OSPH08 16 C 282/2020-429

ROZSUDEK ⟪LB:lb_001⟫ JMÉNEM REPUBLIKY ⟪LB:lb_002⟫ Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní JUDr. Adélou Němečkovou, LL.M., ve věci ⟪LB:lb_003⟫ žalobců: a) Jméno žalobce A, narozená Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A ⟪LB:lb_004⟫ b) Jméno žalobce B, narozený Anonymizováno bytem Anonymizováno ⟪LB:lb_005⟫ oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_006⟫ proti ⟪LB:lb_007⟫ žalované: Jméno žalované, IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované ⟪LB:lb_008⟫ pro zaplacení 7 828 689 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni a) částku 1 820 830 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 3 195 830 Kč za období od 19. 1. 2020 do 9. 12. 2020 a se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 820 830 Kč za období od 10. 12. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci b) částku 1 489 770 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 2 614 770 Kč za období od 19. 1. 2020 do 9. 12. 2020 a se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 489 770 Kč za období od 10. 12. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Co do zbytku se žaloba zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni a) náhradu nákladů řízení ve výši 319 118 Kč a žalobci b) náhradu nákladů řízení ve výši 272 756 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobců.

V. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 8 náhradu nákladů řízení státu ve výši 3 376 Kč, a to do tří dnů od právní moci od tohoto rozsudku.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Obvodnímu soudu Prahu 8 soudní poplatek za žalobu ve výši 33 106 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne 3. 12. 2020 se původní žalobkyně jméno FO, nar. 10. 11. 1957 (dále jen „původní žalobkyně“, „žalobkyně“ či „matka“) zastoupená opatrovníkem Jméno žalobce A (dále jen „žalobkyně a)“) domáhala po žalované doplatku za ztížení společenského uplatnění ve výši 10 310 539 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů za vypracování znaleckého posudku ve výši 18 150 Kč. K žalobě uvedla, že žalovaná před podáním žaloby na ztížení společenského uplatnění žalobkyni uhradila částku 1 000 000 Kč, zbytek nároku odmítla plnit. Žalobkyně vzala následně žalobu částečně zpět co do částky 2 500 000 Kč, která byla žalovanou po podání žaloby žalobkyni uhrazena (č.l. 42).

2. Svůj návrh žalobkyně odůvodnila tak, že dne datum ve Anonymizováno hod. jméno FO jako řidič osobního motorového vozidla zn. jméno FO, RZ: SPZ (dále jen „škodící vozidlo“), na parkovišti, adresa, poblíž domu č.p. Anonymizováno, při couvání z místa parkování směrem od dálnice Anonymizováno do prostoru parkoviště přehlédl a ohrozil žalobkyni, která procházela za škodícím vozidlem ve směru od Anonymizováno na obec adresa a v důsledku toho došlo ke střetu zadní částí škodícího vozidla s žalobkyní a k následnému pádu žalobkyně na komunikaci v prostoru parkoviště. V důsledku nárazu utrpěla žalobkyně těžká zranění spočívající v úrazovém subdurálním krvácení, ložiskovém poranění mozku, otoku mozku, zlomenině lebky uzavřené zlomenině dolního konce pažní kosti vpravo, akutním respiračním selhání a fascikulaci svalových snopečku, kdy v souvislosti s poraněním došlo u žalobkyně k rozvoji otoku mozku, sekundární epilepsii a poruchám vědomí, což žalobkyni trvale a podstatným způsobem omezilo v obvyklém způsobu života, kdy žalobkyně potřebovala dlouhodobě ošetřovatelskou péči ve zdravotnickém zařízení.

3. Původní žalobkyně dále uvedla, že před dopravní nehodou žila jako osoba bez domova, a to cca 10 let před škodní událostí, dříve pracovala nejspíše jako uklízečka do 14.4.1995, od 15.4.1995 do 13.4.1996 pečovala o dítě (č.l. 198 p.v.). Dále uvedla, že před dopravní nehodou byla zdravá a nepociťovala žádná omezení v kvalitě svého života, žalobkyně si byla schopna obstarat jídlo, nocleh a jiné záležitosti důležité pro její život. Žalobkyně dále uvedla, že před nehodou navštěvovala svou dceru (žalobkyni a)) a jejího manžela. Pokud jde o předchorobí, žalobkyně utrpěla v r. 2009 zlomeninu dolní končetiny, kotníku, a zhmoždění hřbetu pravé ruky, dále jí byla zjištěna revmatoidní artritida obou rukou a občasně trpěla ekzémem ruky, jiné zdravotní obtíže neměla (č.l. 276). Po poučení soudu dle §118a 1, 3 o.s.ř. ohledně participace původní žalobkyně na společenském životě před dopravní nehodou (č.l. 276 a 277) žalobkyně doplnila svá tvrzení pouze co se týče schopností původní žalobkyně se o sebe postarat (jídlo, doprava, pohyb, komunikace, čtení, psaní), žádné volnočasové aktivity neuvedla.

4. Po dopravní nehodě se původní žalobkyně nacházela v celodenní péči specializovaného zařízení upoutána na lůžko, neboť se nebyla schopna o sebe jakkoli postarat. Žalobkyně byla primárně omezena ve stránce intelektu, neboť v důsledku poškození mozku se u žalobkyně plně rozvinula demence, kvůli které byla rozsudkem Okresního soudu v Anonymizováno ze dne datum, čj. Anonymizováno, omezena na svéprávnosti. V důsledku organického poškození mozku byla výrazně zasažena rovněž paměť žalobkyně, a to zejména vštípivost a retence novopaměti, schopnost zacílit, udržet a distribuovat pozornost. Žalobkyně nebyla orientována místem ani čase, osobou pouze omezeně, nepoznávala osoby kromě své ošetřovatelky, její schopnost komunikace byla výrazně narušena, udržela jen krátkou dobu pozornost, byla trvale zmatená, problém jí činila hygiena, kdy byla odkázána na pomoc druhých.

5. Žalobkyně zemřela dne Anonymizováno 2023 (nikoli v příčinné souvislosti s dopravní nehodou), přičemž do řízení vstoupili žalobkyně a) a žalobce b), jakožto právní nástupci původní žalobkyně.

6. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že žalobkyní uplatněný nárok neuznala. V průběhu řízení uhradila žalobkyni částku 2 500 000 Kč jako doplatek náhrady za ztížení společenského uplatnění. Žalovaná nesporovala skutkové okolnosti dopravní nehody ani to, že byla odpovědnostním pojistitelem vozidla, jenž dopravní nehodu způsobilo. Žalovaná sporovala výši žalované částky za ztížení společenského uplatnění i náklady za znalecký posudek, kdy výši nároku považovala za nedůvodnou.

7. Žalovaná nesouhlasila s tvrzením původní žalobkyně ohledně jejího zdravotního stavu před dopravní nehodou, kdy poukázala na to, že původní žalobkyně byla dlouhodobě osobou bez domova, nechodila na pravidelné lékařské prohlídky, měla zdravotní omezení a obtíže, přičemž s ohledem na způsob života vyhledala zdravotní pomoc pouze pro akutní zdravotní problémy. Dle názoru žalované byla původní žalobkyně závislá na alkoholu a v důsledku abstinence způsobené dopravní nehodou se u ní rozvinula demence, tedy nikoli v příčinné souvislosti s dopravní nehodou. Žalovaná rovněž navrhovala zásadní snížení výše ZSU z důvodu absence společenského zapojení žalobkyně s ohledem na to, že byla osobou bez domova.

8. Žalovaná dále nesouhlasila s tím, že by původní žalobkyně byla v kontaktu s žalobkyní a), dcerou původní žalobkyně, přičemž poukázala na výsledky řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. 10 C 20/2020 a zprávu externího detektiva, z níž vyplývá, že původní žalobkyně a žalobkyně a) spolu před dopravní nehodou nebyly dlouhodobě v kontaktu. Žalobkyně a), která jako opatrovník původní žalobkyně podávala žalobu, tedy nemohla vědět, v jakém zdravotním stavu její matka před nehodou byla. Žalobce b) rovněž nebyl s původní žalobkyní v kontaktu. Žalovaná nesouhlasila se znaleckým posudkem tituly před jménem jméno FO a jeho závěry, poukázala na to, že znalec neměl k dispozici žádné lékařské zprávy ohledně předchorobí a jeho posudek je značně nadhodnocený, neodpovídající skutečnému stavu. Žalovaná předložila znalecký posudek tituly před jménem jméno FO, který stanovil výši ztížení společenského uplatnění na částku 3 500 000 Kč, kterou žalovaná původní žalobkyni uhradila (1 mil. Kč před zahájením řízení a 2,5 mil. Kč po podání žaloby).

