OSPH02 10 C 183/2025-91

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Lukášem Kučerou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ zastoupený advokátem Jméno advokáta ⟪LB:lb_005⟫ sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_006⟫ o určení neexistence zástavního práva,

I. Žaloba o určení, že zástavní právo zřízené na základě Smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem č. hodnota ze dne datum ve prospěch pana jméno FO, r. č. RČ, trvale bytem adresa, k jednotce č. anonymizováno/18, byt, o celkové výměře 47,8 m2, vymezené v budově č. p. anonymizováno, bytový dům, stojící na pozemku parc. č. hodnota, zapsané u právnická osoba pro Hlavní město adresa, Katastrální pracoviště adresa, na listu vlastnictví č. hodnota, pro katastrální území adresa, část obce adresa, obec adresa, neexistuje, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 29 379 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne datum domáhala určení, že zástavní právo zřízené na základě smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem č. hodnota ze dne datum ve prospěch pana jméno FO r. č. RČ, trvale bytem adresa, k jednotce č. anonymizováno/18, byt, o celkové výměře 47,8 m2, vymezené v budově č. p. anonymizováno, bytový dům, stojící na pozemku parc. č. hodnota, zapsané u právnická osoba pro Hlavní město adresa, Katastrální pracoviště adresa, na listu vlastnictví č. hodnota, pro katastrální území adresa, část obce adresa, obec adresa, neexistuje. Žalobu odůvodnila tím, že je vlastníkem výše uvedené jednotky (dále jen „jednotka“) a uzavřela spolu s dalšími a s žalovaným smlouvu o zápůjčce, na základě které, žalovaný poskytl žalobkyni a dalším vydlužitelům zápůjčku ve výši 3 250 000 Kč. Dále mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena dne datum smlouva o zřízení zástavního práva k nemovitosti č. hodnota, na základě které bylo do katastru nemovitostí zapsáno zástavní právo k jednotce na pohledávku ve výši 3 250 000 Kč s příslušenstvím, vzniklé do datum ve prospěch žalovaného. Zápůjčka měla být vyplacena postupně, tak že částky 230 000 Kč, 24 000 Kč, 14 101 Kč, 48 400 Kč a 112 000 Kč byly vyplaceny ve prospěch dluhu žalovaného, částka 2 636 000 Kč byla poskytnuta s několikaletým odstupem a část zbývající částky ve výši 185 499 Kč nebyla nikdy poskytnuta. Žalobkyně a ostatní vydlužitelé neuhradili částku včas, žalovaný podal na žalobkyni žalobu na zaplacení částky 636 000 Kč s příslušenstvím, se kterou byl žalovaný úspěšný. Žalobkyně a ostatní vydlužitelé neuhradili tuto částku ani po pravomocném rozsudku, žalovaný následně podal exekuční návrh proti žalobkyni a dalším vydlužitelům. V daném exekučním řízení došlo k uhrazení všech pohledávek žalovaného dne datum, zaniklo tedy i zástavní právo ze zástavní smlouvy zajišťující zaniklé pohledávky žalovaného ze smlouvy o zápůjčce. Dne datum žalobkyně vyzvala žalovaného se žádostí o výmaz zástavního práva nebo aby žalovaný zaslal žalobkyni listinu potvrzující zánik zástavního práva jako podklad způsobilý pro výmaz zástavního práva z katastru nemovitostí. Žalovaný na výzvu nijak nereagoval. Žalobkyně spatřuje naléhavý právní zájem v tom, že došlo k úplnému uhrazení pohledávek žalovaného na základě smlouvy o zápůjčce a žalovaný jako zástavní věřitel by se tak nikdy nemohl v budoucnu domáhat prodeje nebo jiného zpeněžení zástavy a žalobkyně je i nadále omezena ve výkonu svého vlastnického práva k jednotce v čemž žalobkyně spatřuje zásah do jejího ústavně zaručeného vlastnického práva. Žalobkyně dále spatřuje naléhavý právní zájem v tom, že žalovaný žalobkyni před podáním žaloby neposkytl žádnou součinnost k výmazu zástavního práva k jednotce z katastru nemovitostí.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že nárok žalobkyně odmítá, jelikož tvrzení žalobkyně o neexistenci pohledávek se nezakládá na skutečnosti. Žalovaný uvedl, že považuje za nesporné, že v rámci exekučního řízení byla uhrazena toliko část pohledávek. Žalovaný však výslovně sporuje, že byly uhrazeny všechny pohledávky, jelikož žalovaný má vůči žalobkyni pohledávku pravomocně přiznanou rozsudkem zdejšího soudu ze dne datum, č. j. Anonymizováno-88, která je vykonatelná, kdy žalobkyně na tuto pohledávku ani přes předexekuční výzvu dosud ničeho neuhradila. Výše uvedený rozsudek navazuje na žalobkyní předložený rozsudek zdejšího soudu ze dne datum pod sp. zn. Anonymizováno ve znění rozsudku Městského soudu v Praze ze dne datum pod sp. zn. Anonymizováno, na jehož základě byla vymožena pouze část pohledávky. Rozsudkem ze dne datum, č. j. Anonymizováno-88, bylo totiž rozhodnuto o části zákonného úroku z prodlení právě z jistiny přiznané rozhodnutím Městského soudu v Praze ze dne datum pod sp. zn. Anonymizováno, konkrétně šlo o úrok z prodlení ve výši 3,25 % ročně z žalované částky, kdy v předcházejícím rozsudku žalovaný požadoval úrok ve výši 8,50 % ročně z částky, ačkoliv měl nárok na 11,75 % z žalované částky. Pohledávka žalovaného tak dosud nebyla v celém rozsahu uspokojena. Podáním ze dne datum žalovaný doplnil své k vyjádření k žalobě tak, že v mezidobí žalobkyně pozbyla vlastnické právo k jednotce k jednotce. K pozbytí vlastnického práva žalobkyně k jednotce došlo na základě exekuční dražby, čímž vlastnické právo k jednotce přešlo na vydražitele. Vzhledem k tomu tak žalobkyně pozbyla aktivní legitimaci k podání žaloby a zcela zde chybí jakýkoliv naléhavý právní zájem nutný pro to, aby žalobě mohlo být vyhověno

