OSPH09 17 C 14/2024-18

Súd:
Obvodní soud pro Prahu 9
Spisová značka:
17 C 14/2024-18
Dátum rozhodnutia:
23. 1. 2024
ECLI:
ECLI:CZ:OSPH09:2024:17.C.14.2024.1
Jazyk textu:
cs

Obvodní soudu pro Prahu 9 rozhodl soudcem Mgr. Milošem Žitným ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ sídlem v obec a číslo, anonymizována tři slova číslo ⟪LB:lb_003⟫ zastoupena advokátem anonymizováno jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_007⟫ bytem adresa žalované ⟪LB:lb_008⟫ o zaplacení 810 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 962,28 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 126 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně v žalobě došlé soudu dne datum tvrdila, že žalované, jakožto odběrateli elektrické energie, dne datum zaslala výzvu k placení televizního poplatku, která obsahovala i výzvu k provedení přihlášky, případně k zaslání čestného prohlášení, že žalovaná nevlastní, nedrží, či jinak neužívá televizní přijímač, k čemuž byla stanovena lhůta 30 dnů. Tato výzvy obsahovala i poučení o následcích neprovedení přihlášky či nezaslání čestného prohlášení, jakož i poučení o možnosti vystavení přirážky za nesplnění ohlašovací povinnosti. Žalovaná na výzvu nijak nereagovala, považuje se od datum za poplatníka televizního poplatku. Žalovaná pak za období měsíců prosinec roku 2022 až květen 2023 neuhradila poplatek ve výši 135 Kč měsíčně, který byl splatný vždy k 15. dni daného měsíce. Žalobkyně se tak podanou žalobou domáhala dlužných celkem 810 Kč (6* 135 Kč), jakož i příslušného úroku z prodlení, který byl ke dni podání žaloby kapitalizován ve výši 75,28 Kč. Žalobkyně se dále domáhala nákladů vynaložených na uplatnění pohledávky spočívajících v zaslání předžalobní výzvy ve výši 77 Kč. Žalobkyně se tak domáhala zaplacení celkem 962,28 Kč.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a po celé řízení zůstala zcela pasivní.

3. Vzhledem k tomu, že v dané věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, soud dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky k projednání věci samé bez nařízení jednání (§ 115a zák.č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o.s.ř.“).

4. Po skutkové stránce soud zjistil, že žalovaná byla výzvou žalobkyně ze dne datum vyzvána k placení televizního poplatku, resp. vyzvána k provedení přihlášky, případně k zaslání čestného prohlášení, že žalovaná nevlastní, nedrží, či jinak neužívá televizní přijímač, k čemuž byla stanovena lhůta 30 dnů, jakož i byla poučena o možnosti vystavení přirážky za nesplnění ohlašovací povinnosti. Žalovaná ve stanovené lhůtě nijak nereagovala a stala se tak od datum poplatníkem televizního poplatku. Žalovaná za měsíce prosinec roku 2022 až květen roku 2023 nezaplatila televizní poplatek, který činil 135 Kč měsíčně a který byl splatný vždy k 15. dni daného měsíce. Žalovaná tedy nezaplatila celkem 810 Kč (6* 135 Kč). Žalobkyně dopisem ze dne datum vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky, k čemuž jí stanovila lhůtu patnáct dnů. Žalovaná do dnešního dne nezaplatila ničeho.

5. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval ustanovení občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ OZ“), jakož i ustanovení zákona o rozhlasových a televizních poplatcích (zák.č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ z.r.t.p.“). Žalovaná se stala poplatníkem televizního poplatku (§ 3 a § 8 odst. 2 z.r.t.p.), čímž jí vznikla povinnost platit televizní poplatek (§ 7 odst. 1 z.r.t.p.), jehož výše pro rozhodné období činí 135 Kč měsíčně

(§ 6 z.r.t.p.). Tento televizní poplatek byl splatný vždy nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce (§ 7 odst. 2 věta prvá z.r.t.p.). Žalovaná se ocitla v prodlení se splněním uvedených povinností (§ 1968 OZ), pročež žalobkyně má právo za dobu prodlení požadovat úrok z prodlení (§ 1970 OZ) ve výši stanovené dle zvláštního právního předpisu (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Pokud jde o náklady na zaslání předžalobní výzvy, tak tyto jsou příslušenstvím uplatněné pohledávky (§ 513 OZ).

6. S ohledem na výše uvedené soud žalobě zcela vyhověl (výrok ad I.).

7. Na náhradě nákladů řízení soud uložil (výrok ad II.) žalované zaplatit žalobkyni 1 126 Kč, neboť žalobkyně měla ve věci úplný úspěch (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Výše této náhrady nákladů řízení je za situace, kdy advokát ve věci plně úspěšného účastníka v řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, vykonal dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení a podání návrhu na zahájení řízení dle § 11 odst. 1 písm. a/, d/ vyhl.č. 177/1996 Sb., o advokátním tarifu), dána odměnou tohoto advokáta ve výši 400 Kč, tj. 2* 200 Kč za uvedené úkony právní služby

(§ 1 odst. 2 věta prvá. § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 bod 1 vyhl.č. 177/1996 Sb., o advokátním tarifu), náhradou jeho hotových výdajů ve výši 200 Kč, tj. 2* 100 Kč za uvedené úkony právní služby

(§ 2 odst. 1 a 14b odst. 5 písm. a/ vyhl.č. 177/1996 Sb., o advokátním tarifu), jakož i 21 % DPH z náhrady jejích odměn a náhrad ve výši 126 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.). Výše náhrady nákladů řízení je dále dána soudním poplatkem 400 Kč (§ 4 odst. 1 zák.č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích a položka 2 odst. 1 písm. a/ Sazebníku).

8. Lhůty k plnění uvedené ve výrocích soudu byly stanoveny s ohledem na charakter uložených povinností (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) (místem plnění povinnosti náhrady nákladů řízení je sídlo advokáta ve věci úspěšného účastníka (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.).

Nebude-li uložená povinnost splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na nařízení soudního výkonu rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce.