o procesním nástupnictví po žalobkyni, která zemřela. K tomuto je založen protokol anonymizováno jméno příjmení, notáře, týkající se dědického řízení po zesnulé žalobkyni. Soud prvé instance rozhoduje usnesením z datum o tom, že v přerušeném řízení bude pokračováno na straně žalobce s jméno příjmení a celé jméno žalobce, narozeným rok. Toto usnesení nabývá právní moci datum. Soud poté vyzývá žalobce, aby v návaznosti na změnu okruhu účastníků upravili návrh na změnu žaloby z datum tak, aby odpovídal novému okruhu účastníků, a to usnesením z datum. Žalobci na toto reagují podáním z datum, které je nezbytným pro další postup v řízení, když tímto žalobci opravují žalobní petit v návaznosti na procesní nástupnictví. Soud poté datum kontaktuje právního zástupce žalobců s tím, že má založenu pouze jednu plnou moc od žalobců a právní zástupce žalobců dokládá chybějící plnou moc z datum. Následně pak datum soud vyzývá osoby, které vstoupily do řízení na místě původní žalobkyně, k doplacení soudního poplatku ve výši 4 000 Kč. Soud tak uzavírá, že v takto vymezeném období k průtahu v naříkaném řízení nedošlo a úkony soudu byly činěny průběžně s cílem umožnit další pokračování řízení a rozhodnutí ve věci samé.

30. Žalobce dále namítá, že další jednání bylo nařízeno až na datum, což označuje průtahem, neboť jednání mělo být nařízeno nejpozději na datum, tedy za 2 měsíce poté, co byli žalobci vyzváni k doplacení soudního poplatku za rozšíření žaloby. Z obsahu naříkaného spisu soud zjistil, že poté, co soud vyzval žalobce k doplatku soudního poplatku datum, pak usnesením z datum ustanovil tlumočnici za účelem výslechu navržených jednatelů a svědků. Toto usnesení nabývá právní moci datum. Následně pak soud datum vyzývá žalobce k doložení chybějícího opisu podání nazvaného jakožto oprava žalobního petitu. Žalobci dokládají datum chybějící stejnopis, soud tato doplněná podání žalobce rozesílá stranám datum, a jelikož se tato nedaří doručit, činí dotazy na Centrální evidenci obyvatel ohledně žalovaného 1), a to v anonymizováno rok, a následně písemnost adresovanou žalovanému 1) vyvěšuje na úřední desku. Právní zástupce žalobců žádá datum o sdělení stavu řízení a soud datum nařizuje jednání na datum. Soud tak uzavírá, že ani v takto žalobcem vymezeném období soud neshledal ani dílčí průtahy. I zde byly úkony soudu činěny průběžně v přiměřených lhůtách a soud těmito připravoval řízení na to, aby v něm mohlo být řádně pokračováno, respektive, aby se mohlo konat jednání, přičemž jak uvedeno, období mezi jednotlivými úkony shledal soud přiměřenými, když byl nucen vyčkat potřebné reakce ze strany účastníků.