3. Soud o podané žalobě rozhodl při nařízeném jednání dne datum. Žalobkyně se k jednání nedostavila, ač k němu byla řádně předvolána, přičemž se neomluvila a ani nežádala o odročení. Žalovaný se k jednání dostavil prostřednictvím svého zástupce. Tím, že se žalobkyně nedostavila na jednání, nemohlo jí být ze strany soudu poskytnuto procesní poučení ani dána výzva podle ustanovení § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).

4. Soud na základě provedeného dokazování učinil závěr o skutkovém stavu následovně.

5. Z usnesení o příklepu ze dne datum bylo zjištěno, že vydražitelem jednotky se stal jméno FO, bytem adresa.

6. Z č. l. 80 o nahlížení do katastru nemovitostí a výpisu katastru nemovitostí ke dni datum na č. l. 84 bylo zjištěno, že vlastníkem jednotky se stal jméno FO, bytem adresa.

7. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil skutečnosti důležité pro rozhodnutí ve věci samé.

8. Soud věc posoudil podle následující právní úpravy.

9. Podle ustanovení § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

10. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne datum pod sp. zn. 29 Cdo 914/2014 jestliže ke dni vydání rozhodnutí o určovací žalobě ve smyslu § 80 o. s. ř. nemá žalobce na požadovaném určení naléhavý právní zájem, je to vždy důvodem k zamítnutí určovací žaloby (s tím, že žalobci nic nebrání v tom, aby žalobu znovu podal v době, kdy naléhavý právní zájem na takovém určení získá /změní-li se poměry, za nichž soud určovací žalobu zamítl/). To platí i tehdy, probíhá-li v době rozhodování o určovací žalobě jiné řízení, jehož výsledek by mohl založit změnu poměrů co do úsudku o (ne)existenci naléhavého právního zájmu na požadovaném určení.

11. Žaloba žalobkyně byla koncipována jako žaloba na určení, že zástavní právo k jednotce, jejíž vlastníkem byla v době podání žaloby žalobkyně, neexistuje. K podání určovací žaloby je ze zákona vyžadován naléhavý právní zájem, kdy jeho prokázaní tíží žalobce. Žalobkyně naléhavý právní zájem stavěla na svém vlastnickém právu k jednotce a na uspokojení všech pohledávek žalovaného, žalovaný však v řízení prokázal, že žalobkyně vlastnické právo k jednotce pozbyla prostřednictvím exekuční dražby, a tím byl vyvrácen i její naléhavý právní zájem na rozhodnutí ve věci. Žalobkyně se k jednání nedostavila, ač byla řádně předvolána a z jednání se ani neomluvila, soud jí tedy nemohl poučit podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. (srov. závěry Nejvyššího soudu v rozhodnutích sp. zn. 32 Cdo 2528/2010 či sp.zn. 28 Cdo 3665/2009), aby tvrdila a prokázala naléhavý právní zájem na podání určovací žaloby ve smyslu § 80 o. s. ř s ohledem na ztrátu vlastnického práva k jednotce na jehož základě stavěla naléhavý právní zájem ve věci. Vzhledem k tomu, že soud na straně žalobkyně neshledal naléhavý právní zájem k podání určovací žaloby, a to s ohledem na pozbytí vlastnického práva k jednotce, která byla zatížena zástavním právem, jež bylo předmětem tohoto řízení, tak soud výrokem I. tohoto rozsudku žalobu zamítl.

12. Soud dodává, že s ohledem na to, že v řízení nebyla splněna základní podmínka pro podání určovací žaloby, tedy naléhavý právní zájem na jejím podání, tak se soud blíže nezabýval tím, zda pohledávka žalovaného vůči žalobkyni byla v plném rozsahu uspokojena, a tedy zda je zde stále zástavní právo váznoucí na jednotce k zajištění právě této pohledávky.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce po zaokrouhlení ve výši 29 379 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 9 odst. 4 písm. a) č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění do datum a ve znění od datum (dále jen „a. t.“) z tarifní hodnoty 113 000 Kč ve výši 5 620 Kč za každý ze čtyř úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne datum a ze dne datum, účast na jednání dne datum), včetně čtyř paušálních náhrad hotových výdajů v celkové výši 1 800 Kč (4 x 450 Kč) podle ustanovení § 13 odst. 4 a. t. a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 24 280 Kč ve výši 5 098,8 Kč, když advokát žalovaného je plátcem této daně (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).

14. Povinnost k plnění v nákladovém výroku soud určil ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., když k delší lhůtě plnění či k plnění ve splátkách neshledal soud žádný důvod.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání k Městskému soudu v Praze do patnácti dnů od jeho doručení prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se domáhat nuceného splnění povinnosti návrhem na výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce.