OSPH04 15 C 109/2025-44

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní Mgr. Martou Gottwaldovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozená Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupená advokátem Anonymizováno ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 164 291,66 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka, k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně žalobou uplatnila nárok na zaplacení částky částka z titulu smlouvy o úvěru uzavřené dne datum mezi účastníky řízení, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované po předchozím prověření její úvěruschopnosti peněžní prostředky ve výši částka, které se žalovaná zavázala splácet v 96 pravidelných měsíčních splátkách, přičemž splatnost první splátky nastala dne datum. Roční úroková sazba byla sjednána na 29,28 %. Žalovaná uhradila žalobkyni celkem částka, přičemž její jednotlivé části byly postupně započítávány na úroky, jistinu a poplatky. Žalovaná úvěr řádně a včas nesplatila, a tak žalobkyně dne datum úvěr zesplatnila a téhož dne vyzvala žalovanou ke splacení zbylé části úvěru. Žalovaná po zesplatnění úvěru uhradila žalobkyni částku ve výši částka, která byla započítána dle splátkového kalendáře. Žalobkyně se tedy domáhá zaplacení částky ve výši částka, která sestává ze součtu neuhrazených položek, tedy jistiny a zesplatnění jistiny, a nákladů na vymáhání pohledávky ve výši částka. Žalobkyně se rovněž domáhá úroku z prodlení kapitalizovaným částkou částka za období od datum do datum, úroku z prodlení ve výši 12 % z částky částka od datum do zaplacení.

2. Žalovaná nehradila úvěr řádně a včas, kdy na úhradu úvěru uhradila částka, kde její jednotlivé části byly postupně započítávány na úroky, jistinu a poplatky. Po zesplatnění úvěru pak žalovaná uhradila částku částka, která byla započítána dle splátkového kalendáře. Žalovaná zbytek úvěru neuhradila, a to ani na základě předžalobní upomínky (prokázáno předžalobní výzvou k plnění ze dne datum od právního zástupce žalobkyně).

3. K ústnímu jednání se žalovaná dne datum nedostavila, ačkoli byla prostřednictvím svého právního zástupce předvolána dne datum¨a předvolání platilo i pro předvolávaného účastníka vz. 028 o.s.ř.). Soud ve věci mohl vydat rozsudek pro zmeškání, jak bylo ostatně žalobkyní prostřednictvím jejího právního zástupce navrhováno, jelikož byly splněny všechny podmínky, avšak soud k jeho vydání nepřistoupil a věc projednal, jelikož a to z důvodů, že žalovaná byla předtím ve sporu aktivní a podávala odpor, včetně vyjádření k žalobě prostřednictvím svého advokáta, jak plyne z č. l. 13 spisu. Proto se soudu jevilo jako vhodnější věc projednat a nerozhodnout toliko kontumačně s ohledem na neomluvenou nepřítomnost žalované i jejího právního zástupce u 1. jednání. Důvodem nevydání rozsudku pro zmeškání nebyla tedy skutečnost, že by snad nebyla dostatečně zkoumána úvěruschopnost. Naopak z doložených listin a skutečností uváděných žalobkyní má soud za to, že úvěruschopnost byla zkoumána dostatečně, důvodem k nevydání rozsudku pro zmeškání byla toliko předchozí vyšší procesní aktivita žalované. právnická osoba řízení soud prováděl dokazování listinnými důkazy, přičemž všechny provedené důkazy soud hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti v souladu s § 132 o. s. ř. Veškeré důkazy vzájemně korespondovaly z hlediska skutkového i časového. V řízení dále nevyplynula žádná skutečnost, která by zavdávala příčinu pochybovat o pravosti a věrohodnosti listinných důkazů, ostatně nic takového v řízení nebylo ani tvrzeno. Jednotlivá skutková zjištění, v rozsahu potřebném pro rozhodnutí soud učinil následovně:

5. Dne datum byla mezi žalovanou a žalobkyní uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované jako spotřebiteli úvěr ve výši částka. Žalovaná se zavázala úvěr splatit formou 96 měsíčních splátek po částka měsíčně. Celkem měla žalovaná splatit částka a poplatky z úvěru, včetně úroků z úvěru (prokázáno smlouvou hotovostním úvěru a smlouva o revolvingovém úvěru ze dne datum s připojeným razítkem žalobkyně datum).

