OSPH03 6 C 131/2021-24

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní titul Miroslavou Sixtovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_004⟫ o částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 462, částka od datum do datum, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit jí částku částka s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná oznámila žalobkyni, že se stala poplatníkem rozhlasového poplatku. Na základě tohoto oznámení se žalovaná stala ke dni datum poplatníkem rozhlasového poplatku s povinností platit rozhlasové poplatky za 2 rozhlasové přijímače. Žalovaná tak byla povinna hradit rozhlasový poplatek ve čtvrtletní periodicitě ve výši částka měsíčně za každý z oznámených rozhlasových přijímačů. Žalovaná nehradila v období od října 2017 do září 2020 předepsané rozhlasové poplatky, čímž ji vznikl dluh ve výši částka. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne datum, žalovaná však do podání této žaloby žalobkyni ničeho neuhradila. Vedle dlužné částky požaduje žalobkyně po žalované úhradu zákonného úroku z prodlení v kapitalizované výši částka za období od datum do datum.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř.

5. Soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru. Žalovaná oznámila žalobkyni, že se stala poplatníkem rozhlasového poplatku. Na základě tohoto oznámení se žalovaná stala ke dni datum poplatníkem rozhlasového poplatku s povinností platit rozhlasové poplatky za 2 rozhlasové přijímače (viz Výpis z evidence rozhlasového poplatníka ze dne datum). Žalovaná nehradila v období od října 2017 do září 2020 předepsané rozhlasové poplatky, čímž ji vznikl dluh ve výši částka. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne datum, ta na výzvu nijak nereagovala a žalobkyni ničeho neuhradila.

6. Podle § 3 odst. 1 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích (dále jen„ z.r.t.p.“), je poplatníkem rozhlasového poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní rozhlasový přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá rozhlasový přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba.

7. Podle § 8 odst. 2 z.r.t.p., je poplatník povinen oznámit provozovateli vysílání ze zákona, popřípadě pověřené osobě, že se stal poplatníkem, a to do 15 dnů ode dne, kdy se jím stal; tento den je poplatník povinen uvést v oznámení. Tato oznamovací povinnost se nevztahuje na osoby osvobozené od rozhlasového nebo televizního poplatku podle § 4 odst. 1 a poplatníky, kteří podle § 5 odst. 2 neplatí rozhlasový nebo televizní poplatek.

8. Podle § 6 z.r.t.p., činí měsíční výše rozhlasového poplatku částka, měsíční výše televizního poplatku činí částka.

9. Podle § 5 odst. 4 z.r.t.p., poplatník, který je právnickou osobou, platí rozhlasový poplatek z každého rozhlasového přijímače a televizní poplatek z každého televizního přijímače.

10. Podle § 7 odst. 3 a 4 z.r.t.p., (3) je-li poplatníkem fyzická osoba, která je podnikatelem, nebo právnická osoba, rozhlasový nebo televizní poplatek se platí čtvrtletně nejpozději do patnáctého dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí. Poprvé se rozhlasový nebo televizní poplatek platí počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž se taková osoba stala poplatníkem, až do konce příslušného kalendářního čtvrtletí v měsíční výši a je splatný nejpozději do patnáctého dne příslušného kalendářního měsíce. (4) Poplatník může po dohodě s provozovatelem vysílání ze zákona, popřípadě pověřenou osobou zaplatit rozhlasový nebo televizní poplatek předem za více kalendářních měsíců nebo čtvrtletí, nejdéle však za 1 kalendářní rok.

11. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Po právní stránce soud věc posoudil takto. Žalovaná se stala poplatníkem rozhlasového poplatku ve smyslu ust. § 3 odst. 1 z.r.t.p., byla proto povinna uhradit žalobkyni rozhlasový poplatek ve výši částka měsíčně za každý ze 2 oznámených rozhlasových přijímačů dle ust. § 5 odst. 4 a § 6 z.r.t.p.. Vzhledem k tomu, že žalovaná, ani přes výzvu žalobkyně, neuhradila rozhlasové poplatky za období od října 2017 do září 2020, vznikl jí vůči žalobkyni dluh ve výši částka (= 36 měsíců x 2 přijímače x částka zákonem stanovená výše rozhlasového poplatku). Bylo na žalované, aby v řízení tvrdila a prokázala, že dlužné poplatky zaplatila, to však neučinila, soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení, vznikl žalobkyni zároveň také nárok na zaplacení úroků z prodlení dle ust. § 1970 o. z., a to ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalované uložil také povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení v kapitalizované výši.

13. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když soud přiznal žalobkyni, která měla ve věci úspěch, právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšné žalované. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši částka a paušální náhrada za 2 úkony dle § 1 odst. 1, 3 písm. a) a § 2 odst. 1 vyhlášky 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 o. s. ř. po částka (žaloba, výzva k plnění). Celkem náklady řízení činí částka.

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.