OSPH05 5 C 328/2025-69

ROZSUDEK ⟪LB:lb_001⟫ JMÉNEM REPUBLIKY ⟪LB:lb_002⟫ Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní JUDr. Editou Malou ve věci ⟪LB:lb_003⟫ žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_004⟫ proti ⟪LB:lb_005⟫ žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_006⟫ o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žaloba, jíž se žalobce domáhal po žalované uhrazení částky 58 763 Kč, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů tohoto řízení částku 14 193,30 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhal po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnil tím, že dne datum uzavřel se žalovanou smlouvu o spolupráci, na základě které se zavázal vykonávat pro žalovanou činnosti uvedené ve smlouvě, za což mu náležela odměna za Anonymizováno 2025 ve výši 58 763 Kč. Žalobce svůj nárok na zaplacení odměny uplatnil u žalované předžalobní výzvou ze dne datum. Žalovaná dne datum uplatnila vůči žalobci nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 58 763 Kč, který však nelze mít za oprávněný pro neurčité vymezení povinností uvedených v čl. 4.2. písm. e) a i) smlouvy zajišťovaných touto pokutou a tudíž lze považovat takové jednání za neplatné. Žalovaná neuvedla, jakého konkrétního porušení povinností se žalobce dopustil, žalobce proto toto jednostranné započtení neuznává.

2. Žalovaná uvedla, že nárok uplatněný žalobou zcela neuznává. Učinila nesporným, že se žalobcem jakožto Anonymizováno Anonymizováno či Anonymizováno her uzavřela předmětnou smlouvu o spolupráci. Žalobce však opakovaně porušil povinnosti, ke kterým se ve smlouvě zavázal, jak vyplynulo z výsledků šetření provedeného žalovanou. Učiněná zjištění ukázala na opakovanou vědomou koordinaci žalobce s několika ostatními hráči s cílem manipulovat přirozený průběh a výsledek vzájemných zápasů. Svým jednáním se žalobce dopustil opakovaného porušení smlouvy, čímž mu vznikla povinnost zaplatit žalované smluvní pokutu ve výši 500 000 Kč, a to za každý jednotlivý případ porušení. Žalovaná se nicméně rozhodla požadovat po žalobci prozatím smluvní pokutu ve výši 58 763 Kč, k jejíž úhradě žalobce vyzvala výzvou ze dne datum. Ve výzvě bylo uvedeno, jaké smluvní povinnosti žalobce porušil, jakým svým konkrétním jednáním se takového jednání dopustil, jakou konkrétní výši smluvní pokuty po žalobci požaduje a o jaké smluvní ujednání svůj nárok na smluvní pokutu opírá. Žalovaná žalobce zároveň informovala, že smluvní pokuta je splatná do pěti pracovních dnů ode dne doručení výzvy. Vzhledem k tomu, že žalobce smluvní pokutu ve stanovené lhůtě neuhradil, přistoupila žalovaná k započtení vzájemných pohledávek, kdy proti své pohledávce vůči žalobci na zaplacení smluvní pokuty ve výši 58 763 Kč započetla pohledávku žalobce vůči žalované na zaplacení odměny ve výši 58 763 Kč, čímž došlo k započtení těchto pohledávek a jejich úplnému zániku.

3. Vzhledem ke skutečnosti, že se žalobce ani jeho právní zástupce k nařízenému jednání bez řádné a včasné omluvy nedostavil, soud věc projednal a rozhodl bez jeho přítomnosti v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). V řízení bylo provedeno dokazování listinnými důkazy. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle § 132 o. s. ř., dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:

4. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobci za květen 2025 vznikla pohledávka na odměnu ve výši 58 763 Kč, kterou žalobce vyúčtoval fakturou č. hodnota-Anonymizováno-Anonymizováno ze dne datum se splatností dne datum, a že žalovaná tuto částku dobrovolně neuhradila. Předmětem sporu tedy nebyla existence či výše pohledávky žalobce na odměnu, nýbrž to, zda tato pohledávka zanikla započtením proti pohledávce žalované na smluvní pokutu.