9. Z provedeného dokazování soud zjistil tyto skutečnosti:

10. Mezi stranami bylo nesporné, že dne datum ve Anonymizováno hod. jméno FO jako řidič osobního motorového vozidla zn. jméno FO, RZ: SPZ (dále jen „škodící vozidlo“), na parkovišti, adresa, poblíž domu Anonymizováno, při couvání z místa parkování směrem od dálnice Anonymizováno do prostoru parkoviště přehlédl a ohrozil žalobkyni, která procházela za škodícím vozidlem ve směru od Anonymizováno na obec adresa a v důsledku toho došlo ke střetu zadní částí škodícího vozidla s žalobkyní a k následnému pádu žalobkyně na komunikaci v prostoru parkoviště. Pojistitelem vozidla, jenž způsobilo dopravní nehodu, je žalovaná. (č.l. 255)

11. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalovaná před zahájením řízení uhradila původní žalobkyni částku 1 000 000 Kč a po podání žaloby ještě částku 2 500 000 Kč pro uspokojení nároku na ztížení společenského uplatnění.

12. Z výzvy k úhradě z 1. 10. 2019 a dokladu o odeslání (č.l. 8) bylo zjištěno, že původní žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky z titulu ztížení společenského uplatnění a příslušenství.

13. Ze znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO ze dne 3. 4. 2018 (č.l. 20an.) soud zjistil, že u původní žalobkyně byla přítomna dlouhodobá duševní porucha, která má charakter poruchy osobnosti a je spojena se sníženými kognitivními a adaptačními schopnostmi. Tato porucha se projevuje zejména omezenou schopností porozumět složitějším životním a právním situacím, sníženou schopností domýšlet důsledky svého jednání a sníženou orientací v administrativních a úředních záležitostech. Znalec uzavřel, že duševní stav původní žalobkyně podstatně nepříznivě ovlivňuje její schopnost samostatně a odpovědně činit právně významná rozhodnutí v běžných i složitějších záležitostech, přičemž tento stav nebyl pouze přechodný.

14. Z rozsudku Okresního soudu v Anonymizováno ze dne datum soud zjistil, že původní žalobkyně trpěla těžkou duševní poruchou v podobě plně rozvinuté demence na podkladě organického postižení CNS, která je trvalá, neměnná a léčbou neovlivnitelná. V důsledku tohoto zdravotního stavu nebyla původní žalobkyně schopna posoudit význam a následky svého jednání, samostatně právně jednat nad rámec běžných záležitostí každodenního života, spravovat své jmění, jednat s úřady, rozhodovat o vlastní zdravotní péči ani vykonávat volební právo, aniž by jí hrozila závažná újma. Při zhlédnutí soudem nebylo možné navázat smysluplnou komunikaci, neboť reagovala nesrozumitelně a mimo rámec dotazů. Uvedená zjištění vedla k závěru o nutnosti zásadního omezení svéprávnosti původní žalobkyně a zajištění ochrany jejích zájmů prostřednictvím opatrovnictví žalobkyní a), dcerou původní žalobkyně.

15. Z osobního listu důchodového pojištění ČSSZ žalobkyně (č.l. 200) bylo zjištěno, že žalobkyně pracovala do 14.4.1995, od 15. 4. 1995 do 13. 4. 1996 pečovala o dítě a od r. 1996 byla nezaměstnaná.

16. Z osobního účtu pojištěnce – původní žalobkyně (č.l. 236) bylo zjištěno, že v r. 2011, 2012 a 2013 původní žalobkyni byly poskytnuty zdravotní služby pouze v rozsahu léku helicid, jiné zdravotní služby nebyly vykázány. V r. 2014, 2015 a 2016 až do doby před dopravní nehodou, tj. 16. 12. 2016, jsou vykázány zdravotní služby – např. vyšetření chirurgem, dermatovenerelogem a revmatologem, a s tím související odběry či rentgeny.

17. Z úmrtního listu (č.l. 212) bylo zjištěno, že původní žalobkyně dne Anonymizováno 2023 zemřela.

18. Z usnesení okresního soudu v Anonymizováno č.j. Anonymizováno, Anonymizováno (č.l. 224), které nabylo právní moci dne 2. 7. 2024, bylo zjištěno, že pohledávku původní žalobkyně představující nárok na pojistné plnění za újmu vzniklou v souvislosti s pojistnou událostí ze dne datum ve výši 7 828 689 Kč nabývá žalobkyně a), pozůstalá dcera, v poměru 55 %, a žalobce b) v poměru 45 %.

19. Z lékařské zprávy původní žalobkyně od tituly před jménem jméno FO (č.l. 300) bylo zjištěno, že žalobkyně navštívila tuto lékařku 51995, 1/1997, 9/1999, 4/2000 a 3/2015. U posledního vyšetření z 3/2015 je uvedeno, že původní žalobkyně se dostavila k lékařce z důvodů projevů na kůži, na pažích a na DKK zjištěny erythematozní papulky, dg nelze vyloučit parazitozu typu štěnice. O scabies se t.č. nejedná.

20. Z výpisu z lékařské dokumentace od tituly před jménem jméno FO (č.l. 305) bylo zjištěno, že původní žalobkyně se k lékaři dostavila 5.4., 6.4., 7.4., 8.4. a 11.4.2016 z důvodu bolesti a otoku pravé ruky a prstů, doporučena kontrola revmatologem, dne 8.8.2016 z důvodu otoku kotníku pravé nohy.

21. Z lékařské zprávy adresa z 27. 1. 2017 (č.l. 321) bylo zjištěno, že zranění, které původní žalobkyně utrpěla – mnohočetná sdružená poranění, úrazové subdurální krvácení, ložiskové poranění mozku, traumatický edém mozku, zlomenina dolního konce pažní kosti, akutní respirační selhání, fiskulace bylo způsobeno pravděpodobně v příčinné souvislosti s dopravní nehodou dne datum, sekundární epileptické záchvaty byly v příčinné souvislosti ke způsobeným zraněním.

22. Ze zprávy Anonymizováno ze dne 15.3.2017 (č.l. 323) bylo zjištěno, že u původní žalobkyně trvala porucha vyjadřování, utrpěla závažné poranění mozku, jedná se pravděpodobně o setrvalý stav, mentální stav žalobkyně před úrazem ke srovnání není znám.

23. Z výpisu z lékařské dokumentace od praktické lékařky tituly před jménem jméno FO původní žalobkyně (č.l. 328-359) bylo zjištěno, že 1. záznam je z 28.11.1972, poslední z 13. 12. 2016.

24. Z lékařského nálezu pro posouzení zdravotního stavu ve věcech sociálního zabezpečení – komplexní vyšetření (č.l. 353-355) bylo zjištěno, že dne 13. 10. 2016 byla provedena prohlídka původní žalobkyně, dále je uvedeno, že původní žalobkyně je nekuřačka, alkohol 0, NO: výrazné bolesti rukou, obt. úchop, otékání rukou, chůze pomalá a obtížná, bolesti kolen i omezená hybnost, má eczema manuun. Na revmatologické vyšetření se neobjednala, nepracuje. Paměť, komunikace a řeč je přiměřená, je orientována místem, časem i osobou. U prstů zhoršená hybnost, úchop obou rukou nekvalitní, stisk obou rukou snížený, pohyblivost horních i dolních končetin aktivní, dosah chůze v km. Dle lab a rtg rukou susp, revmatoidní artritis, latex positivita, vysoká FW, artrot změny nadrob. kloubech rukou, hypertenze I. st.

25. Z písemné odpovědi na dotazy soudu od tituly před jménem jméno FO, praktické lékařky původní žalobkyně (č.l. 360) bylo zjištěno, že žalobkyně chodila při obtížích a též pro léky na vysoký krevní tlak, pokud měla léky, tak je užívala. Lékařce není známo, že by původní žalobkyně požívala alkohol či jiné návykové látky. Léčila se s revmatoidní artrózou, byla v péči dermatologa pro kožní obtíže – ekzém rukou.

26. Pokud jde o zjištění skutkového stavu ohledně způsobu života původní žalobkyně před dopravní nehodou a jejího zapojení do společenského života, kdy žalobní tvrzení spočívala v tom, že byla původní žalobkyně v pravidelném osobním kontaktu se žalobkyní a) a jejím manželem, soud k tomuto uvádí, že vyslechl 2 svědky – jméno FO (manžela žalobkyně a)), jméno FO (tchýni žalobkyně a)) a provedl účastnický výslech žalobkyně a).

27. Pokud jde o hodnocení výpovědí svědků jméno FO a jméno FO a účastnice - žalobkyně a), soud uvádí, že je shledal zcela nevěrohodnými, a to s ohledem verbální a nonverbální vystupování svědků a žalobkyně a), a s ohledem na kontradiktornosti, které vyplynuly z jejich výslechů, kdy soud poukazuje zejména na rozporuplná a v průběhu výpovědi opakovaně změněná vyjádření žalobkyně a).

