OSPH03 10 C 70/2025-88

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní Klárou Horákovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Anonymizováno, IČ Anonymizováno sídlem Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A ⟪LB:lb_002⟫ proti žalované: Jméno žalované., IČ IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B ⟪LB:lb_003⟫ sídlem Adresa advokáta B

I. Žalovaná je povinna vyklidit a o devzdat žalobkyni prostor nesloužící k bydlení č. hodnota v 9. podlaží domu č. p. Anonymizováno v adresa, k. ú. adresa, o celkové výměře 110,71 m², do 15 dnů od právní moci rozsud ku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady soudního řízení ve výši 5 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se jako vykonavatelka vlastnického práva žalobou, podanou u soudu dne 1. 7. 2025, domáhala po žalované vyklizení prostoru nesloužícího k bydlení č. hodnota v 9. podlaží domu č. p. Anonymizováno v adresa, k. ú. adresa, o celkové výměře 110,71 m² (dále jen výpověď z nájmu bez udání důvodu v souladu s čl. VII. bod 3. nájemní smlouvy. Výpověď byla doručena do datové schránky žalované dne 19. 1. 2025. Nájemní vztah zanikl dne 30. 4. 2025 po uplynutí tříměsíční výpovědní doby. Žalovaná podala námitky proti výpovědi, které byly zamítnuty Anonymizováno. Ke dni podání žaloby nebyl prostor vyklizen.

2. Ve vyjádření ze dne 3. 11. 2025 žalovaná namítala, že výpověď z nájmu je neplatná, neboť neobsahuje žádné odůvodnění, neurčitá, neoprávněná, neboť žalovaná se nedopustila žádného jednání, které by zakládalo porušení nájemní smlouvy, a nedoručená. Při jednání dne 5. 11. 2025 pak dodala, že v předmětném právním vztahu se cítí být slabší smluvní stranou.

3. Po provedeném dokazování vzal soud za zjištěný následující skutkový stav:

4. Z informace o jednotce z katastru nemovitostí soud zjistil, že Anonymizováno je vlastníkem jednotky č. Anonymizováno na pozemku p. č. Anonymizováno v kat. území Anonymizováno.

5. Z nájemní smlouvy o nájmu prostor nesloužícího k bydlení č. Anonymizováno ze dne 26. 9. 2023 soud zjistil, že na základě této smlouvy přenechala žalobkyně jako pronajímatel žalované jako nájemci do užívání nebytový prostor č. hodnota v 9. podlaží domu č. p. Anonymizováno v adresa, k. ú. adresa, o celkové výměře 110,71 m² (čl. I. bod 1.). Nájem byl sjednán na dobu určitou 5 let (čl. III.). Výše nájemného byla sjednána na částku 18 239 Kč měsíčně (čl. IV. bod 1.). Dle čl. VII. bodu 3. bylo sjednáno, že je možné nájemní smlouvu ukončit kdykoliv písemnou výpovědí nájemce nebo pronajímatele bez uvedení důvodu s tříměsíční výpovědní dobou, kdy nájem skončí uplynutím posledního dne 3. kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němý byla výpověď doručena.

6. Z výpovědi ze dne 15. 1. 2025 soud zjistil, že žalobkyně vypověděla žalované smlouvu o nájmu nebytového prostoru ze dne 26. 9. 2023 bez uvedení důvodu a žalovanou poučila o právu podat námitky. Dle připojené doručenky byla výpověď žalované doručena dne 19. 1. 2025.

7. Z podání žalované označeného jako „námitka proti výpovědi a žádost o revokaci výpovědi“ ze dne 29. 1. 2025 a z doplnění tohoto podání námitky ze dne 12. 2. 2025 soud zjistil, že žalovaná podala námitky proti výpovědi, neboť se domnívá, že výpověď je neodůvodněná a předčasná a žádala její revokaci. Žalovaná v podání potvrzuje doručení výpovědi 19. 1. 2025 do datové schránky.

8. Z právnická osoba ze dne 8. 1. 2025 č. 12 soud zjistil, že byla schválena výpověď nájmu nebytového prostoru žalované.

9. Ze zápisu č. 22 z jednání právnická osoba ze dne 10. 12. 2024 bylo zjištěno, že byla doporučena výpověď nebytového prostoru na základě podnětu z důvodu neužívání prostoru a jeho nezabezpečení žalovanou.

10. Ze zápisu z místního šetření ze dne 11. 10. 2024 na adrese adresa soud zjistil, že při místním šetření provedeném za účasti provozního technika pana jméno FO a provozní techničky paní jméno FO bylo zjištěno, že nebytový prostor je prázdný a nevyužívaný. Došlo již k druhému násilnému vniknutí. Poprvé k tomu došlo dne 27. 9. 2024 a nájemce (žalovaná) byl písemně vyzván, aby prosto zajistil, což neučinil.

12. Ze zápisu č. 3 z jednání právnická osoba ze dne 11. 3. 2025 soud zjistil, že právnická osoba doporučila trvat na výpovědi.

