OSPH10 14 C 84/2025-29

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudcem Mgr. Petrou Královou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ Anonymizováno ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 13 983,02 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky částka spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částka s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba, IČO: IČO, poskytla na žádost žalovaného ze dne datum žalovanému úvěr ve výši částka, který se žalovaný zavázal splatit včetně smluvního úroku, nákladů na vyhodnocení úvěrového rizika a inkasního poplatku, a to ve 14 pravidelných měsíčních splátkách po částka, celkem se žalovaný zavázal uhradit částka do datum, uhradil však pouze první splátku ve výši částka, druhou splátku splatnou dne datum a splátky následující již neuhradil. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na společnost Anonymizováno následně na žalobkyni.

2. V návaznosti na výzvu soudu, aby doplnila skutková tvrzení a označila a předložila soudu důkazy k jejich prokázání, a to konkrétně o tom, zda a jakým způsobem byla před uzavřením smlouvy zkoumána úvěruschopnost žalovaného žalobkyně uvedla, že důkazy o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného nedisponuje a vzala žalobu zpět co do kapitalizovaného úroku ve výši částka a co do smluvní pokuty ve výši částka.

3. Usnesením ze dne datum Anonymizováno které nabylo právní moci dne datum soud řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby zastavil. Předmětem zůstal nárok žalobkyně na zaplacení částky částka spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

5. Žalobkyně je společnost se sídlem v Maltské republice, žalovaný je státním občanem České republiky s bydlištěm v České republice. Mezinárodní příslušnost zdejšího soudu je dána článkem 18 odst. 2 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012.

6. Soud ve věci nařídil jednání, z něhož se žalobkyně omluvila, žalovaný se bez omluvy nedostavil. Dle § 101 odst. 3 o.s.ř. soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.

7. Z provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění:

8. Dne datum požádal žalovaný vyplněním standardizovaného formuláře společnost právnická osoba. o poskytnutí úvěru ve výši částka na 14 měsíců se splátkou částka. V žádosti uvedl, že je zaměstnaný ve společnosti právnická osoba, a to od datum na dobu určitou do datum, v kategorii zaměstnanecký status zaznačil kolonku „ostatní“ (další možnosti státní zaměstnanec, zaměstnanec – soukromá sféra – manuální a zaměstnanec – soukromá sféra – nemanuální). V kategorii příjem uvedl částku částka, pravidelné výdaje částka na bydlení, částka doprava, jídlo a osobní náklady, částka splátky stávajících půjček, celkové výdaje částka. Dále uvedl, že bydlí v nájmu, je ženatý, má jednu vyživovací povinnost k nezletilému dítěti a má střední vzdělání. U těchto údajů je ve formuláři uvedeno – „ověřeno“ (formulář žádosti o úvěr).

9. Téhož dne žalovaný podepsal formulář označený jako „Smlouva o úvěru č. hodnota“, kterou se společnosti právnická osoba. jako věřitel zavazuje poskytnutou žalovanému jako dlužníkovi peněžní prostředky ve výši částka a žalovaný se zavazuje tuto částku věřiteli vrátit a zaplatit úrok ve výši částka, úhradu za poskytnutí úvěru ve výši částka, náklady za vyhodnocení úvěru ve výši částka a inkasní poplatek ve výši částka, tj. uhradit celkem částku částka, a to ve 14 pravidelných měsíčních splátkách po částka, s první splátkou splatnou do měsíce od podpisu smlouvy a poslední splátkou splatnou do datum. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou jakékoliv splátky si strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,5 % z dlužné částky denně. Ve smlouvě bylo dále uvedeno, že sjednaný úrok činí 15 % a RPSN 187,60 % (smlouvou o úvěru č. hodnota). Žalovaný uhradil na dluh částku ve výši částka (příloha ke smlouvě o postoupení pohledávek – rozdíl mezi položkou původní dluh a aktuální dluh, jakož i tvrzení žalobkyně v žalobě).

10. Dne datum byla uzavřena smlouva mezi Anonymizováno právnická osoba. jako postupitelem a společností FINMANAG CONSULTING KFT. jako postupníkem, kterou se postupitel zavázal převést na postupníka soubor pohledávek (smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum).

11. Dne datum byla uzavřena smlouva mezi datum.

12. Dopisem ze dne datum byla žalovanému oznámena změna v osobě věřitele, dopis byl žalovanému doručován poštovní přepravě dne datum (oznámením o změně osoby věřitele ze dne datum, podacím archem s datem podání datum).

13. Dne datum zaslala žalobkyně žalovanému poštou předžalobní upomínku s datem datum, kterou vyzývá žalovaného k úhradě částky celkem ve výši částka s kapitalizovaným zákonným úrokem za dobu od datum do datum v částce částka nejpozději do datum (předžalobní upomínkou, podacím archem).

