OSPH10 22 C 317/2024-28

Súd:
Obvodní soud pro Prahu 10
Spisová značka:
22 C 317/2024-28
Dátum rozhodnutia:
20. 3. 2025
ECLI:
ECLI:CZ:OSPH10:2025:22.C.317.2024.1
Jazyk textu:
cs

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Alžbětou Stříbrnou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_004⟫ o 18 360 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 000 Kč od 14. 11. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do poplatku ve výši 8 360 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 7 514,13 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 19 968,90 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 10 000 Kč od 28. 9. 2023 do 13. 11. 2023 ve výši 7,05 % ročně, a úroku ve výši 19,98 % ročně z částky 10 000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení částky 18 360 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO IČO (dále jen „právnická osoba“), a žalovaná uzavřely dne 26. 9. 2012 smlouvu o půjčce č. hodnota, na základě které poskytla žalované částku 10 000 Kč v hotovosti. Žalovaná se zavázala částku zaplatit v hotovosti ve 60 týdenních splátkách po 306 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 20. 11. 2013. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas a na svůj dluh neuhradila ničeho. Dne 21. 9. 2023 uzavřela právnická osoba s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek s účinností ke dni 27. 9. 2023, kterou postoupila uvedenou pohledávku za žalovanou, což žalované oznámila. Žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky upomínala, avšak bezúspěšně.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z předložených listin vyplynuly následující skutečnosti:

5. Mezi žalovanou a právnická osoba byla dne 26. 9. 2012 uzavřena smlouva o půjčce č. hodnota, na základě které právnická osoba poskytla žalované částku 10 000 Kč v hotovosti. Žalovaná se zavázala částku vrátit spolu s poplatkem ve výši 8 360 Kč, který se skládal z úroku 1 277 Kč, částky za administrativní činnost 1 900 Kč a částky za hotovostní inkaso splátek 5 183 Kč, a to ve 60 týdenních splátkách po 306 Kč v hotovosti. Celková dlužná částka činila 18 360 Kč. RPSN činilo 63,91 % a výše výpůjční úrokové sazby 19,98 % (smlouvou o půjčce č. hodnota ze dne 26. 9. 2012 a smluvními podmínkami smlouvy o půjčce). K otázce zkoumání úvěruschopnosti žalované žalobkyně uvedla, že si právnická osoba od žalované vyžádala informace o rodinných, pracovních, příjmových a výdajových poměrech (pracovní smlouva, výplatní pásky, žádosti o poskytnutí zápůjčky). Z těchto informací shrnula, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované splácet úvěr. právnická osoba o žalované zjistila, že bydlí v nájemním bytě, účelem půjčky byly neočekávané výdaje. Je v domácnosti (MD), dostává příspěvky od OSSZ adresa ve výši 7 600 Kč. K dalším příjmům domácnosti uvedla žalovaná 13 850 Kč. Její měsíční výdaje představovaly částku 6 280 Kč za nájem bytu, 500 Kč za telefon a 10 000 Kč uvedla jako výdaje domácnosti. Zápůjčku u jiné společnosti žalovaná neměla. právnická osoba ve formuláři zaškrtla, že ověřila údaje dle OP, výměrem podpory, nájemní smlouvou a SIPO (zákaznickou kartou ze dne 25. 9. 2012). Dne 21. 9. 2023 uzavřela právnická osoba s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek s účinností ke dni 27. 9. 2023, kterou postoupila také uvedenou pohledávku za žalovanou, což žalované oznámila (smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023, seznamem postoupených pohledávek a oznámením o postoupení pohledávek ze dne 29. 9. 2023 s podacím lístek Anonymizováno). Žalobkyně žalovanou upomínala k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 3. 6. 2024 (předžalobní upomínkou právní zástupkyně žalobkyně adresovanou žalované s podacím lístkem Anonymizováno).

6. Na projednávanou věc je nutné aplikovat ustanovení č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „ObčZ“) a zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do dni 24. 2. 2013 (dále též jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

7. Dle § 657 ObčZ smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

8. Podle § 39 ObčZ neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

9. Podle § 451 odst. 1 ObčZ kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle odst. 2 cit. ust. bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

10. Podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. právnická osoba a žalovaná uzavřely smlouvu o půjčce ve smyslu § 657 ObčZ a § 1 zákona o spotřebitelském úvěru, na základě které právnická osoba poskytla žalované částku 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit právnická osoba za poskytnutí této částky poplatek ve výši 8 360 Kč. právnická osoba vystupovala jako dodavatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaná vystupovala jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání, proto jde dle § 51a ObčZ o spotřebitelskou smlouvu. Jde o typickou formulářovou smlouvu, tedy o předem připravený finanční produkt, jehož podmínky nejsou sjednávány individuálně, ale jsou předem dány v obchodních podmínkách, přičemž spotřebitel jakožto slabší smluvní strana nemá šanci je ovlivnit. Je proto chráněn kogentními ustanoveními občanského zákoníku (příp. jiných předpisů) před zneužitím postavení podnikatele.

