OSPH04 38 C 29/2023-56

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Lumírem Hodinou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ manželky: osobní údaje manželky zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení ⟪LB:lb_002⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_003⟫ a ⟪LB:lb_004⟫ manžela: osobní údaje manžela zastoupený advokátkou JUDr. jméno příjmení ⟪LB:lb_005⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_006⟫ o rozvod manželství

I. Manželství celé jméno manželky, rozené celé jméno manželky, narozené dne datum, a celé jméno manžela, narozeného dne datum, uzavřené dne datum v anonymizováno, Kanada, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Manželka se návrhem došlým zdejšímu soudu dne datum domáhala rozvodu manželství, které bylo uzavřené dne datum v Brossard v Kanadě, s odůvodněním, že v důsledku neshod a konfliktů mezi manželi došlo k trvalému citovému odcizení. Manželé spolu nežijí, ani se intimně nestýkají. Manžel žije v Kanadě, manželka v České republice. Z manželství se nenarodily žádné děti. Poslední společná adresa manželů je ulice a číslo, PSČ obec a číslo, kde manželka stále bydlí.

Manžel s k návrhu na rozvod manželství připojil.

V této věci jde o řízení s cizím prvkem, neboť manžel je státním příslušníkem příjmení spolkové republiky a žije v Kanadě. Manželka má českou státní příslušnost a její bydliště se nachází v České republice. Pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout je dána na základě § 47 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém (dále jen„ z. m. p. s.“). Rozhodným právem je podle § 50 odst. 1 z. m. p. s. právo české.

Skutečnost, že v Kanadě bylo rovněž zahájeno řízení, není s ohledem na absentující kolizní úpravu rozhodná, a je nutné postupovat podle § 8 odst. 2 z. m. p. s.

V posuzovaném případě po provedeném dokazování soud zjistil následující:

Z oddacího listu soud zjistil, že manželství manželů bylo uzavřeno dne datum v Brossard v Kanadě. Z kopie dohody mezi manželi ze dne datum soud zjistil, že manželé se dohodli na vypořádání společného jmění manželů. Z výpovědi manželky soud zjistil, že manželé spolu nežijí jako manželé 1 rok. Za příčinu rozvratu manželství manželka označila odlišné charaktery manželů a nemožnost společného soužití. Z manželství se nenarodily žádné děti.

Soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Příčinu rozvratu manželství soud spatřuje zejména v problémech spojených s odlišnými charaktery a postupným citovým odcizením.

Po právní stránce soud posoudil projednávanou věc následovně.

Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Soud rozhodl tak, že manželství rozvedl, neboť neshledal důvody pro postup dle § 755 odst. 2 o. z., protože rozvod manželství není, s ohledem na hluboký rozvrat manželství, v rozporu se zájmem žádného z manželů, ani v rozporu se zájmem nezletilých dětí. Soud v souhlasu s § 756 o. z. zjistil existenci rozvratu manželství a jeho příčiny. Jelikož byly splněny všechny podmínky § 755 o. z., soud žalobě v celém rozsahu vyhověl.

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 23 zákona č. 292/2013, o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“).

Proti tomuto rozsudku nelze podat odvolání (§ 384 odst. 2, § 395, § 399 odst. 2 z. ř. s.).

Manželé jsou povinni do 15 pracovních dnů od právní moci tohoto rozsudku požádat obecní (městský) úřad v místě svého bydliště o vydání nového občanského průkazu s vyznačenou změnou rodinného stavu.

Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců od právní moci tohoto rozsudku oznámit příslušnému matričnímu úřadu, že přijímá opět své dřívější příjmení.