5. Ze samotného provedeného dokazování tak soud zjistil, že dne datum uzavřeli žalobce jako hráč a žalovaná jako objednatel smlouvu o spolupráci podle § 1746 odst. 2 občanského zákoníku. Na jejím základě se žalobce zavázal vykonávat pro žalovanou zejména činnosti spočívající v aktivním hraní počítačových či konzolových her určených žalovanou a v účasti na on-line streamech a feedech. Žalovaná se zavázala hradit žalobci za řádný výkon činností odměnu podle počtu odpracovaných hodin a sjednané sazby. Ze smlouvy soud dále zjistil, že žalobce byl mimo jiné povinen podle čl. 4.2 písm. (e) při hraní a účasti v esportových zápasech vynaložit veškeré možné úsilí a použít všechny své schopnosti a dovednosti s cílem dosáhnout co nejlepšího výsledku, přičemž výslovně bylo sjednáno, že nesmí cíleně podávat horší výkon nebo prohrávat. Podle čl. 4.2 písm. (i) byl žalobce povinen dodržovat morální zásady, soutěžní, disciplinární a jiné řády esportových zápasů a soutěží a postupovat v souladu s pravidly Esports Integrity Commission, zejména Anti-Corruption Code. Podle čl. 8.3 smlouvy se žalobce pro případ porušení povinností dle čl. 4.2 písm. (e), (i), (p) nebo (q) zavázal uhradit žalované smluvní pokutu ve výši 500 000 Kč za každý jednotlivý případ porušení. Podle čl. 8.5 byla smluvní pokuta splatná do pěti pracovních dnů ode dne doručení písemné výzvy k úhradě (viz smlouva o spolupráci ze dne datum).

6. Z důvodu porušení povinností žalobce uvedených v čl. 4.2 smlouvy žalovaná následně dne datum smlouvu o spolupráci vypověděla (výpověď smlouvy o spolupráci ze dne datum datována k datum). Žalovaná nárokovala po žalobci zaplacení smluvní pokuty ve výši 58 763 Kč z důvodu opakovaného porušení povinností žalobce vyplývajících ze smlouvy, jak vyplynulo z šetření provedeného žalovanou. K úhradě smluvní pokuty vyzvala žalobce výzvou ze dne datum, v níž uvedla, které konkrétní povinnosti a jakým způsobem žalobce porušil (výzva k úhradě smluvní pokuty z datum včetně doručenky datové zprávy). Následně žalovaná dopisem ze dne datum žalobci oznámila, že svou pohledávku představující nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši částka započítává oproti pohledávce žalobce na zaplacení odměny v téže výši (oznámení o započtení vzájemných pohledávek z datum včetně doručenky datové zprávy). Výzvou ze dne datum se žalobce prostřednictvím své právní zástupkyně obrátil na žalovanou s tím, že žalobci vznikl nárok na odměnu za vykonanou činnost dle smlouvy v květnu 2025 ve výši 58 763 Kč, kterou žalovaná žalobci dosud neuhradila, pročež žalovaná byla touto výzvou vyzvána k úhradě odměny. Ve výzvě bylo zároveň uvedeno, že nárok žalované na zaplacení smluvní pokuty nelze mít za oprávněný pro neurčité vymezení povinností zajišťovaných touto pokutou. Z tohoto důvodu je neplatné i započtení pohledávek (výzva k úhradě částky 58 763 Kč z datum). Žalovaná v reakci na výzvu žalobce sdělila, že odmítá veškeré nároky žalobce na zaplacení odměny, že ve výzvě je naprosto určité a jasné vymezení povinností, které žalobce porušil a že započtení pohledávek je platné, čímž pohledávky obou účastníků zanikly (reakce na výzvu k úhradě částky částka ze datum). Žalobce následně vyzval žalovanou k úhradě odměny také předžalobní upomínkou, ve které zároveň znovu uvedl, že neuznává jednostranné započtení smluvní pokuty (předžalobní výzva ze dne datum včetně doručenky).

7. Z analýzy zápasových dat soud zjistil, že žalovaná vyhodnocovala výsledky vzájemných zápasů čtyř konkrétních hráčů, a to žalobce vystupujícího pod přezdívkou „Anonymizováno“ a dalších hráčů „Anonymizováno“, „Anonymizováno“ a „Anonymizováno“. Z této analýzy vyplynulo, že ve vzájemných zápasech těchto hráčů docházelo v delším časovém úseku k nápadně vyrovnanému rozložení výsledků, k minimálnímu výskytu vítězných sérií a k opakujícím se vzorcům střídání výher, proher a remíz, přičemž tyto výsledky byly porovnány jak s jinými páry hráčů, tak se simulací očekávaného výskytu vítězných sérií. Analýza dále uvádí, že v zápasech těchto hráčů byly identifikovány sázkové vzorce využívající předvídatelnosti výsledků, zejména opakované sázky na remízu v posledním zápasu směny a sázky uzavírané ještě před začátkem zápasu. Celkový závěr analýzy spočívá v tom, že vzájemné zápasy těchto hráčů nebyly v některých případech odehrávány přirozeným způsobem, nýbrž tak, že docházelo ke střídání výher, proher a remíz, tedy šlo o nepřirozený průběh vzájemných zápasů žalobce a dalších tří označených hráčů. Z analýzy vyplývají konkrétní, měřitelné a opakovaně se vyskytující statistické odchylky, které žalovaná navíc porovnala s jinými páry hráčů i s modelovaným očekávaným vývojem výsledků. Obsah analýzy je založen na konkrétních popsaných datech a jejich srovnání.