13. Jednou z povinností poskytovatele úvěru je uvést ve smlouvě (mimo jiné) RPSN – roční procentní sazbu nákladů ve smyslu § 10 zákona.

14. V posuzovaném případě bylo ve smlouvě uvedeno, že RPSN činí při sjednání úhrady celkové dlužné částky ve 60 splátkách 63,91 %. Z databáze ARAD se podává, že průměrná RPSN u úvěrů poskytnutých domácnostem na spotřebu v září roku 2012 činila 14,14 %. Ve smlouvě byla tedy více než čtyřnásobná RPSN oproti obvyklé praxi peněžních ústavů. Takto vysoká úplata za poskytnutí úvěru je již v rozporu s dobrými mravy, a smlouva je tudíž absolutně neplatná podle § 39 ObčZ. V tomto smyslu lze odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž není v rozporu s dobrými mravy úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (rozhodnutí sp. zn. spisová značka a spisová značka).

15. Ani v případě, že by smlouva nebyla neplatná jako celek pro rozpor s dobrými mravy, by žalobkyně neměla právo na úhradu administrativního poplatku a odměny za hotovostní inkaso splátek, neboť tato ujednání by bylo nutné shledat za ujednání nepřiměřená, zakládající v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Poplatek za administrativní činnost je ve smlouvě vymezen zcela neurčitě, soudu je přitom z jeho úřední činnosti známo (z řízení o obdobných žalobách podávaných totožnou žalobkyní k vymožení pohledávek postoupených na žalobkyni Provident), že tímto poplatkem Provident přenáší na spotřebitele své provozní náklady (např. náklady na založení a vedení zákazníka v interním systému, založení klientského účtu na webovém portálu, náklady na provedení uvítacího telefonátu ze strany společnosti, náklady na odeslání uvítacího dopisu společně s evidencí splátek, na vystavení duplikátu evidence splátek či kopie smluvní dokumentace v případě její ztráty, na vystavení písemného potvrzení o doplacení, aktuálním zůstatku úvěru a zaslání těchto dokumentů na příslušnou adresu). Náklady na vystavování duplikátů smluvní dokumentace jistě zpoplatnit lze, avšak nikoli předem takto vysokou paušální částkou, když ve skutečnosti nemusí vůbec nikdy vzniknout, a pokud ano, tak v podstatně nižší výši. Není přípustné, aby Provident přenášela své provozní náklady související s poskytováním úvěrů na žalovanou, neboť tyto náklady jiní poskytovatelé úvěrů běžně hradí sami ze svého zisku (tedy z úroků za poskytnutí úvěru).

16. S ohledem na absolutní neplatnost posuzované smlouvy má žalobkyně, na kterou Provident své nároky ze smlouvy postoupila ve smyslu § 1879 a násl. o. z., nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení nárok ve výši dosud nesplacené jistiny úvěru, tj. 10 000 Kč.

17. Co se úroku z prodlení týče, jelikož je neplatná smlouva o úvěru jako celek, jsou neplatná i ujednání o splatnosti jednotlivých splátek, pročež nejsou použitelná pro posouzení otázky splatnosti nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Nárok na vydání bezdůvodného obohacení tak mohl být splatný nejdříve uplynutím lhůty k plnění stanovené v první prokazatelně doručené výzvě k plnění. právnická osoba vyzývala žalovanou k úhradě dluhu v oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 9. 2023, jež bylo žalované odesláno na její korespondenční adresu dne 27. 10. 2023. Podle domněnky doby dojití došla výzva žalované dne 1. 11. 2023, přičemž do prodlení se dostala – dle znění výzvy – dnem následujícím po uplynutí lhůty 10 kalendářních dnů od tohoto data, tj. od 14. 11. 2023. Žalobkyně má proto nárok na zákonný úrok z prodlení od tohoto data a v tomto rozsahu jí ho soud výrokem I. rozsudku přiznal. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl výrokem II. tohoto rozsudku z důvodu popsaných výše.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo, neboť žalované, jež byla úspěšná v převážné části předmětu řízení, v řízení žádné náklady nevznikly.

19. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené ji tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo nařízení exekuce.