Pokud jde o výslech svědka jméno FO, manžela žalobkyně a), svědek při svém výslechu vypověděl (č.l. 312), že původní žalobkyni poznal na konci roku 2015, když se se žalobkyní a) přestěhovali do Anonymizováno, a vídal se s ní od té doby přibližně třikrát až čtyřikrát měsíčně, celkem asi dvacetkrát až třicetkrát, až do doby jejího úrazu. Nadto vypověděl, že se s původní žalobkyní od července /srpna 2015 vídal více, protože měl zdravotní problémy. Soud k tomuto uvádí, že úraz při dopravní nehodě utrpěla původní žalobkyně dne datum, tedy svědkem uváděná četnost (3x-4x/měs., od července/srpna 2025 ještě četnější, přesto celkem 20x – 30x) neodpovídá jím uváděnému období od konce roku 2015 do datum, tj. min. 12 měsícům. Dále vypověděl, že na svatbě, kterou měli se žalobkyní a) v červnu 2016 původní žalobkyně nebyla, nevěděl, jestli původní žalobkyně slavila se žalobkyní a) narozeniny či Vánoce.

Svědkyně jméno FO (č.l. 314) vypověděla, že původní žalobkyni viděla pouze dvakrát až třikrát při krátkých setkáních v bytě její snachy (žalobkyně a).

Žalobkyně a) při svém výslechu (č.l. 375) nejprve vypověděla, že v r. 2011 obnovila se svojí matkou (původní žalobkyní) kontakt, že si s původní žalobkyní povídaly o všem a že se spolu často scházely, zhruba 6x do měsíce na 2-3 hodiny. Ohledně zdravotního stavu původní žalobkyně uvedla, že jí o něm není nic známo, toto neprobíraly. Na přímý dotaz soudu žalobkyně a) nejprve jednoznačně uvedla, že ji s matkou neviděl nikdo další, neboť manžel dlouho pracoval a známé při setkáních nepotkávaly. Následně své tvrzení změnila a uvedla, že je tedy vlastně viděla tchýně (svědkyně jméno FO). Žalobkyně a) uvedla, že svědkyně jméno FO ji a původní žalobkyni viděla spolu asi pětkrát. Na opětovný dotaz soudu žalobkyně a) trvala na tom, že kromě tchyně nikdo další jejich setkání přítomen nebyl. Teprve poté, co byla jejím právním zástupcem položena návodná otázka („zdali ji viděl i její manžel“), kterou soud výslovně nepřipustil, žalobkyně a) přesto odpověděla a uvedla, že její manžel (svědek jméno FO) její matku rovněž viděl, a to 1x v roce 2015. Na opětovný dotaz soudu následně své tvrzení opětovně změnila a uvedla, že ji viděl ještě několikrát a že to bylo měsíčně dvacetkrát až třicetkrát. Poté se žalobkyně a) opravila, že to bylo celkově 20x až 30x, měsíčně to bylo tak 4x až 5x. K dotazu soudu žalobkyně a) dále uvedla, že žádnou fotografii s původní žalobkyní z doby před dopravní nehodou nemá. Žalobkyně a) poté rozporuplně uvedla, že se původní žalobkyně neúčastnila oslav narozenin žalobkyně a) z důvodu, že žalobkyně a) „nechtěla mít nerváky“ a chtěla mít klidnou oslavu, a proto se oslav narozenin účastnil pouze její otec, avšak na druhou stranu uváděla, že „pozvala matku i otce“. Žalobkyně a) rovněž tvrdila, jak se svojí matkou (původní žalobkyní) slavila svátky, Vánoce i narozeniny matky, avšak na dotaz soudu, aby sdělila datum narozenin své matky (původní žalobkyně), nebyla žalobkyně a) schopna toto datum sdělit. Po chvíli pouze uvedla, že to bylo „někdy v listopadu, přesné datum neví“.

Soud k tomuto účastnickému výslechu žalobkyně a) uvádí, že bylo soudu naprosto zjevné z průběhu výslechu, že žalobkyně a) uváděla soudu nepravdu o svých údajně častých kontaktech s původní žalobkyní před dopravní nehodou. Opakovaně se „zamotávala“ do svých vyjádření, opakovaně měnila svoji výpověď. K tomuto soud např. poukazuje na to, jak žalobkyně a) nejprve uváděla na dotaz soudu, že ji s její matkou (původní žalobkyní) nikdo jiný neviděl, následně své vyjádření změnila, že ji viděla tchýně, se kterou se údajně potkaly 5x, zatímco tchýně (svědkyně jméno FO) mluvila toliko o 2 až 3 setkáních. Po opětovném dotazu soudu trvala na tom, že už ji nikdo další s její matkou (původní žalobkyní) neviděl. Teprve na návodnou a kapciózní otázku právního zástupce žalobců žalobkyně a), „jestli je viděl i její manžel“, opětovně změnila své předchozí vyjádření s tím, že je viděl i její manžel (svědek jméno FO), nejprve uvedla, že to bylo jen 1x v r. 2015, poté se opětovně opravila, že to bylo vícekrát. Nutno podotknout, že žalobkyně odpověděla přesto, že soud tuto kapciózní otázku právního zástupce žalobců nepřipustil, a to s ohledem na to, že žalobkyně a) již 2x soudu odpověděla na otázku, zdali ji někdo další s její matkou viděl, a rovněž se jednalo o návodnou otázku. Je s podivem, že ačkoli se soud žalobkyně již 2x ptal, tak žalobkyně a) o tom, že je měl vidět s její matkou i její manžel, vůbec nemluvila a na toto si údajně vzpomněla až právě díky zjevné nápovědě od právního zástupce žalobců. Vysvětlení žalobkyně a), že předchozí opakované otázky soudu „nepochopila“, bylo zjevně účelové. Není ani bez zajímavosti, že žalobkyně a) uvedla, že je manžel (svědek jméno FO) viděl 20x až 30x měsíčně, což následně opravila na to, že to bylo celkově 20x až 30x, tedy naprosto stejný počet, který uvedl i svědek jméno FO, ačkoli tento počet matematicky neodpovídá tomu, co žalobkyně a) a svědek jméno FO uváděli co se týče měsíční četnosti setkání. Soud tedy konstatuje, že výpovědi žalobkyně a) i svědků jméno FO a jméno FO ve světle shora uvedeného působily na soud naprosto nepřesvědčivě, nevěrohodně a účelově, a tedy z těchto výslechů proto soud při svém rozhodování ničeho pro své rozhodnutí ve věci nezjistil.

28. Pokud jde o hodnocení důkazů, k tomu soud uvádí, že proti sobě do určité míry stály závěry znaleckých posudků tituly před jménem jméno FO (zadaného žalobkyní), tituly před jménem adresa (zadaného žalovanou) a znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO (zadaného soudem), které se lišily zjištěnou míru obtíží (vyjádřenou v %) v rámci ztížení společenského uplatnění. Ve věci byly vypracovány celkem 3 znalecké posudky a 1 doplněk k ZP, a to: a. znalecký posudek tituly před jménem jméno FO (č.l. 12) b. znalecký posudek tituly před jménem jméno FO (č.l. 55)

c. znalecký posudek tituly před jménem jméno FO (č.l. 149-162) a dodatek ke znaleckému posudku tituly před jménem jméno FO týkající se posouzení předchorobí původní žalobkyně.

29. Soud přitom hodnotil přesvědčivost posudku, co do jeho úplnosti ve vztahu k zadání, logické odůvodnění jeho závěrů a soulad s ostatními provedenými důkazy. Hodnocení důkazů znaleckým posudkem tedy spočívá v posouzení, zda závěry posudku jsou náležitě odůvodněny, zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž se bylo třeba vypořádat, zda závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů a zda odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2019 sp. zn. 22 Cdo 4445/2018 a v něm citovaná rozhodnutí).

30. Soud k těmto znaleckým posudkům uvádí, že vycházel při svém rozhodování ze znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO, který si své závěry řádně obhájil při svém výslechu, přesvědčivě a dostatečným způsobem vysvětlil důvody, které jej vedly k těmto závěrům. Znalec jméno FO rovněž vypracoval dodatek ke znaleckému posudku, v němž zhodnotil předchorobí původní žalobkyně, přičemž účastníci již výslech znalce k dodatku k ZP nepožadovali, soud rovněž neshledal, že by byl další výslech znalce zapotřebí, když posouzení předchorobí bylo v dodatku k ZP řádně a dostatečně zhodnoceno.

31. Ze znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO vyplývá, že k ustálení zdravotního stavu u žalobkyně došlo dne 14. 5. 2019, celková výše obtíží dle Metodiky byla stanovena na 89 % (č.l. 157). Znalec při vyčíslení výše ztížení společenského uplatnění dále uplatnil modifikační koeficient 70 %, a to snížení o 10 % z důvodu věku (59 let v době úrazu) a snížení o 20% z důvodu žádného společenského zapojení.

