OSPH04 18 C 360/2024-69

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem JUDr. Ladislavem Nevole ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno, narozená Anonymizováno. Anonymizováno. Anonymizováno bytem Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno – Anonymizováno, ⟪LB:lb_002⟫ zastoupená advokátkou Anonymizováno. Anonymizováno Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, ⟪LB:lb_003⟫ proti ⟪LB:lb_004⟫ žalované: Anonymizováno Anonymizováno, narozená Anonymizováno. Anonymizováno. Anonymizováno bytem Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno – Anonymizováno, ⟪LB:lb_005⟫ zastoupená advokátem Anonymizováno. Anonymizováno Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno. Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno - Anonymizováno, ⟪LB:lb_006⟫ o: nahrazení souhlasu spoluvlastníka se stavební úpravou,

I. Zamítá se návrh žalobkyně na to, aby byl nahrazen souhlas žalované se stavební úpravou dokončené stavby – domu č.p. Anonymizováno, který je součástí pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, o výměře Anonymizováno m2 – vše zapsáno na LV č. Anonymizováno, pro k. ú. Anonymizováno, obec Anonymizováno, která spočívá v instalaci třívrstvého ocelového komína, umístěného na severovýchodní fasádě rodinného domu, který je vyveden z obývacího pokoje ve 2. nadzemním podlaží na balkon a následně vedle okapového svodu svisle nad střechu rodinného domu, kde je kotven ocelovými lanky tak, jak je tato stavební úprava popsána v Průvodní a technické zprávě z 5/2024, Anonymizováno. Anonymizováno. Anonymizováno Anonymizováno, autorizovaného projektanta.

II. Žalované se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobkyně se vůči žalované, a to svým žalobním návrhem, doručeným zdejšímu soudu dnem 19. 12. 2024, domáhala nahrazení souhlasu žalované, jakožto spoluvlastnice domu, v němž obě účastnice tohoto sporu bydlí, se stavbou komínového tělesa, když žalobkyně v této souvislosti tvrdila, že žalovaná ji vlastně dlouhodobě terorizuje zimou, když též odmítla udělit i souhlas s výstavbou předmětného komínu a též vlastně odmítá se žalobkyní smysluplně komunikovat, přičemž též se vůči žalobkyni chová takovým způsobem, že kolem sebe šíří atmosféru nepohody, a proto tedy byla žalobkyně nucena přistoupit ke zřízení onoho komínového tělesa vlastními silami a na svůj vlastní účet, jelikož, kvůli nesnesitelnému chladu, se v dotčených prostorech její setrvávání jevilo již jako neúnosné, a to nejen pro samotnou žalobkyni, nýbrž i pro její dceru, která trpěla častými onemocněními.

2. Žalovaná však se žalobou nesouhlasila, když tvrdila, že žalobkyni nikterak nebrání v tom, aby si dle svých potřeb přitopila, přičemž dále žalovaná tvrdila, že v předmětném domě jsou dva volné komínové průduchy, které žalobkyně může pro sebe využít, zvláště když onen kovový komín, který žalobkyně bez jejího souhlasu doslova nechala přilepit k fasádě domu, tuto fasádu značně hyzdí a je navíc i „černou stavbou“.

3. Za takto vymezené skutkové situace tedy soudu opravdu nezbylo, nežli přijmout závěr v tom smyslu, že, při absenci snahy o jakoukoliv dohodu ohledně bezproblémového užívání společné věci, bylo nutno zkoumat existenci naléhavého právního zájmu žalobkyně, na takto požadovaném určení, a to ohledně nahrazení souhlasu žalované se stavbou dotčeného komína, neboť žalobkyně v rámci své žaloby celou situaci vylíčila jakožto značně nesnesitelné utrpení, které musí od své sestry, tedy od žalované, snášet, a proto se též soud zaměřil i na zkoumání oněch, dle popisu žalobkyně značně neutěšených, poměrů v dotyčném domě, když, na základě soudem provedených listinných důkazů, dospěl soud k níže popsaným skutkovým zjištěním.

