OSPH08 13 C 39/2022-79

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Tomášem Kubcem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 4 062,90 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 4 062,90 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 000 Kč od 28. 10. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 30 Kč od 4. 8. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 30 Kč od 4. 9. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2,90 Kč od 5. 10. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 489 Kč k rukám zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Předmětem tohoto řízení je nárok žalobce na zaplacení žalované částky spolu s příslušenstvím po žalovaném, s nímž žalobce uzavřel smlouvu o poskytování zvýhodněných podmínek a služeb elektronických komunikací. Na základě této smlouvy poskytoval žalobce žalovanému služby elektronických komunikací a žalovaný se za tyto služby zavázal žalobci hradit sjednanou cenu.

Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

Na základě listinných důkazů, které jsou obsahem spisu, dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a celkovému skutkovému závěru: Žalobce s žalovaným uzavřel účastnickou smlouvu číslo na telefonní číslo v níž se žalovaný zavázal platit vyúčtované služby od žalobce. Součástí smlouvy je rovněž ujednání ke smlouvě o pronájmu koncového zařízení, na jehož podkladě žalovaný od žalobce obdržel koncové zařízení (sériové číslo) pro dostupnost pevného internetu, přičemž v případě nevrácení pronajatého zařízení byla mezi smluvními stranami sjednána smluvní pokuta ve výši 4 000 Kč. Žalovaný svou smluvní povinnost nesplnil, když řádně neplatil žalobcem předložené vyúčtování služeb a po výpovědi smlouvy nevrátil ve sjednané době žalobci pronajaté koncové zařízení.

Po právní stránce soud věc zhodnotil podle § 63 a násl. zákona č.127/2005 Sb., o elektronických komunikací.

Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

Na základě zjištěného skutkového stavu a následného právního posouzení věci soud uzavřel, že nárok žalobce je plně po právu, neboť bylo prokázáno, že s žalovaným uzavřel smlouvu dle § 63 a násl. zákona o elektronických komunikacích a předal žalovanému výše uvedené koncové zařízení, v souvislosti s čímž žalobci vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 4 000 Kč, jelikož žalovaný jej žalobci po zániku smlouvy nevrátil. O zákonném úroku z prodlení rozhodl soud dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 371/2013 Sb.

Žalobce byl ve sporu zcela úspěšný, a proto mu soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. proti žalovanému přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 489 Kč. Z toho částku 400 Kč za zaplacený soudní poplatek za žalobu, dále odměnu advokáta dle ustanovení § 14b odst. 1 písm. c) bodu 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“), neboť žalobce vede u zdejšího soudu další řízení s obdobným předmětem sporu, která byla zahájena na základě shodného formulářového typu žaloby (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu), tudíž se jedná o návrh na ustáleném vzoru v dikci ustanovení § 14b odst. 1 písm. a) a. t., a předmětem tohoto řízení je zaplacení peněžitého plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, ve výši 600 Kč za 3 úkony právní služby po 200 Kč (1. příprava a převzetí zastoupení, 2. podání žaloby, 3. výzva k plnění). Dále soud přiznal žalobci náhradu hotových výdajů advokáta za výše uvedené úkony právní služby v částce 300 Kč za tři úkony po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) a. t. po 100 Kč. S ohledem na skutečnost, že je právní zástupce žalobkyně plátcem DPH, náleží k částce sazba DPH ve výši 21 % z částky 900 Kč, tedy částka 189 Kč. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení zástupci žalobce.

Lhůtu k plnění soud uložil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., když pro jiné rozhodnutí neshledal zákonné důvody.

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.