31. Žalobce dále namítá, že jednání ve věci se konalo datum, avšak soud žalovaného 2) vyzval k doložení potřebné kupní smlouvy až datum, tedy po sedmi měsících, což označuje obdobím průtahu, neboť měl tohoto vyzvat bezprostředně. Z obsahu naříkaného spisu za toto období se podává, že jednání se konalo datum, byla připuštěna změna žaloby učiněná ještě původní žalobkyní, a soud poučil zástupkyni žalobců dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. v tom směru, že je třeba doplnit tvrzení a důkazy k tomu, že předmětné obrazy byly skutečně prvým žalovaným druhé žalované prodány, a k doplnění toho, jak se vlastně druhá žalovaná na úkor žalobců obohatila. Žalobkyně požádala o poskytnutí lhůty v délce trvání dvou měsíců, tj. do datum. Ve stanovené lhůtě žalobkyně tvrzení nedoplnila, a soud proto datum nařídil jednání na datum. Právní zástupce žalobců na to reagoval přípisem z datum, kde doplnil požadovaná skutková tvrzení o důkazní návrhy. Soud toto rozeslal stranám a volá na jednání nařízené na datum označené svědky. Jednání nařízené na datum je však nakonec z důvodu rozsáhlého doplnění dokazování žalobci odročeno na neurčito, a v návaznosti na doplnění tvrzení žalobců pak soud ještě vyzývá datum žalovanou 2) obsáhlou výzvou k doložení označených listin a rovněž toto ukládá právnická osoba anonymizováno obec anonymizováno, s níž měla žalovaná 2) další smlouvy uzavřít. Soud tak uzavírá, že v žalobcem namítaném období nedošlo k průtahu, když jednání nařízené na datum bylo odročeno na neurčito a žalobcům byla poskytnuta vyžádaná lhůta dvou měsíců k doplnění skutkových tvrzení. Žalobci nereagovali, vyjádření ve lhůtě nezaslali, soud proto nařídil jednání na datum, na což žalobci reagovali opožděným doplněním skutkových tvrzení a soud takto nařízené jednání musel zrušit a v návaznosti na opožděně doplněná tvrzení pak vyzývá ještě stranu žalovanou právě namítaným usnesením z datum k doložení potřebných listin. V tomto období tak v naříkaném řízení k průtahu rovněž nedošlo.

32. Žalobce dále namítá, že došlo k průtahu v tom směru, že po výzvě adresované žalované 2) z datum bylo jednání nařízeno až na datum, když se tak mělo stát do datum. Z obsahu naříkaného spisu soud zjistil, že po výzvě z datum na tuto reagovala právnická osoba anonymizováno, která datum zaslala soudu požadované listiny, a soud takto zajištěné listiny datum zasílá žalobcům s tím, že vyčkává 6 týdnů na možnou reakci žalobců, a poté nařizuje datum jednání na datum. I v tomto období tak soud uzavírá, že k průtahům nedošlo a úkony soudu byly činěny v přiměřených lhůtách cca dvou měsíců, které byly odůvodněny i vyčkáváním reakce ze stran účastníků či jiných oslovených subjektů.

33. Žalobce dále namítá, že po datum bylo další jednání nařízeno až na datum, přičemž nařízeno mělo být nejdéle do dvou měsíců. Soud zjistil, že v naříkaném řízení se v citovaném období konalo jednání datum, kde byli žalobci poučeni dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. k doplnění tvrzení a označení důkazů k tomu, kdy se první a druhý žalovaný dozvěděli o tom, že žalobkyně uplatňuje neplatnost uzavřených kupních smluv. A rovněž druhá žalovaná byla poučena dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., aby doplnila svá tvrzení, jaké obrazy byly předmětem komisionářské smlouvy a které obrazy byly prodány a které byly vráceny. Obě strany žádají o poskytnutí třicetidenní lhůty ode dne doručení protokolu z ústního jednání. Žalovaný 2) žádá o prodloužení lhůty datum, žalobci doplňují svá tvrzení datum. Soud v anonymizováno rok rozesílá stranám podání žalobce a žádá připojení policejního spisu. Žalovaná 2) doplňuje svá tvrzení datum a toto podání soud datum rozesílá stranám. Následně pak soud datum nařizuje jednání na datum. Soud uzavírá, že ani v tomto období neshledal období průtahu, i zde byly úkony soudu činěny v přiměřených lhůtách, když soud čekal na podání účastníků, bez nichž nebylo v řízení dále možno pokračovat. Jednání bylo nařízeno ve lhůtě přiměřené.