14. Dle statistických údajů zveřejňovaných Českou národní bankou činila v říjnů 2016 průměrná roční procentní sazba nákladů úvěrů poskytovaných bankami obyvatelstvu 10,89 %, průměrná úroková sazba úvěrů na spotřebu činila 10,40 % (ČNB ARAD).

15. Z provedeného dokazování pak soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: žalovaný dne datum požádal vyplněním standardizovaného formuláře společnost právnická osoba. o poskytnutí úvěru ve výši částka. V žádosti uvedl, že je zaměstnán na dobu určitou do datum s příjmem částka měsíčně, je ženatý a má jedno dítě, bydlí v nájmu a má střední vzdělání, měsíční výdaje na bydlení činí částka, na dopravu a jídlo částka, splátky jiných závazků částka. Ve formuláři je u těchto údajů uvedeno „ověřeno“ žalobkyně však přes výzvu soudu nedoplnila, jakým způsobem byly tyto informace od žalovaného ověřeny a ničím to nedoložila. Žalovanému byla poskytnuta částka částka v hotovosti a žalovaný se zavázal žalobkyni tuto částku vrátit a zaplatit úrok ve výši částka, úhradu za poskytnutí úvěru ve výši částka, náklady za vyhodnocení úvěru ve výši částka a inkasní poplatek ve výši částka, tj. uhradit celkem částku částka, a to ve 14 pravidelných měsíčních splátkách po částka, s první splátkou splatnou do měsíce od podpisu smlouvy a poslední splátkou splatnou do datum. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou jakékoliv splátky si strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,5 % z dlužné částky denně. Ve smlouvě bylo dále uvedeno, že sjednaný úrok činí 15 % a RPSN 187,60 %. Žalovaný uhradil na dluh částku ve výši částka. Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovaným postoupena na společnost Anonymizováno. a následně na žalobkyni. Žalovaný byl o změně věřitele písemně informován, žalobkyně mu před podáním žaloby zaslala též předžalobní výzvu. Žalovaný na výzvy žalobkyně nereagoval a vyjma zmíněné úhrady první splátky neuhradil na dluh již ničeho.

16. Dle § 580 odst. 1 o. z. Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

17. Dle § 588 o. z. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

18. Dle § 1968 o. z. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

19. Dle § 1970 o. z. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

20. Dle § 2395 a násl. o. z. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

21. Dle § 2396 o. z. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

22. Dle § 2399 odst. 1 o. z. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

23. Dle § 2991 o. z. odst. 1 Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

24. Dle § 2993 o. z. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

25. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

26. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

27. Dle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

28. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

29. Dle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran

30. Po právní stránce soud dospěl k závěru, že žalobkyně je aktivně legitimována, když se na základě smlouvy o postoupení pohledávek stala nabyvatelkou pohledávky společnosti právnická osoba za žalovaným ve smyslu § 1879 a násl. o. z.

31. Mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), dle níž žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši částka, který se žalovaný zavázal splatit a zaplatit smluvní úrok a poplatky (poplatek za poskytnutí úvěru, za vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek), tj. uhradit celkem částka, a to ve 14 měsíčních splátkách po částka, uhradil však pouze částku částka. Předmětnou smlouvu pak soud vyhodnotil jako absolutně neplatnou, a to pro nedostatečné posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a rozpor sjednané výše RPSN s dobrými mravy.

32. Ve smyslu § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru bylo povinností původního věřitele zkoumat úvěruschopnost žalovaného. Dle ustálené soudní praxe je třeba, aby úvěrující zkoumal úvěruschopnost přesvědčivě, přičemž jeho závěrem musí být, že úvěrovaný nebude mít zjevný problém dluh uhradit (srov. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/2018). Předchůdkyně žalobkyně v rámci posuzování úvěruschopnosti žalovaného zcela nedostatečným způsobem zkoumala jeho příjmy a výdaje, ohledně příjmu se spokojila s tvrzením žalovaného, že je zaměstnán s příjmem částka měsíčně, přičemž však je ve formuláři žádosti o úvěr uvedeno, že pracovní poměr žalovaného je na dobu určitou do datum (tedy pracovní poměr žalovaného měl skončit dříve, než mělo dojít ke splacení poskytnutého úvěru), uváděné výdaje na bydlení ve výši částka se na poměry bydlení v Praze jeví jako značně podhodnocené, žalovaný dále uvedl, že je ženatý, má jednu vyživovací povinnost a výdaje na splátky jiných závazků ve výši částka. Jakým způsobem tyto informace sdělené od žalovaného byly ověřeny žalobkyně přes výzvu soudu nedoplnila. Uvedené skutečnosti (nedoložený příjem, pracovní poměr na dobu určitou, podhodnocené výdaje, nedostatečné prověření stávající zadluženosti žalovaného) pak zcela jistě vyvolávají pochybnosti o schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet. Nelze proto dospět k závěru, že by žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného řádně. Úvěrová smlouva je tedy absolutně neplatná podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

