OSPR 20 C 318/2023-26

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem JUDr. Adamem Talandou, Ph.D. ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: KRUK Česká a Slovenská republika, s. r. o., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 ⟪LB:lb_004⟫ bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 ⟪LB:lb_005⟫ o zaplacení 23 739 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V celém zbývajícím rozsahu, ve kterém se žalobkyně domáhala po žalované zaplatit úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši částka, kapitalizovaný úrok částka, náklady spojené s uplatněním pohledávky částka a smluvní pokutu částka, se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka k rukám právního zástupce žalobkyně tituly před jménem jméno FO do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že její právní předchůdkyně právnická osoba se sídlem v Praze (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru a žalovaná poskytnuté peněžní prostředky a jejich příslušenství v dohodnuté době nevrátila. Na základě smlouvy o úvěru č. tel. číslo ze dne datum a dodatku téhož čísla ze dne datum uzavřené prostředky komunikace na dálku přes stránku www.zaplo.cz, na které se žalovaná zaregistrovala, zadala své údaje, akceptovala text smlouvy a uhradila verifikační platbu ve výši částka až částka převodem z účtu, poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované převodem na účet částku celkem částka. Žalovaná se zavázala vrátit celkem částku částka s příslušenstvím do datum. Žalobkyně v žalobě uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně prověřila schopnost žalované splácet úvěr lustrací ve veřejně dostupných databázích. Žalovaná poskytnuté peněžní prostředky nevrátila řádně a včas a vznikla jí proto povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení podle smlouvy, a zároveň uhradit paušální náhradu výdajů za upomínání. Žalobkyně nyní po žalované požaduje nesplacenou jistinu částka, nesplacený úrok částka, smluvní pokutu částka (0,1 % denně z jistiny částka od datum do datum), náhradu nákladů upomínání částka (2 x částka za odeslané upomínky), kapitalizovaný úrok z prodlení částka (za dobu od datum do datum z jistiny částka), náhradu mimosoudního vymáhání částka (za odchozí dopis částka a za osobní návštěvu 2 x částka) a dále úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z jistiny částka od datum do zaplacení. Na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a dílčí smlouvy o postoupení pohledávek došlo k postoupení pohledávky vůči žalované z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, žalovaná pak byla o postoupení vyrozuměna a byla vyzvána k plnění před podáním žaloby.

2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila, zůstala v řízení zcela pasivní, neplnila své procesní povinnosti ve smyslu § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), tj. tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti, tvrzený nárok žalobkyně ani jeho výši vůbec nezpochybňovala ani nerozporovala. Soud pak věc projednal a rozhodl při jednání dne datum v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila a žalovaná, ač řádně předvolána, se k jednání bez omluvy nedostavila.

3. Soud k důkazu provedl listiny, kterých se v žalobě dovolávala žalobkyně, ze kterých učinil následující skutková zjištění.

4. Z listiny označené jako Smlouva o úvěru č. tel. číslo ze dne datum bylo zjištěno, že jde o elektronický dokument. Obsahem listiny je ujednání o poskytnutí finančních prostředků ve výši částka ve prospěch žalované s tím, že prostředky vrátí právní předchůdkyni žalobkyně do datum ve výši částka. Úrok činí 279,83 %, RPSN činí 1 141,20 %. Jsou uvedeny poplatky za upomínku částka, smluvní pokuta 0,1 % denně z jistiny za každý den prodlení. Listina obsahuje odkaz na Obchodní podmínky.

5. Z listiny označené jako Smlouva o úvěru č. tel. číslo ze dne datum bylo zjištěno, že jde o elektronický dokument. Obsahem listiny je ujednání o změně a doplnění podmínek smlouvy o úvěru č. tel. číslo, a to poskytnutí finančních prostředků ve výši celkem částka ve prospěch žalované s tím, že prostředky vrátí právní předchůdkyni žalobkyně do datum ve výši částka. Úrok činí 272, 88 %, RPSN činí 1 226,10 %. Jsou uvedeny poplatky za upomínku částka, smluvní pokuta 0,1 % denně z jistiny za každý den prodlení. Listina obsahuje odkaz na Obchodní podmínky.

6. Z listiny označené jako Výpis z účtu bylo zjištěno, že na účet právní předchůdkyně žalobkyně bylo z účtu žalované č. č. účtu dne datum zasláno částka. Z listiny označené jako Výpis z účtu bylo zjištěno, že z účtu právní předchůdkyně žalobkyně bylo na účet č. č. účtu dne datum odesláno částka. Z listiny označené jako Výpis z účtu bylo zjištěno, že z účtu právní předchůdkyně žalobkyně bylo na účet č. č. účtu dne datum odesláno částka.