34. Žalobce dále namítá, že po jednání konaném datum bylo další jednání nařízeno až na datum, což označuje za průtah. Z naříkaného spisu se podává, že na jednání konaném datum byli žalobci poučeni dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. k doplnění tvrzení a důkazních návrhů o tom, že žalovaná již v době uzavření kupních smluv věděla, že se jedná o společné jmění manželů příjmení, neboť se jedná o skutečnosti důležité pro vyhodnocení otázky platnosti kupních smluv. Zástupce žalobců žádá o poskytnutí lhůty jednoho měsíce, tj. do datum. Jednání je z tohoto důvodu odročeno na neurčito. Žalobci doplňují svá tvrzení datum, a soud poté rozesílá jejich podání, a datum nařizuje jednání na datum. Soud uzavírá, že ani v tomto období nelze shledat období průtahů, soud čekal po jednání konaném datum na doplnění tvrzení ze strany žalobců, měsíc poté pak nařídil jednání, které se konalo do dalších dvou měsíců, což lze považovat ještě za lhůtu přiměřenou.

35. Žalobce dále namítá, že jednání nařízené na datum se mělo konat o 3 měsíce dříve, konkrétně datum. Pro posouzení tohoto tvrzení je třeba vyjít toho, že v naříkaném řízení bylo usnesením z datum rozhodnuto, s právní mocí k datum, že bude pokračováno v řízení, které bylo přerušeno usnesením ze dne datum v důsledku úmrtí žalovaného 1). O pokračování v řízení tak bylo rozhodnuto citovaným usnesením soudu prvé instance z datum ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne datum, tedy rozhodnutí o pokračování v přerušeném řízení nabývá právní moci datum. Následně je zahájeno z podnětu soudu prvé instance opatrovnické řízení u Obvodního soudu pro Prahu. 4 ve věci ustanovení opatrovníka nezletilých vnuků žalovaného 1), o čemž Obvodní soud pro Prahu 4 rozhoduje usnesením z téhož dne, tj. datum. Poté soud pokynem z datum nařizuje jednání na datum. Soud tak uzavírá, že ani v tomto období nelze shledat období průtahu. K pravomocnému pokračování v řízení došlo v anonymizováno roku rok, následně je vyřešena otázka opatrovnictví ve vztahu ke dvěma nezletilým procesním nástupcům žalovaného 1), a soud poté nařizuje jednání na datum, což lze považovat ještě za dobu přiměřenou.

36. Žalobce dále namítá, že po jednání konaném datum bylo další jednání nařízeno až na datum, což považuje za období průtahu. V citovaném období soud z naříkaného řízení zjistil, že jednání se konalo datum. Zde byly žalobci i žalovaná 3), příjmení příjmení, poučeni dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. k doplnění relevantních skutkových tvrzení - pokud jde o žalobce, pak zejména k tomu, že původní žalobkyně se dovolala neplatnosti předmětných kupních smluv, pokud jde o žalovanou 3), pak k tomu, jak došlo k výplatám kupních cen z uzavřených převodních smluv. Strany žádají o poskytnutí lhůty a soud jim tuto poskytuje do datum. Žalobci doplňují tvrzení datum a soud toto podání datum rozesílá stranám. Poté datum, tj. zhruba v době o něco delší jednoho měsíce, nařizuje soud jednání na datum, tj. v době trvání cca 2 měsíce od jeho nařízení. Soud tak uzavírá, že ani v tomto období nelze v řízení shledat období průtahu, i zde soud činil úkony ještě ve lhůtách přiměřených, které navazovaly na úkony stran v řízení. Jednání z datum je pak ještě odročeno v žádosti samotných žalobců na datum, což je rovněž termín přiměřený.

