OSPH02 45 C 106/2021-50

název soudu rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Kateřinou Takácsovou jako samosoudkyní ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_004⟫ anonymizováno 10 slov ⟪LB:lb_005⟫ o zaplacení 1 230 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení, k rukám jejího zástupce, částku 900 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se domáhal na žalované zaplacení částky 1 230 000 Kč s příslušenstvím jako náhrady škody, způsobené mu nezákonným rozhodnutím rozsudkem název soudu číslo jednací (spisová značka, insolvenční spisová značka) ze dne datum. Žalobce uvedl, že uvedeným rozsudkem byla zamítnuta žaloba žalobce o určení pravosti pohledávky P2 v insolvenčním řízení vedeným název soudu pod sp.zn. insolvenční spisová značka. Po nabytí právní moci uvedeného rozhodnutí bylo insolvenční řízení pravomocně skončeno, aniž by v něm byla pohledávka žalobce uspokojována. Nezákonné rozhodnutí bylo k dovolání žalobce rozsudkem název soudu č. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí zrušeno a vráceno název soudu k dalšímu řízení. anonymizována dvě slova následně rozsudkem číslo jednací (spisová značka, insolvenční spisová značka) ze dne datum potvrdil, že pohledávka P2 byla v insolvenčním řízení přihlášena po právu, avšak s ohledem na pravomocné skončení insolvenčního řízení již pohledávka P2 v insolvenčním řízení uspokojena být nemohla. Pokud by nezákonné rozhodnutí vydáno nebylo, pohledávka P2 by v insolvenčním řízení vedeným název soudu pod sp.zn. insolvenční spisová značka byla uspokojena. Žalobce shrnul průběh insolvenčního řízení, ve kterém byl usnesením název soudu číslo jednací spisová značka ze dne datum rozhodnutí zjištěn úpadek dlužníka jméno příjmení, povoleno řešení úpadku oddlužením a ustanoven insolvenční správce anonymizováno jméno příjmení, sídlem adresa. Právní předchůdce žalobce právnická osoba s.r.o., IČO, sídlem adresa, podáním ze dne datum přihlásil do insolvenčního řízení pohledávku vyplývající z Úvěrové smlouvy číslo ze dne datum, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a společností právnická osoba, zajištěnou ručitelským závazkem jméno příjmení, a jméno jméno (rodiči příjmení příjmení), přiznanou ve prospěch právního předchůdce žalobce rozsudkem název soudu č. spisová značka ze dne datum rozhodnutí, kterým byla mj. jméno příjmení a jméno příjmení uložena povinnost zaplatit právnímu předchůdci věřitele částku ve výši 2.757.416,20 Kč s úrokem z prodlení ve výši 17,5% od 1.7.1995 do zaplacení a na náhradě nákladů řízení částku ve výši 126.172 Kč. Po právní moci uvedeného rozsudku ručitelé jméno příjmení a jméno příjmení převedli na insolvenčního dlužníka jméno příjmení spoluvlastnický podíl o velikosti id. číslo na nemovitých věcech (budova adresa, bydlení, na pozemku parc. č. St. 991, v části obce Předměstí, pozemek parc. č. St. 991, zastavěná plocha a nádvoří, zapsaných na list vlastnictví pro k.ú. obec část obce, okres okres, vedeno Katastrálním úřadem pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Svitavy), a to na základě darovací smlouvy ze dne 7.7.2003. Žalobce se poté proti jméno příjmení s ohledem na existenci své pohledávky domáhal neúčinnosti popsaného právního úkonu žalobou, na jejímž základě Okresní soud ve obec rozsudkem č. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí rozhodl tak, že darovací smlouva ze dne 7.7.2003 je vůči žalobci (právnímu předchůdci žalobce shora rubrikovaného) právně neúčinná, přičemž v tomto rozsudku se vypořádal i s otázkou aktivní legitimace tehdejšího žalobce (právního předchůdce žalobce nynějšího) a pasivní legitimace dlužníka jméno příjmení jakožto žalované. Poté bylo ve věci sp. zn. insolvenční spisová značka zahájeno insolvenční řízení a soud přihlášku pohledávky žalobce ze dne 3.11.2014 soud zaevidoval pod pořadovým číslem P2. Tato však byla na přezkumném jednání popřena správcem i dlužníkem co do pravosti z důvodu tvrzeného nedostatku aktivní věcné legitimace právního předchůdce žalobce jako věřitele. Soud poté o pohledávce P2 na přezkumném jednání rozhodl tak, že se pro účely přezkoumání pohledávka považuje za nevykonatelnou. Žalobou ze dne 12.3.2015 právní předchůdce žalobce - právnická osoba s.r.o., zahájil incidenční spor vedený název soudu, pobočka, pod sp.zn. spisová značka. Soud I. stupně ve věci rozhodl rozsudkem č. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, že pohledávka žalobce je po právu a vykonatelná a přiznal žalobci náhradu nákladů řízení. K odvolání tehdejších žalovaných název soudu rozsudkem číslo jednací (spisová značka, insolvenční spisová značka) ze dne 25.5.2017 původní rozsudek název soudu, pobočka, č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí změnil a žalobu zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů 47.580 Kč a uložení povinnosti žalobci zaplatit soudní poplatek za odvolání ve výši 2.000 Kč. Uvedený rozsudek napadl žalobce dovoláním, o kterém název soudu rozhodl rozsudkem č. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí a rozsudek soudu druhého stupně zrušil a věc vrátil název soudu k dalšímu řízení. název soudu následně po zrušovacím rozsudku název soudu ve věci pravomocně rozhodl rozsudkem číslo jednací (spisová značka, insolvenční spisová značka) ze dne 4.6.2020 rozsudek název soudu, pobočka, č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí potvrdil s tím, že žalobce měl po dobu trvání insolvenčního řízení vedeného pod sp. zn. insolvenční spisová značka pohledávku P2, a to nejvýše v rozsahu ceny Převedených nemovitostí a dále rozhodl o náhradě nákladů řízení. Právní předchůdci žalobce poté pohledávku, přihlášenou do insolvenčního řízení, opakovaně postoupili, a to z původního věřitele právnická osoba, na právnická osoba (anonymizováno) anonymizována dvě slova anonymizováno (Smlouvou o postoupení pohledávky č. anonymizováno ze dne datum ve znění dodatku číslo ze dne datum), poté na právnická osoba s.r.o., IČO, sídlem adresa (Smlouvou o postoupení pohledávky č. C11 číslo ze dne 4.9.2013), poté přešla na společnost právnická osoba, IČO, sídlem adresa žalobkyně, jako společnost nástupnickou v důsledku fúze sloučením, kdy přešlo veškeré jmění zanikající právnická osoba s.r.o., IČO, se sídlem adresa právnická osoba následně změnila jméno své obchodní firmy na právnická osoba Nezákonným rozhodnutím je v posuzované věci rozsudek název soudu číslo jednací (spisová značka, insolvenční spisová značka) ze dne 25.5.2017, který nabyl právní moci a následně byl k dovolání žalobce zrušen rozsudkem název soudu č. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí. Po vydání nezákonného rozhodnutí a současně dříve, než bylo rozhodnuto o dovolání žalobce, bylo insolvenční řízení pravomocně skončeno. V důsledku uvedeného nezákonného rozhodnutí tak byla žalobci způsobena škoda, kterou představuje ušlá majetková hodnota odpovídající důvodem a výší pohledávce P2 přihlášené do insolvenčního řízení, kteréžto by se žalobci v insolvenčním řízení uspokojením pohledávky P2 dostalo, pokud by nezákonné rozhodnutí nebylo vydáno. Pokud by název soudu v době vydání nezákonného rozhodnutí rozhodl zákonně, poté by pohledávka P2 v insolvenčním řízení byla uspokojována a žalobci by škoda nevznikla. Současně z důvodu, že ke zrušení nezákonného rozhodnutí a k vynesení rozhodnutí zákonného došlo po pravomocném skončení insolvenčního řízení, bylo uspokojení pohledávky P2 v insolvenčním řízení vydáním nezákonného rozhodnutí zmařeno. V této souvislosti žalobce odkázal na odůvodnění rozsudku č. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí název soudu a rozsudku název soudu číslo jednací (spisová značka, insolvenční spisová značka) ze dne 4.6.2020, které dospěly k závěru, že pohledávka žalobce měla být zařazena do splátkového kalendáře v insolvenčním řízení vedeným název soudu pod sp.zn. insolvenční spisová značka. Žalobce odkázal na závěry rozsudku název soudu č. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí a rozsudku název soudu číslo jednací (spisová značka, insolvenční spisová značka) ze dne 4.6.2020, podle kterých měl v insolvenčním řízení právo na relutární náhradu ve výší odpovídající ceně předmětných nemovitých věcí, které z majetku dlužnice ušly, tj. na náhradu odpovídající hodnotě spoluvlastnického podílu o velikosti id. číslo na shora uvedených nemovitých věcech, a to na základě darovací smlouvy ze dne datum. Ocenění označeného podílu na předmětných nemovitých věcech bylo v minulosti provedeno na základě objednávky soudního exekutora anonymizováno jméno jméno, exekutorský úřad, který nechal pro účely exekučního řízení vedeného uvedeným soudním exekutorem pod sp.zn. spisová značka vypracovat znalecký posudek číslo – anonymizována dvě slova anonymizováno, který obvyklou cenu spoluvlastnického podílu ve výši číslo na předmětných nemovitých věcech stanovil částkou 1 230 000 Kč. Tuto tedy žalobce označil jako škodu, které se mu mělo v insolvenčním řízení mělo dostat, když v tomto rozsahu by byla jeho pohledávka P2 v insolvenčním řízení uspokojena. Žalobce uplatnil svůj nárok u žalované dne 16.8.2020, žalovaná však tomuto nároku žalobce nevyhověla. S ohledem na to navrhl žalobce, aby soud žalobě vyhověl a přiznal mu náhradu nákladů řízení.

2. Žalovaná neuznala žalobou uplatněný nárok. Konstatovala, že stát. instituce bylo dne 16.8.2020 doručeno podání žalobkyně, jehož obsahem byla žádost o náhradu škody podle zákona č. 82/1998 Sb., v rámci které žalobkyně žádala zaplacení částky 1.230.000 Kč. Podle sdělení žalobkyně jí měla škoda vzniknout v souvislosti s insolvenčním řízením vedeným u název soudu pod sp.zn. insolvenční spisová značka. V rámci mimosoudního projednání věci žalovaná žádost žalobkyně o náhradu škody zamítla. Žalovaná učinila nesporným průběh insolvenčního řízení vedeného u název soudu pod sp.zn. insolvenční spisová značka, jakož i to, že v rámci insolvenčního řízení vedeného u název soudu pod sp.zn. insolvenční spisová značka bylo vydáno nezákonné rozhodnutí ve smyslu § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., za nějž lze považovat rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, jenž byl po nabytí právní moci zrušen rozsudkem název soudu č.j. číslo jednací. Žalovaná naopak sporovala důvodnost žalobou uplatněného nároku na náhradu škody, když žalobkyně nesplnila podmínku přiznání náhrady škody, tj. nevyužila v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje, konkrétně nepodala odvolání (s ohledem na stále probíhající incidenční spor o určení pravosti pohledávky) proti výroku IV. usnesení název soudu ze dne 27.11.2017, č.j. insolvenční spisová značka, jímž insolvenční soud osvobodil dlužnici od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Z tohoto důvodu nemohla žalovaná nároku žalobkyně na náhradu škody vyhovět, a to ani částečně. Žalovaná dále sporovala žalobkyní tvrzený počátek běhu úroků z prodlení z žalované částky, když upozornila na to, že žalovaný nárok byl u žalované uplatněn dne datum a žalovaná se mohla ocitnout v prodlení až ode dne datum. Na základě výše uvedeného žalovaná navrhla, aby byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta.

3. Uplatněním nároku na náhradu škody, způsobené nezákonným rozhodnutím ze dne datum, uplatnil žalobce žádost o předběžné projednání nároku, obsahově totožné se žalobou.

4. Vyjádřením insolvenčního správce z datum, adresovaným stát. instituce pod č.j. jednací číslo MSP, tento reagoval na výzvu ke sdělení svého stanoviska ohledně ověření údajů v podání věřitele uvedených, a zaslání stanoviska s tím, že bylo pravomocně skončeno insolvenční řízení dlužnice jméno příjmení a insolvenčnímu správci byla předložena kopie podání ve věci náhrady škody, která měla být způsobena žalobci. Správce uvedl, že údaje, uvedené v podání může ověřit pouze co do jemu známých podání, zveřejněných v insolvenčním rejstříku a dokumentů, které obdržel od insolvenčního soudu a část námitek, které jsou v podání žalobce uvedeny, mimo jiné vyplývají i z dokumentů zveřejněných v insolvenčním rejstříku na č.l. anonymizováno 7 slov. Co se týká pohledávky právnická osoba s.r.o., uplatněné v insolvenčním řízení dlužnice, bylo konečně rozhodnuto název soudu dne datum tak, že právnická osoba s.r.o. měla po dobu trvání insolvenčního řízení vedeného pod sp.zn. insolvenční spisová značka pohledávku anonymizováno, a to nejvýše v rozsahu ceny předmětných nemovitostí Insolvenční správce ve vyjádření dále uvedl, že celková výše pohledávek nezajištěných věřitelů činila 1.556.222.12 Kč. Věřitel číslo právnická osoba uplatnil svou pohledávku ve výši 1.230.000,00 Kč a současně věřitel číslo právnická osoba, tato uplatnila pohledávku ve výši 326.222,12 Kč. V případě, že by byla pohledávka právnická osoba s.r.o. uspokojována po dobu trvání splátkového kalendáře tak, jak tomu v případě insolvenčního řízení dlužnice bylo, tedy po dobu 27 měsíců z celkově uhrazené částky 326.222,12 Kč, došlo by k úhradě této pohledávky ve výši 257.838,01 Kč. jméno uspokojení pohledávky společnosti by tak činila 20,96 %. Na předposlední straně, vedle tabulky, týkající se Přehledu plateb za období trvání splátkového kalendáře, správce konstatuje, že pokud by v rámci splátkového kalendáře byla mimo pohledávky věřitele číslo právnická osoba uspokojována i pohledávka věřitele číslo nebylo by insolvenční řízení dlužnice skončeno po 27. měsíci trvání splátkového kalendáře, neboť by nedošlo k naplnění zákonných podmínek splnění oddlužení, tedy k úhradě pohledávek dlužnice zcela, nebo uplynutí zákonné doby trvání splátkového kalendáře. V případě, že by insolvenční správce počítal s průměrnou měsíční splátkou dlužnice ve výši 9.522,54 Kč lze předpokládat, že by bylo insolvenční řízení dlužnice skončeno až uplynutím zákonné doby trvání, tedy po uplynutí 60. měsíce splátkového kalendáře). Přičemž, pohledávka právnická osoba s.r.o., na kterou by byla samozřejmě částečně hrazena i splátka, by pravděpodobně byla uspokojena co do výše 399.939,78 Kč. V závěru insolvenční správce uzavírá, že dle jeho názoru společnost nevyužila všech procesních prostředků, které ji zákon k ochraně jejích práv poskytuje. Usnesení název soudu č.j. insolvenční spisová značka, kterým mimo jiné soud osvobodil dlužnici od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny, nabyl v tomto výroku právní moci dne 16.12.2017. Společnost nevyužila právo odvolat se vůči výroku IV. usnesení, to znamená výroku, kterým byla dlužnice osvobozena od placení všech pohledávek, i když v této době nadále probíhal incidenční spor o určení pravosti její pohledávky, když podala proti tomuto dovolání. Proto tedy správce uzavřel, že nic jiného mu v dané věci není známo.

5. Stanoviskem stát. instituce ze dne datum byla žádost žalobce o předběžné projednání nároku ze dne datum vypořádána s tím, že v rámci insolvenčního řízení vedeného u název soudu bylo vydáno nezákonné rozhodnutí, za které lze považovat rozsudek název soudu. Nicméně žadatelka však nesplnila podmínku přiznání náhrady škody stanovenou v ustanovení § 8 odst. 3, tedy že nevyužila v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje, tedy konkrétně nepodala odvolání proti výroku IV. usnesení krajského soudu, jímž insolvenční soud osvobodil dlužnici od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Z tohoto důvodu žalovaná odmítla návrhu vyhovět.

6. Dle potvrzení o dodání a doručení do datové schránky ze dne datum bylo stanovisko žalované zasláno právní zástupkyni žalobce.

Obsah přílohového spisu

Obsah přílohového spisu

Obsah přílohového spisu

Obsah přílohového spisu

Obsah přílohového spisu

Obsah přílohového spisu

13. Dle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ ODŠZ“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

14. Dle § 2 ODŠZ odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

15. Dle § 3 odst. 1 písm. a), b), c) ODŠZ stát odpovídá za škodu, kterou způsobily: a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby"), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen "územní celky v přenesené působnosti").

16. Dle § 5 ODŠZ stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena: a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

17. Dle § 7 odst. 1 a 2 ODŠZ mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.

18. Dle § 8 odst. 1, 2 a 3 ODŠZ lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.

19. Dle § 13 odst. 1 a 2 ODŠZ stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

20. Dle § 14 odst. 1 a 3 ODŠZ nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v zákoně. Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

21. Dle § 15 odst. 2 ODŠZ se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

22. Dle § 26 ODŠZ pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.

23. Dle § 31 odst. 1, 2, 3 a 4 ODŠZ náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. Náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně. Poškozený nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu.

24. Dle § 31a odst. 1, 2 a 3 ODŠZ bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle Dle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo Dle § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k: a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

25. V daném případě bylo dokazováním zjištěno, že usnesením název soudu ze dne datum, č.j. insolvenční spisová značka, byl zjištěn úpadek dlužnice jméno příjmení (nyní příjmení) a soud povolil řešení úpadku oddlužením. Vyrozuměním ze dne 5.2.2015 insolvenční správce Mgr. jméno příjmení vyrozuměl žalobkyni o tom, že její nezajištěnou a vykonatelnou pohledávku ve výši 6.663.765,95 Kč při přezkumném jednání insolvenční správce i dlužník zcela popřel co do pravosti. Soud na základě pochybnosti správce o vykonatelnosti přihlášené pohledávky rozhodl, že pohledávka se pro účely přezkoumání považuje za nevykonatelnou. Dne 12.3.2015 podala žalobkyně žalobu o určení pravosti předmětné pohledávky. Rozsudkem název soudu ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, bylo učeno, že daná pohledávka je po právu pohledávkou vykonatelnou dle rozsudku název soudu, č.j. spisová značka ze dne datum rozhodnutí ve spojení s rozsudkem anonymizována dvě slova ve obec, č.j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí. Na základě odvolání žalované byl rozsudkem název soudu ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, rozsudek soudu prvého stupně změněn a žaloba o určení pravosti dané pohledávky přihlášené do insolvenčního řízení byla zamítnuta. Usnesením název soudu ze dne datum, č.j. insolvenční spisová značka, insolvenční soud vzal na vědomí splnění oddlužení dlužnice (výrok I.) a osvobodil dlužnici od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny (výrok IV.). Proti výroku IV. se podle poučení mohl odvolat věřitel, jehož pohledávka vůči dlužníku nebyla v insolvenčním řízení zcela uspokojena. Žalobkyně však odvolání nepodala. Dne 30.12.2019 vydal název soudu na základě dovolání podaného žalobkyní rozsudek č.j. číslo jednací, jímž zrušil rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, a věc vrátil název soudu k dalšímu řízení. název soudu následně rozsudkem ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací rozsudek název soudu, ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací potvrdil, s tím, že tamní žalobce (nynější žalobkyně) měl po dobu trvání insolvenčního řízení vedeného pod sp.zn. insolvenční spisová značka pohledávku anonymizováno, a to nejvýše v rozsahu ceny Převedených nemovitostí. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná jméno příjmení (dříve příjmení) dovolání, které bylo odmítnuto usnesením název soudu ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací. V daném případě je zřejmé, že došlo k nesprávnému hodnocení dané věci soudem, když konstatoval, že daná popřená pohledávka žalobce není pohledávkou vykonatelnou a následně tuto vyloučil z uspokojení. Nicméně s ohledem na průběh daného řízení, kdy žalobce již na počátku jednak nepožadoval uspokojení ze splátkového kalendáře, jak konstatoval správce na přezkumném jednání dne datum, v podstatě navedl soud na to, že nemá být sám zařazen do splátkového kalendáře. Jestliže následně došlo v průběhu incidenčního řízení k přehodnocení původního rozhodnutí soudu, stalo se tak až po skončení insolvenčního řízení. Žalobce přitom o jeho průběhu musel být informován, včetně toho v jakém rozsahu je plněn splátkový kalendář a že dokonce bylo navrženo předčasné ukončení oddlužení z důvodu naplnění splátkového kalendáře. Nelze proto než konstatovat, že žalobce svým jednáním (resp. svou nečinností) přetrhl příčinnou souvislost mezi vznikem škody a danou škodou, neboť se v podstatě spolupodílel na tom, že došlo ke skončení, pravomocnému, daného insolvenčního řízení, aniž by byl on sám uspokojen. O této skutečnosti, že tedy nebude uspokojen, přitom mohl vědět již v okamžiku, kdy byl podán návrh na předčasné ukončení daného insolvenčního řízení, a rovněž také z toho, že v daném případě došlo k uspokojení jediného nezajištěného věřitele v plném rozsahu. Co se týče samotné škody, rovněž soud konstatuje pro úplnost, že v případě, že by byla dána příčinná souvislost mezi tímto jednáním, tak žalobcem specifikovaná výše té škody nemůže odpovídat skutečnosti. Jednak v případě, že by byl žalobce uspokojován ze splátkového kalendáře se svou pohledávkou, nedošlo by zjevně k uhrazení přihlášených pohledávek tak, jak byly uhrazeny v daném případě, a tyto by se musely rozdělit poměrně, přičemž by ze stávajících příjmů tehdejší dlužnice, jednoznačně uvedené oddlužení nebylo možné. V této souvislosti je rovněž otázkou, zda by se dlužnici podařilo doplnit její příjmy např. formou daru a zda by dokázala naplnit podmínky splnění oddlužení v rozsahu min. 30 % v průběhu pěti let. Přitom z daného řízení je zcela jednoznačně zřejmé, že řízení skončilo ještě před uplynutím zhruba tří let. Takže ještě minimálně další dva roky mohla dlužnice hradit na své závazky a mohlo být vymoženo na její závazky mnohem více. V této souvislosti tedy soud konstatuje, že jednak je sporné, nakolik by byla pohledávka žalobce v daném insolvenčním řízení uspokojena, jednak je sporné, je zcela nepochybné, že tato pohledávka by rozhodně nebyla uspokojena ve výši 1.230.000,00 Kč, když tato by byla uspokojována poměrně spolu s dalším přihlášeným nezajištěným věřitelem. A konečně, co se týče, samotného vzniku škody, je rovněž sporné nakolik a zda vůbec vznikla škoda žalobci v průběhu insolvenčního řízení, když ještě před zahájením insolvenčního řízení byla datum nařízena exekuce, která nadále běží a byla přerušena právě insolvenčním řízením. Přesto se v exekuci následně podařilo vymoci na povinné částku zhruba ve výši 900 000 Kč z totožného titulu a tato tak nepředstavuje škodu. Jen pro úplnost soud konstatuje, že žalovaná správně poukázala na ust. § 178 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona, v platném znění, podle kterého by se s největší pravděpodobností již k přihlášce anonymizováno, kterou původně právní předchůdce žalobce právnická osoba jako věřitel do insolvenčního řízení přihlásil ve výši 6.663.765,95 Kč, nepřihlíželo, protože tato byla následně zjištěna nejvýše v rozsahu ceny Převedených nemovitostí. Jestliže dle znaleckého posudku, který žalobce ve věci předložil a ze kterého vycházel i v daném insolvenčním řízení tato cena činila 1.230.000,00 Kč, jedná se nepochybně o pohledávku v nižším rozsahu než 50% původní přihlášené pohledávky a insolvenční soud by k této nepřihlížel.

26. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř.. Podle tohoto ustanovení má žalovaná, která byla ve věci zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalobci. Žalovaná má podle § 151 odst. 3 o.s.ř. právo na náhradu za jednotlivé úkony, a to v paušalizované výši stanovené vyhláškou č. 254/2015 Sb. částkou 300 Kč za úkon. Vzhledem k tomu, že se žalovaná písemně vyjádřila k žalobě, načež se připravovala na ústní jednání soudu a toho se dne 9.2.2022 rovněž zúčastnila, přísluší žalované náhrada nákladů řízení v rozsahu 3 úkonů ve výši 300 Kč, celkem tedy 900 Kč.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k název soudu prostřednictvím soudu zdejšího.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo na nařízení exekuce.