OSPH08 12 C 14/2026-132

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl samosoudcem Mgr. Jaroslavem Kubátem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Mgr. Pavlem Datinským sídlem Palachovo náměstí 797/4, 625 00 Brno ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Mgr. Markem Vojáčkem sídlem Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1 - Nové Město ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 121 654 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení 121 654 Kč s příslušenstvím se zamítá.

II. Žalobce je povinen uhradit žalované na náhradě nákladů řízení částku 7 781 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

1. Žalobce se podanou žalobou po žalované domáhal vydání bezdůvodného obohacení ve výši 121 654 Kč s příslušenstvím. Mezi účastníky byla dne 4. 6. 2009 uzavřena smlouva o investičním životním pojištění Anonymizováno hodnota s pojištěním pro případ smrti nebo dožití a měsíčním pojistným ve výši 557 Kč (dále také jen „Pojistná smlouva“). Žalobce Pojistnou smlouvu ukončil výpovědí, přičemž za dobu trvání právního vztahu na pojistném uhradil částku 212 003 Kč a žalovanou mu byla vyplacena částka toliko 90 349 Kč na odkupném. Rozdíl mezi zaplaceným pojistným a poskytnutým plněním (odkupným) žalobce považuje za bezdůvodné obohacení na straně žalované, neb Pojistnou smlouvu považuje za absolutně neplatnou. V podrobnostech žalobce uvedl následující důvody pro absolutní neplatnost Pojistné smlouvy: a. Smlouva obsahuje neurčitá a skrytá ujednání o poplatcích, která mají zneužívající charakter, kdy žalobce nebyl řádně seznámen se Sazebníkem poplatků b. Rozpor Pojistné smlouvy se Směrnicí Rady 93/13/EHS ze dne 5. 4. 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách, platnými zákony ČR a dobrými mravy

Z toho důvodu žalobce vyzval žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení výzvou ze dne 11. 9. 2025, ale ta žalobci nic dalšího neuhradila.

2. Žalovaná nárok žalobce zcela neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Žalovaná potvrdila, že mezi její právní předchůdkyní a žalobcem byla uzavřena shora uvedená Pojistná smlouva, která byla ovšem ze strany žalobce vypovězena již dne 31. 8. 2023, kdy následně byla žalobci ze strany žalované vyplacena částka 90 349 Kč na odkupném. Další žalobní tvrzení žalovaná odmítla, kdy žalobce byl při uzavírání Pojistné smlouvy jednoznačně seznámen se Sazebníkem poplatků a byl mu vysvětlen princip daného pojistného produktu. V dalším průběhu vztahu mezi účastníky (po více než 14 let) oba zjevně přistupovali k Pojistné smlouvě jako platné, kdy byly následně uzavřeno celkem pět dodatků, žalobce hradil pojistné, žalovaná naopak žalobce pravidelně tzv. rekapitulacemi seznamovala o stavu a hodnotě pojištění, a především mu poskytovala pojistnou ochranu. Z opatrnosti žalovaná též vznesla námitku promlčení žalovaného nároku.

3. Ze shodných tvrzení účastníků vzal soud za prokázané, že Pojistná smlouva byla ukončena na základě výpovědi žalobce ke dni 31. 8. 2023. Žalovaná žalobci vyplatila dne 15. 9. 2023 odkupné ve výši 90 349 Kč.

4. Soud ve věci zjistil z předložených listinných důkazů následující skutkový stav: Žalobce a Pojišťovna právnická osoba uzavřeli dne 4. 6. 2009 pojistnou smlouvu Anonymizováno (viz pojistnou smlouvu na čl. 91-92 spisu). Předmětem smlouvy bylo investiční životní pojištění pro případ smrti nebo dožití s celkovým měsíčním pojistným 557 Kč, pojištěním smrti s pojistnou částkou 10 000 Kč, pojištěním trvalých následků úrazu s pojistnou částkou 500 000 Kč, pojištěním denního odškodného pro případ úrazu ve výši 300 Kč/den, pojištěním hospitalizace ve výši 300 Kč/den, pojištěním pracovní neschopnosti ve výši 300 Kč/den a 100% alokací pojistného do investičního fondu Anonymizováno (dle potvrzení o uzavření pojistné smlouvy na čl. 93).

5. K Pojistné smlouvě bylo uzavřeno celkem pět dodatků: 28. 1. 2011 došlo ke změně adresy žalobce (na č. l. 99), 19. 8. 2011 došlo ke zvýšení pojistného na částku 2 000 Kč (viz č. l. 101), 27. 3. 2016 došlo ke změně adresy žalobce (na č. l. 102), dne 28. 3. 2018 došlo ke zrušení pojištění hospitalizace a pracovní neschopnosti spolu se snížením pojistného (na č. l. 103) a dne 7. 11. 2018 došlo ke změně doby trvání pojištění, změně pojistné částky základního pojištění pro případ smrti, doplnění pojištění vážných nemocí a úrazů, doplnění připojištění na novotvary in situ, doplnění pojištění invalidity 3. stupně, doplnění pojištění invalidity 2. stupně, zrušení pojištění trvalých následků úrazu s progresivním plněním, doplnění pojištění trvalých následků úrazu s desetinásobným progresivním plněním, změna výše měsíční splátky pojistného a doplnění slevy (na č. l. 106).