37. Žalobce dále namítá, že po datum bylo další jednání nařízeno až na datum, přičemž mělo být nařízeno do dvou měsíců. Z obsahu spisu za toto období soud zjistil, že jednání se konalo datum, zde byl slyšen svědek příjmení, nicméně omluvila se svědkyně příjmení a za účelem jejího výslechu bylo jednání odročeno na neurčito. Soud poté jednání datum nařídil na datum a toto jednání se datum konalo. Soud tak v žalobcem označeném období neshledal období průtahu, neboť (v rozporu s žalobními tvrzeními) se v tomto období konalo ještě jedno žalobcem neuváděné jednání, konkrétně právě dne datum. Pro úplnost soud uvádí, že na tomto jednání byla slyšena svědkyně příjmení a třetí žalovaný předložil obsáhlé podání. Dále sami žalobci upravili návrh rozsudku tak, že navrhují pro případ nemožnosti vydání obrazu úhradu částky 5 061 139 Kč. Jednání bylo odročeno za účelem doručení tohoto návrhu nepřítomné opatrovnici druhého žalovaného a za účelem možnosti stran na toto reagovat. Stranám je poskytnuta 30 lhůta. Soud v mezidobí v anonymizováno rok komunikuje s notářkou ve věci dědictví po původní žalobkyni. Žalovaná 3) poté datum zasílá další vyjádření a doplnění tvrzení. Toto soud rozesílá a nařizuje ústní jednání na datum O jeho odročení žádá právní zástupce žalobců, čemuž soud vyhověl a odročil jednání právě na datum. Tedy ani v navazujícím průběhu naříkaného řízení nelze shledat průtahy, jak tyto označil žalobce, když i zde byly úkony činěny průběžně v přiměřených lhůtách a v reakci na podání či úkony stran a ve snaze věc věcně ukončit.

38. Žalobce dále namítá, že ve věci bylo nařízeno jednání na datum, avšak že toto mělo být nařízeno nejpozději do datum, tedy že v tomto shledává období dvou měsíců průtahů. Pro posouzení takto namítaného období naříkaného řízení je třeba vyjít z toho, že usnesením z datum bylo s právní mocí k datum rozhodnuto městským soudem k podanému odvolání tak, že řízení se nepřerušuje pro neukončené dědictví po původní žalobkyni. Poté soud prvé instance datum ukládá žalobcům, aby doplnili svá tvrzení, jak se domáhají vydání konkrétních tří označených obrazů. Na toto žalobci však nereagují, a soud proto nařizuje datum jednání na datum. Soud uzavírá, že ani v takto označeném období neshledal období průtahu, a to zejména proto, že to byli žalobci, kdo byli soudem vyzváni usnesením z datum k doplnění relevantních skutkových tvrzení ohledně konkrétních tří obrazů, na což žalobci rezignovali, a soud poté, co se nevyjádřili ani do měsíce, nařídil jednání v termínu dalších necelých tří měsíců, když tyto informace byly nezbytné pro další vedení řízení, respektive k rozhodnutí o celku nároků uplatněných žalobou. Pro chování žalobců v tomto období tak soud uzavírá, že není nařízení jednání v období tří měsíců možno považovat za průtah, neboť to byli žalobci, kdo nereagoval na výzvu soudu a soud důvodně nařídil jednání v termínu necelých tří měsíců, neboť očekával doplnění těchto tvrzení a nutnost rozeslání jejich podání ostatním účastníkům řízení (což zahrnuje i čas na jejich seznámení se s takovým doplněním). Ani v tomto období tak soud neshledal období průtahu.

39. Konečně žalobce označuje jako poslední období průtahu období od datum do datum, kdy mělo být jednání nařízeno dle závěrů žalobce o 1 měsíc dříve. K tomuto soud uvádí, že z obsahu naříkaného řízení se podává, že na jednání konaném datum bylo řízení zkoncentrováno a účastníci požádali o poskytnutí 30 denní lhůty. Tato tak uplynula datum a další jednání bylo nařízeno na datum, tedy cca za 2 měsíce po uplynutí lhůty pro doplnění skutkových tvrzení či dalších důkazních návrhů. Takto stanovený termín jednání lze považovat ještě za přiměřený, neboť soud očekával doplnění skutkových tvrzení a důkazních návrhů a bylo třeba zachovat prostor pro jejich rozeslání stranám a případnou přípravu takto nařízeného jednání v návaznosti na možné nové důkazní návrhy či skutková tvrzení. Ani v tomto období tak soud neshledal průtahy.

40. Z výše uvedeného se tak podává, že soud dospěl k závěru, že žalobce se důvodně domáhá průtahů v naříkaném řízení v rozsahu 10 měsíců. Z obsahu naříkaného spisu pak bylo zjištěno, že předmětné řízení bylo pravomocně skončeno k datum, tedy s ohledem na tyto závěry pak soud uzavírá, že naříkané řízení mělo skončit k datum.

41. K doplnění výše uvedeného pak soud uvádí, že je pro posouzení plynulosti v řízení co do namítaných průtahů nutno tyto vyhodnocovat pohledem § 31a OdpŠk a kritérii v něm zakotvenými.

42. Zde je pak zejména nutno přihlédnout ke kritériu složitosti řízení, kdy předmětem řízení byl návrh na určení neplatnosti několika kupních smluv, které se týkaly desítek rozličných obrazů, které měly být neplatně prodány jedním z manželů, konkrétně původním žalovaným 1), bez souhlasu druhého z manželů, původní žalobkyně. Samotná tato skutečnost řízení značně komplikovala, zejména pokud jde o rozsáhlost skutkových tvrzení, ať už jde o specifikaci desítek jednotlivých obrazů či jejich konkrétní osud, a to ať už ve vztahu k SJM nebo ve vztahu k úkonům žalovaného ke galerii, tj. původně žalovanému 2) /později žalovaný 3) / nebo k dalším kupcům mezi galerií a třetími osobami, nebo pokud jde o platbu částek utržených galerií a vyplácených žalovanému 1) nebo naopak jiným subjektům. Lze proto akceptovat, resp. shledat důvodným, že soud opakovaně účastníky poučoval dle § 118a odst. 1 i 3 o. s. ř., neboť předmět řízení byl dle závěru zdejšího soudu možno plnohodnotně rozdělit na několik samostatných řízení, u nichž by v každém z těchto řízení rovněž skutková složitost byla nadstandardně vyšší. Rovněž procesní složitost řízení byla nadstandardní, což bylo dáno zejména tím, že oba manželé zemřeli, tedy jak původní žalobkyně, tak původní žalovaný 1), a soud musel řešit otázku výsledků či průběhu dědického řízení a nástupcům po žalované 1) navíc ustanovovat opatrovníka. I v souvislosti se změnami účastníků řízení pak soud důvodně strany poučoval ve smyslu § 118a o.s.ř. Řízení bylo komplikováno i tím, že jednatelé žalované 2), právnická osoba neovládali český jazyk, a bylo tak nutno ustanovovat tlumočníka. Rovněž bylo komplikováno nemožností doručovat žalovanému 1), resp. nutností písemnosti doručovat náhradně a tyto vyvěšovat. Rovněž po právní stránce bylo řízení komplikovanější, když bylo třeba vyřešit otázku toho, zda je použitelný nový občanský zákoník či naopak starý obchodní zákoník. Pouze kritérium počtu soudních instancí se na celkové délce řízení zásadněji nepromítlo.

43. Období namítaných průtahů je pak třeba hodnotit i kritériem chování nejen žalobce jakožto poškozeného, ale i ostatních účastníků. Účastníci opakovaně žádali o odročení jednání, což nelze klást k tíži soudu, že těmto odůvodněným žádostem vyhovoval. Pokud jde chování samotného žalobce jakožto poškozeného, pak tento společně se žalobcem a) často doplňoval požadovaná skutková tvrzení až po stanovené lhůtě, případně opakovaně žádal o poskytnutí lhůt v délce 30 dnů či ještě delších, což je postup procesně korektní, nicméně není tuto dobu řízení, resp. jejího prodloužení, možné přičítat k tíži státu, když takto poskytuje soud časový prostor stranám, o který žádají, čímž se však řízení nutně protahuje.