32. Z výslechu znalce tituly před jménem jméno FO soud zjistil, že znalec původní žalobkyni osobně nevyšetřil, neboť to nebylo s ohledem na zdravotní stav žalobkyně potřebné pro zpracování znaleckého posudku, a vycházel z listinných podkladů obsažených ve spise. (pozn. soudu - Tento postup mu byl výslovně schválen tehdejší předsedkyní senátu, která věc projednávala.) Při výslechu byl znalci předložen výpis z osobního účtu pojištěnce žalobkyně, z něhož dovodil, že se žalobkyně v období před úrazem opakovaně léčila zejména s vysokým krevním tlakem, zažívacími obtížemi a podstoupila řadu odborných vyšetření, přičemž některá z nich podle něj nasvědčují chronickému charakteru obtíží. Znalec současně připustil, že řada jeho závěrů o předchorobí žalobkyně má povahu domněnek, neboť neměl k dispozici zdravotnickou dokumentaci praktického lékaře ani jednoznačné zprávy potvrzující konkrétní degenerativní onemocnění, včetně jím zmiňované artrózy. Poté, co byl pověřen doplněním svého znaleckého posudku k posouzení předchorobí původní žalobkyně, znalec tituly před jménem jméno FO vypracoval dodatek ke znaleckému posudku, v němž po seznámení se zdravotní dokumentací žalobkyně shledal, že původní žalobkyně měla určité zdravotní obtíže, ale nikterak v míře a rozsahu, který by odůvodňovaly jakoukoli modifikaci, tj. snižování výše ztížení společenského uplatnění, z důvodu předchorobí.

33. Pokud jde o znalecký posudek tituly před jménem jméno FO, soud poukazuje na výslech tohoto znalce, který si sám zásadním způsobem zpochybnil správnost svého znaleckého posudku. Znalec jméno FO výslovně uvedl, že při hodnocení ztížení společenského uplatnění postupoval chybně, z důvodu, že nevycházel ze skutečného výchozího stavu poškozené před úrazem, ale automaticky předpokládal plnou funkčnost ve všech životních doménách, a vypověděl, že nesprávně aplikoval bodové hodnocení jednotlivých funkcí, chybně provedl přepočet částek na cenovou úroveň nesprávného roku a že výsledná částka jím stanoveného odškodnění je nepřiměřeně vysoká. Znalec sám své pochybení označil za zásadní, opakovaně uvedl, že jeho posudek je v těchto závěrech „špatně“, a sám navrhl výrazně nižší rozmezí odpovídajícího odškodnění, přičemž zdůraznil, že chyby byly neúmyslné, avšak věcně neobhajitelné. Soud z tohoto znaleckého posudku proto při svém rozhodování nevycházel. Nejen, že závěry znaleckého posudku si znalec neobhájil, ale naopak je při svém výslechu označil za chybné. Soud má rovněž negativní poznatky ze své činnosti ohledně kvality znaleckých posudků vypracovaných tímto znalcem, znalec byl mj. v jiné věci odsouzen za podání nepravdivého znaleckého posudku.

34. Soud nevycházel ani ze znaleckého posudku tituly před jménem adresa. Soud předně poukazuje na to, že znalec tituly před jménem jméno FO ve svém znaleckém posudku neposuzoval předchorobí původní žalobkyně s odůvodněním, že je neměl k dispozici. Z výslechu znalce tituly před jménem jméno FO dále vyplynulo, že považuje metodiku Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví za odborně problematickou a v zásadě nepoužitelnou pro stanovení jednotné a objektivní výše odškodnění, neboť podle jeho názoru umožňuje značně libovolné výsledky. Znalec zdůraznil, že právě z tohoto důvodu nebyl schopen stanovit výši ztížení společenského uplatnění žalobkyně podle uvedené metodiky a že jeho závěry se omezují na aplikaci nařízení vlády č. 276/2015 Sb., které je koncipováno primárně pro pracovní úrazy. Soud tedy ani z tohoto znaleckého posudku nevycházel, závěry znalce neshledal za obhájené.

35. Soud tedy jako odborný podklad pro své rozhodnutí vzal znalecký posudek tituly před jménem jméno FO a jeho doplnění znaleckého posudku týkající se předchorobí. Soud se přitom plně ztotožnil se závěry znalce jméno FO co se týče jím zjištěné výše obtíží (součet korigovaných procent), které znalec stanovil na 89 %.

36. Soud provedl i jiné než shora uvedené důkazy, avšak neučinil z nich žádná pro věc podstatná zjištění, proto je blíže neuvádí.

37. Soud hodnotil provedené důkazy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlížel ke všemu, co za řízení vyšlo najevo včetně toho, co uvedli účastníci (ust. § 132 o.s.ř.). Soud vycházel z listinných důkazů a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

38. Dne datum ve Anonymizováno hod. jméno FO jako řidič osobního motorového vozidla zn. jméno FO, RZ: SPZ (dále jen „škodící vozidlo“), na parkovišti, adresa, poblíž domu Anonymizováno, při couvání z místa parkování směrem od dálnice Anonymizováno do prostoru parkoviště přehlédl a ohrozil žalobkyni, která procházela za škodícím vozidlem ve směru od Anonymizováno na obec adresa a v důsledku toho došlo ke střetu zadní částí škodícího vozidla s žalobkyní a k následnému pádu žalobkyně na komunikaci v prostoru parkoviště. Pojistitelem vozidla, jenž způsobilo dopravní nehodu, je žalovaná. V důsledku nárazu utrpěla původní žalobkyně těžká zranění spočívající v úrazovém subdurálním krvácení, ložiskovém poranění mozku, otoku mozku, zlomenině lebky uzavřené zlomenině dolního konce pažní kosti vpravo, akutním respiračním selhání a fascikulaci svalových snopečku, kdy v souvislosti s poraněním došlo u žalobkyně k rozvoji otoku mozku, sekundární epilepsii a poruchám vědomí, což žalobkyni trvale a podstatným způsobem omezilo v obvyklém způsobu života, kdy žalobkyně potřebovala dlouhodobě ošetřovatelskou péči ve zdravotnickém zařízení. Žalobkyně dne Anonymizováno 2023 zemřela. Před dopravní nehodou žalobkyně žila jako osoba bez domova, a to přibližně po dobu 10 let před dopravní nehodou. Žalobkyně naposledy pracovala do 14.4.1995, od 15. 4. 1995 do 13. 4. 1996 pečovala o dítě a od 14. 4. 1996 až do doby dopravní nehody (datum) byla nezaměstnaná.

39. Žalovaná před zahájením řízení uhradila původní žalobkyni částku 1 000 000 Kč a po podání žaloby dále částku 2 500 000 Kč pro uspokojení nároku na ztížení společenského uplatnění.

40. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

41. Podle § 6 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění účinném ke dni 28.2.2018, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému, mimo jiné, způsobenou újmu vzniklou ublížením na zdraví nebo usmrcením, pokud poškozený svůj nárok uplatnil a prokázal.

42. Podle § 9 odst. 1 téhož zákona poškozený má právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 u příslušného pojistitele nebo u Kanceláře, jedná-li se o nárok na plnění z garančního fondu podle § 24.

43. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

44. Podle § 2927 odst. 1 o. z., kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu; stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou.

45. Podle § 2958 o. z. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

46. K nároku na ztížení společenského uplatnění soud I. stupně předně poukazuje na skutečnost, že dle konstantní judikatury může být příčinou škody může pouze taková okolnost, bez jejíž existence by škodný následek nevznikl. Přitom nemusí jít o příčinu jedinou, nýbrž stačí, jde-li o jednu z příčin, která se podílí na nepříznivém následku, o jehož odškodnění jde, a to o příčinu podstatnou (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 5. 2010, sp. zn. 25 Cdo 3585/2007). V projednávané věci soud shledal za prokázané, že předmětná nehoda byla podstatnou příčinou následku vzniklého u žalobkyně z titulu překážky lepší budoucnosti, tj. ztížení společenského uplatnění, a to v rozsahu podrobněji specifikovaného níže.

47. Nemajetková újma vyvolaná ublížením na zdraví má být odčiněna v penězích plně, případně podle zásad slušnosti, přičemž však zákon nestanoví žádná konkrétní kritéria, která má zvažovat soud rozhodující o náhradě za bolest, ztížení společenského uplatnění či další nemajetkové újmy. Za účelem objektivizace a medicínské klasifikace vytrpěných újem na zdraví byl vypracován systém označovaný jako Metodika Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (§2958o.z.) (dále jen „Metodika“), jejíž základní východiska byla publikována pod Rc 63/2014 Sb. Postup v ní popsaný má plnit zákonný princip slušnosti (§2958 věta druhá o.z.) i požadavek legitimního očekávání (§13 o.z.). (viz usnesení NS ze dne 25.1.2017, sp. zn. 6 Tdo 1791/2016 (TrR 2/2018)). Tento systém je založen na upravené metodice Světové zdravotnické organizace (WHO), nazvané v české verzi Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví (ICF), a to tak, aby u trvalých zdravotních následků, ztěžujících poškozenému společenské uplatnění, bylo možno lékařskou diagnostikou vyjádřit a objektivizovat nepříznivé dopady zdravotních potíží do všech životních činností člověka a ve srovnání s jinými případy kvalifikovat rozsah omezení či vyřazení poškozeného z různých sfér společenského zapojení (takový systém označil za vhodný i Ústavní soud v nálezu ze dne 16. 2. 2016, sp. zn. I ÚS 3122/2015, viz body 24. a 25.). Součástí takového přístupu je i tzv. objektivizace (personalizace) výpočtem zjištěné částky, tedy její individuální úprava s ohledem na konkrétní poměry poškozeného, zejména věk, rozsah a kvalitu předchozího společenského zapojení, případně další významné okolnosti uvedené v § 2957 OZ. (viz rozsudek NS z 15. 12. 2021, sp. zn. 25 Cdo 1361/2021 (Rc 90/2022) Postup popsaný v Metodice Nejvyššího soudu má plnit zákonný princip slušnosti (§ 2958 věta druhá OZ) i požadavek legitimního očekávání (§ 13 OZ).

48. Pokud jde o výše specifikovanou Metodiku, soud I. stupně je si vědom, že se jedná o právně nezávaznou a pouze doporučenou metodiku Nejvyššího soudu, na jejímž podkladě jsou znalci z příslušného oboru vypracovávány znalecké posudky, avšak považuje ji za vhodný způsob objektivizace vytrpěných újem poškozeného na zdraví za současného splnění zákonného principu slušnosti a posouzení individuálních okolností daného případu, a současně i naplnění požadavku legitimního očekávání. V tomto směru soud I. stupně poukazuje na skutečnost, že znalci z oboru zdravotnictví, odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví, nepřísluší, aby na základě Metodiky Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížení společenského uplatnění podle §2958 o.z.) sám stanovil a určil částku náhrady za ztížení společenského uplatnění, neboť je to soud, kdo stanoví její výši podle předem daných kritérií. Účelem znaleckého posudku je vytvořit pro soud dostatečně podrobný, strukturovaný a pochopitelný skutkový podklad, obsahující odborný lékařský závěr o míře vyřazení poškozeného z životních činností definovaných v Metodice tak, aby soud mohl učinit právní závěr o výši náhrady za nemajetkovou újmu. (viz Usnesení NS ze dne 30. 9. 2017, sp.zn. 8 Tdo 190/2017(Rt39/2018).

49. V projednávané věci byly vypracovány celkem tři znalecké posudky, přičemž pouze znalecký posudek tituly před jménem jméno FO a jeho doplnění posuzující předchorobí shledal soud za řádný odborný podklad pro své rozhodnutí.

50. Soud v rámci posouzení výše nároku na ztížení společenského uplatnění žalobkyně zdůrazňuje, že je vždy nutno posuzovat rozdíl mezi stavem před poškozením zdraví (tzv. předchorobí) a po poškození, neboť jen za tento rozdíl škůdce, v tomto případě žalovaná pojišťovna, odpovídá. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nebylo namístě přistoupit k modifikaci předchorobí z důvodu omezení funkce, neboť ačkoli žalobkyně vzhledem ke svému věku (59 let) měla určité zdravotní obtíže, zejména artrózu rukou, tyto však nebyly zásadního charakteru a nedosahovaly požadované intenzity, aby bylo zapotřebí je tímto způsobem zohledňovat. Soud přitom odkazuje na závěry doplňku znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO, který se zabýval předchorobím a žádnou modifikaci z důvodu předchorobí po seznámení s lékařskou dokumentací neshledal. Soud k argumentaci žalované uvádí, že z žádného provedeného důkazu nevyplývá, že by původní žalobkyně nadměrně požívala alkoholické nápoje (či jiné návykové látky). Stejně tak z žádného důkazu nebyly prokázány vážné zdravotní obtíže (rakovina apod.) žalobkyně, jak se domnívala žalovaná. Soud podotýká, že žalovaná v tomto směru pouze dovozovala špatný zdravotní stav a alkoholismus u žalobkyně s ohledem na to, že byla osobou bez domova, avšak soud tuto paušální argumentaci jako nedůvodnou a účelovou odmítá, neboť žádné z těchto tvrzení žalované nebylo v řízení prokázáno. Soud I. stupně k tomuto dále uvádí, že nelze pouze ze způsobu života žalobkyně usuzovat, že pokud nedocházela k lékaři na pravidelné lékařské prohlídky, mělo by to automaticky znamenat její špatný zdravotní stav. Stejně tak nelze generalizovat, že každá osoba bez domova by měla být závislá na alkoholu či jiných návykových látkách. Soud poukazuje na zprávu praktické lékařky žalobkyně, z níž vyplývá, že k ní žalobkyně docházela v případě, že měla zdravotní obtíže, přičemž užívání alkoholu (či jiných návykových látek) u žalobkyně negovala. Ze zdravotní dokumentace obvodní lékařky žalobkyně bylo rovněž prokázáno, že žalobkyně byla v péči u tituly před jménem jméno FO od r. 1972 do r. 2016, přičemž po celou tuto dobu žalobkyně k lékařce docházela, a to i v posledních letech před dopravní nehodou, kdy již byla osobou bez domova, tedy není pravdou, že by žalobkyně lékařskou pomoc v případě potřeby nevyhledávala. Soud nerozhoduje na základě domněnek žalované (že žalobkyně mohla mít vážné zdravotní obtíže či mohla být závislá na alkoholu), ale pouze na základě zjištěného skutkového stavu.

51. Pro stanovení výše ztížení společenského uplatnění se vychází z rámcové částky v roce ustálení zdravotního stavu. Tato částka vyjadřuje pomyslné 100 % vyřazení poškozeného ze společenského života a je vyjádřena pomocí 400násobku průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok, v němž se ustálil zdravotní stav poškozeného. (viz rozsudek NS z 15. 12. 2021, sp. zn. 25 Cdo 1361/2021, Rc 90/2022 či nález ÚS sp. zn. I. ÚS 2221/22). Pro rok 2019, kdy k ustálení zdravotního stavu došlo, činí výchozí rámcová částka 12 754 000 Kč.

52. Znalec tituly před jménem jméno FO ve svém znaleckém posudku vypočetl celkové obtíže žalobkyně ve výši 89 % odpovídající z posuzovaných kapitol D1 – Učení se a aplikace znalostí ve výši 8,26 %, D2 – Všeobecné úkoly a požadavky ve výši 10,35 %, D3 – Komunikace ve výši 8,88 %, D4 – Pohyblivost ve výši 8,78 %, D5 – Péče o sebe ve výši 8,67 %, D6 – Život v domácnosti ve výši 11,11 %, D7 – Mezilidská jednání a vztahy ve výši 10,73 %, D8 – Hlavní oblasti života ve výši 11,11 % a D9 – Život komunitní, sociální a občanský ve výši 11,11 %.

53. Soud I. stupně v souladu s judikaturou (např. rozsudek NS ze dne 16. 12. 2021, sp. zn. 25 Cdo 2843/2020 či nález ÚS sp. zn. I. ÚS 1010/22) nepřejímal automaticky míru obtíží zjištěnou znalcem, ale naopak sám posoudil uvedené kapitoly, přičemž na základě důkladného posouzení, provedeného dokazování a zjištěného skutkového stavu dospěl ke shodnému závěru jako znalkyně tituly před jménem jméno FO, tedy, že celková míra obtíží žalobkyně, pokud jde o ztížení společenského uplatnění, je v rozsahu 89 %, neboť dospěl k závěru, že domény hodnocené znalcem odpovídají zjištěným obtížím žalobkyně na základě provedeného dokazování a zjištěného skutkového stavu, tedy tyto kapitoly a jejich výši ponechal beze změny. Míra obtíží vyjádřená v penězích po zaokrouhlení na celé Kč tedy činí částku 11 351 000 Kč. Soud však dospěl k závěru, že tuto zjištěnou částku bylo třeba dále modifikovat, a to jednak s ohledem na věk žalobkyně, které bylo v době úrazu 59 let, a jednak z důvodu absence jejího zapojení do společenského života, resp. intenzity (zapojení) předchozích aktivit.

