OSPH05 28 C 51/2021-9

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr Šárkou Malíkovou Petříčkovou jako samosoudkyní ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 4 508 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 508 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 4 508 Kč od 10. 6. 2019 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně částku ve výši 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou ze dne 1. 12. 2020 domáhala po žalované zaplacení částky 4508 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. s tvrzením, že uzavřela se žalovanou dne 30. 1. 2018 pojistnou smlouvu (pojištění o odpovědnosti z provozu vozidla) s počátkem pojištění dne 1. 2. 2018. Pojistné bylo stanoveno na částku 10 591 Kč a bylo sjednáno s pololetní splatností. Pojistná smlouva zanikla ke dni 9. 6. 2019 z důvodu neplacení pojistného žalovanou. Při zániku pojistné smlouvy má žalobkyně nárok uhrazení dlužného pojistného za dobu, kdy bylo pojištění poskytováno, ale nebylo ze strany žalované hrazeno. Za období od 1. 2. 2019 do 9. 6. 2019 včetně činí dlužné pojistné částku ve výši 4 508 Kč. I přesto, že byla žalované zaslána předžalobní výzva, do dnešního dne dlužné pojistné neuhradila.

2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Na základě listinných důkazů založených ve spise dospěl soud ke skutkovému závěru, že účastníci uzavřeli smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění, které se zavázala žalobkyně poskytovat žalované, a závazek žalované platit pojistné v pravidelných půlročních splátkách. Pojištění bylo sjednáno od 1. 2. 2018 (prokázáno pojistnou smlouvou). Žalovaná pojistné řádně nehradila, proto pojištění zaniklo dne 9. 6. 2019 (prokázáno upomínkou k uhrazení dlužného pojistného, dodejkou, bilancí pojistné smlouvy). Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužného pojistného (prokázáno předžalobní upomínkou), avšak žalovaná ničeho nezaplatila, což nesporuje.

4. Podle ustanovení § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. z.“) se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle ustanovení § 2782 odst. 1 o. z., má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Dle ustanovení § 2783 odst. 1 o. z., není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční (odst. 2).

5. Žalobkyně jako pojistitel uzavřela s žalovanou jako pojistníkem smlouvu ve smyslu ustanovení § 2758 o. z., kterou se žalobkyně zavázala poskytovat žalované pojištění, a žalovaná se zavázala za toto pojištění platit pojistné ve sjednané výši. V období od 1. 2. 2019 do 9. 6. 2019 žalobkyně poskytovala žalované pojištění, avšak žalovaná sjednané pojistné nezaplatila, soud jí proto uložil povinnost zaplatit žalobkyni dlužné pojistné, a to v souladu s ustanovením § 2782 o. z.

6. O příslušenství soud rozhodl podle ustanovení § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů.

7. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.

8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů vzniklých v souvislosti se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a dále nákladů spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 3 úkony právní služby po 200 Kč (ustanovení § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ vyhláška“, jejíž aplikace vyplývá z ustanovení § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř., a to písm. a) uvedeného ustanovení, převzetí a příprava zastoupení, dvakrát písm. d) uvedeného ustanovení, návrh ve věci samé a výzva k plnění, když jejich výše je dána § 14b odst. 1 bod 1. této vyhlášky) a 3 náhradami hotových výdajů po 100 Kč (ust. § 14b odst. 5 písm. a) uvedené vyhlášky).

9. Celkové náklady žalobkyně ve výši 1489 Kč (zahrnující ve smyslu ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž 21% daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů a výše zmíněný soudní poplatek) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Z úřední činnosti je soudu známo, že žaloby podávané žalobkyní se v obdobných případech liší pouze údaji o žalované osobě, výší dlužné částky a datem její splatnosti. Jde fakticky o formulář, do něhož jsou pouze dosazovány ty údaje, které jsou pro každý konkrétní spor specifické, nejedná se tedy o žádný individuální rozbor případu, a to ani po skutkové ani po právní stránce. Nepochybně tak jde o tzv. formulářovou žalobu ve smyslu § 14b vyhlášky.

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 věta prvá o. s. ř.).

Nesplní-li žalovaná to, co jí bylo rozhodnutím soudu uloženo, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.