44. Na druhou stranu je třeba zhodnotit i kritérium významu řízení, který byl pro žalobce dán co do typového významu jakožto běžný, neboť se jednalo fakticky o úhradu finanční částky, a nelze odhlédnout od toho, že žalobci až následně tvrdí obavy o možnou vykonatelnost případně přiznané pohledávky vůči žalovaným, když v řízení například nevyužili žádných z institutů, kterými by svoji obavu z možné vykonatelnosti odvrátili, například návrhem na nařízení předběžného opatření. Ani kritérium významu předmětu řízení tak nevyvrací výše uvedené závěry soudu ohledně posouzení žalobcem namítaných období průtahů.

45. Odpovědnostní titul je tak ve výše uvedeném rozsahu dán a soud proto následně přistoupil k posouzení splnění podmínky příčinné souvislosti.

46. Podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, příčinná souvislost mezi jednáním či opomenutím škůdce a vznikem škody je jedním ze základních předpokladů odpovědnosti za škodu. Otázka existence příčinné souvislosti je předně otázkou skutkovou, neboť v řízení se zjišťuje, zda protiprávní úkon škůdce a vzniklá škoda na straně poškozeného jsou ve vzájemném poměru příčiny a následku. Příčinná souvislost se nepředpokládá, nýbrž musí být prokázána, a v tomto směru jde o otázku skutkových zjištění. Příčinná souvislost je dána, vznikla-li škoda v důsledku protiprávního jednání škůdce, tedy za pravidelného průběhu věcí by bez škůdcova jednání vůbec nenastala. Škoda musí být nezprostředkovaným následkem protiprávního jednání, které je její hlavní příčinou, nesmí jít o příčinu jen vedlejší, popř. příčinu zkoumanou jen v obecné rovině bez rozboru jednotlivých prvků konkrétní situace. Pokud dojde k řetězení jednotlivých příčin a následků, musí škoda bezprostředně vzejít z jednání škůdce. Právní posouzení příčinné souvislosti spočívá ve stanovení, mezi jakými skutkovými okolnostmi má být její existence zjišťována.

47. Je přitom běžné, že se kauzálního děje účastní více skutečností, které vedou ke vzniku škody. Mezi takovými skutečnostmi je však třeba identifikovat právně relevantní příčinu vzniku škody. Z celého řetězce všeobecné příčinné souvislosti (v němž každý jev má svou příčinu, zároveň však je příčinou jiného jevu) je třeba sledovat jen ty příčiny, které jsou důležité pro odpovědnost za škodu. Musí jít o skutečnosti podstatné, bez nichž by ke vzniku škody nedošlo. Pro existenci kausálního nexu je nezbytné, aby řetězec postupně nastupujících příčin a následků byl ve vztahu ke vzniku škody natolik propojen, že již z působení prvotní příčiny lze důvodně dovozovat věcnou souvislost se vznikem škodlivého následku. To znamená, aby prvotní příčina bezprostředně vyvolala jako následek příčinu jinou a ta případně příčinu další. K přerušení příčinné souvislosti dochází, jestliže nová okolnost působila jako výlučná a samostatná příčina, která vyvolala vznik škody bez ohledu na původní škodnou událost. Zůstala-li původní škodná událost tou skutečností, bez níž by k následku nedošlo, příčinná souvislost se nepřerušuje (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka).

48. Pro splnění podmínky příčinné souvislosti mezi nesprávným úředním postupem a vznikem škody je pak významné posoudit, zda v případě insolventnosti dlužníka bylo splnění závazku reálné, tj. bylo-li splnění závazku možno při obvyklém průběhu událostí očekávat, pokud by k nesprávnému úřednímu postupu nedošlo.

49. Právně vyhodnoceno je tak třeba posoudit, zda v rámci skutkového děje, jak jej žalobce líčí, je soudem shledané pochybení dominantní, hlavní příčinou vzniku tvrzené škody. Žalobce přitom po skutkové stránce tvrdí, že škoda mu vznikla tím, že nemůže vymoci exekučně pohledávku po společnosti právnická osoba exekučním návrhem podaným 1 rok a 4 měsíce po nabytí právní moci exekučního titulu. S takto tvrzeným skutkovým dějem pak musí být tvrzená škody v příčinné souvislosti.

50. Soud se proto konkrétně zabýval tím, zda žalobcem tvrzená škoda je v příčinné souvislosti se shledaným odpovědnostním titulem. Jak uvedeno výše, soud dospěl k závěru, že naříkané řízení mělo skončit o 10 měsíců dříve (datum). Pro posouzení otázky příčinné souvislosti s tvrzenou škodou je pak třeba vyhodnotit pravděpodobný průběh událostí, které by nastaly po konci řízení, jak mělo dle závěru soudu skončit. Soud v tomto ohledu vychází z toho, že naříkané řízení skončilo datum, avšak žalobce návrh na nařízení exekuce podává až datum, tedy 1 rok a 4 měsíce po pravomocném skončení řízení. Za této situace tak soud uzavírá - s vědomím toho, že je prokazováno či hodnoceno něco, co se nestalo -, že je nutno vycházet z toho, že by žalobce v rámci ochrany svých práv vůči žalovanému právnická osoba svá práva rovně chránil stejným způsobem - toto je pro již jednou nastalé jednání žalobce očekávatelný průběh děje navazujícího na vydání exekučního titulu (takto se totiž žalobce reálně zachoval). Tedy, že by žalobce exekuční návrh podal znovu zhruba ve stejné době, tj. rovněž cca v období 1 roku a 4 měsíců po získání exekučního titulu. V tomto případě by tak k podání návrhu na zahájení exekuce, tedy k faktickému vymáhání pohledávky po žalované právnická osoba došlo v období cca anonymizováno roku rok, tedy 1 rok a 4 měsíce po soudem shledaném termínu řádného, očekávatelného skončení naříkaného řízení k datum. V období anonymizováno rok však již naříkané řízení bylo ve skutečnosti rovněž pravomocně skončeno (již od datum), tedy nelze uzavřít, že by v tomto období anonymizováno rok bylo příčinou toho, proč byl fakticky nárok po právnická osoba nevymahatelný, byly shledané průtahy v naříkaném řízení. Příčinná souvislost je tak přetržena.

51. Byla tak vyvrácena příčinná souvislost mezi shledaným odpovědnostním titulem a tvrzenou škodou, neboť, i při zohlednění shledaných průtahů v rozsahu 10 měsíců, mělo naříkané řízení skončit datum. Tedy v žalobcem vylíčeném skutkovém ději mohl žalobce získat exekuční titul o 10 měsíců dříve, tedy by exekuční návrh podal již v anonymizováno roku rok. Pokud s takovýmto exekučním návrhem pak není co do faktické vymahatelnosti v anonymizováno rok úspěšným, je dominantní příčinou skutečnost, že exekuční návrh podává s prodlením, až 1 rok a 4 měsíce po soudem zjištěném řádném konci naříkaného řízení. Tedy jinak řečeno v anonymizováno roku rok již bylo naříkané řízení skončeno i se shledanými průtahy a žalobce mohl již od datum exekuční návrh podat, z čehož plyne, že ani shledanými průtahy zatížené naříkané řízení nebránilo žalobci v anonymizováno roku rok exekuci zahájit. Příčinou proč se tak nestalo (exekuční návrh je podán až datum), je však jednání žalobce, který vyčkával s exekučním návrhem 1 rok a 4 měsíce, což však nelze přičítat státu.

52. Soud proto pro absenci příčinné souvislosti žalobu v celém rozsahu zamítl.

53. Vzhledem k absenci příčinné souvislosti se soud blíže nezabýval otázkou vzniku škody a její výší.

54. V souzeném případě tak byla zcela úspěšná žalovaná, proti které byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta, proto jí soud přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 7x režijního paušálu 300 Kč dle § 151 odst. 3 o.s.ř., a to za písemné vyjádření k žalobě; 3x účast na jednání soudu a 3x přípravu na jednání soudu. Jejich zaplacení uložil soud neúspěšnému žalobci ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o.s.ř., když k delší lhůtě plnění či k plnění ve splátkách neshledal soud žádný důvod.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne jeho doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).