OSPR 20 C 313/2024-20

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem JUDr. Adamem Talandou, Ph.D. ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované ⟪LB:lb_004⟫ bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_005⟫ o zaplacení 51 199,74 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbývající části, kterou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení

a) další částky částka,

b) kapitalizovaného úroku ve výši částka,

c) úroku ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení,

d) kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši částka,

e) úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení celkem částky částka s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru a žalovaná poskytnuté peněžní prostředky a jejich příslušenství v dohodnuté době nevrátila. Smlouva o poskytnutí revolvingového úvěru č. hodnota byla uzavřena dne datum a na jejím základě poskytla žalobkyně žalované úvěr ve výši úvěrového rámce částka. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr s úrokem 27,9 % ročně a dalšími ujednanými platbami splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3,06 % ze sjednané výše úvěrového rámce. Žalovaná vyčerpala celkem částku částka, avšak ujednané podmínky porušila, neboť nehradila splátky řádně a včas a uhradila toliko částka, proto žalobkyně úvěr ke dni datum zesplatnila. Nyní žalobkyně požaduje celkem částku částka, složenou z neuhrazené jistiny částka, poplatků za pojištění částka, nákladů na vymáhání částka a smluvních pokut částka. Dále se domáhá kapitalizovaného smluvního úroku částka (smluvní úrok ve výši 27,9 % ročně od datum do datum z jistiny), smluvního úroku 15 % ročně z jistiny od datum do zaplacení (ponížená výše úroku podle zákona č. 257/2016 Sb.), kapitalizovaného úroku z prodlení částka (úrok z prodlení z jistiny, poplatků a smluvních pokut od datum do datum) a úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z jistiny, poplatků a smluvních pokut od datum do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že prověřila úvěruschopnost žalované prostřednictvím odborných pracovníků po posouzení jejích příjmů a výdajů, osobních poměrů a nahlížení do registrů. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě všech dlužných částek před podáním žaloby.

2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nijak nevyjádřila a soud věc rozhodl v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a obsahu spisu, na základě kterých dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

3. Z listiny označené jako Flexibilní půjčka – revolvingový úvěru č. hodnota ze dne datum bylo zjištěno, že se žalobkyně s žalovanou dohodly na poskytnutí úvěru žalované ve výši úvěrového rámce částka s roční úrokovou sazbou 27,90 %, RPSN 31,76 %, výše měsíční splátky 3,061 % z úvěrového rámce (částka), celková splatná částka částka. Pro případ prodlení se zaplacením splátky je ujednáno právo žalobkyně na zaplacení účelně vynaložených nákladů s upomínáním ve výši částka za měsíc (může se měnit), právo na zaplacení smluvní pokuty částka (je-li dlužná částka nižší, tak ve výši dlužné částky). Ve smlouvě jsou uvedeny informace o žalované, a to kromě jejích identifikačních údajů také, že je svobodná a bezdětná, je vyučena, bydlí v podnájmu, je zaměstnaná u společnosti právnická osoba. s čistým měsíčním příjmem částka, příjem ostatních členů domácnosti činí částka. Přiloženy byly úvěrové podmínky.

4. Z listiny označené jako Potvrzení o provedení ověření bonity klienta ze dne datum bylo zjištěno, že ke smlouvě o úvěru ze dne datum ve výši částka žalobkyně k žalované zjistila, že je svobodná, nemá děti a bydlí v podnájmu, příjmy má jako zaměstnanec ve výši částka, příjem ostatních členů domácnosti činí částka, měsíční výdaje domácnosti částka. Dále je uveden seznam lustrací v databázích bez negativních výsledků. Přiloženo bylo vysvětlení posuzování úvěruschopnosti.

5. Z listiny označené jako Úvěrová zpráva bylo zjištěno, že k žalované byly evidovány splátkové kontrakty, a to jedna žádosti, jedna odmítnutá, tři odvolané, tři existující a devět ukončených, a dále dva odmítnuté nesplátkové kontrakty a jeden existující. U existujících šlo o úvěr částka (zbývá splatit 92 měsíčních splátek po částka, z toho na jistině částka), o úvěr částka (zbývá splatit 116 měsíčních splátek po částka, z toho na jistině částka), o úvěr částka (zbývá splatit jediná splátka částka) a o kontokorentní úvěr s úvěrovým rámcem částka (využitá částka částka, je po splatnosti).

6. Z listiny označené jako Výpis čerpání, splátek a úhrad ke smlouvě č. hodnota bylo zjištěno, že u uvedené smlouvy bylo vyčerpáno celkem částka na jistině a uhrazeno celkem částka; je uveden rozpis úroků, poplatků a smluvních pokut a splátky.

7. Z listiny označené jako Výzva ke splacení celého úvěru ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně adresovala žalované výzvu k zaplacení dlužné částky z úvěru; zásilka byla odeslána. Z listiny označené jako Předžalobní výzva k plnění ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně adresovala žalované výzvu k plnění; zásilka byla odeslána.

8. Na základě uvedených skutkových zjištění soud učinil závěr o skutkovém stavu, že žalovaná od žalobkyně na základě dohody obsažené v listině označené jako Flexibilní půjčka – revolvingový úvěru č. hodnota obdržela celkem částku částka, kterou se zavázala vrátit společně s úroky a poplatky. Žalovaná uhradila celkem částka. Žalobkyně zjišťovala některé osobní a majetkové poměry žalované při sjednávání dohody. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě před podáním žaloby.

9. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl právnímu závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou došlo za pomoci prostředků komunikace na dálku k uzavření smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Při posuzování tohoto závazkového vztahu pak soud vycházel z toho, že se jedná o tzv. spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a násl. o. z., neboť z provedených listin nepochybně vyplývá, že smlouva byla uzavřena s žalobkyní jako s podnikatelem podle § 420 o. z. na straně jedné a s žalovanou jako spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. na straně druhé. Uplatní se zde proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a také zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „spotř. z.“). Z úpravy spotřebitelského úvěru je třeba vyzdvihnout především § 86 a § 87 spotř. z., podle kterých je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen řádně prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr (úvěruschopnost), jinak nesmí spotřebiteli úvěr poskytnout a úvěrová smlouva poskytnutá v rozporu s tímto kategorickým požadavkem je absolutně neplatná. Zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele pak není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se pak nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případné neplatnosti v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18 nebo rozsudek Soudního dvora EU ze dne datum, sp. zn. C-679/18).

10. Soud se s ohledem na zvýšenou ochranu poskytovanou žalované jako spotřebiteli z úřední povinnosti zabýval tím, zda žalobkyně dostatečným způsobem před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumala úvěruschopnost žalované. K tomu žalobkyně tvrdila, že úvěruschopnost žalované byla řádně zkoumána posouzením jejích příjmů a výdajů a kontrolou v dostupných rejstřících. K prokázání těchto tvrzení žalobkyně předložila samotnou úvěrovou smlouvu, potvrzení o provedeném zkoumání a úvěrovou zprávu. Z těchto důkazů je patrné, že žalobkyně činila lustrace v rejstřících týkajících se žalované, avšak pokud jde o zjišťované údaje, nezabývala se žalobkyně zjišťováním dostatečně. Předně zcela absentuje skutečné ověření příjmové a výdajové stránky žalované, neboť k tomu si žalobkyně nevyžádala žádné doklady (např. výpisy z účtu), ze kterých by mohla teprve učinit relevantní závěry. Z potvrzení o provedení ověření bonity klienta pak není patrné, že by žalovaná uvedla nějaké závazky vůči jiným společnostem, avšak z předložené úvěrové zprávy je patrné, že žalovaná má celou řadu jiných závazků v řádech statisíců. Z úvěrové karty je patrné, že žalovaná má na jiných produktech splatit nejméně částka a její měsíční splátky činí nejméně částka (dva úvěry s pravidelnými splátkami, k tomu však ještě jeden nesplátkový úvěr s dluhem částka a kontokorent částka, který má také nepochybně být splácen měsíčně). Už z těchto zjištění lze tedy uzavřít, že žalobkyně rozhodně neměla žalované úvěr poskytnout, neboť celkové měsíční splátky žalované s nově poskytnutým úvěrem činí nejméně částka (určitě ale více s ohledem na kontokorent a jednorázovou splátku). Není pak možné, aby žalovaná z příjmu částka měsíčně hradila částka jen na úvěrových produktech a k tomu byla schopna hradit také výdaje na bydlení, jídlo, ošacení, léky, koníčky a případně si spořit na nenadálé události. Žalobkyně tak naprosto rezignovala na skutečné posouzení úvěruschopnosti žalované a úvěr jí poskytla v rozporu s požadavky právních předpisů. Bylo tedy zjištěno, že žalobkyně nezkoumala a neposoudila řádně úvěruschopnost žalované, což má za následek neplatnost smlouvy o úvěru ve smyslu § 87 spotř. z. a § 588 o. z. Jedná se přitom o neplatnost absolutní.

11. Soud tedy uzavřel, že uzavřená smlouva o úvěru (smlouva o revolvingovém úvěru) je absolutně neplatná. V případě neplatnosti jsou si strany ve smyslu § 2991 odst. 1 a 2 a § 2993 o. z. povinny vzájemně vrátit plnění, která si na základě neplatné smlouvy poskytly. V případě neplatného spotřebitelského úvěru se pak uplatní speciální úprava § 87 spotř. z. upravující povinnost spotřebitele vrátit toliko poskytnutou (a dosud nesplacenou) jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem spotřebitele. Žalobkyně má tedy nyní právo toliko na vrácení dosud nesplacené jistiny z poskytnutého spotřebitelského úvěru, nikoli však na ujednané poplatky, úroky, smluvní pokuty či další platby. V řízení bylo zjištěno, že žalovaná obdržela částku částka a již uhradila částka, žalobkyně má tedy právo na vrácení jistiny částka. Proto soud ve výroku I. tohoto rozsudku vyhověl podané žalobě, pokud jde o uhrazení nevrácené jistiny z neplatné smlouvy o úvěru.

12. Žalovaná v řízení netvrdila ani neprokázala, jaká doba pro vrácení peněžních prostředků je přiměřená jejím možnostem podle § 87 odst. 1 spotř. z. Soud proto splatnost závazku k vrácení jistiny určil sám, přičemž se podržel obecné lhůty k plnění stanovené § 160 odst. 1 o. s. ř. Při určení lhůty k plnění soud nemohl vycházet z původně ujednané splatnosti, neboť ta vychází z absolutně neplatné smlouvy. Soud pak nemohl vycházet ani ze žalobkyní zaslané výzvy k plnění (předžalobní výzvy), neboť v té žalobkyně po žalované požadovala plnění závazku z neplatné smlouvy, jejíž neplatnost musela být žalobkyni zřejmá. Soud však žalovanou zavázal k plnění, jehož právním důvodem je bezdůvodné obohacení ve smyslu § 87 spotř. z., přičemž k takovému plnění nebyla žalovaná vyzvána, tedy splatnost nemohla dosud nastat. Splatnost závazku z bezdůvodného obohacení tedy nastane až po uplynutí lhůty k plnění stanovené tímto rozsudkem (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka nebo rozsudek Krajského soudu v adresa, pobočka v Olomouci ze dne datum, č. j. spisová značka). S ohledem na to soud žalobkyni nemohl přiznat právo na požadovaný úrok z prodlení, neboť splatnost závazku dosud nenastala.

13. Výrokem II. tohoto rozsudku soud zamítl žalobu v rozsahu ostatních nároků, neboť v důsledku neplatnosti úvěrové smlouvy pro nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti žalované nemá žalobkyně právo na jiné nároky než na nevrácenou část toho, co žalované skutečně poskytla.

14. Výrokem III. tohoto rozsudku soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o náhradě nákladů řízení tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť přestože v řízení měla žalovaná větší procesní úspěch, podle obsahu spisu jí žádné náklady řízení nevznikly.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.