6. Žalovaná úvěr řádně a včas nesplatila, a tak žalobkyně dne datum úvěr zesplatnila a téhož dne vyzvala žalovanou ke splacení zbylé části úvěru (prokázáno výzvou ke splacení celého úvěru ze dne datum, včetně potvrzení z právnická osoba ze dne datum k odesílané zásilce). Žalovaná po zesplatnění úvěru uhradila žalobkyni částku ve výši částka, která byla započítána dle splátkového kalendáře (prokázáno výpisem čerpání splátek a úhrad v úvěru v počtu tří stran A4 tištěných oboustranně, úvěrovou zpráva ohledně žalované v počtu sedmi stran A4 tištěných oboustranně).

7. Neuhrazená zbylá jistina úvěru po zesplatnění činí částka včetně poplatků na vymáhání částka (prokázáno výpisem čerpání splátek a úhrad v úvěru v počtu tří stran A4 tištěných oboustranně, úvěrovou zpráva ohledně žalované v počtu sedmi stran A4 tištěných oboustranně).

8. Žalobkyně žalovanou řádně vyzvala předžalobní výzvou k úhradě (prokázáno předžalobní výzvou).

9. Žalované byly před uzavřením smlouvy poskytnuty všechny podstatné informace o parametrech úvěru na standardizovaném a přehledném formuláři (prokázáno Úvěrovými podmínkami společnosti právnická osoba. – Anonymizováno platné od datum, Informacemi o pojištění schopnosti splácet a o pojištění osobních věcí a zneužití karty, zásadami právnická osoba a informace o mobilní aplikaci a správci financí, Rámcovou pojistnou smlouvou č. Anonymizováno).

10. Žalobkyně ověřila osobu žalované v registrech SOLUS, NRKI, CEE, ISIR. Žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalované mimo jiné vycházela ze skutečností, které žalovaná uvedla, a tedy, že žalovaná je vdaná, výše příjmů žalované činí částka, příjem ostatních členů domácnosti činí částka a měsíční výdaje domácnosti činí částka (prokázáno kartou klienta). Žalobkyně dále od žalované vyžádala potvrzení o příjmech, které žalovaná doložila spolu s výpisem z účtu a žalobkyně tak zjistila čistý příjem ze zaměstnání žalované. Ten činil v průměru za čtyři měsíce částka, přičemž dne datum došlo k navýšení výsluhového příspěvku na částku částka měsíčně. Celkem tedy příjem žalované činil v průměru částka. Žalobkyně rovněž nespoléhala pouze na informace přeložené žalovanou, ale posoudila úvěruschopnost žalované na základě credit scoringu, vyžádala si výpis z osobního účtu za čtyři měsíce a určila tak pravděpodobnost dodržení úvěrových závazků ze strany klienta. Žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalované tedy nezjišťovala pouze příjmy žalované izolovaně od výdajů, ale došla k závěru, že s ohledem na příjmy, výdaje a vypočtenou pravděpodobnost dodržení tohoto závazku je žalovaná schopna úvěr splácet (prokázáno výpisem z běžného účtu Jméno žalovaného z č. výpisu Anonymizováno od období datum do datum (předchozí výpis datum), výpisem z běžného účtu žalované č. Anonymizováno období od datum do datum, změnami smluvní dokumentace účinné od datum od Anonymizováno, informace o pojištění vkladů, informační přehled o systému pojištění pohledávek u vkladů pro klienta, výpisem z běžného účtu za období od datum do datum s č. výpisu Anonymizováno/Anonymizováno, změnami smluvní dokumentace účinné od datum od právnická osoba, výpisem z běžného účtu za období Anonymizováno za období od datum do datum, rozhodnutím Anonymizováno ohledně výše služebního poměru a výsluhového příspěvku ohledně žalované ze dne datum).

11. Soud provedené důkazy hodnotil podle § 132 o. s. ř. a zjistil následující skutkový stav:

12. Žalobkyně s žalovanou uzavřely dne datum smlouvu o úvěru č. hodnota, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované po předchozím prověření její úvěruschopnosti peněžní prostředky ve výši částka, které se žalovaná zavázala splácet v 96 pravidelných měsíčních splátkách, přičemž splatnost první splátky nastala dne datum. Roční úroková sazba byla sjednána na 29,28 % u účelového úvěru a 24,88% u bezúčelového revolvingového úvěru. Žalovaná uhradila žalobkyni celkem částka, přičemž její jednotlivé části byly postupně započítávány na úroky, jistinu a poplatky. Žalovaná úvěr řádně a včas nesplatila, a tak žalobkyně dne datum úvěr zesplatnila a téhož dne vyzvala žalovanou ke splacení zbylé části úvěru, přičemž doručení výzvy bylo potvrzeno. Žalovaná po zesplatnění úvěru uhradila žalobkyni částku ve výši částka, která byla započítána dle splátkového kalendáře, jak plyne z výpisu čerpání splátek a úhrad v úvěru v počtu tří stran A4 tištěných oboustranně a úvěrové zprávy ohledně žalované v počtu sedmi stran A4 tištěných oboustranně. Žalovaná dosud žalobkyni neuhradila částku částka, která sestává ze součtu neuhrazených položek, tedy jistiny a zesplatnění jistiny, a nákladů na vymáhání pohledávky ve výši částka. Žalobkyně se rovněž domáhá úroku z prodlení kapitalizovaným částkou částka za období od datum do datum, úroku z prodlení ve výši 12 % z částky částka od datum do zaplacení.

13. Žalovaná neprokázala, že by dlužnou částku uhradila, kdy negativní tvrzení o neuhrazení dlužné částky se neprokazuje a důkazní břemeno se zde převrací a jelikož žalovaná, ani její zástupce, se prvního jednání bez omluvy nezúčastnily, soud je nemohl poučit o následcích neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního ohledně neuhrazení žalované částky.

14. Po právní stránce věc posoudil následovně:

15. Mezi žalovanou a žalobkyní byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění rozhodném (dále „o. z.“), a ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši částka. Žalovaná čerpala uvedený úvěr a zavázala se jej splatit formou 96 měsíčních splátek po částka spolu s poplatkem za tento úvěr.

16. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

17. Podle § 87 výše uvedeného zákona o spotřebitelském úvěru pak dále platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

18. Soud je tedy s odkazem na uvedená ustanovení povinen zkoumat ex officio, zda žalobkyně dostála své povinnosti posoudit úvěruschopnost žalované.

19. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že žalobkyně ověřila osobu žalované v registrech SOLUS, NRKI, CEE, ISIR. Žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalované mimo jiné vycházela ze skutečností, které žalovaná uvedla, a tedy, že žalovaná je vdaná, výše příjmů žalované činí částka, příjem ostatních členů domácnosti činí částka a měsíční výdaje domácnosti činí částka. Žalobkyně dále od žalované vyžádala potvrzení o příjmech, které žalovaná doložila spolu s výpisem z účtu a žalobkyně tak zjistila čistý příjem ze zaměstnání žalované. Ten činil v průměru za čtyři měsíce částka, přičemž dne datum došlo k navýšení výsluhového příspěvku na částku částka měsíčně. Celkem tedy příjem žalované činil v průměru částka (srovnej odst. 10 odůvodnění tohoto rozsudku). Žalobkyně jakožto poskytovatel úvěru správně vyhodnotila, že je žalovaná, s ohledem na 96 měsíčních splátek po částka, schopna úvěr řádně a včas splácet. S ohledem na délku, výši a rizikovost úvěru pro žalovanou byly poskytnuté informace dostatečné a přiměřené k posouzení úvěruschopnosti žalované. Žalovaná byla schopna úvěr splácet, jelikož od sjednání smlouvy splatila celkem částka, čímž bylo postaveno najisto, že byla objektivně schopna úvěr splácet (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Žalobkyně rovněž nespoléhala pouze na informace přeložené žalovanou, ale posoudila úvěruschopnost žalované na základě credit scoringu, vyžádala si výpis z osobního účtu za čtyři měsíce a určila tak pravděpodobnost dodržení úvěrových závazků ze strany klienta. Žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalované tedy nezjišťovala pouze příjmy žalované izolovaně od výdajů, ale došla k závěru, že s ohledem na příjmy, výdaje a vypočtenou pravděpodobnost dodržení tohoto závazku je žalovaná schopna úvěr splácet (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

20. Námitky žalované spočívající v tom, že nebyla zkoumána úvěruschopnost žalované, tak soud neshledal důvodnými, jak osvětleno shora.

21. K poznámce žalované, že úroky, poplatky a pokuty sjednané ve smlouvě jsou nepřiměřeně vysoké a samy o sobě způsobují absolutní neplatnost dané smlouvy, soud musel přisvědčit argumentaci žalobkyně s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka, ve které se Nejvyšší soud vyjadřuje, že: „Lze připustit, že u půjčky na základě smluv uzavíraných mezi fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné finanční situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto – v závislosti na okolnostech konkrétního případu - nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů.“ Stejně tak z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, který rovněž uvádí: „V projednávané věci soudy zjistily, že úroková míra u úvěrů poskytovaných bankami činila v době uzavření smluv o půjčce 9 % až 15,5 % ročně. Vzhledem k tomu, že dohodnutá výše úroků (ve výši 60 % ročně) podstatně (téměř čtyřnásobně) přesahovala horní hranici této obvyklé úrokové míry, je za tohoto stavu věci odůvodněn právní závěr, že šlo o ujednání, které je v rozporu s dobrými mravy, a tedy ve smyslu ustanovení § 39 obč. zák. neplatné.“ Nejvyšší soud tak uzavřel, že úroková míra musí být překročena podstatně (v posuzovaném případě tomu bylo téměř čtyřnásobně).

22. V právě projednávané věci však v době uzavření smlouvy o úvěru č. hodnota (leden 2021) byla průměrná roční úroková sazba ve výši 8,37 % (dle údajů ČNB). Sjednaný úrok ve výši 24,88 % ročně u bezúčelového revolvingového úvěru (převod hotovosti na účet žalované) či úrok 29,28 % ročně u účelového úvěru je tak zcela přiměřený a nepříčí se dobrým mravům či ustanovením na ochranu spotřebitele, kdy je nutno vzít vyšší rizikovost pro poskytovatele úvěru u nebankovních institucí při poskytnutí úvěru 3. osobám. Na základě výše uvedeného zdejší soud konstatuje, že o nelze v daném případě hovořit o sjednané úrokové sazbě jako o nepřiměřené či jinak nemravné.

23. Co se týče výše RPSN, je tato při revolvingových úvěrech velice složitě stanovitelná, přičemž při jejím výpočtu se obvykle počítá s čerpáním celé výše úvěru okamžitě, bezhotovostně, v plné výši, při nejvyšším poplatku a nejvyšší úrokové sazbě, na období jednoho roku a splacení ve dvanácti měsíčních splátkách se stejnou výší jistiny, jak je uvedeno ve smlouvě samotné. Tedy ani RPSN sjednanou v dané výši 27,92 % ročně u revolvingového úvěru neshledal soud nepřiměřenou a v rozporu s dobrými mravy, s ohledem na shora uvedenou judikaturu.

24. Zdejší soud tedy neshledal důvodnými ani námitky žalované ohledně nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti, ani námitky týkající se nepřiměřenosti smluvní odměny a úroků z úvěru, kdy výši úroků a poplatků neshledal v rozporu s dobrými mravy ani nepřiměřenými, a to v souladu s ustálenou judikaturou. Částky k uhrazení žalované narůstaly zejména s ohledem na rostoucí úroky a úroky z prodlení z jednotlivých dlužných částek, na něž bylo po právu žalobkyní před zesplatněním, jakožto i po zesplatnění, započítáváno.

25. S ohledem na provedené dokazování, jakož i nedůvodné námitky žalované, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, když žalovaná nevyvrátila tvrzení žalobkyně o neuhrazení žalobou uplatněné dlužné částky (srov. odst. 12,13), ve zbytku pak žalobkyně své povinnosti tvrzení a důkazní dostála a soud tak rozhodl v souladu s žalobním návrhem, vyjma pariční lhůty, jak bude uvedeno níže.

26. Pokud jde o lhůtu k plnění, tak soudu se jevila standardní třídenní lhůta přespříliš krátká a chtěl dát žalované poslední možnost k dobrovolné úhradě tak, aby se tato mohla vyhnout navýšení nákladů řízení v důsledku exekuce či výkonu rozhodnutí, přičemž zdejší soud zároveň zkoumal, aby se nejednalo o lhůtu přespříliš dlouhou, zasahující do oprávněných zájmů strany žalobní (proto také nestanovil splátkový kalendář), přičemž měsíční lhůtu soud shledal jako optimální ke všem okolnostem daného případu (§ 160 o. s. ř.).

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění rozhodném (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky částka za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d), dále z částky částka za 2 úkony právní pomoci po částka za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. (sepis žaloby, vyjádření k odporu žalované) a z částky částka za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 6 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 o.s.ř.) v prodloužené měsíční lhůtě, a to ze shodných důvodů popsaných v předchozím odstavci (§ 160 o. s. ř.).

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo nařízení exekuce.