6. Pojistná smlouva se řídila Všeobecnými pojistnými podmínkami Anonymizováno (čl. 94) a Speciálními pojistnými podmínkami Anonymizováno (čl. 58). Žalovaná dále předložila Sazebník poplatků Anonymizováno Anonymizováno (na čl. 100) platný od 1. 4. 2009. Jednotlivé platby pojistného v měsíčních intervalech v období od 10. 7. 2008 do 10. 8. 2023 v částkách 557 Kč, 2 000 Kč, 300 Kč a 642 Kč měsíčně vyplývají ze Seznamu došlých plateb (na čl. 109-114). Žalovaná žalobce v roce 2009 informovala o stavu jeho investičního životního pojištění formou Rekapitulace (stavu) pojistné smlouvy (ke dni 31. 12. 2008 na čl. 115).

7. Dopisem ze dne 11. 9. 2025, který má charakter předžalobní výzvy (čl. 7) vyzval žalobce žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení, které bylo žalobcem zasláno žalované jakožto zaplacené pojistné na Pojistnou smlouvu, kterou žalobce považuje za neplatnou.

8. Právní posouzení věci:

9. Dle § 55 odst. 1 a 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zvoník, „obč. zák.“, platného v době uzavření Pojistné smlouvy, se smluvní ujednání spotřebitelských smluv nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení., kdy v pochybnostech o významu spotřebitelských smluv platí výklad pro spotřebitele příznivější. Dle § 56 odst. 1 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.

10. Dle § 41 obč. zák. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

11. Dle § 451 odst. 1, 2 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat, bezdůvodným obohacením je pak majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

12. Podle § 2 zákona č. 37/2004 Sb. o pojistné smlouvě („ZoPS“) je pojistná smlouva smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné.

13. Dle § 4 odst. 4 ZoPS součástí pojistné smlouvy jsou pojistné podmínky vydané pojistitelem, nejsou-li uvedeny přímo v pojistné smlouvě. Pojistník s nimi musí být před uzavřením pojistné smlouvy prokazatelně seznámen, s výjimkou § 23 odst. 4, a bez jeho souhlasu nelze tyto pojistné podmínky měnit.

14. Dle článku 3.1 Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách („Směrnice“) smluvní podmínka, která nebyla individuálně sjednána, je považována za nepřiměřenou, jestliže v rozporu s požadavkem přiměřenosti způsobuje významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, které vyplývají z dané smlouvy, v neprospěch spotřebitele. Dle článku 5 Směrnice v případě smluv, v nichž jsou všechny nebo některé podmínky nabízené spotřebiteli předloženy písemně, musí být tyto podmínky sepsány jasným a srozumitelným jazykem. Při pochybnosti o významu některé podmínky má převahu výklad, který je pro spotřebitele nejpříznivější.

15. Přechodné ustanovení § 3036 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.) stanoví, že se podle dosavadních právních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

16. Podle § 100 odst. 1 obč. zák. právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat. Podle § 107 odst. 1 obč. zák. právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení se promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil. Podle § 107 odst. 2 obč. zák. se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí nejpozději za tři roky.

17. Po zhodnocení všech shora uvedených důkazů, které soud posuzoval jednotlivě i ve vzájemné souvislosti, dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. V posuzovaném případě jsou namítány natolik závažná vychýlení práv a povinností účastníků Pojistné smlouvy, která tak mají již charakter zneužívajících ustanovení, což dle žalobce vede k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy. Soud připomíná, že mezi účastníky byl sjednán produkt kombinující prvky pojistné smlouvy s dlouhodobým investičním portfoliem. Pojistné smlouvy pak patří do tzv. smluv odvážných (smlouvy, u nichž je prospěch či neprospěch alespoň jedné smluvní strany podmíněn nahodilou (nejistou) událostí, tzn., že ani jedna ze smluvních stran v době uzavírání smlouvy netuší, zda událost nastane či nikoliv. Předně dle soudu nebylo ze strany žalobce nijak rozporováno, že žalovaná byla za doby trvaní pojistného vztahu mezi účastníky připravena splnit svou povinnost poskytnout žalobci pojistné plnění. Co se týče samotného sjednání a dikce Pojistné smlouvy, včetně související dokumentů, Pojistná smlouva čítá toliko tři strany formátu A4, kdy větší část dokumentu zabírají kolonky pro vyplnění údajů o pojištěném a o sjednání případného připojištění. Ujednání tak v zásadě obsahuje jen prohlášení pojistníka/pojištěného v rozsahu přibližně čtvrtiny strany, psané sice menším, avšak stále ještě dostatečně čitelným písmem. Obsahem tohoto bodu je mimo jiné i prohlášení žalobce, že se před popisem smlouvy seznámil s pojistnými podmínkami a s platným přehledem poplatků a parametrů pojištění. Podpis samotné Pojistné smlouvy žalobce nijak nesporoval. Žalovaná dle soudu v průběhu pojistného vztahu formou rekapitulačních dopisů stručně a výstižně klienta informovala o vývoji investičního portfolia a jeho jednotlivých složkách. Žalobce pak v průběhu pojištění měnil jeho parametry, což vyplývá z uzavíraných dodatků.

