OSPM 38 C 120/2024

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Chaloupkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Anonymizováno IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 ⟪LB:lb_002⟫ insolvenční správkyně společnosti Anonymizováno ⟪LB:lb_003⟫ zastoupená Jméno zainteresované osoby 0/0, advokátem se sídlem Anonymizováno, ⟪LB:lb_004⟫ Anonymizováno Anonymizováno/2Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalované: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizováno., Anonymizováno sídlem Adresa zainteresované osoby 0/0 ⟪LB:lb_007⟫ pro zaplacení 145 381,09 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni společnosti Anonymizováno., IČ IČO, insolvenční správkyni společnosti právnická osoba, IČ IČO částku v celkové výši 145 381,09 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 %, ročně z částky 145 381,09 Kč za dobu jdoucí od 1. 1. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyně plnou náhradu nákladů řízení VE VÝŠI částka, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

III. Žalovaná je dále povinna zaplatit státu České republice – k rukám Okresního soudu Plzeň-město soudní poplatek ve výši 7 270 Kč, a to na bankovní účet pod variabilním symbolem, který bude specifikován v písemném vyhotovení rozsudku, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Podle § 1982 OZ (1) Dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. (2) Započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

2. V řízení bylo tedy prokázáno, že mezi společností právnická osoba, IČ IČO a žalovanou vznikl platně nájemní vztah a že žalovaná se zavázala hradit nájemné ve výši 60 000 Kč měsíčně a že dluh na nájemném za období od dubna do září 2022 trval ke dni 29. 12. 2023 ve výši 145 381,09 Kč. Dále bylo prokázáno, že společnost právnická osoba, IČ IČO byla v úpadku, žalobkyně byla jmenována její insolvenční správkyní a že na ní přešlo dispoziční oprávnění k nakládání s majetkovou podstatou dle § 229 odstavec 3 a 246+ odstavec 1 insolvenčního zákona a že do podstaty byly mimo jiné sepsány dle § 40 odstavec 3 a 4 insolvenčního zákona nemovitosti, které tvořily předmět nájemního vztahu, ale též pohledávka na nájemném za žalovanou. Pravidla pro započtení pohledávek jsou v insolvenčním zákoně, který je potřeba na danou situaci s ohledem na úpadek společnosti právnická osoba, IČ IČO aplikovat upraveny v ustanovení § 140 odstavec 2 a 3 insolvenčního zákona tak, že po úpadku je takové započtení možné jen tehdy, pokud byly splněny podmínky započtení před rozhodnutím o způsobu řešení úpadku, pokud nejsou naplněny výjimky dle § 140 odstavec 2, 3 insolvenčního zákona. Výjimky upravené v ustanovení odstavec 3 citovaného ustanovení splněny nebyly. Možnost započtení vzájemných pohledávek účastníků nájemního vztahu na jistotu je v ustanovení § 140 odstavec 2 omezeno jen na nájem bytu, ani tato výjimka tedy nebyla naplněna. Soud tedy zkoumal, zda bylo možné na započtení hledět jako na účinné proto, že by se pohledávky staly započitatelnými dle § 1982 a násl. Občanského zákoníku ještě před rozhodnutím o prohlášení konkurzu, tedy před datum. Toto ustanovení umožňuje započítat pohledávky v okamžiku, kdy vznikne právo požadovat plnění, tedy pohledávka je k započtení způsobilá a je splatná. V dané situaci ale pohledávka žalobkyně na zaplacení nájemného za období od dubna do září 2022 ještě nemohla ke dni prohlášení konkurzu existovat, nemohla být ani splatná, neboť splatnost nájemného byla sjednána nájemní smlouvou až po uplynutí příslušného období. Soud tedy dospěl k závěru, že zápočet doručený žalovanou insolvenční správkyni nemohl vyvolat účinky dle § 1982 odstavec 2) OZ a obě pohledávky tak i nadále trvají. Na tom nemůže změnit nic ani dohoda obsažená v dodatku k nájemní smlouvě, neboť její znění odporuje kogentním ustanovením insolvenčního zákona a ani to, že pohledávka na vrácení jistoty je nepochybná, neboť je potřeba ji považovat za pohledávku insolvenční, která se uplatňuje přihláškou a uspokojuje se rozvrhem po skončení zpeněžování podstaty (viz § 165 IŘ). Soud tedy žalobě ohledně jistiny v plném rozsahu vyhověl. Pokud se týká prodlení, v uzavřené dohodě se účastnice dohodly na doplacení dluhu na nájemném do 31. 12. 2023, první den prodlení je tak 1. 1. 2024. Výše požadovaného úroku odpovídá obecně závazným předpisům a ustanovení § 1970 OZ a na něj navazujících předpisů.

3. Lhůta pro zaplacení byla stanovena dle § 160 o.s.ř.

4. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 33 140,0 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 145 381,09 Kč sestávající z částky 6 940 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada 5 668,48 Kč za 590 ujetých km v částce 4 468,48 Kč (38,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,1 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 12 × 30 minut v částce 1 200 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 27 388,48 Kč ve výši 5 751,58 Kč.

5. Vzhledem k tomku, že žalobkyně byla dle § 11 odstavec 2 písmeno n) zákona č. 549/1991 Sb. v platném znění osvobozena od soudních poplatků, přechází povinnost k jejímu zaplacení na neúspěšnou žalovanou dle § 2 odstavec 3 stejného zákona.

6. Podle § 2053 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

7. Podle § 40 Zákona č. 182/2006 Sb. v platném znění (insolvenčního zákona, dále jen IZ) (3) Insolvenční správce jedná svým jménem na účet dlužníka, pokud na něho přešlo oprávnění nakládat s majetkovou podstatou. Označuje se způsobem, z něhož je patrno, že tak činí při výkonu funkce insolvenčního správce; součástí jeho označení je i nezaměnitelné označení dlužníka, s jehož majetkovou podstatou nakládá.(4) Jednáním podle odstavce 3 jsou zejména právní úkony, jimiž insolvenční správce zpeněžuje majetkovou podstatu nebo s ní jinak nakládá, a jeho úkony v incidenčních sporech, jakož i v dalších sporech, kterých se účastní místo dlužníka.

8. Podle § 140 IŘ (2) Započtení vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele je po rozhodnutí o úpadku přípustné, jestliže zákonné podmínky tohoto započtení byly splněny před rozhodnutím o způsobu řešení úpadku, není-li dále stanoveno jinak. Započtení vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele v případě jistoty při nájmu bytu podle § 2254 občanského zákoníku je přípustné i tehdy, jestliže zákonné podmínky tohoto započtení byly splněny do schválení oddlužení. (3) Započtení podle odstavce 2 není přípustné, jestliže dlužníkův věřitel:

a) se ohledně své započitatelné pohledávky nestal přihlášeným věřitelem, nebo

b) získal započitatelnou pohledávku neúčinným právním úkonem, nebo

c) v době nabytí započitatelné pohledávky věděl o dlužníkově úpadku, anebo

d) dosud neuhradil splatnou pohledávku dlužníka v rozsahu, v němž převyšuje započitatelnou pohledávku tohoto věřitele.

9. Podle § 220 odstavec 3 písmeno c) IŘ 3) Nestanoví-li tento zákon jinak, je ve vztahu k majetkové podstatě osobou s dispozičními oprávněními insolvenční správce v době od prohlášení konkursu.

10. Podle § 246 odstavec 1 IŘ Prohlášením konkursu přechází na insolvenčního správce oprávnění nakládat s majetkovou podstatou, jakož i výkon práv a plnění povinností, které přísluší dlužníku, pokud souvisí s majetkovou podstatou. Insolvenční správce vykonává zejména akcionářská práva spojená s akciemi zahrnutými do majetkové podstaty, rozhoduje o obchodním tajemství a jiné mlčenlivosti, vystupuje vůči dlužníkovým zaměstnancům jako zaměstnavatel, zajišťuje provoz dlužníkova podniku, vedení účetnictví a plnění daňových povinností.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.