33. Další důvod absolutní neplatnosti uzavřené smlouvy soud shledal v tom, že sjednaný úrok je v rozporu s dobrými mravy. Žalobkyně sice ve smlouvě uvádí úrok ve výši 15 % ročně, ten však neodpovídá uzavřené smlouvě, když do něj žalobkyně nezahrnuje další účtované poplatky, jako je úhrada za poskytnutí úvěru a náklady na vyhodnocení úvěru, které jsou běžnými provozními náklady, jež si jiní poskytovatelé úvěrů běžně hradí sami ze svého zisku (tedy z úroků za poskytnutí úvěru). Jedná se o ujednání nepřiměřená, zakládající v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele (§ 1813 o.z.). Zahrneme-li tyto poplatky do výpočtu úroku (neb se zjevně jedná o skrytý úrok), činí úrok cca 80 % ročně, což je sazba, která více než sedminásobně přesahuje obvyklé úrokové sazby u bank u obdobných produktů v rozhodném období (v říjnu 2016 činila průměrná sazba úroku u úvěrů na spotřebu 10,40 %). Taková výše úroků z úvěru je zcela nepřiměřená, i při eventuálním zohlednění toho, že žalobkyně coby nebankovní subjekt může nést vyšší riziko při poskytování úvěru. V případě RPSN je pak nemravnost sjednané výše ještě výraznější, když ve smlouvě je uvedena RPSN 187,60 %, přičemž ČNB uvádí průměrné sazby úvěrů na spotřebu poskytovaných bankami v daném období 10,89 % (srov. rozhodnutí sp.zn. 21 Cdo 1484/2004 a 32 Cdo 242/2011).

34. Nepřiměřeným ujednáním je i ujednání inkasního poplatku, když ze smlouvy nelze vyčíst, jakým způsobem byla tato výše stanovena, naopak je zřejmé, že výše poplatku byla stanovena předem a neodvíjí se od počtu skutečně provedených hotovostních inkas a není ani přesně a srozumitelně stanoveno, jak a v jakých termínech tyto inkasní návštěvy probíhají, není ani zohledněn případ, kdy by při jedná inkasní návštěvě dlužní plnil splátky na více úvěrů, a i kdyby žalovaný nezaplatil vůbec ničeho a původní věřitel by nemusel namísto sjednaných 14 poskytnutí součinnosti k úhradě splátky (hotovostních inkas) - poskytnout součinnost ani jedinou, na výši poplatku by tato skutečnost neměla vliv. Ze smlouvy ani nevyplývá, že by měl dlužník možnost tuto službu odmítnout a zvolit jiný způsob úhrady splátek.

35. Je-li neplatná smlouva, jsou neplatná i veškerá ujednání o úrocích a smluvních pokutách i o splatnosti jednotlivých splátek, žalobkyni tak nemohlo vzniknout právo na zaplacení smluvních pokut, poplatků, náhradu nákladů na vymáhání dlužných splátek či smluvních úroků z prodlení.

36. Žalovanému byla poskytnuta částka částka, s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy se tak jedná o plnění poskytnuté bez právního důvodu, o tuto částku se tedy žalovaný bezdůvodně obohatil a je povinen tuto částku žalobkyni vrátit (§ 2991 a § 2993 o.z.). V rámci splátek již žalovaný žalobkyni uhradil celkem částku částka, zbývá mu tedy zaplatit částka. Co do této částky je tedy žaloba důvodná a soud jí vyhověl. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta.

37. Splatnost vydání bezdůvodného obohacení žalovaného soud určil v souladu § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, jelikož žalovaný zůstal v řízení naprosto pasivní, neměl soud žádné podklady, ze kterých by mohl vycházet a lhůtu k plnění určit, určil ji tak dle obecného ustanovení § 160 o.s.ř. jako třídenní.

38. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 40 % z jejich celkové výše částka (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 70 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 30 %, pro úplnost soud uvádí, že jelikož vzala žalobkyně žalobu částečně zpět v návaznosti na výzvu soudu k doplnění žalobních tvrzení, považuje žalobkyni v této části, o níž bylo rozhodnuto samostatným usnesením – viz bod 3 odůvodnění – za neúspěšnou). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí zastoupení, předžalobní výzva a podání žaloby), včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.

39. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 větou před středníkem o. s. ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.