OSPH10 7 C 182/2024-17

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní JUDr. Barborou Nezkusilovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o 35 606 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 28,17 % ročně z částky částka od datum do datum a s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne datum domáhala po žalované zaplacení částky celkem částka. Částka sestávala z nevrácené jistiny ve výši částka s příslušenstvím (úrok za poskytnutí úvěru ve výši 28,17 % z jistiny ode dne následujícího po zesplatnění dne datum do datum, úrok z prodlení od datum a úrok za poskytnutí úvěru od datum ve výši 12,75 %), dále úrok částka, dále částku částka, jež odpovídá nákladům za celkem hodnota odeslané upomínky po částka, smluvní pokuta ve výši částka za prodlení žalovaného s úhradou tří splátek, kdy za každé prodlení byla sjednána paušální smluvní pokuta ve výši částka, a nakonec smluvní pokuty ve výši částka odpovídající smluvní pokutě ve výši 0,1% denně z nesplacené jistiny ode dne následujícího po zesplatnění do datum, to vše z titulu smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne datum. Žalovaný svůj dluh ani na předžalobní výzvu z datum žalobkyni neuhradil.

2. Žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného tím, že si od žalovaného vyžádala jeho výplatní pásky, současně učinila dotazy na centrální evidenci exekucí, do insolvenčního rejstříku a registru platebních informací.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Na základě předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:

Žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota na základě žádosti žalovaného ze dne datum (smlouvou o spotřebitelském úvěru), na základě, které byl žalovanému poskytnut neúčelový úvěr, když žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši částka tak, že dne datum částku ve výši částka převedla na účet žalovaného a zbytek ve výši částka převedla na účet zprostředkovatele (doklady o úhradě). Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni částku ve výši částka v pravidelných 25měsíčních splátkách po částka splatných vždy do každého 20. dne kalendářního měsíce na účet žalobkyně, kdy 1. splátka byla dohodnuta se splatností na den datum. Smluvní úrok z úvěru byl sjednán ve výši 28,17 % ročně, RPSN 44,5 % ročně. Dále byla sjednána smluvní pokuta ve výši částka za každou jednotlivou splátku, s jejíž úhradou by se ocitl žalovaný v prodlení, smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny úvěru v případě prodlení žalovaného s úhradou úvěru po jeho zesplatnění a poplatek částka za každou upomínku při nesplácení úvěru (smlouvou o úvěru vč. podmínek, formulářem standardních informací pro spotřebitele, předpisem úhrad). Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas – neuhradil žádnou ze splátek, proto ze strany žalobkyně došlo dne datum k zesplatnění úvěru, přičemž okamžik splatnosti neuhrazeného zůstatku úvěru nastal dnem odeslání výzvy, kdy žalobkyně tyto upomínky žalovanému skutečně zasílala, tedy datum (upomínka a upomínka s oznámením o zesplatnění ze dne datum, prohlášení zaměstnance doručující společnosti). Žalovaný je v prodlení s úhradou částky celkem ve výši částka, kdy tato částka se skládá z neuhrazené jistiny úvěru ve výši 30 000, částky částka představující dlužné úroky, částky částka za tři upomínky po částka, částky částka jako smluvní pokuty za prodlení s úhradou tří splátek a částky částka jako smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně za každý den prodlení s úhradou jistiny ode dne zesplatnění úvěru do datum (výkaz splátek - Bonita smlouvy, tabulkou umoření).

Žalobkyně při zkoumání úvěruschopnosti zjistila, že žalovaný je zaměstnán na hlavní pracovní poměr a jeho čistý měsíční příjem v Anonymizováno činil částka a v Anonymizováno činil částka. Ze mzdy žalovaného nebyly strhávány žádné srážky (platebními páskami). Žalovaný bydlel v nájmu a nájemné činilo částka. Žalovaný v době poskytnutí úvěru neměl evidované žádné vedené exekuce ani vůči němu nebylo vedeno insolvenční řízení (výpis z CEE, IR). Nezabavitelnou částku pro žalovaného zjistila ve výši částka, životní minimum na částku částka a již splácené úvěry v měsíční výši částka (posouzení úvěruschopnosti zákazníka). S ohledem na výši měsíčních splátek částka dospěla žalobkyně k závěru, že žalovaný je úvěruschopen.

5. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle ust. § 86 odst. 1 č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.“

8. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

9. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

10. Dle § 2048 odst. 1 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

11. Dle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

12. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.

13. Mezi účastníky (žalobkyně coby podnikatel a žalovaná coby spotřebitel) byla uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. Smlouva se proto řídí nejen úpravou občanského zákoníku, ale i úpravou zákona o spotřebitelském úvěru.

14. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, kdy se nespolehla pouze na jeho tvrzení o jeho příjmech a výdajích, ale vyžádala si i výplatní pásky. Z rozdílu částek žalobkyně ještě odečetla životní minimum, kdy výsledná částka postačovala na měsíční splátku ve výši částka. Dále žalobkyně zkoumala i nezabavitelnou částku pro žalovaného, která po odečtení od průměrné čisté mzdy (výsledek částka) nadále postačovala k hrazení měsíční splátky. Dále žalobkyně zkoumala žalovaného v registrech, kdy žalovaný ani v centrální evidenci exekucí, insolvenčním rejstříku, ani registru platebních informací nebyl evidován. S ohledem na nízkou výši měsíčních splátek lze takto prověřovanou úvěruschopnost považovat za dostatečnou a uzavřít, že smlouva byla uzavřena platně.

15. Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši částka, který měl žalobkyni vrátit v 25měsíčních splátkách po částka, úroková sazba činila 28,17 % ročně, RPSN 44,5 % ročně. Žalovaný však úvěr řádně a včas nesplácel – dostal se do prodlení, a proto žalobkyně v souladu se smlouvou úvěr dne datum zesplatnila. Okamžikem prodlení žalobkyni vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši částka za každou splátku úvěru, s níž se dostal žalovaný do prodlení, a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky. Žalobkyně tyto smluvní pokuty žalovanému řádně vyúčtovala. Žalobkyni rovněž v souladu se smlouvou vznikl nárok za poplatek za tři upomínky, které zaslala žalovanému v souvislosti s jeho prodlením s placením úvěru. Soud proto žalobě výrokem I. vyhověl a uložil žalovanému zaplatit žalovanou částku včetně úroku, smluvní pokuty ve sjednané výši dle § 2048 o. z. a zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené prováděcím nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (příprava a převzetí, podání žaloby, výzva k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka.

17. Soud dospěl k závěru, že v tomto případě jsou splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení v rozsahu podle § 14b a. t. Žaloba je podána na ustáleném vzoru, ve kterém žalobkyně pouze mění žalovanou osobu a několik málo dalších údajů, čímž se celý proces stává z velké části pouze automatizovanou administrativní záležitostí, nevyžadující složité právní posouzení ani zásadní individualizaci skutkových a právních tvrzení. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobkyně je tímto právním zástupcem zastoupena ve větším množství velmi podobných řízení. Soud proto přiznal náhradu nákladů řízení dle § 14b a. t.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí.