OSPH02 45 C 190/2020-41

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Kateřinou Takácsovou jako samosoudkyní ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 13 469,10 Kč příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá na žalované zaplacení 13.469,10 Kč spolu s 8,05 % úrokem z prodlení ročně z částky 13.469,10 Kč od 5.5.2017 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 900,00 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1) nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup,

2) vznik škody,

Anonymizovaný odstavec.

Anonymizovaný odstavec.

Anonymizovaný odstavec.

Anonymizovaný odstavec.

Anonymizovaný odstavec.

Anonymizovaný odstavec.

Anonymizovaný odstavec.

Anonymizovaný odstavec.

Anonymizovaný odstavec.

12. Žalobce uplatnil u žalované nárok na náhradu škodu žádostí ze dne 30.4.2020, přičemž požadoval právě částku 13.469,10 Kč, sestávající z částky 11.400,00 Kč, částky 1.710,00 Kč, tedy odměny exekutora, a částky 359,10 Kč, jako DPH z odměny exekutora.

13. Soud neprováděl další důkazy usnesením název soudu číslo jednací, ani žádostí žalobce o předběžné projednání nároku ze dne 14.1.2020, v němž požadoval náhradu škody ve výši 4.584,74 Kč, když tyto listiny se netýkají předmětu tohoto řízení. Ostatní důkazy, které žalobce předložil společně se žalobou a jejím doplnění, jakož i důkaz žalobcem předložený při ústním jednání (rozpis úhrad v rámci dané exekuce) soud jako nadbytečné neprováděl.

14. Dle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ ODŠZ“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

15. Dle § 2 ODŠZ odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

16. Dle § 3 odst. 1 písm. a), b), c) ODŠZ stát odpovídá za škodu, kterou způsobily: a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby"), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen "územní celky v přenesené působnosti").

17. Dle § 5 ODŠZ stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena: a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

18. Dle § 7 odst. 1 a 2 ODŠZ mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.

19. Dle § 8 odst. 1, 2 a 3 ODŠZ lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.

20. Dle § 13 odst. 1 a 2 ODŠZ stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

21. Dle § 14 odst. 1 a 3 ODŠZ nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v zákoně. Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

22. Dle § 15 odst. 2 ODŠZ se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

23. Dle § 26 ODŠZ pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.

24. Dle § 31 odst. 1, 2, 3 a 4 ODŠZ náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. Náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně. Poškozený nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu.

25. Podle zákona č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Zákonná úprava přitom stanoví, že stát odpovídá za škodu na principu objektivním, přičemž odpovědnost státu je založena na současném splnění tří podmínek:

3) příčinná souvislost mezi nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a vznikem škody.

Uvedené předpoklady musí být splněny kumulativně, pouhé nesplnění jednoho z nich vede k zamítnutí nároku na náhradu škody (viz usnesení název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn.: spisová značka, usnesení název soudu č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí).

Zákon tedy rozeznává dva odpovědnostní tituly (nepočítaje rozhodnutí o vazbě, trestu nebo ochranném opatření), a to nezákonné rozhodnutí a nesprávný úřední postup. Nesprávným úředním postupem se obecně rozumí porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to i při takových úkonech, které jsou prováděny v rámci činnosti rozhodovací, ale neodrazí se bezprostředně v obsahu vydaného rozhodnutí. Za nesprávný úřední postup nutno považovat i "jiné vady ve způsobu vedení řízení" (srov. definiční vymezení nesprávného úředního postupu provedené např. v odůvodnění rozhodnutí název soudu sp.zn. spisová značka). Nesprávnosti či vady úkonů úředního postupu, které se přímo projevily ve vydání rozhodnutí (např. typicky úkony činěné při shromažďování a provádění důkazů) mohou být zvažovány pouze z hlediska odpovědnosti státu za škodu způsobenou právě nezákonným rozhodnutím, nikoliv již jako nesprávný postup. V návaznosti na to pak judikatura považuje za nesprávné rozhodnutí takové rozhodnutí soudu či jiného orgánu, které bylo pro nezákonnost následně zrušeno nadřízeným orgánem, v případě soudních rozhodnutí tedy odvolacím či dovolacím soudem.

26. Žalobce v dané věci namítal nesprávný úřední postup, týkající se vydání rozhodnutí o dražbě, vydání rozhodnutí o rozvrhu a následně příkazu k úhradě nákladů exekuce, kdy bylo nesprávně počítáno se žalobcem již uhrazenou částkou 11 400 Kč, ze které si měl exekutor nedůvodně vypočíst odměnu + DPH. Jak vyplynulo z provedeného dokazování, bylo jak o samotném prodeji dotčených nemovitostí v dražbě, tak o určení výše nákladů exekutora (odměna, náhrada hotových výdajů, DPH) a o pohledávkách určených k rozvrhu a jejich výši rozhodnuto v průběhu provádění exekuce rozhodnutími exekutora (usnesení o příklepu, PÚNE, rozvrhové usnesení), která byla k opravným prostředkům žalobce přezkoumána a potvrzena ze strany příjmení obec a číslo či anonymizováno obec. Případné žalobcem namítané vady stran nařízení prodeje nemovitostí, provádění dražby, určení výše nákladů exekutora, zahrnutí pohledávek do rozvrhu a určení jejich výše se tak promítly do vydaných rozhodnutí. V daném případě se tedy nemohlo jednat o odpovědnost z titulu nesprávného úředního postupu, protože tento by musel vyústit právě ve shora uvedená rozhodnutí, přičemž s ohledem na stávající judikaturu, by tento postup mohl být posuzován jen jako nesprávná úřední rozhodnutí. Z provedeného dokazování nevyplynulo, že by došlo ke změně či zrušení shora popsaných pravomocných rozhodnutí anonymizováno, příjmení obec a číslo či MS obec, nic takového nebylo ani tvrzeno. Ve vztahu k uplatněné náhradě škody tak nelze než uzavřít, že zde absentuje již první z předpokladů odpovědnosti státu, tj. existence odpovědnostního titulu. Z uvedených důvodů tak soud, aniž by se blíže zabýval ostatními předpoklady odpovědnosti za škodu, žalobu jako zcela nedůvodnou zamítl.

27. Jen pro úplnost soud uvádí, že odškodňovací řízení není další přezkumnou instancí ve vztahu k rozhodnutím vydaným v jiném řízení, soud v tomto řízení není revizním orgánem a není oprávněn přezkoumávat správnost či zákonnost rozhodnutí vydaných v jiném řízení. Vázán je pouze rozhodnutím příslušného orgánu, kterým bylo jiné rozhodnutí označeno za nezákonné a z tohoto důvodu zrušeno či změněno, k čemuž však v projednávané věci nedošlo.

28. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého má žalovaná, která byla ve věci zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalobci. Žalovaná má podle § 151 odst. 3 o.s.ř. právo na náhradu za jednotlivé úkony, a to v paušalizované výši stanovené vyhláškou č. 254/2015 Sb. částkou 300 Kč za úkon. Vzhledem k tomu, že se žalovaná písemně vyjádřila k žalobě, poté s připravovala na ústní jednání dne 21.1.2022 a tohoto se rovněž zúčastnila, přísluší žalované náhrada nákladů řízení v rozsahu 3 úkonů po 300 Kč.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo na nařízení exekuce.