13. Z dopisu žalobkyně ze dne 11. 4. 2025 soud zjistil, že tímto dopisem informovala žalovanou o tom, že námitky byly vzaty na vědomí, výpověď nebyla vzata zpět a vyzvala ji k vyklizení nebytového prostoru po uplynutí výpovědní doby.

14. Z dopisu žalobkyně ze dne 23. 5. 2025 soud zjistil, že prodloužila žalované na její žádost termín vyklizení do 31. 5. 2025

15. Z dopisu žalované ze dne 28. 5. 2025 soud zjistil, že požádala žalobkyni o další prodloužení termínu vyklizení do 30. 6. 2025.

16. Z právnická osoba ze dne 18. 6. 2025 č. Anonymizováno soud zjistil, že dalšímu posunutí termínu vyklizení na den 30. 6. 2025 nebylo vyhověno.

17. Ze zápisu č. hodnota z jednání právnická osoba soud zjistil, že právnická osoba nedoporučila vyhovět žádosti žalované o další posunutí termínu vyklizení na den 30. 6. 2025.

18. Z e-mailu provozního technika pana jméno FO ze dne 30. 6. 2025 soud zjistil, že k datu 30. 6. 2025 nebyl nebytový prostor vyklizen a předán žalobkyni.

19. Z ostatních v řízení provedených důkazů soud nezjistil žádné rozhodné skutečnosti.

20. Soud zamítl provést důkaz evidenčním listem ze dne 5. 9. 2023, výpisem z obchodního rejstříku žalované, e-mailovou korespondencí provozního technika jméno FO a jméno FO z 11. 6. 2024, 8. 7. 2024, 11. 10. 2024 a 5. 12. 2024, kopií e-mailové zprávy ze dne 27. 9. 2024, kopií printscreenu komunikace s tel. č. tel. číslo, kopií cenové nabídky včetně komunikace s dodavatelem, neboť jde o důkazy pro věc nerozhodné, které nemohou směřovat k zjištění skutkového stavu věci.

21. Po provedeném dokazování a zhodnocení všech důkazů dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně jako vykonavatelka vlastnického práva ve vztahu ke svěřenému majetku uzavřela dne 26. 9. 2023 s žalovanou jako nájemcem nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl nájem prostoru nesloužícího k bydlení č. hodnota v 9. podlaží domu č. p. Anonymizováno v adresa, k. ú. adresa, o celkové výměře 110,71 m². Dne 15. 1. 2025 žalobkyně udělila žalované výpověď z nájmu bez udání důvodu v souladu s čl. VII. bod 3. nájemní smlouvy. Výpověď byla doručena do datové schránky žalované dne 19. 1. 2025. Nájemní vztah zanikl dne 30. 4. 2025 po uplynutí tříměsíční výpovědní doby. Žalovaná podala námitky proti výpovědi, které byly zamítnuty právnická osoba ze dne 9. 4. 2025. Ke dni podání žaloby nebyl nebytový prostor vyklizen.

22. Po právní stránce soud věc posoudil dle § 2302 až § 2315 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“).

23. Podle § 2310 odst. 1 o. z. ve výpovědi musí být uveden její důvod; výpověď, v níže není uveden důvod je neplatná. Podle odst. 2 citovaného ustanovení je výpovědní doba tříměsíční.

24. Podle § 2314 odst. 1 o. z. vypovídaná strana má právo do uplynutí jednoho měsíce ode dne, kdy jí byla výpověď doručena, vznést proti výpovědi námitky; námitky vyžadují písemnou formu. Podle odst. 2 námitky včas, ale vypovídající strana do jednoho měsíce ode dne, kdy jí námitky byly doručeny, nevezme svou výpověď zpět, má vypovídaná strana právo žádat soud o přezkoumání oprávněnosti výpovědi, a to do dvou měsíců ode dne, kdy marně uplynula lhůta pro zpětvzetí výpovědi.

25. Podle § 2225 odst. 1 o. z. při skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc v místě, kde ji převzal, a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání, ledaže věc zanikla nebo se znehodnotila; odevzdáním se rozumí i předání vyklizené nemovité věci. Byl-li při odevzdání věci nájemci pořízen zápis obsahující popis věci, přihlédne se při odevzdání věci pronajímateli také k němu.

26. Po skutkovém a právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyně prokázala, že žalované podala řádnou výpověď z nájmu nebytových prostor s tříměsíční výpovědní dobou a že tuto výpověď jí doručila prostřednictvím datové schránky dne 19. 1. 2025 a žalovaná doposud nebytový prostor nevyklidila, soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.

27. Žalobkyně využila svého práva vypovědět nájemní smlouvu a jen s ohledem na skutečnost, že s tímto postupem žalovaná nesouhlasí, nelze jednání žalobkyně bez dalšího označit za jednání, které by bylo v rozporu s dobrými mravy. Právní úprava výpovědi je dispozitivní. Strany si mohou ujednat nejen odchylná pravidla, pokud jde o délku výpovědní doby, nebo okamžik skončení běhu, ale také odlišná pravidla pro nezbytnost odůvodnění výpovědi. Nepřekročitelným limitem je zachování určitosti. Strany si mohou ujednat i možnost výpovědi bez výpovědního důvodu. Výpověď by byla neplatná, pokud smlouva nebo zákon nepřipouští výpověď bez udání důvodu (viz Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055–3014). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, 2072 s.). V projednávané věci však nájemní smlouva výpověď bez udání důvodu nájemce nebo pronajímatele připouští (článek VII. bod 3. nájemní smlouvy), nelze ji tudíž označit za neplatnou.

