OSPH03 4 C 315/2025-35

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní Mgr. Veronikou Čechovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ manžela: Jméno manžela, narozený Datum narození manžela bytem Adresa manžela ⟪LB:lb_002⟫ a ⟪LB:lb_003⟫ manželky: Jméno manželky, narozená Datum narození manželky bytem Adresa manželky zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_004⟫ o rozvod manželství

I. Manželství, které uzavřeli dne datum Jméno manžela, narozený Datum narození manžela a Jméno manželky, rozená rodné přijmení, narozená Datum narození manželky, před Anonymizováno, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Manželé se společným návrhem ze dne datum domáhali rozvodu manželství s odůvodněním, že manželství účastníků neplní v současné době žádnou ze svých funkcí, je pouze formálním svazkem a ani jeden z manželů nemá zájem v něm setrvávat.

2. V daném případě jde o tzv. věc s cizím prvkem, neboť oba manželé jsou státními příslušníky Ruska. Z toho důvodu bylo třeba nejprve zkoumat, je-li dána pravomoc justičních orgánů České republiky a jakým právním řádem se rozvod manželství účastníků řídí. Ve smyslu § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém se při stanovení mezinárodní pravomoci soudu a rozhodného práva vychází ze Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních, podepsané dotčenými stranami dne 12. 8. 1982 a v České republice vyhlášené pod č. 95/1983 Sb.. Vzhledem k tomu, že oba manželé jsou ruské státní příslušnosti s obvyklým pobytem na území České republiky, jsou k řízení o rozvod manželství příslušné české soudy dle pobytu manželů (čl. 27 odst. 1 cit. smlouvy) a při projednání návrhu na rozvod manželství postupují dle ruského právního řádu dle státního občanství manželů (čl. 26 odst. 1 cit. smlouvy).

3. Po provedeném dokazování vzal soud za zjištěný následující skutkový stav: Manželství účastníků bylo uzavřeno před Anonymizováno dne datum (oddací list ze dne datum). Z manželství se nenarodilo žádné dítě (výpis z Centrální evidence obyvatel). Manželé uzavřeli dohodu o vypořádání vzájemných majetkových práv pro dobu po rozvodu manželství a ani jeden z manželů nemá zájem o setrvání v manželství (dohoda z 15. 5. 2024, shodné tvrzení manželů).

4. Po právní stránce soud věc posoudil podle ruského zákona o rodině č. 223-FZ z 29. 12. 1995 (dále jen „zákon o rodině“).

5. Dle čl. 16 odst. 2 zákona o rodině, může manželství zaniknout jeho rozvodem na žádost jednoho nebo obou manželů.

6. Dle čl. 23 odst. 1 zákona o rodině, v případě vzájemného souhlasu s rozvodem u manželů, kteří mají společné nezletilé děti, jakož i manželů uvedených v čl. 21 odst. 2 tohoto zákona, soud manželství rozvede bez zjišťování důvodů k rozvodu. Manželé mají právo předložit soudu k projednání dohodu o dětech. Není-li taková dohoda předložena, nebo jestliže dohoda narušuje zájmy dětí, soud učiní opatření k ochraně jejich zájmů způsobem uvedeným v bodě 2 článek 24 tohoto zákona.

7. Dle čl. 23 odst. 2 zákona o rodině, soud nerozvede manželství dříve než po uplynutí jednoho měsíce ode dne, kdy manželé podali návrh na rozvod manželství.

8. Dle čl. 24 odst. 1 zákona o rodině, při rozvodu manželství soudní cestou mohou manželé předložit soudu dohodu o tom, se kterým z nich budou žít nezletilé děti, o způsobu výplaty výživného na děti a (nebo) potřebného práce neschopného manžela, o výši výživného nebo o rozdělení společného jmění manželů.

9. V posuzovaném případě soud dospěl k závěru, že byly splněny všechny zákonné podmínky pro rozvod manželství účastníků bez zjišťování důvodů k rozvodu, když má za prokázané, že s rozvodem manželství souhlasí oba manželé (čl. 23 odst. 1 zákona o rodině), z manželství se nenarodily žádné děti (čl. 23 odst. 1 zákona o rodině) a uplynul více jak jeden měsíc ode dne podání návrhu na rozvod manželství (čl. 23 odst. 2 zákona o rodině). Současně manželé využili možnosti dané jim čl. 24 odst. 1 zákona o rodině a předložili soudu dohodu o vypořádání vzájemných majetkových vztahů a o vypořádání práv a povinností společného bydlení.

10. S ohledem na shodné tvrzení obou manželů pokládá soud za pravdivé jejich tvrzení o rozvratu manželství a záměru dosáhnout rozvodu manželství, a proto za současného splnění všech podmínek daných zákonem o rodině, návrhu na rozvod manželství vyhověl.

11. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 23 věta první zák. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), dle kterého v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledků řízení.

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 395 z. ř. s.).

Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců od právní moci tohoto rozsudku oznámit příslušnému matričnímu úřadu, že přijímá opět své dřívější příjmení.

Cizinec je povinen hlásit změnu příjmení, osobního stavu, změnu údajů v cestovním dokladu, změnu údajů v dokladu vydaném podle zákona o pobytu cizinců; změnu je cizinec povinen ohlásit orgánu, který mu vydal doklad opravňující k pobytu na území, a to do 3 pracovních dnů ode dne, kdy změna nastala, a jde-li o občana Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka, ve lhůtě do 15 pracovních dnů.