54. Co se týče věku, soud uvádí, že žalobkyni bylo v době úrazu 59 let, ke dni ustálení zdravotního stavu jí bylo 62 let. Soud dospěl k závěru, že je na místě výslednou částku modifikovat, a to snížením o 10 %. Soud k tomuto uvádí, že je si vědom nálezu sp. zn. I. ÚS 1010/22, kdy má však za to, že i věk je ve vztahu k posouzení participace poškozeného na společenském životě za současného zohlednění každého případu individuálně žádoucí zohledňovat, přičemž se při tomto závěru opírá i o bod 47. nálezu ÚS sp. zn. I. ÚS 2410/23. Žalobkyně vzhledem ke svému věku měla omezení s tím související, tedy soud dospěl k závěru, že snížení o 10 % z důvodu věku je odpovídající projednávanému případu.

55. Co se týče druhého důvodu, pro který soud přistoupil k modifikaci částky představující nárok na ztížení společenského uplatnění, soud podotýká, že tento projednávaný případ je svým způsobem ojedinělý, neboť soud posuzoval výši ztížení společenského uplatnění u osoby bez domova. Soud I. stupně se pokoušel nalézt přiléhavou judikaturu, avšak dle jeho zjištění soudy nikdy předtím obdobný případ neřešily. Žalobkyně byla minimálně posledních 10 let před dopravní nehodou osobou bez domova, byla dlouhodobě nezaměstnaná, a to od r. 1996, tj. posledních 20 let před dopravní nehodou, a toto bylo mezi účastníky nesporné. právnická osoba (původní) žalobkyně před dopravní nehodou nebylo v řízení nic zjištěno, neboť ač se žalobkyně a) snažila provedenými důkazy prokázat, že měla s původní žalobkyní před dopravní nehodou údajně častý kontakt, tomuto tvrzení soud neuvěřil (viz odůvodnění shora – hodnocení důkazů výslechy svědků a žalobkyně a). Původní žalobkyně v řízení netvrdila, že by měla nějaké zájmové/volnočasové aktivity, žádné v řízení nebyly prokázány. Žaloba byla rovněž podána prostřednictvím opatrovnice (žalobkyně a) ještě za života původní žalobkyně, kdy však již byly její kognitivní funkce v důsledku nehody narušeny, což ovlivnilo penzum informací, které bylo možné o životě původní žalobkyně zjistit. Ze způsobu života žalobkyně, kdy byla dlouhodobě - cca 10 let před dopravní nehodou osobou bez domova, je zřejmé, že neměla „obvyklý“ životní standard a „obvyklé“ zapojení (pariticipaci) na společenském životě předpokládané Metodikou. Soud přitom poukazuje na východiska Metodiky ohledně modifikace zapojení do společenských aktivit před poškozením zdraví, která pracuje s rozmezím od + 30 % (zcela mimořádné), + 20 % (výjimečně intenzivní), + 10 % (nadprůměrné), a naproti tomu - 10 % (podprůměrné), - 20 % (prakticky žádné); tedy poněkud disproporčně uvažuje s navýšením až 30 %, ale snížením toliko o 20 %. Soud však v posuzovaném případě dospěl k závěru, že snížení o 20 % (tj. prakticky žádné zapojení) by nepostačovalo ke zohlednění konkrétních okolností daného případu, kdy u žalobkyně nebylo prokázáno vůbec žádné zapojení do společenských aktivit před poškozením zdraví. Soud tedy v posuzovaném případě dospěl k závěru, že odpovídající modifikace z důvodu absence participace na společenském životě u žalobkyně činí - 30 %.

56. S argumentací žalované, že by měl soud přistoupit k ještě výraznějšímu snížení (modifikaci), a to minimálně o 50 % z důvodu, že žalobkyně byla osobou bez domova, se soud neztotožnil. Soud I. stupně odmítá žalovanou naznačovaný argument, že by měla být výše ztížení společenského uplatnění výrazně nižší pouze z důvodu, že žalobkyně nedosahovala určitého společenského statutu a byla osobou bez domova. Soud podotýká, že přiznaná výše nároku za ztížení společenského uplatnění má plně odpovídat ust. §2958 o.z., a tedy zásadám slušnosti, přičemž odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1989/2022, které definuje překážky lepší budoucnosti i onu zásadu slušnosti. Soud I. stupně při svém rozhodování pečlivě vážil výši modifikace, přičemž zohlednil individuální životní styl poškozené (původní žalobkyně) a základní částku dle Metodiky proto modifikoval snížením o 10 % (věk) a 30 % (absence zapojení do společenských aktivit před poškozením zdraví), a to právě vzhledem ke konkrétnímu způsobu života a významu dotčených aktivit (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 3061/2023).

57. Soud přitom poukazuje i na recentní rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2454/2025 z 18. 3. 2026, v němž Nejvyšší soud mj. judikoval, že život a zdraví všech lidí má podle české právní úpravy stejnou hodnotu bez ohledu na to, jaká je jejich životní úroveň, nebo jaké mají životní náklady. Nejvyšší soud v tomto rozhodnutí dále k nároku na náhradu za ZSU uvedl, že jde o náhradu za překážku lepší budoucnosti, tedy za zmařené příležitosti poškozeného v jeho dalším životě a za omezení či vyřazení z různých sfér činnosti při zapojení do společenského života. Rovněž u tohoto nároku není rozhodujícím faktorem ani to, jaké jsou příjmy poškozeného, zdali jsou nízké či vysoké a zda je majetný či nikoli. Soud I. stupně k tomuto rozhodnutí uvádí, že se rozsudek NS sice týkal otázky, zdali bydliště poškozeného v zahraničí neovlivňuje výši nemajetkové újmy na zdraví, avšak dle soudu I. stupně jsou výše uvedené závěry aplikovatelné i na tento projednávaný případ, byť je svým způsobem ojedinělý. Podstatou totiž zůstává, že život a zdraví má stejnou hodnotu bez ohledu na majetkové poměry, společenské postavení či životní úroveň poškozeného.

58. S přihlédnutím ke všem konkrétním okolnostem v souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 369/2021 proto soud I. stupně dospěl k závěru, že výsledná výše ztížení společenského uplatnění po zohlednění věku žalobkyně (snížení o 10 %) a 30 % (absence zapojení do společenských aktivit před poškozením zdraví) činí 6 810 600 Kč. Od této částky je třeba odečíst částku 1 000 000 Kč, kterou žalovaná žalobkyni uhradila ještě před podáním žaloby, a dále částku 2 500 000 Kč, která byla žalovanou uhrazena po podání žaloby. Zbývající nárok na ztížení společenského uplatnění tak činí 3 310 600 Kč, který má být rozdělen mezi žalobkyni a) a žalobce b) podle jejich podílu dle dohody v dědickém řízení, tj. v poměru 55 % pro žalobkyni a) a 45 % pro žalobce b). Žalobkyni a) tak náleží částka 1 820 830 Kč a žalobci b) částka 1 489 770 Kč. Soud rovněž žalobcům přiznal zákonné úroky z prodlení, přičemž zohlednil i prodlení žalované s výplatou částky 2 500 000 Kč, do které byla žaloba z důvodu úhrady žalovanou po podání žaloby vzata zpět. Soud proto žalované uložil zaplatit kromě dluhu také úroky z prodlení; jejich výši stanovil podle § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to s počátkem, jak uvedeno shora. (viz výrok I. a výrok II.).

59. Co do zbytku žalovaného nároku z titulu ztížení společenského uplatnění byla žaloba zamítnuta (výrok III.). Vzhledem k tomu, že se jedná o nárok, jehož výše se odvíjí od znaleckého posudku, resp. od výše určené soudem, měli žalobci i přes zamítavý výrok III. v této části týkající se ztížení společenského uplatnění ve věci plný úspěch.

60. Soud dospěl po provedeném dokazování a po zvážení všech okolností daného případu, že částka 6 810 600 Kč jako přiznaná výše nároku za ztížení společenského uplatnění plně odpovídá ust. §2958 o.z., a tedy zásadám slušnosti, a to i s ohledem na shora uvedené, přičemž částka byla přiznána žalobkyni a) a žalobci b), jakožto právním nástupcům původní žalobkyně, v poměru stanoveném v dědickém řízení (viz bod 18 - usnesení okresního soudu v Anonymizováno č.j. Anonymizováno, Anonymizováno (č.l. 224), které nabylo právní moci dne 2. 7. 2024).

61. Pokud jde o žalobkyní nárokovanou částku nákladů za vypracování znaleckého posudku, k tomu soud uvádí, že nárok na zaplacení nákladů za vypracování znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO neshledal důvodným, neboť znalecký posudek nebyl pro řízení použitelný, soud z jeho závěrů nevycházel, a tedy se nejednalo o účelně vynaložený náklad.

62. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož, účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl; ve spojení s ust. § 142 odst. 3 o.s.ř., dle kterého i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo úvaze soudu. Pokud jde o uplatněný nárok týkající se ztížení společenského uplatnění, pak soud v této souvislosti uvádí, že posouzení a vyčíslení záviselo jak na znaleckých posudcích, tak na úvaze soudu (srov. analogicky § 142 odst. 3 o.s.ř.), tedy lze žalobkyni a) a žalobci b) (i přes částečné zamítnutí) pro účely náhrady nákladů řízení považovat za plně úspěšné s nárokem na odčinění ztížení společenského uplatnění.

63. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož, účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl; ve spojení s ust. § 142 odst. 3 o.s.ř., dle kterého i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo úvaze soudu. Pokud jde o uplatněný nárok týkající se ztížení společenského uplatnění, pak soud v této souvislosti uvádí, že posouzení a vyčíslení záviselo jak na znaleckých posudcích, tak na úvaze soudu (srov. analogicky § 142 odst. 3 o.s.ř.), tedy lze žalobkyni a) a žalobci b) (i přes částečné zamítnutí) pro účely náhrady nákladů řízení považovat za plně úspěšné s nárokem na odčinění ztížení společenského uplatnění.

64. O náhradě nákladů řízení (výrok IV.) bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobci byli v řízení plně úspěšní.

65. Náklady řízení žalobkyně a) sestávají ze složené spotřebované zálohy ve výši 6 500 Kč (oba žalobci zaplatili celkem částku 13 000 Kč), dále z odměny za 6,5 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „AT“), při tarifní hodnotě dle přiznaného nároku ve výši 1 820 830 Kč, tedy 15 620 Kč za jeden úkon, tedy 1 úk. sepis návrhu na pokračování v řízení a návrhu na povolení změny žaloby, 1 úk. účast na jednání u Obvodního soudu pro Prahu 8 dne 9. 1. 2025, 1 úk. účast na jednání u Obvodního soudu pro Prahu 8 dne 6. 3. 2025, 1 úk. účast na jednání u Obvodního soudu pro Prahu 8 dne 29. 5. 2025, 1 úk. účast na jednání u Obvodního soudu pro Prahu 8 dne 29. 7. 2025, 1 úk. účast na jednání u Obvodního soudu pro Prahu 8 dne 31. 3. 2026, 1/2 úk. účast na vyhlášení rozsudku dne 9. 4. 2025, dále z náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 3 AT ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby, pro úkony učiněné po 1. 1. 2025 je dle novelizovaného znění AT ve výši 450 Kč [tj. v případě sepisu návrhu na pokračování v řízení a návrhu na povolení změny žaloby (1 úkon) za uvedený úkon právní služby á 300 Kč a za zbylých 6 úkonů ve výši 450 Kč celkem ve výši 3 000 Kč, z čehož soud žalobkyni a) přiznal 55 %, tedy 1 650 Kč, jelikož soud tuto náhradu přiznává pouze jednou, a proto se dělí mezi žalobkyni a) a žalobce b) v souladu s rozhodnutím Okresního soudu v Anonymizováno ze dne datum, č. j. Anonymizováno, kterým žalobkyně a) nabyla nárok po původní žalobkyni proti žalované v poměru 55 % a žalobce b) nabyl nárok žalobkyně proti žalované v poměru 45 % (dále jen „dohoda dědiců v dědickém řízení“). Dále se náklady řízení skládají z cestovného za celkem 4 cesty na ústní jednání (dne 9. 1. 2025, 6. 3. 2025, 29. 5. 2025 a dne 29. 7. 2025) z adresa při trase dlouhé 75 km za použití vozidla Anonymizováno (benzin 95, průměrná spotřeba 7,1 l, základní náhrada za opotřebení 2025 – 5,8 Kč/km, náhrada za pohonné hmoty 2025 – 2,54 Kč za 1 km při průměrné ceně pohonných hmot 35,8 Kč (benzin 95) a dále z cestovného za celkem 2 cesty na ústní jednání (dne 31. 3. 2026 a 9. 4. 2026) z adresa při trase dlouhé 75 km za použití vozidla Anonymizováno (EL, průměrná spotřeba 166 Wh/km, základní náhrada za opotřebení 5,9 Kč/km, náhrada za pohonné hmoty 7,2 Kč/kWh (EL), tj. po zaokrouhlení celkem ve výši 3 568 Kč, z čehož soud žalobkyni a) přiznal 55 %, dle dohody dědiců v dědickém řízení, tedy 1 962 Kč, dále náhrady za promeškaný čas na cestě (6 cest z adresa a zpět) ve výši celkem 3 600 Kč (celkem 24 započatých půlhodin po 150 Kč, viz novela AT § 14 odst. 3 vyhlášky 177/96 Sb.), z čehož soud žalobkyni a) přiznal 55 %, tedy 1 980 Kč, dle dohody dědiců v dědickém řízení; celkem tedy částka 101 530 Kč za odměnu advokáta, z čehož soud žalobkyni a) přiznal 90 %, jelikož odměna advokáta společně zastupujícího více účastníků se podle § 12 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025 určí tak, že u každého účastníka se plná odměna krátí o aritmetický průměr procentních hodnot uvedených v tomto ustanovení (dle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 12. 2025 25 Cdo 1552/2025), tedy celkem činí odměna advokáta 91 377 Kč a celkové náklady pak činí 96 969 Kč a dále 21% DPH z této částky, tj. po zaokrouhlení ve výši 20 364 Kč (právní zástupce žalobkyně a) doložil, že je plátcem DPH), tedy výše nákladů řízení žalobkyně a) po zaokrouhlení činí částku 123 833 Kč, přičemž k této částce bylo rovněž nutno připočítat náklady právního zastoupení vzniklé původní žalobkyni (viz níže).

66. Náklady řízení žalobce b) sestávají ze složené spotřebované zálohy ve výši 6 500 Kč (oba žalobci zaplatili celkem částku 13 000 Kč), dále z odměny za 6,5 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „AT“), při tarifní hodnotě dle přiznaného nároku ve výši 1 489 770 Kč, tedy 14 260 Kč za jeden úkon, tedy 1 úk. sepis návrhu na pokračování v řízení a návrhu na povolení změny žaloby, 1 úk. účast na jednání u Obvodního soudu pro Prahu 8 dne 9. 1. 2025, 1 úk. účast na jednání u Obvodního soudu pro Prahu 8 dne 6. 3. 2025, 1 úk. účast na jednání u Obvodního soudu pro Prahu 8 dne 29. 5. 2025, 1 úk. účast na jednání u Obvodního soudu pro Prahu 8 dne 29. 7. 2025, 1 úk. účast na jednání u Obvodního soudu pro Prahu 8 dne 31. 3. 2026, 1/2 úk. účast na vyhlášení rozsudku dne 9. 4. 2025, dále z náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 3 AT ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby, pro úkony učiněné po 1. 1. 2025 je dle novelizovaného znění AT ve výši 450 Kč [tj. v případě sepisu návrhu na pokračování v řízení a návrhu na povolení změny žaloby (1 úkon) za uvedený úkon právní služby á 300 Kč a za zbylých 6 úkonů ve výši 450 Kč celkem ve výši 3 000 Kč, z čehož soud žalobci b) přiznal 45 %, tedy 1 350 Kč, jelikož soud tuto náhradu přiznává pouze jednou, a proto se dělí mezi žalobkyni a) a žalobce b) v souladu s rozhodnutím Okresního soudu v Anonymizováno ze dne Anonymizováno, č. j. Anonymizováno, kterým žalobkyně a) nabyla nárok po původní žalobkyni proti žalované v poměru 55 % a žalobce b) nabyl nárok žalobkyně proti žalované v poměru 45 % (dále jen „dohoda dědiců v dědickém řízení“). Dále se náklady řízení skládají z cestovného za celkem hodnota cesty na ústní jednání (dne 9. 1. 2025, 6. 3. 2025, 29. 5. 2025 a dne 29. 7. 2025) z adresa při trase dlouhé 75 km za použití vozidla Anonymizováno (benzin 95, průměrná spotřeba 7,1 l, základní náhrada za opotřebení 2025 – 5,8 Kč/km, náhrada za pohonné hmoty 2025 – 2,54 Kč za 1 km a dále z cestovného za celkem 2 cesty na ústní jednání (dne 31. 3. 2026 a 9. 4. 2026) z adresa při trase dlouhé 75 km za použití vozidla Anonymizováno (EL, průměrná spotřeba 166 Wh/km, základní náhrada za opotřebení 5,9 Kč/km, náhrada za pohonné hmoty 7,2 Kč/kWh (EL), tj. po zaokrouhlení celkem ve výši 3 568 Kč, z čehož soud žalobci b) přiznal 45 %, tedy 1 606 Kč, jelikož soud tuto náhradu přiznává pouze jednou, a proto se dělí mezi žalobkyni a) a žalobce b) a žalobce b) nabyl nárok žalobkyně proti žalované dle dohody dědiců v dědickém řízení v poměru 45 %, dále náhrady za promeškaný čas na cestě (6 cest z adresa a zpět) ve výši celkem 3 600 Kč (celkem hodnota započatých půlhodin po 150 Kč, viz novela AT § 14 odst. 3 vyhlášky 177/96 Sb.), z čehož soud žalobci b) přiznal 45 % dle dohody dědiců v dědickém řízení, tedy 1 620 Kč, jelikož soud tuto náhradu přiznává pouze jednou; celkem tedy částka 92 690 Kč za odměnu advokáta, z čehož soud žalobci b) přiznal 90 %, jelikož odměna advokáta společně zastupujícího více účastníků se podle § 12 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025 určí tak, že u každého účastníka se plná odměna krátí o aritmetický průměr procentních hodnot uvedených v tomto ustanovení (dle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 12. 2025 25 Cdo 1552/2025), tedy celkem činí odměna advokáta 83 421 Kč a celkové náklady pak činí 87 997 Kč, a dále 21% DPH z této částky, tj. po zaokrouhlení ve výši 18 480 Kč (právní zástupce žalobce b) doložil, že je plátcem DPH), tedy výše nákladů řízení žalobce b) po zaokrouhlení činí částku 112 977 Kč, přičemž k této částce bylo rovněž nutno připočítat náklady právního zastoupení vzniklé původní žalobkyni (viz níže).