7. Z listiny označené jako Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně se s žalobkyní dohodla na budoucím postupování pohledávek. Z listiny označené jako Společné prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne datum bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně potvrzují postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Z listiny Potvrzení o provedení transakce bylo zjištěno zaplacení ceny za postoupení.

8. Z listiny označené jako Výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně uvádí přehled úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky, a to obyčejný dopis a tři cesty pracovníka za žalovanou.

9. Z listiny označené jako Plná moc ze dne datum bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně zmocnila žalobkyni k vyrozumění dlužníků o postoupení pohledávek s tím, že žalobkyně není oprávněna ustanovit za sebe zástupce v rozsahu udělené plné moci. Z listiny označené jako Oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum bylo zjištěno, že tituly před jménem jméno FO na základě plné moci vyrozuměla žalovanou jménem právní předchůdkyně žalobkyně o postoupení pohledávky na žalobkyni; zásilka byla odeslána.

10. Z dopisu ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně adresovala žalované výzvu k zaplacení dlužné částky; doklad o odeslání nepřiložen. Z dopisu ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně adresovala žalované výzvu k zaplacení dlužné částky; doklad o odeslání nepřiložen. Z listiny označené jako Výzva před podáním žaloby ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky; zásilka byla odeslána.

11. Na základě listin, kterých se v žalobě dovolávala žalobkyně, učinil soud závěr o skutkovém stavu, že žalovaná od právní předchůdkyně žalobkyně na základě dohody označené jako Smlouva o úvěru č. tel. číslo ze dne datum a datum obdržela převodem na účet peněžní prostředky ve výši celkem částka a zavázala se je vrátit do datum ve výši částka, úrok ve výši 272,88 % a RPSN ve výši 1 226,10 %; ujednány byly smluvní pokuty a poplatky. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě peněžních prostředků před podáním žaloby. Dále bylo prokázáno, že pohledávka za žalovanou byla převedena na žalobkyni. Soud z provedených důkazů nevzal za prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením dohody a před poskytnutím peněžních prostředků žalované nějak zkoumala její schopnost splácet. Nebylo také prokázáno, že by žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně nebo žalobkyni uhradila nějaké peněžní prostředky.

12. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k následujícím právním závěrům. Předně soud dospěl k závěru, že žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby, neboť jí tvrzené postoupení pohledávky za žalovanou z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni je platným postoupením pohledávek ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).

13. Dále se soud zabýval samotnými tvrzenými nároky žalobkyně proti žalované a dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Při posuzování tohoto závazkového vztahu pak soud vycházel z toho, že se jedná o tzv. spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a násl. o. z., neboť z provedených listin nepochybně vyplývá, že smlouva byla uzavřena s právní předchůdkyní žalobkyně jako s podnikatelem podle § 420 o. z. na straně jedné a s žalovanou jako spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. na straně druhé. Uplatní se zde proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a také zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „spotř. z.“). Z úpravy spotřebitelského úvěru je třeba vyzdvihnout především § 86 a § 87 spotř. z., podle kterých je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen řádně prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr (úvěruschopnost), jinak nesmí spotřebiteli úvěr poskytnout a úvěrová smlouva poskytnutá v rozporu s tímto kategorickým požadavkem je absolutně neplatná. Zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele pak není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se pak nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případné neplatnosti v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18 nebo rozsudek Soudního dvora EU ze dne datum, sp. zn. C-679/18).

14. Soud se s ohledem na zvýšenou ochranu poskytovanou žalované jako spotřebiteli z úřední povinnosti zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostatečným způsobem před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumala úvěruschopnost žalované. K tomu žalobkyně pouze obecně tvrdila, že úvěruschopnost žalované byla řádně zkoumána lustrací v databázích, avšak nedoložila k tomu žádné důkazy. Soud proto musí uzavřít, že z obecných žalobních tvrzení ani z připojených listin nelze mít za to, že by žalobkyně prokázala řádné zkoumání úvěruschopnosti žalované při poskytování spotřebitelského úvěru. Žalobkyně tedy v řízení neunesla břemeno tvrzení a důkazní ke skutečnosti rozhodné pro rozhodnutí, přičemž se svou neúčastí při jednání sama připravila o poskytnutí poučení a případné dodatečné lhůty k prokázání tvrzených skutečností ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. Nebylo-li prokázáno řádné zkoumání úvěruschopnosti žalované před poskytnutím spotřebitelského úvěru, uplatní se závěr, že k řádnému zkoumání nedošlo a smlouva o úvěru je proto neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 spotř. z. a § 588 o. z. Jedná se přitom o neplatnost absolutní.