4. Soudem zjištěný skutkový stav: Žalobkyně i žalovaná jsou rodné sestry (zjištěno z nesporných tvrzení účastníků). Obě tyto sestry jsou podílovými spoluvlastnicemi rodinného domu č.p. 283, který je součástí pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, o výměře Anonymizováno m2 – vše zapsáno na LV č. Anonymizováno, pro k. ú. Anonymizováno, obec Anonymizováno, u Katastrálního úřadu pro Anonymizováno. Anonymizováno. Anonymizováno, Katastrální pracoviště Anonymizováno, když každá z obou účastnic je podílovou spoluvlastnicí dotčených nemovitostí v rozsahu jedné ideální poloviny, ve vztahu k celku (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí – LV č. Anonymizováno). Obě účastnice, spolu se svými rodinami, v domě žijí. Žalobkyně obývá II. nadzemní podlaží a žalovaná s rodinou užívá přízemí, přičemž v suterénu domu žil i otec obou účastnic, pan Anonymizováno Anonymizováno, který však nyní již není mezi živými, když ale ta část domu, která je užívána žalobkyní a její rodinou, nemá svůj vlastní elektroměr, jakož ani vlastní plynoměr či vodoměr (zjištěno z nesporných tvrzení účastnic). Mezi účastnicemi však existují dlouhodobé rodinné neshody, které se týkají, mimo jiné, i užívání domu a vyúčtování služeb, s jeho užíváním spojených, což je skutečnost, kterou žalovaná vlastně ani nikterak nepopřela, a protože tedy žalobkyně nechala zřídit na fasádě té části domu, kterou ona se svou rodinou užívá, onen komín, tak to samozřejmě opět vyvolalo zlou krev, když onu stavební úpravu, bez jakéhokoliv povolení, čili krbové topení a komín, sice provedla autorizovaná osoba – pan Anonymizováno Anonymizováno, který vystavil též i Revizní zprávu kontroly spalinové cesty, ze dne 20. ledna 2024, dle Vyhlášky č. 34/2016 Sb., ze dne 22. ledna 2016, a který též uvedl i to, že, dle jeho názoru, není nutné obstarání příslušného povolení, v rámci stavebního řízení (zjištěno z Revizní zprávy kontroly spalinové cesty, ze dne 20. ledna 2024, zpracované Anonymizováno Anonymizováno). Tento závěr Anonymizováno Anonymizováno se však ukázal být jako více nežli nepřesný, jelikož, v rámci stavebního řízení, vyzval Stavební úřad žalobkyni k doložení souhlasu žalované se stavební úpravou - dle ust. § 184a, zák. č. 594/2004 Sb., stavebního zákona, takže se v tomto případě opravdu jednalo o tzv. „černou stavbu“ (zjištěno z Výzvy Stavebního úřadu - č.j. Anonymizováno/Anonymizováno - ze dne 23. 10. 2024 – od Městské části Anonymizováno Anonymizováno). Žalobkyně o tento souhlas požádala žalovanou doporučeným dopisem ze dne 26. 11. 2024, s tím, že k této své žádosti přiložila i Průvodní a Technickou zprávu Anonymizováno. Anonymizováno Anonymizováno, která obsahovala podrobné zakreslení provedené stavební úpravy (zjištěno z žádosti žalobkyně o souhlas se stavební úpravou, jakož i z Průvodní a Technické zprávy - z 5/2024 – od Anonymizováno. Anonymizováno. Anonymizováno Anonymizováno, autorizovaného projektanta). Žalovaná však takto požadovaný souhlas žalobkyni neudělila (zjištěno z nesporných tvrzení obou stran).