8. Ze zvukového záznamu části výpovědi hráče jméno FO ze dne datum, jak byl přehrán při ústním jednání, vyplynulo, že mezi dotčenými hráči existovalo vzájemné dorozumění ohledně rozdělování výsledků zápasů a střídání výher a proher. Tento důkaz koresponduje se závěry písemné analýzy zápasových dat a navzájem se s ní podporuje.

9. Na základě souhrnného hodnocení provedených důkazů podle § 132 o. s. ř. proto soud učinil skutkový závěr, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o spolupráci, na základě které žalobce odehrával určené zápasy a žalovaná mu hradila sjednanou odměnu. Žalobce se však v období předcházejícím ukončení spolupráce vědomě koordinoval alespoň s částí dalších hráčů při vzájemných zápasech tak, aby byly výsledky vyrovnány, zejména střídáním výher, proher a remíz, a že ve vzájemných zápasech nevynakládal veškeré možné úsilí k dosažení co nejlepšího výsledku, nýbrž se podílel na nepřirozeném ovlivňování průběhu těchto zápasů. Soud považoval tyto důkazy ve vzájemné souvislosti za věrohodné, neboť se obsahově podporují a žalobce jejich věcnou správnost konkrétní skutkovou argumentací nevyvrátil. Žalovaná z důvodu zjištěné domluvy mezi hráči, která měla následek opakující se střídání výher a proher, proto smlouvu vypověděla a uplatnila svůj nárok na smluvní pokutu, který započetla vůči nároku žalobce na odměnu vyplývajícího ze smlouvy.

10. Právní vztah mezi účastníky soud posoudil jako nepojmenovanou smlouvu podle § 1746 odst. 2 občanského zákoníku. Ujednání o smluvní pokutě obsažené v čl. 8.3 smlouvy odpovídá § 2048 občanského zákoníku, neboť váže vznik povinnosti k zaplacení smluvní pokuty na porušení smluvených povinností a určuje její výši pevnou částkou 500 000 Kč za každý jednotlivý případ porušení.

11. Z této smlouvy vznikla žalobci vůči žalovanému pohledávka na odměnu za květen 2025 ve Anonymizováno částka, kterou žalobce vyúčtoval fakturou č. hodnota-Anonymizováno-Anonymizováno ze dne datum se splatností dne datum, žalovaná tuto částku dobrovolně neuhradila, ale zároveň ji nesporuje. Nárok na odměnu tak je zde soudem posouzen jako oprávněný.

12. Soud se tak zabýval zejména samotným zápočtem pohledávky žalované vyplývající ze smluvní pokuty a jeho oprávněností, když již z provedeného dokazování vyplynulo, že k porušení povinnosti žalobce ze smlouvy dle č.l. 4.2. písm. e) smlouvy došlo, neboť žalobce nepodával nejlepší možné výkony ani se o to nesnažil, když se domlouval s ostatními hráči na střídání výher a proher. Tím vznikl žalované i nárok na smluvní pokutu, která je ze své podstaty objektivní a není odvislá od zaviněného porušení povinnosti.

13. Námitku žalobce, že povinnosti zajištěné smluvní pokutou jsou neurčité, soud neshledal důvodnou. Povinnost dle čl. 4.2 písm. (e) je formulována dostatečně určitě již sama o sobě, neboť výslovně ukládá hráči vynaložit veškeré možné úsilí a použít všechny své schopnosti a dovednosti k dosažení co nejlepšího výsledku a výslovně zakazuje cíleně podávat horší výkon nebo prohrávat. Ani povinnost dle čl. 4.2 písm. (i) není neurčitá jen proto, že odkazuje také na pravidla ESIC. Její jádro je ve smlouvě vyjádřeno již přímo, totiž povinnost dodržovat morální zásady, soutěžní a disciplinární řády a jednat v mezích fair play. Odkaz na pravidla ESIC pak toto smluvní ujednání dále konkretizuje v oblasti integrity soutěže. Pro závěr o porušení smlouvy v nyní projednávané věci přitom postačuje již samotné porušení povinnosti dle čl. 4.2 písm. (e), případně ve spojení s čl. 4.2 písm. (i), neboť zjištěné jednání žalobce spočívalo právě v tom, že při vzájemných zápasech nehrál na plný výkon a nepřirozeně ovlivňoval jejich průběh.

14. Soud nepřisvědčil ani námitce, že by pohledávka žalované na smluvní pokutu byla nejistá nebo neurčitá ve smyslu § 1987 odst. 2 občanského zákoníku. Nejde o nárok na náhradu škody ani o deliktní pohledávku, u níž by bylo třeba prokazovat vznik škody, příčinnou souvislost nebo její výši. Smluvní pokuta je podle § 2048 občanského zákoníku samostatným smluvním nárokem, který lze požadovat bez zřetele k tomu, zda věřiteli vznikla škoda. Podstatné je pouze to, zda byla dostatečně určitě sjednána zajištěná povinnost, zda došlo k jejímu porušení a zda byla smluvní pokuta uplatněna v souladu se smlouvou. Tyto předpoklady byly v řízení prokázány.

15. Výzvou ze dne datum žalovaná žalobci písemně oznámila, že po něm požaduje smluvní pokutu v částce 58 763 Kč, a současně uvedla, z jakého skutkového a smluvního důvodu nárok uplatňuje. Ve výzvě označila konkrétní smluvní povinnosti, jejichž porušení žalobci vytýká, popsala podstatu vytýkaného jednání spočívajícího ve vědomé koordinaci s dalšími hráči za účelem manipulace průběhu a výsledků vzájemných zápasů, a uvedla rovněž smluvní ustanovení, z něhož dovozuje splatnost a výši nároku. Takto uplatněná pohledávka je z hlediska důvodu i výše dostatečně určitá. Na tom nic nemění skutečnost, že podle čl. 8.3 smlouvy činí smluvní pokuta 500 000 Kč za každý jednotlivý případ porušení, zatímco žalovaná ve výzvě i v oznámení o započtení uplatnila jen částku 58 763 Kč. Jestliže žalované vznikl nárok nejméně na jednu smluvní pokutu v plné sjednané výši, nic jí nebránilo, aby vůči žalobci uplatnila pouze část své pohledávky, a to právě v rozsahu odpovídajícím pohledávce žalobce na odměnu. Takový postup nezakládá neurčitost pohledávky, nýbrž představuje jen částečné uplatnění nároku.

16. Podle čl. 8.5 smlouvy byla smluvní pokuta splatná do pěti pracovních dnů ode dne doručení písemné výzvy k úhradě. Ze založené doručenky datové zprávy soud zjistil, že výzva byla žalobci doručena dne datum. Pohledávka žalované na smluvní pokutu se tak stala splatnou ještě před tím, než žalovaná učinila dne datum započítací projev. Pohledávka žalobce na odměnu byla podle faktury splatná dne datum. Ke dni započtení tak již obě pohledávky byly pohledávkami stejného druhu, byly způsobilé k uplatnění před soudem a byly způsobilé k započtení ve smyslu § 1982 a § 1987 občanského zákoníku.

17. Z listiny označené jako oznámení o započtení vzájemných pohledávek ze dne datum soud zjistil, že žalovaná v souladu s § 1982 občanského zákoníku výslovně prohlásila, že započítává svou pohledávku na smluvní pokutu ve výši 58 763 Kč proti pohledávce žalobce na odměnu v téže výši. Oznámení obsahuje dostatečnou identifikaci obou pohledávek i výslovný započítací projev a bylo žalobci doručeno do jeho datové schránky. Tím došlo k započtení obou pohledávek a k jejich zániku v rozsahu, v němž se kryly, tedy v plném rozsahu žalobou uplatněné částky částka.

18. Za tohoto skutkového a právního stavu soud uzavírá, že pohledávka žalobce na odměnu za Anonymizováno 2025 ve výši 58 763 Kč sice vznikla, avšak zanikla platným započtením proti splatné a určité pohledávce žalované na smluvní pokutu ve stejné výši. Proto žalobci ke dni podání žaloby nesvědčilo právo na zaplacení žalované částky a žaloba byla jako nedůvodná zamítnuta.

19. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalované přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v celkové výši 14 193,30 Kč. Náklady sestávají z odměny za zastoupení advokátem ve výši 3 460 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, odpor s vyjádřením a účast na jednání soudu dne datum) dle § 7 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), dále z paušální náhrady hotových výdajů ve výši 1 350 Kč za tři úkony právní služby po 450 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a také z daně z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ze součtu shora uvedených částek. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalobce povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalované.

20. Soud žalované nepřiznal náhradu nákladů za požadované úkony právní služby, a to za poradu s klientem dne datum, neboť se v daném případě jednalo zjevně o první poradu s klientem, přičemž první porada s klientem je zahrnuta do přípravy zastoupení (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III.ÚS 2042/20), a dále za vyjádření k žalobě ze dne datum, resp. za blanketní odpor a následné vyjádření přiznal soud žalované náhradu nákladů celkem za jeden úkon právní služby.

21. Třídenní lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku ohledně náhrady nákladů řízení byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o. s. ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 5. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalobce povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalovaná domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.