OSPR 8 C 155/2026-33

ROZSUDEK ⟪LB:lb_001⟫ JMÉNEM REPUBLIKY ⟪LB:lb_002⟫ Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Ševelovou ve věci ⟪LB:lb_003⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_004⟫ sp. zn. 8611093 ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_007⟫ o částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá ve zbývající části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení částky částka, úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do datum, úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 0,50 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím s tím, že mezi společností právnická osoba., se sídlem IČ IČO, sídlem adresa (dále též „původní věřitel“) a žalovanou byla prostřednictvím webové stránky na www.tando.cz, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které původní věřitel poskytl žalované úvěr ve výši částka s úrokem 40 % p.m. z jistiny, úvěr byl poskytnut na dobu neurčitou, úroky byly splatné měsíčně, jistinu bylo možné splatit zcela nebo zčásti kdykoliv během trvání smlouvy. Úvěr byl zesplatněn datum z důvodu prodlení žalované. Žalobkyně požaduje jistinu úvěru částka a úroky za první měsíc čerpání částka a smluvní pokutu ve výši částka sjednanou ve výši 0,1% denně od datum do datum. Žalovaná měla uzavřít smlouvu vyplněním registračního formuláře na stránkách www.tando.cz, kde uvedla své osobní údaje, zřídila si uživatelský účet a registraci dokončila zadáním verifikačního SMS do žádosti o úvěr. Původní věřitel úvěr žalované vyplatil převodem z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum se společností právnická osoba., IČ IČO.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k jednání soudu se nedostavila, přestože předvolání k jednání a žaloba jí byly doručeny řádně a včas. Žalobkyně svou nepřítomnost omluvila. Soud proto projednal a rozhodl věc v jejich nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 o.s.ř.

3. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum ve spojení s přílohou smlouvy- seznamem pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávek soud zjistil, že podle ustanovení § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“), společnost právnická osoba., jako původní věřitelka postoupila žalobkyni předmětnou pohledávku za žalovanou. Žalobkyni tedy v tomto řízení svědčí aktivní věcná legitimace.

4. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Z elektronického dokumentu nazvaného smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota datovaného datum bylo zjištěno, že jako úvěrující je uvedena společnost právnická osoba., IČ IČO, jako úvěrovaná žalovaná, předmětem smlouvy je závazek úvěrujícího poskytnout na požádání žalované opakovaně úvěrové prostředky až do výše částka za dohodnutý úrok 40 % měsíčně. Dodatkem ze dne datum měl být úvěrový limit zvýšen na částka. Na poslední straně, v místě pro podpis úvěrující nejsou dokumenty podepsány žalovanou, na místě pro podpis úvěrovaného je strojově čitelným písmem uvedeno „Jméno žalované“. Takový údaj ovšem sám o sobě (bez podpory dalších tvrzených skutečností a důkazů) neprokazuje skutkovou verzi žalobkyně ohledně způsobu akceptace obsahu dokumentu žalovanou, a soud tudíž nemá za prokázané, že právě žalovaná se registrovala verifikační SMS do žádosti o úvěr, přihlásila se do uživatelského profilu na webové adrese úvěrující, ani že by distančním způsobem odsouhlasila znění (obsah) předmětného elektronického dokumentu, případně dodatku, neboť žalobkyně k prokázání této sporné skutečnosti nedoložila žádné další důkazy, elektronickou komunikaci s žalovanou ani kopii jejího občanského průkazu. Elektronická žádost o spotřebitelský úvěr ani formulář pro standartní informace také nejsou žalovanou podepsány a není zřejmé kým byla žádost vytvořena. Soud proto nemá za prokázáno, že mezi společností právnická osoba. a žalovanou byla smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota uzavřena. Pro tento případ žalobkyně v žalobě navrhla, aby soud nárok žalobkyně posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení.

5. Ze zprávy právnická osoba. a potvrzením o provedené platbě soud zjistil, že na účet žalované č. účtu byla dne datum připsána částka částka od společnosti právnická osoba., prostřednictvím platební brány jméno FO právnická osoba.

6. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. V řízení bylo prokázáno, že ještě před podáním žaloby převedla původní věřitelka pohledávku za žalovanou na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, jakož i to, že dne datum byla z účtu původní věřitelky připsána na účet žalované č. č. účtu částka částka. Žalobkyně dne datum prostřednictvím právní zástupkyně odeslala žalované doporučený dopis obsahující výzvu k úhradě dlužné částky ve lhůtě tří dnů.

7. V řízení naopak nebylo prokázáno, že by žalovaná podepsala či jinak vyjádřila svoji vůli požívat práv a být vázána povinnostmi obsaženými v dokumentu označeném jako smlouva o spotřebitelském úvěru. Žalobkyní tvrzená skutečnost, že úvěrová smlouva byla žalovanou podepsána unikátním SMS kódem, zůstala v řízení neprokázána, neboť žalobkyně k prokázání této sporné skutečnosti nedoložila žádné důkazy. V řízení rovněž nebylo prokázáno, že by původní věřitelka či žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky dříve než předžalobní upomínkou, ani to, že by žalovaná na žalobou uplatněné nároky, byť i částečně, něčeho uhradila; takovou skutečnost ostatně žalovaná po celou dobu řízení ani netvrdila.

8. Z hlediska právního posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně skutečnosti, že by původní věřitelka uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. o. z.. Soud nijak nezpochybňuje používání rozličných forem elektronické (distanční) kontraktace, nicméně užije-li žalobkyně (původní věřitelka) takový způsob uzavření smlouvy, musí si být rovněž vědoma procesních břemen, jež jsou s tímto typem uzavírání smluv spojena.

9. Soud má za prokázáno, že původní věřitelka poskytla žalované peněžní prostředky ve výši částka, kterou žalovaná dosud původní věřitelce či žalobkyni nevrátila. Žalovaná na svou obranu nic neuvedla, Soud proto tento vztah mezi stranami právně kvalifikoval dle ustanovení § 2993 o. z. jako bezdůvodné obohacení žalované na úkor žalobkyně a přiznal žalobkyni právo na zaplacení částky částka. Žalobkyni v souladu s ustanovením § 1958 odst. 1 a § 1970 o. z. ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. náleží i právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, neboť žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky (k vydání bezdůvodného obohacení) poprvé až předžalobní upomínkou. Za okamžik doručení předžalobní výzvy přitom soud považoval den datum, neboť dle obecných poznatků z procesu doručování písemností prostřednictvím držitele poštovní licence (právnická osoba.) bývají písemnosti doručeny adresátovi zpravidla třetí den po odeslání, k němuž došlo dne datum. Jelikož žalobkyně stanovila žalované třídenní lhůtu k úhradě dlužné částky, nastala splatnost dluhu z bezdůvodného obohacení uplynutím dne datum, od následujícího dne, tj. od datum je tudíž žalovaná s vydáním bezdůvodného obohacení v prodlení.

10. Ve zbylé části soud pro neunesení důkazního břemene zamítl žalobu včetně nároku na zaplacení úroku z prodlení za období předcházející počátku prodlení žalovaného s vydáním bezdůvodného obohacení (výrok II), nárok na zaplacení úroku z prodlení z částky nepředstavující bezdůvodné obohacení, jakož i nárok na zaplacení úroku z prodlení ve výši, na kterou žalobkyně nemá dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. právo s ohledem na počátek prodlení žalovaného a s tím související výši sazby úroku z prodlení.

11. Žalobkyně se pak k nařízenému jednání nedostavila, nemohla být poučena podle § 118a odst. 3 o. s. ř. o nutnosti označit další důkazy k prokázání tvrzení o uzavření předmětné smlouvy. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, nebo usnesení Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 2848/10).

12. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 1, § 142a odst. 1 o.s.ř. a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. Poměr úspěch a neúspěch žalobkyně je 50 %. Žalobkyně původně včetně požadovala částku částka a zákonný úrok z prodlení částka ke dni vyhlášení rozsudku, byla úspěšná v rozsahu částky částka a zákonných úroků z prodlení ke dni vyhlášení rozsudku ve výši částka. Žalobkyně byla úspěšná v rozsahu 49,92 %, neúspěšná v rozsahu 50,08 %, náhrada nákladů řízení jí nenáleží. Úspěch žalované byl zcela nepatrný, nevíc jí podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.