18. Soud se nutně musí pozastavit nad samotnou koncepcí pojistného produktu v kombinaci s investiční složkou. Na tuzemském trhu bylo v minulosti nabízeno poměrně široké portfolio pojistných smluv různé koncepce, kdy je zřejmé, že řada produktů byla v dlouhodobém časovém horizontu výhodnější pro pojistitele nežli pro pojištěného. Na druhé straně ve zde řešeném případě zde stále zjevně byly sjednány odpovídající povinnosti na straně žalované (především eventuální výplata pojistného plnění), kdy na uvedený typ smluv nelze a priori nahlížet jako na neplatné. Posuzovaná Pojistná smlouva v kombinaci s pojistnými podmínkami je dle soudu dostatečně určitá ve vymezení vzájemných práv a povinností smluvních stran. Z výše uvedeným důvodu je dle soudu třeba na Pojistnou smlouvu hledět jako na platně sjednanou. Pokud žalobce využil svého práva a smlouvu vypověděl, nemůže se po žalované dále domáhat úhrady bezdůvodného obohacení, neb se v daném případě jednalo o platby pojistného na platně sjednanou pojistnou smlouvu.

19. I kdyby byly soudem shledány tvrzené vady Pojistné smlouvy, pak by ani tak nebylo na místě žalobě vyhovět, neb dle soudu je žalovaný nárok též promlčen. Z provedeného dokazování se podává, že za trvání pojistného vztahu jeho účastnící opakovaně formou dodatků měnili parametry pojistné smlouvy (zvýšení či naopak zvýšení pojistného na částku, rozsáhlá změna rozsahu pojistných rizik) Z těchto dodatků lze usazovat, že žalobce měl povědomí a přehled o fungování daného produktu a aktivně přistupoval k jeho modifikacím. Tehdy nejpozději v roce 2011 (uzavření dodatku o zvýšení pojistného) bylo možné učinit úsudek o ekonomickém výsledku pojistně investičního záměru a spočítat, co přinesla částka investovaná do předmětného pojistného produktu žalobci a co žalované. Žalobce měl dostatečné podklady pro jednoduchou laickou úvahu o (ne)výhodnosti zvoleného pojistného produktu, povaze Pojistné smlouvy a jednání žalované a mohl učinit úvahu o bezdůvodném obohacení na základě neplatnosti smlouvy. S ohledem na skutečnost, že žaloba byla podána 26. 1. 2026, je s odkazem na § 107 odst. 1 obč. zák. a dvouletou subjektivní lhůtu nutno hledět na požadované nároky za zaplacené pojistné realizované před 26. 1. 2024 jako na promlčené. Z přehledu plateb vyplývá, že po 10. 8. 2023 nebyly realizovány žádné platby pojistného. Pokud následně bylo žalobci na odkupném vyplaceno žalovanou 90 349 Kč, pak se dle soudu žalovaná na úkon žalobce nijak bezdůvodně neobohatila a je na místě žalobu zamítnout. K obdobnému závěru by soud dospěl, i kdyby se zabýval plynutím objektivní promlčecí doby, neboť takto je třeba hledět jako na promlčené na platby realizované před 26. 1. 2023. Po tomto datu byly provedeny platby v celkové částce 4 494 Kč, což je částka zjevně nižší než vyplacené odkupné.

20. Co se týče námitky žalobce, že uplatněné námitka promlčení byla vznesena v rozporu s dobrými mravy, pak soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 5. 12. 2018, sp. zn. 28 Cdo 3594/2018, kdy byly vymezeny vysoce specifické okolnosti, za nichž je možno námitku promlčení považovat za nemravnou, neboť se v daném případě jedná o zneužití práva. O takový případ se však dle soudu v řešeném případě nejedná, neboť žalovaná námitku uplatnila jako obranu ve sporu vyvolaném žalobcem, nadto žalobci nic nebránilo zahájit řízení před uplynutím promlčecí lhůty.

21. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaná měla ve věci plný úspěch, a má proto právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Ty činí celkem 7 781 Kč a jsou tvořeny odměnou za 1 úkon právní služby (vyjádření k žalobě) po 5 980 Kč dle § 7 odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhradou hotových výdajů advokáta za uvedený 1 úkon právní služby po 450 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 1 351 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalobce povinen hradit k rukám právního zástupce žalované. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

Proti tomuto rozsudku/usnesení lze podat odvolání ve lhůtě 15 dní ode dne jeho doručení. Odvolání se podává ke zdejšímu soudu, rozhoduje o něm Městský soud v Praze jako soud odvolací.

Nebude-li povinnost uložená vykonatelným rozhodnutím splněna, lze se splnění domáhat prostřednictvím soudního výkonu rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo exekuce podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.