OSPR 8 C 262/2024-37

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Ševelovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ sp. zn. spisová značka ⟪LB:lb_003⟫ proti ⟪LB:lb_004⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného ⟪LB:lb_005⟫ o zaplacení 45 745,88 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v celém dalším zbývajícím rozsahu, kterým se žalobkyně domáhala zaplacení částky částka, úroku 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši částka, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši částka ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Jméno advokáta.

1. Podanou žalobou se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení celkem částky částka s příslušenstvím s odůvodněním, že dne datum uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru č. číslo úvěrové smlouvy (dále jen „Smlouva“), na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši částka, který se žalovaný zavázal žalobci vrátit s úrokem v měsíčních splátkách. Žalovaný své smluvní závazky nesplnil, byl v prodlení s úhradou splátek, proto žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni datum a domáhá se zaplacení neuhrazené jistiny úvěru ve výši částka, poplatků ve výši částka, smluvního úroku ke dni datum ve výši částka a úroku z prodlení ve výši částka. K úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, že jej posoudila s odbornou péčí a vycházela z informací získaných z bankovních registrů, stejně jako z nebankovních registrů klientských informací a informací získaných prostřednictvím SOLUS. Dále prověřila žalovaného prostřednictvím interních registrů, insolvenčního rejstříku a neplatných dokladů. Finanční situaci žalovaného žalobkyně vyhodnotila a konfrontovala skutečnosti doložené žalovaným s dostupnými údaji umožňujícími posouzení úvěruschopnosti spotřebitele a dále též se statistickými, demografickými a historickými daty žalovaného dostupnými v rámci skupiny žalobkyně. Po důkladné analýze veškerých informací dospěla žalobkyně k závěru, že nejsou žádné důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván předžalobní upomínkou.

2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Zástupce žalobkyně svou nepřítomnost omluvil. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přitom vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Ze smlouvy o úvěru ze dne datum, č. číslo úvěrové smlouvy (dále jen „Smlouva“), soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr do celkové výše úvěrového limitu částka jako neúčelový spotřebitelský úvěr, při zápůjční úrokové sazbě 11,40 % p.a. a RPSN 11,99 %, který se žalovaný zavázal žalobkyni vrátit formou 36 měsíčních splátek ve výši včetně pojištění částka, počínaje dnem datum, pojištění úvěru bylo sjednáno ve výši částka, celkem splátka činila částka, celková částka činí částka. Ve smlouvě byl sjednán poplatek za upomínku/výzvu 300/částka. Podle čl. 8.2 Obchodních podmínek pro právnická osoba spotřebitelské úvěry bylo pro případ prodlení klienta s placením úvěru je právnická osoba oprávněna kdykoli Klientovi adresovat výzvu nebo upomínku k uhrazení dlužné částky, ve které právnická osoba Klientovi poskytne alespoň 30 dní k jejich uhrazení. Poplatky za výzvu nebo upomínku v sobě zahrnují účelně vynaložené náklady spojené se zasíláním upomínek a výzev a smluvní pokutu. Pokud tak Klient neučiní, je právnická osoba oprávněna jistinu veškerých úvěrů sjednaných s právnická osoba zesplatnit ke dni uvedeném v oznámení.

4. Z žádosti o úvěr bylo zjištěno, že žalovaný uvedl, že je svobodný, žije v nájmu, má příjem ze zaměstnání částka (který žalobkyně neověřovala předložením potvrzení o výdělku) jeho výdaje bez splátek úvěru částka (značně podhodnocené) a splátky úvěru částka. Dále uvedl, že má osobu blízkou, která je závislá na jeho příjmech, počet členů domácnosti 2, nezaopatřené děti nemá. Příjem byl doložen historií běžného účtu v právnická osoba

5. Z výpisu z účtu žalovaného u právnická osoba za dobu od datum do datum soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalovanému dne datum úvěr ve výši částka na jeho účet, z toho částka částka byla určena na splacení jiného úvěru. Dále z tohoto výpisu vyplývá, že žalovaný dne datum čerpal úvěr ve výši částka a dne datum, oba od právnická osoba jeho příjmy (s nimiž žalobkyně dále pracovala) byly tvořeny příjmem z právnická osoba., čerpáním dalších úvěrů a také sázkami od právnická osoba, právnická osoba., právnická osoba a pod. Jeho průměrný měsíční příjem ze zaměstnání za 4 měsíce od 2/2023 do 5/2023 činil částka nikoli v žádosti uvedených částka, neboť od 13.2.23-17.2.23 byl nemocen a nemocenská činila částka (zahrnuto v při výpočtu průměrného výdělku). V květnu 2023 činily jeho celkové příjmy částka, výdaje částka.

6. Podle právnická osoba informace měl žalovaný v době žádosti splacený osobní úvěr bez negativních zjištění, čerpal datum revolvingový úvěr ve výši částka a také kreditní úvěr ve výši částka.

7. Žalobkyně k posouzení úvěruschopnosti tvrdila, že úvěr byl schválen ve standardním procesu s doložením příjmu. Vnitřním systémem žalobkyně bylo vyhodnoceno, že u žalované strany byla dána dostatečná platební kapacita pro splátku úvěru ve výši částka měsíčně. Příjem žalovaného byl zjišťován výpisem z účtu, který je veden u žalobkyně. Žalobkyně vypočítala příjem žalovaného na základě transakcí na běžném účtu žalovaného za 3 měsíce, který vstupoval do výpočtu platební kapacity částka, a výdaje na základě transakcí na běžném účtu a na základě informací ze žádosti ve výši částka, výsledkem je platební kapacita vypočtena systémem částka, která je pro splátku částka dostatečná. Rizikovost klienta byla stanovena jako nízká a kritéria byla splněna. Do výpočtu jsou zahrnuty výdaje na splátky jiných závazků, které nebyly předmětnou smlouvou o úvěru konsolidovány. Jiné závazky z úvěrových smluv žalobkyně ověřovala nahlédnutím do databází, zejména do vnitřní databáze právnická osoba, a.s. a databáze BRKI/NRKI.

8. Z historického výpisu úvěrového účtu a ze stavu jistiny a příslušenství soud zjistil, že žalovaný čerpal dne datum úvěr ve výši částka, hradil splátky celkem ve výši částka měsíčně od 6/2023 do 10/2023 následně nehradil celou splátku a od listopadu 2023 žalovaný nehradil žádné splátky, k tomuto dni činila jistina úvěru částka, poplatky ve výši částka, smluvní úrok ke dni datum ve výši částka a úrok z prodlení ve výši částka. Dlužné poplatky ve výši částka jsou tvořeny účtovaným poplatkem za pojištění úvěru ve výši částka měsíčně (za období od listopad a prosinec 2023) a poplatkem za výzvu k úhradě dlužných částek ve výši částka za tři výzvy ze dne datum, datum, datum. Žalovaný ode dne datum, zaplatil žalobkyni celkem částka. Z celé zaplacené částky bylo částka započteno na jistinu, částka bylo započteno na smluvní úrok, částka bylo započteno na zákonný úrok z prodlení a částka bylo započteno na účtované poplatky.

9. Z výzvy a oznámení o zesplatnění úvěru ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky po splatnosti a oznámila, že došlo k zesplatnění úvěru k datum, kdy výše dluhu činní částka s tím, že dlužná částka má být uhrazena do datum. Dodejkou uloženou dne datum na adrese žalovaného má soud za prokázáno, že dodejka byla žalovanému odeslána poštou na adresu uvedenou ve smlouvě a uložena na poště. Žalobkyně předložila upomínku ze dne datum včetně dodejky o jejím odeslání žalovanému poštou a dále dvě nedatované výzvy bez dodejky.

10. Žalovaný na svou obranu nic neuvedl a z provedených důkazů nebylo zjištěno, že by žalovaný na své závazky uhradil více, než vyplývá z provedené transakční historie.

11. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru, podle něhož žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, jejímž předmětem byl neúčelový spotřebitelský úvěr ve výši částka s dobou trvání 36 měsíců, splatný do datum a výší splátky částka měsíčně. Úvěr byl čerpán dne datum a ve výši částka byl použit na konsolidaci úvěru u jiného ústavu. Druhá platba ve výši částka byla čerpána na účet žalovaného. Úvěr byl zesplatněn ke dni datum, po opakovaných výzvách k úhradě. Ke dni zesplatnění činila nesplacená jistina úvěru částka. Předžalobní výzvou ze dne datum vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky. Soud zjistil, že žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru sice posoudila úvěruschopnost žalovaného, avšak úvěr poskytla přesto, že z výsledku takového posouzení vyplynulo, že zde jsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet.

12. Žalovanému jako spotřebiteli (§ 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“) byla žalobkyní jako poskytovatelem poskytnut spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Uplatní se zde proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a také zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění (také jen ZosÚ).

13. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2, ZosÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Podle ustanovení § 87 odst. 1 ZosÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému

17. Věřiteli je zákonem o spotřebitelském úvěru uložena povinnost před vznikem závazku posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele pak není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případnou neplatnost v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, nebo rozsudek Soudního dvora EU ze dne datum ve věci spisová značkaprávnická osoba., spisová značkaAnonymizováno

18. Žalobkyně v řízení tvrdila, že řádně zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet a že u něho nejsou dány důvodné pochybnosti o jeho schopnosti poskytnutý úvěr splácet, což však neprokázala. Žalobkyně se z jednání, u něhož jí mohlo být poskytnuto poučení ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., omluvila a souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci ve své nepřítomnosti dle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. V daném případě žalobkyně ke svým tvrzením předložila důkazy, které měly prokazovat, že řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného. Soud však z těchto důkazů zjistil, že příjem žalovaného prověřila na základě vyhodnocení kreditních a debetních obratů na jeho běžném účtu, přičemž soud z něho zjistil, že průměrný příjem žalovaného v době poskytnutí úvěru činil pouze částka nikoli v žádosti uvedených částka, přičemž žalobkyně mechanicky sečetla veškeré příjmy žalovaného za poslední tři měsíce aniž by zohlednila, že mimo příjem ze zaměstnání jde převážně a příjmy z dalších čerpaných úvěrů a také ze sázek (viz odst. 5 odůvodnění). Stejně tak výdaje žalovaného zahrnují platby za sázky, na druhou stranu v běžném výpise nebyly nalezeny žádné náklady na bydlení, inkaso a energie. Žalovaný tedy čerpal další úvěry a jeho splátky činily podle žádosti částka. Pokud pak v květnu 2023 činily jeho celkové příjmy částka a výdaje částka bez nákladů na bydlení a energií, a pokud měsíční výdaje žalovaného na základě transakcí na běžném účtu činily částka ( podle ČSÚ částka měsíčně), pak jeho příjem ze zaměstnání necelých částka měsíčně nebyl dostatečný pro poskytnutý úvěr. Navíc žalovaný v žádosti uvedl, že sice nemá vyživovací povinnost, ale žije v domácnosti s o sobou, která je na jeho příjmech závislá. Již porovnáním prokázaného příjmu žalovaného v době poskytnutí úvěru s jeho měsíčními výdaji a splátkou předmětného úvěru částka měsíčně ve spojení s výpisem z účtu žalovaného je zjevné, že jeho celkové výdaje přesahovaly jeho měsíční příjem. Tedy soud uzavírá, že žalobkyně poskytla žalovanému předmětný úvěr, přestože musela mít důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr za sjednaných podmínek splácet po celou dobu trvání úvěrového vztahu. Je pak bez významu, že žalovaný prošel kontrolou registrů BRKI a NRKI.

19. Neposoudí-li poskytovatel úvěru s odbornou péčí podle ustanovení § 86 ZoSÚ schopnost spotřebitele úvěr řádně splácet, soud k neplatnosti tohoto právního jednání ve smyslu § 87 odst. 1 ZoSÚ ve spojení s § 588 o. z. přihlíží, aniž by se jí spotřebitel (žalovaný) musel dovolat. Jedná se o neplatnost absolutní, tedy jednání je neplatné od samého počátku, na právní úkon se hledí jako by nikdy nevznikl a účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

20. Za tohoto stavu je žalovaný povinen v souladu s ustanovením § 87 zákona o spotřebitelském úvěru vrátit nesplacenou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Vzhledem k tomu, že na poskytnutý úvěr zbývá uhradit jistinu ve výši částka, soud vyhověl žalobě v této části a uložil žalovanému povinnosti jistinu vrátit v zákonné třídenní lhůtě. Žalobkyně má právo toliko na vrácení dosud nesplacené jistiny z poskytnutého spotřebitelského úvěru, nikoli však na ujednané poplatky, úroky, smluvní pokuty či další platby. Ohledně veškerých zbývajících nároků soud žalobu, s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy, zamítl (výrok II.).

21. Pokud jde o lhůtu přiměřenou k možnostem spotřebitele k zaplacení úvěrové jistiny vyplývá z ustanovení § 87 ZosÚ, z důvodové zprávy a z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, že spotřebitel není povinen vrátit celou poskytnutou jistinu ihned, nýbrž „v době odpovídající jeho možnostem“, což je buď v soudem určené lhůtě nebo v soudem stanovených splátkách, v jakých je spotřebitel schopen jistinu úvěru splácet. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany. V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z.

22. Splatnost závazku z bezdůvodného obohacení tedy nastane až po uplynutí lhůty k plnění stanovené tímto rozsudkem (k tomu viz také rozsudek Krajského soudu v adresa, pobočka v Olomouci ze dne datum, č. j. spisová značka). Soud proto nárok na požadovaný úrok z prodlení zamítl.

23. Lhůtu k plnění soud určil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř., protože z obsahu spisu zjištěné okolnosti případu neodůvodňují stanovení jiné lhůty k plnění a pro pasivitu žalovaného ani stanovení plnění ve splátkách.

24. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 věty prvé o. s. ř., když v řízení zčásti úspěšné přiznal účelně vynaložené náklady řízení. Žalobkyně byla úspěšná v rozsahu 96 % a neúspěšná v rozsahu 4 %, náleží jí náklady řízení v rozsahu 92 %. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka, odměně advokáta dle § 14b odst. 1 písm. c) vyhl. č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva) ve výši mimosmluvní odměny 3x částka, tj. částka. K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta podle § 14b odst. 5 a § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. k úkonům právní služby, tj. částka (3x částka). Soud nepřiznal žalobkyni náhradu za úkon právní služby ze dne datum spočívající v doplnění tvrzení na výzvu soudu, neboť žalobkyní doplněná tvrzení o rozhodných skutečnostech měla být obsažena již v bezvadné žalobě, tudíž soud náklady na tento úkon nepovažoval za účelně vynaložené. Advokátovi náleží rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, ve výši částka (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Celkem by tak žalobkyni na náhradě nákladů řízení náležela při plném úspěchu náhrada ve výši částka. S ohledem na přiznaný rozsah náhrady nákladů řízení pak náhrada činí částka. Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám advokáta žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 a § 149 odst. 1 o. s. ř. Použití zvláštního ustanovení § 14b je odůvodněno tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.