28. Pokud jde o námitku žalované, že výpověď nebyla doručena, tato je nedůvodná, neboť bylo prokázáno, že výpověď byla doručena do datové schránky žalované dne 19. 1. 2025, což sama žalovaná potvrdila v písemném podání ze dne 29. 1. 2025 označeném jako „námitka proti výpovědi a žádost o revokaci výpovědi“ a v doplnění tohoto podání ze dne 12. 2. 2025.

29. S námitkou žalované stran neurčitosti výpovědi se soud neztotožňuje, neboť výpověď obsahuje označení smluvních stran, označení nájemní smlouvy, délku výpovědní doby s odkazem na příslušný článek nájemní smlouvy a je z ní zřejmá vážná vůle pronajímatele nájem vypovědět. Absence výpovědního důvodu, která je v souladu s nájemní smlouvu a v souladu s právní úpravou, která umožňuje vypovědět nájemní smlouvu, aniž by musel být sdělován důvod, neurčitost nezpůsobuje.

30. K námitce, že výpověď je neoprávněná, soud uvádí, že posouzení oprávněnosti výpovědi je pro posouzení důvodnosti žaloby na vyklizení předběžnou otázkou, naplnění výpovědního důvodu se zásadně zkoumá jen ve speciálním řízení podle § 2314 odst. 3 o. z. (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 4. 2025 sp. zn. 26 Cdo 2241/2024). V předmětném věci by však takové řízení bylo zbytečné, neboť strany si ujednaly, že výpověď lze učinit i bez uvedení výpovědního důvodu.

31. Pokud jde o námitku žalované, že se cítí jako slabší smluvní strana, je třeba uvést, že ochrana nájemců nebytových prostor není stejná jako ochrana nájemců bytů, což vyplývá i z právní úpravy, která je dispozitivní, dává stranám větší smluvní volnost, pokud jde o stanovení práv pronajímatele.

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“), tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, náhradu nákladů řízení v částce 5 600 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů řízení podle § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky částka 300 Kč za každý úkon, v tomto případě za podání návrhu ve věci samé a účast na jednání dne 5. 11. 2025 dle § 1 odst. 3 písm. a), c) uvedené vyhlášky. Soud uložil žalované zaplatit náklady řízení ve lhůtě dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

33. Žalobkyně je sice v řízení zastoupena advokátem, avšak soud s ohledem na níže uvedené nepovažoval náklady na právní zastoupení v dané věci za účelné, a proto žalobkyni přiznal pouze paušální náhradu nákladů stejně, jako by náležela účastníku řízení, který by v řízení zastoupen nebyl. Otázkou náhrady nákladů zastoupení v případě zastoupení některých účastníků advokátem se opakovaně zabýval Ústavní soud ČR. V nálezu ze dne 12. 4. 2016 sp. zn. I. ÚS 3916/14 Ústavní soud vyšel ze své ustálené judikatury, podle které tam, kde je stát k hájení svých zájmů, vybaven příslušnými organizačními složkami, není důvod, aby výkon svých práv a povinností z této oblasti přenášel na soukromý subjekt (advokáta); pokud tak však stát učiní, není důvodu uznat takto vzniklé náklady řízení jako náklady účelně vynaložené (srov. nálezy Ústavního soudu ČR ze dne 9. 10. 2018 sp. zn. I. ÚS 2929/07, ze dne 24. 11. 2009 sp. zn. IV. ÚS 1087/09 a ze dne 1. 9. 2015 sp. zn. II. ÚS 3855/14). Obdobné závěry vztáhl Ústavní soud ČR ve své judikatuře i na některé další subjekty mimo stát, které jsou veřejnými institucemi (subjekty), hospodaří s veřejnými prostředky apod., jako jsou statutární města a jejich městské části (nález ze dne 13. 8. 2012 sp. zn. II. ÚS 2396/09, nález ze dne 18. 2. 2015 sp. zn. II. ÚS 1333/14, nález ze dne 16. 12. 2014 sp. zn. IV. ÚS 474/13). Náklady na zastoupení advokátem budou vynaložené účelně pouze výjimečně, v případech mimořádně složitých, kdy bude například předmětem sporu problematika, která nepředstavuje běžnou agendu účastníka, případně se bude jednat o právní problematiku specializovanou, obtížnou, dosud neřešenou, problematiku s mezinárodním prvkem vyžadující znalosti cizího práva, jazykové znalosti apod. Žaloba na vyklizení nebytového prostoru však patří mezi ustálenou agendu Anonymizováno a daný případ tak nelze podřadit pod uvedenou výjimku.

Proti tomu tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem plněna dobrovolně, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci podle exekučního řádu.