5. Na základě shora popsaných skutečností učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: Žalovaná nechala zřídit onu stavební úpravu (komín) bez souhlasu žalované a rovněž i bez poskytnutí územního souhlasu příslušného Stavebního úřadu, takže se nepochybně jedná o tzv. „černou stavbu“, a proto tedy dospěl soud k závěru, že se jeví jakožto povýtce absurdní to, aby byl soudem nahrazován souhlas s něčím, co naplňuje atributy „černé stavby“, protože i kdyby takový souhlas dán byl, pak to ovšem stále je „černá stavba“, která tedy vznikla bez územního souhlasu příslušného Stavebního úřadu a kterou, dle názoru podepsaného soudu, nelze legalizovat tím, že by byl nahrazen souhlas žalované rozhodnutím soudu, neboť nelze poskytnout soudní ochranu něčemu, co vzniklo v rozporu se zákonem. Soud již nezkoumal, zda zde tedy skutečně došlo k dodržení nezbytných norem, pro instalaci komína, který vzniknul bez příslušného územního souhlasu, uděleného k tomu Stavebním úřadem, jelikož to soud považoval již za zcela nadbytečné, když soud dospěl k závěru, že žalobkyně nemá na takto požadovaném určení, jehož předmětem by bylo nahrazení souhlasu žalované, s takto „načerno“ provedenou stavební úpravou, naléhavý právní zájem, ve smyslu ust. § 80, o. s. ř., když takový souhlas by byl, za dané situace, tak jako tak, bezcenným, zvláště když takový souhlas je vždy nezbytným předpokladem pro zahájení onoho stavebního řízení. Z tohoto důvodu se tedy žaloba jeví jakožto povýtce absurdní a též i jako předčasná, a proto tedy soudu nezbylo, nežli ji zamítnout, když soud, pro zjevnou nadbytečnost, již nepovažoval za nutné vyslýchat ani životní partnery obou účastnic, jakož i samotné účastnice, a pokud jde o další listinné důkazy, jako fotografie jakési plísně na zdi či o nějakou lékařskou zprávu, vystavenou ohledně onemocnění dcery žalobkyně, tak z těchto důkazů vlastně ono žalobkyní tvrzené utrpení, jež by jí mělo být způsobováno žalovanou, rovněž přímo nevyplývá. A pokud se jedná o řadu k důkazu provedených SMS zpráv, tak z této komunikace ovšem jasně vyplývá naprostá nevraživost i nedostatek empatie obou sester, což je opravdu poněkud zarážející. A i když žalobkyně opakovaně tvrdila, že uvedenou stavební úpravu byla nucena provést z důvodu nedostatečného vytápění toho patra domu, které je užíváno žalobkyní, tak ani tímto však nelze ospravedlnit provedení oné neoprávněné stavby.

6. Ke tvrzení žalobkyně o nemožnosti realizovat onu neoprávněnou stavbu jinak: Pokud, ve shora popsaných souvislostech, ještě žalobkyně poukazovala i na to, že onu neoprávněnou stavební úpravu, kterou nechala provést, nebylo možno realizovat jinak, a tedy tak, že by byla napojena do stávajících dvou komínů, které v dotyčném domě již existují, jelikož by to bylo v rozporu s příslušnými právními předpisy, tak toto žalobní tvrzení vyhodnotil podepsaný soud jakožto povýtce vágní, zvláště když k tomu žalobkyně ani žádný pádný důkaz neoznačila, a když, naopak žalovaná, v tomto ohledu, předložila zdejšímu soudu Odborný posudek, zpracovaný servisním technikem spalovacích cest, panem Anonymizováno Anonymizováno, z obchodní firmy Anonymizováno Anonymizováno.AnonymizovánoAnonymizováno. Anonymizováno., který na místě samém, dne 1. 7. 2025, provedl kontrolu komínových těles v dotyčném domě, přičemž zjistil, že se zde nachází prvé (hlavní) – větší komínové těleso, které je tří průduchovým komínem, z čehož však pouze prostřední průduch je opatřen vložkou pro plynový spotřebič, zatímco ony dva další, boční, průduchy nejsou opatřeny vyvložkováním, když též ani nejsou používány, a proto jsou volné, a tudíž jsou i použitelné pro připojení dalších spotřebičů, na pevná i plynná paliva, samozřejmě za předpokladu, že u nich bude provedeno vyvložkování, takže z toho vyplynulo i to, že žalobkyni vlastně nic nebránilo v tom, aby si zařídila vyvložkování obou průduchů, aniž by musela realizovat onu neoprávněnou stavbu.

7. K právnímu posouzení: Podle ust. § 1129, zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o. z.“), platí, že k rozhodnutí o významné záležitosti, týkající se společné věci, zejména o jejím podstatném zlepšení nebo zhoršení, změně jejího účelu či o jejím zpracování, je třeba alespoň dvoutřetinové většiny hlasů spoluvlastníků. Nedosáhne-li se této většiny, rozhodne na návrh spoluvlastníka soud. Vzhledem k tomu, že každá z účastnic vlastní ideální ½ předmětného domu a ke shodě mezi nimi nedošlo, pak by samozřejmě žalobkyni nezbylo nic jiného, nežli se s návrhem na vydání rozhodnutí obrátit na soud, což ovšem měla učinit předtím, nežli ke zřízení oné neoprávněné stavební úpravy přistoupila, což ovšem neučinila. Soukromý názor pana Anonymizováno Anonymizováno (viz Revizní zpráva kontroly spalinové cesty, ze dne 20. ledna 2024, zpracovaná Anonymizováno Anonymizováno), předestřený ohledně toho, že ke zřízení předmětné stavební úpravy není třeba žádného souhlasu od Stavebního úřadu, se jeví jakožto povýtce nepravdivý, jelikož ke stavbě zděného komínu je třeba stavební povolení a ke stavbě jiného typu komínu je třeba územního souhlasu, čili vždy je třeba mít rozhodnutí příslušného Stavebního úřadu.

8. Pro územní souhlas ke zřízení komína je nutno v současné době především podat vyplněnou žádost (elektronicky přes Portál stavebníka), dále i popis a technický náčrt záměru (tedy orientace, výška, průměr průduchu, typu spotřebiče, výkonu a způsobu připojení), jakož i doklad o vlastnictví dotčené nemovitosti a rovněž i situační výkres, s vyznačeným umístěním komínu. Dále mohou být nutná i případná stanoviska majitelů sousedních pozemků, jakož i dotčených orgánů, například orgánu ochrany životního prostředí anebo požární ochrany, což odvisí od charakteru i umístění dotčené nemovitosti. Nezbytnou součástí územního souhlasu se zřízením komína je i příprava na povolení stavby, která je upravena novým stavebním zákonem (zák. č. 283/2021 Sb.), nahrazujícím starý stavební zákon (zák. č. 183/2006 Sb.), když podle tohoto nového stavebního zákona se jedná o tzv. „zjednodušený proces povolení záměru“, který však i nadále vyžaduje splnění určitých podmínek, jako je souhlas sousedů a splnění požadavků pro umístění konkrétní stavby, včetně podrobného popisu technických údajů (v tomto případě o komínu). Nic z toho však žalobkyně, před započetím s vybudováním oné neoprávněné stavební úpravy, zjevně neučinila, přičemž to, že se v tomto konkrétním případě jedná o neoprávněnou stavbu, vyplývá právě i ze shora zmíněné Výzvy Stavebního úřadu - č.j. Anonymizováno/Anonymizováno - ze dne 23. 10. 2024 – (Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno), a proto tedy rozhodnul podepsaný soud tak, jak je shora uvedeno.

9. K nákladům řízení: O náhradě nákladů tohoto řízení pak rozhodnul podepsaný soud v souladu s ust. § 150, o. s. ř., a tedy tak, že procesně úspěšné žalované právo na náhradu nákladů tohoto řízení nepřiznal. Důvodem tohoto rozhodnutí je nejen to, že žalobkyně zjevně musela vynaložit dosti značné výdaje na vybudování oné neoprávněné stavby, nýbrž i to, že žalobkyně bude nepochybně muset vynaložit ještě i další, taktéž rozhodně nemalé, finanční prostředky rovněž i na její odstranění, a konečně pak je důvodem pro toto rozhodnutí podepsaného soudu též i to, že je to právě i sama žalovaná, kdo je zjevně původcem oné, nikterak příjemné, atmosféry v dotyčném domě, což koneckonců vyplývá i z SMS korespondence, vedené mezi oběma sestrami, ač by zde byl, dle názoru podepsaného soudu, určitě nějaký prostor k tomu, aby se obě účastnice, zvláště když jsou k sobě navzájem v blízkém příbuzenském vztahu, spolu dohodly na nějakém, pro obě přijatelném, řešení, a proto tedy rozhodnul podepsaný soud tak, jak je shora uvedeno.

10. Ústavní soud ČR, totiž, v řadě svých rozhodnutí, sice zaujal takové stanovisko, že rozhodování o nákladech soudního řízení je integrální součástí soudního řízení jako celku, do nějž Ústavnímu soudu zásadně nepřísluší zasahovat, neboť samotný spor o náhradu nákladů řízení, i když se může citelně dotknout některého z účastníků řízení, v zásadě nedosahuje intenzity opodstatňující porušení základních práv a svobod, nicméně, otázka náhrady nákladů řízení však nabývá ústavněprávní dimenzi v případě, kdy úvahy soudu vybočují z pravidel upravujících toto řízení v důsledku libovůle (srov. např., Nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 224/98, www.judikatura.cz). I přes široký prostor k úvaze, který občanský soudní řád v otázce nákladů řízení soudům poskytuje (včetně případného uplatnění moderačního práva soudu ve smyslu aplikace ust. § 150, o. s. ř.), zůstává ovšem i zde zachován požadavek řádného odůvodnění rozhodnutí, které odpovídá zákonnosti, jakož i učiněným skutkovým zjištěním (srov. např., Nález sp. zn. IV. ÚS 323/05, www.judikatura.cz). Zásady, upínající se k čl. 36, odst. 1, Listiny základních práv a svobod, vyžadují, aby byl výrok o nákladech řízení celkově souladný s průběhem řízení a úvaha, vedoucí k jejich uložení, musí být, byť stručně, dostatečně odůvodněna (srov. např., i Nález sp. zn. II. ÚS 153/06, www.judikatura.cz). Pokud obecný soud rozhodne o náhradě nákladů řízení v rozporu s průběhem řízení a s výrokem ve věci, je to v zásadě nutno označit za postup, který porušuje principy práva na spravedlivý proces, z hlediska čl. 36, odst. 1, Listiny základních práv a svobod. Obecně samozřejmě platí, že náhradu nákladů sporného řízení ovládá zásada úspěchu ve věci. Ustanovení § 150, o. s. ř., zakládající diskreční oprávnění soudu, samozřejmě nelze považovat za předpis, který by zakládal zcela volnou diskreci soudu (ve smyslu libovůle), nýbrž jde o ustanovení, podle něhož je soud povinen zkoumat, zda ve věci neexistují zvláštní okolnosti, k nimž je třeba při stanovení povinnosti k náhradě nákladů řízení výjimečně přihlédnout. Ustanovení § 150, o. s. ř., proto nelze vykládat tak, že lze kdykoliv, a to bez ohledu na základní zásady rozhodování o nákladech řízení, nepřiznat náhradu nákladů úspěšnému účastníkovi řízení. V této souvislosti je ale zřejmé, že okolnosti hodné zvláštního zřetele, na základě nichž soud nemusí výjimečně náhradu nákladů řízení přiznat, nelze spatřovat pouze v tom, že by jejich přiznání přivodilo žalobkyni větší újmu, nežli žalované, nýbrž i v tom, že žalovaná se k žalobkyni zjevně chová i takovým způsobem, který rozhodně nelze považovat za, mezi dvěma blízkými osobami, obvyklý. Byl to tedy především odmítavý postoj žalované, který žalobkyni vlastně dohnal k takto krajnímu řešení. Důvody pro nepřiznání náhrady nákladů řízení se tak nemusí týkat pouze majetkových či sociálních poměrů toho kterého účastníka, nýbrž i osobních a dalších poměrů účastníků, když, v tomto konkrétním případě, by se přiznání náhrady nákladů k rukám žalované, která má nepopiratelný podíl na vyvolání tohoto sporu, opravdu jevilo jako nespravedlivé.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15-ti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4.