67. K těmto nákladům pak soud každému z žalobců rozdělil v souladu s rozhodnutím Okresního soudu v Anonymizováno ze dne datum, č. j. Anonymizováno také náklady řízení za zastupování právní předchůdkyně žalobců, tj. původní žalobkyně, kdy žalobci a) a b) vstoupili do procesního postavení své právní předchůdkyně a přešlo na ně i právo na náhradu nákladů řízení spojených s dosavadním vedením věci. Žalobkyni a) tak přiznal navíc částku v poměru 55 % z nákladů původní žalobkyně, tedy 195 285 Kč po zaokrouhlení a žalobci b) v poměru 45 % z nákladů původní žalobkyně 159 779 Kč po zaokrouhlení.

68. Náklady řízení původní žalobkyně sestávají ze složené spotřebované zálohy ve výši 10 000 Kč, dále z odměny za 11,5 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „AT“), při odměně za jeden úkon ve výši 31 580 Kč za celkem tři úkony do částečného zpětvzetí žaloby ze dne 15. 12. 2020 (tarifní hodnota 5 810 600 Kč) a při odměně za jeden úkon ve výši 21 580 Kč po částečném zpětvzetí dle přiznaného nároku ve výši 3 310 600 Kč, tedy 1 úk. převzetí a příprava zastoupení, 1 úk. sepis předžalobní výzvy, 1 úk. sepis žaloby o pojistné plnění za nemajetkovou újmu, 1 úk. sepis částečného zpětvzetí žaloby, 1 úk. sepis repliky žalobkyně k vyjádření žalované k žalobě, 1 úk. účast na jednání u Obvodního soudu pro adresa dne 13. 10. 2021, 1 úk. sepis doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů, 1 úk. účast na jednání u Obvodního soudu pro adresa dne 24. 1. 2022, 1 úk. účast na jednání u Obvodního soudu pro adresa dne 4. 4. 2022, 1/2 úk. sepis námitek žalobkyně proti usnesení ze dne 9. 8. 2022, 1 úk. účast na jednání u Obvodního soudu pro adresa, 1 úk. sepis sdělení soudu a doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů, dále z náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 3 AT ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby, pro úkony učiněné do 1. 1. 2025, tj. za 12 uvedených úkony právní služby á 300 Kč celkem ve výši 3 600 Kč. Dále se náklady řízení skládají z cestovného za celkem hodnota cesty na ústní jednání (dne 13. 10. 2021, 24. 1. 2022, 4. 4. 2022 a dne 14. 11. 2023) z adresa při trase dlouhé 75 km za použití vozidla Anonymizováno (benzin 95, průměrná spotřeba 7,1 l, základní náhrada za opotřebení 2021 – 4,4 Kč/km, náhrada za pohonné hmoty 2021 – 1,97 Kč za 1 km při průměrné ceně pohonných hmot 27,8 Kč (benzin 95) základní náhrada za opotřebení 2022 – 4,7 Kč/km, náhrada za pohonné hmoty 2022 – 2,63 Kč za 1 km při průměrné ceně pohonných hmot 37,10 Kč (benzin 95), základní náhrada za opotřebení 2023 – 5,2 Kč/km, náhrada za pohonné hmoty 2023 – 2,92 Kč za 1 km při průměrné ceně pohonných hmot 41,2 Kč (benzin 95), tj. po zaokrouhlení celkem ve výši 2 187 Kč, dále náhrady za promeškaný čas na cestě (4 cesty z adresa a zpět) ve výši celkem 1 600 Kč (celkem hodnota započatých půlhodin po 100 Kč, viz AT § 14 odst. 3 vyhlášky 177/96 Sb. před novelou); celkem tedy částka 278 170 Kč za odměnu advokáta, celkové náklady pak činí 285 097 Kč a dále 21% DPH z této částky, tj. po zaokrouhlení ve výši 59 967 Kč (právní zástupce žalobců doložil, že je plátcem DPH), tedy činí konečná výše nákladů řízení za původní žalobkyni po zaokrouhlení částku 355 064 Kč.

69. Celková konečná výše nákladů řízení žalobkyně a) tedy činí částku 319 118 Kč (123 833 Kč + 195 285 Kč)

70. Celková konečná výše nákladů řízení žalobce b) tedy činí částku 272 756 Kč (112 977 Kč + 159 779 Kč).

71. Dále soud rozhodl o nákladech řízení státu (výrok V.), který v tomto řízení platil náklady na znalecké dokazování, a to znalečné tituly před jménem jméno FO ve výši 1 876 Kč za účast na jednání dne 4. 4. 2022 (č.l. 129, 137) znalečné tituly před jménem jméno FO ve výši 13 500 Kč (č.l. 185) přiznané usnesením ze dne 9. 6. 2023, č. j. 16 C 282/2020-181, a znalečné tituly před jménem jméno FO ve výši 11 000 Kč za dodatek ke znaleckému posudku (viz č.l. 416). Celkem tedy stát na nákladech řízení zaplatil částku 26 376 Kč. Na zálohách byla původní žalobkyní a žalobci a) a b) uhrazena částka celkem 23 000 Kč (č.l. 134, 385). Záloha složena původní žalobkyní ve výši 10 000 Kč byla spotřebována v celé výši a na záloze složené žalobci a) a b) ve výši 13 000 Kč, zbývá 2 000 Kč. Z rozpočtových prostředků soudu však bylo uhrazeno 5 376 Kč. S ohledem na skutečnost, že stát uhradil částku vyšší, tj. 5 376 Kč, než je zbytek zálohy (2 000 Kč), bude částka 2 000 Kč soudem převedena do rozpočtových prostředků soudu na pokrytí nákladů, které vynaložil stát ve výši 5 376 Kč a zbývající částku 3 376 Kč jako náhradu nákladů řízení vzniklých státu je soudu povinna zaplatit žalovaná. Celá částka spotřebovaných záloh (celkem 23 000 Kč) je již započítána do nákladů řízení přiznaných žalobcům a) a b).

72. Podle ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř. platí, že stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Soud proto rozhodl o povinnosti žalované hradit náhradu nákladů řízení státu s ohledem na odůvodnění shora, tedy ve výši 3 376 Kč.

73. K nákladům řízení vzniklých státu soud pro úplnost uvádí, že se jedná o finanční prostředky vynaložené z rozpočtových prostředků soudu nad rámec složených záloh na provedení důkazu, které jsou nákladem účastníka, a tedy se do nákladů řízení státu nezapočítávají. Složené zálohy částečně pokryjí finanční prostředky vynaložené z rozpočtových prostředků soudu na náklady řízení, a o tyto částky složených záloh proto náklady řízení vzniklé státu, které jsou ukládány k úhradě, nižší.

74. O zaplacení soudního poplatku (výrok VI.) soud rozhodl podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., v platném znění, dle kterého je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla osvobozena od placení soudního poplatku za žalobu dle § 11 odst. 2 písm. d) zák. č. 549/1991 Sb., přičemž dle pol. 3 písm. b) Sazebníku poplatků činí soudní poplatek za návrh na zahájení řízení s návrhem na náhradu nemajetkové újmy převyšující částku 200 000 Kč 1% z této částky, tedy z přiznané částky, činí soudní poplatek částku 33 106 Kč, který byl uložen k náhradě žalované.

75. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 8. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat výkonem rozhodnutí (exekucí).