15. Nad rámec toho soud uvádí, že spotřebitelská smlouva by byla neplatná také z důvodu zcela zjevně nepřiměřených úroků přesahujících 272 % ročně př RPSN 1 226,10 %. Takové podmínky společně s absencí řádného zkoumání úvěruschopnosti klientů naznačují, že žalobkyně (právní předchůdkyně žalobkyně) od klientů nečeká vrácení poskytnutých prostředků ve sjednané době, ale spíše očekává neustálé placení úroků z poskytnuté částky. Takové podmínky považuje soud za nemravné a smlouva by byla absolutně neplatná také pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 588 o. z.

16. Soud tedy dospěl k závěru, že uzavřená smlouva o úvěru je absolutně neplatná. V případě neplatnosti jsou si strany ve smyslu § 2991 odst. 1 a 2 a § 2993 o. z. povinny vzájemně vrátit plnění, která si na základě neplatné smlouvy poskytly. V případě neplatného spotřebitelského úvěru se pak uplatní speciální úprava § 87 spotř. z. upravující povinnost spotřebitele vrátit toliko poskytnutou (a dosud nesplacenou) jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem spotřebitele. Žalobkyně má tedy nyní právo toliko na vrácení dosud nesplacené jistiny z poskytnutého spotřebitelského úvěru, nikoli však na ujednané poplatky, úroky, pokuty či další platby. V řízení bylo zjištěno, že žalovaná skutečně obdržela částku částka a neuhradila ničeho, přičemž žalobkyně na jistině požaduje toliko částka, žalobkyně má tedy právo na vrácení jistiny částka. Proto soud ve výroku I. tohoto rozsudku vyhověl podané žalobě, pokud jde o uhrazení nevrácené jistiny částka z neplatné smlouvy o úvěru.

17. Žalovaná v řízení netvrdila ani neprokázala, jaká doba pro vrácení peněžních prostředků je přiměřená jejím možnostem podle § 87 odst. 1 spotř. z. Soud proto splatnost závazku k vrácení jistiny určil sám, přičemž se podržel obecné lhůty k plnění stanovené § 160 odst. 1 o. s. ř. Při určení lhůty k plnění soud nemohl vycházet z původně ujednané splatnosti, neboť ta vychází z absolutně neplatné smlouvy. Soud pak nemohl vycházet ani ze žalobkyní zaslané výzvy k plnění (předžalobní výzvy), neboť v té žalobkyně po žalované požadovala plnění závazku z neplatné smlouvy, jejíž neplatnost musela být žalobkyni zřejmá. Soud však žalovanou zavázal k plnění, jehož právním důvodem je bezdůvodné obohacení ve smyslu § 87 spotř. z., přičemž k takovému plnění nebyla žalovaná vyzvána, tedy splatnost nemohla dosud nastat. Splatnost závazku z bezdůvodného obohacení tedy nastane až po uplynutí lhůty k plnění stanovené tímto rozsudkem (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka nebo rozsudek Krajského soudu v adresa, pobočka v Olomouci ze dne datum, č. j. spisová značka). S ohledem na to soud žalobkyni nemohl přiznat právo na požadovaný úrok z prodlení, neboť splatnost závazku dosud nenastala.

18. Výrokem II. tohoto rozsudku soud zamítl žalobu v rozsahu ostatních nároků, které nejsou nevrácenou jistinou, neboť v důsledku neplatnosti úvěrové smlouvy pro nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti žalované (a konečně i z důvodu smluvních podmínek v rozporu s dobrými mravy) nemá žalobkyně právo na jiné nároky než na nevrácenou část toho, co žalované skutečně poskytla (resp. co jí poskytla právní předchůdkyně žalobkyně).

19. O nákladech řízení soud rozhodl ve smyslu § 142 odst. 2 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a převážně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v rozsahu 17,34 % (úspěch žalobkyně 58,67 % odpovídající přisouzené částce celkem částka po odečtení jejího neúspěchu 41,33 % odpovídajícího zamítnuté částce celkem částka). Jako účelně vynaložené náklady řízení žalobkyně v celkové výši částka soud vyhodnotil její náklady na zaplacený soudní poplatek ve výši částka, dále na odměnu právní zástupkyně žalobkyně ve výši celkem částka za 3 úkony právních služeb (převzetí a příprava zastoupení, podání návrhu, předžalobní výzva), tj. ve výši částka za 1 úkon právní služby podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (neboť jde o návrh podaný opakovaně na ustáleném vzoru), dále na náhradu hotových výdajů právní zástupkyně žalobkyně v souvislosti s uvedenými 3 úkony právních služeb ve výši celkem částka (částka za jeden úkon podle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb.), a konečně na náhradu za 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. z odměny a náhrad přiznaných žalobkyně ve výši celkem částka. Z celkové částky částka pak soud žalobkyni přiznal částku částka po zaokrouhlení odpovídající úspěchu 17,34 %. Náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř., a to k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.