OSPY 46 C 34/2022

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Martincovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 10 460,50 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 5 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 000 Kč od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení 5 460,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 460,50 Kč od datum do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 000 Kč od datum do datum a zákonného úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 5 000 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 10 460,50 Kč se zákonným úrokem ve výši 10 % z částky 10 460,50 Kč od datum do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že dne datum uzavřela společnost právnická osoba, IČO, sídlem adresa (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 5 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne datum. Úvěr byl poskytnut prostřednictvím webové stránky webová adresa, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů včetně telefonního čísla a e-mailové adresy, čímž zahájil kroky ke zřízení uživatelského účtu a po dokončení registrace zaslal na uvedených webových stránkách žádost o úvěr. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet (lustrací z veřejně dostupných databází anonymizováno, příjmení, příjmení, anonymizováno a anonymizováno, prohlášením žalovaného o pravidelném měsíčním příjmu a vyžádáním výplatní pásky žalovaného) byl žalovanému v rámci webového rozhraní zaslán návrh úvěrové smlouvy s výší úvěru 5 000 Kč a splatností datum. Totožnost žalovaného byla ověřena v souladu s čl. I.23 smlouvy uvedením druhu a čísla průkazu totožnosti včetně jeho platnosti a dále pomocí elektronických kanálů (pomocí mobilního telefonu žalovaného a hesla systémově generovaným kódem). Podpis ve smlouvě byl nahrazen unikátním SMS kódem, který byl žalovanému zaslán v době registrace žádosti o poskytnutí úvěru na mobilní telefon, v tomto případě šlo konkrétně o kód 49cd. Úvěr byl převeden z bankovního účtu právního předchůdce žalobkyně na bankovní účet žalovaného č. bankovní účet pod variabilním symbolem číslo. Žalovaný nevrátil úvěr v datu splatnosti, a proto žalobkyně požaduje rovněž uhrazení poplatku za poskytnutý úvěru ve výši 5 460,50 Kč, bez nároku na slevu z poplatku ve smyslu čl. XV.3 smlouvy o úvěru. Odeslání upomínky dne datum předcházel pokus kontaktovat žalovaného telefonicky, žalovaný však do podání žaloby ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Ze smlouvy o úvěru č. anonymizováno číslo byly zjištěny podmínky pro poskytnutí jednorázového a bezúčelového úvěru ve výši 5 000 Kč s roční úrokovou sazbou 40 % a výší RPSN 9088,10 %, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 5 460,50 Kč (před slevou) / 2 085,50 Kč (po slevě) s tím, že úvěr byl sjednán online. Splatnost úvěru byla dohodnuta na den datum.

4. Z potvrzení o platbě anonymizována dvě slova ze dne datum bylo zjištěno, že na účet č. bankovní účet byla odeslána dne datum částka 5 000 Kč z účtu č. bankovní účet pod variabilním symbolem číslo.

5. Ze sdělení právnická osoba, ze dne datum bylo zjištěno, že účet č. bankovní účet je veden na osobu žalovaného a v listopadu 2019 na něj byla přijata platba ve výši 5 000 Kč pod variabilním symbolem číslo.

6. Totožnost žalovaného byla zjištěna z kopie občanského průkazu celé jméno žalovaného.

7. Z výplatní pásky vystavené zaměstnavatelem anonymizována dvě slova za měsíc 01/ 2019 byl zjištěn čistý příjem žalovaného ve výši 20 462 Kč (hrubý příjem ve výši 27 222 Kč) a dále pak mzda za rok 2018 ve výši 373 581 Kč.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum včetně příloh bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalobkyní smlouvu, jejíž předmětem bylo postoupení pohledávek právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni vzniklých ze smluv o zápůjčce, které právní předchůdce žalobkyně uzavřel se svými klienty, specifikovaných v seznamu pohledávek, který je přílohou číslo smlouvy. Ve zmíněném seznamu pohledávek nebyla uvedena pohledávka za žalovaným.

9. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně oznámil žalovanému, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum.

10. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne datum včetně podacího lístku (podacího čísla anonymizováno) bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení svého dluhu a upozornila jej na možnost jeho vymáhání před soudem.

11. Ze sledování zásilek anonymizována dvě slova č. anonymizováno bylo zjištěno, že byla dodána dne datum do obec.

12. Na základě zjištění učiněných z předložených listin vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci:

Žalovaný a společnost právnická osoba, IČO, uzavřeli prostřednictvím webových stránek webová adresa dne datum smlouvu, na základě které byly žalovanému poskytnuty bankovním převodem na jeho účet č. bankovní účet vedený u právnická osoba, a.s., peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč. Žalovaný se zavázal peněžní prostředky vrátit do 30 dnů od jejich poskytnutí, tj. do datum společně s poplatkem ve výši 5 460,50 Kč. Pohledávka za žalovaným byla dále postoupena na žalobkyni. Ani přes výzvu k úhradě dluhu žalovaný peněžní prostředky po datu splatnosti nevrátil.

13. Po právní stránce byla věc posouzena podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o.z.“), konkrétně pak podle § 2390 o.z., podle kterého přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o.z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.

14. K povaze uzavřené smlouvy soud podotýká, že smlouva o zápůjčce má na rozdíl od smlouvy o úvěru reálnou (nikoli jen konsensuální) povahu a vznik zápůjčky předpokládá nejen dohodu stran, ale i skutečné odevzdání předmětu půjčky, přičemž při peněžité půjčce může dojít k předání půjčené částky i bezhotovostním převodem na účet dlužníka. Naproti tomu ze smlouvy o úvěru vzniká věřiteli povinnost rezervovat a na žádost dlužníka poskytnout v jeho prospěch peněžní prostředky do sjednané výše a dlužníkovi vzniká právo (nikoliv povinnost) úvěr čerpat a povinnost poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit úroky. Reálné povaze smlouvy o zápůjčce přitom nebrání skutečnost, že o předmětu půjčky je mezi dlužníkem a věřitelem učiněna dohoda (a to i písemná), byť by tato dohoda případně bezprostředně časově předcházela reálnému poskytnutí smluvené částky peněz (srov. s rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2008 sp. zn. 29 Odo 1386/2006).

15. S ohledem na skutečnost, že žalovaný vystupoval v předmětném vztahu jako spotřebitel, posoudil soud věc rovněž podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotř. úvěru“). Podle § 2 odst. 1 zákon o spotř. úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotř. úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotř. úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Soudní dvůr Evropské unie přitom ve svém rozhodnutí ze dne datum ve věci C číslo účastníků příjmení právnická osoba GK dovodil, že se jedná o neplatnost nikoliv relativní, ale absolutní, a soudy jsou tak povinny z úřední povinnosti zkoumat, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele.

17. V posuzovaném případě je zřejmé, že žalobkyně před uzavřením smlouvy o zápůjčce a poskytnutím finančních prostředků žalovanému řádně neposoudila jeho úvěruschopnost. Žalobkyně, respektive právní předchůdce žalobkyně při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného vycházela pouze z žalovaným doloženého příjmu za měsíc leden 2019, potažmo za rok 2018 u zaměstnavatele PREFA PRO navzdory tomu, že smlouva o zápůjčce byla uzavřena o 10 měsíců později a doložený příjem žalovaného tak nemusel být již v době uzavření smlouvy aktuální. Výdaje žalovaného pak žalobkyně nezjišťovala vůbec, o čemž svědčí rovněž způsob uzavření smlouvy a krátký časový rozestup mezi žádostí o poskytnutí peněžních prostředků a jejím faktickým poskytnutím, jelikož smlouva byla uzavřena prostřednictvím webových stránek na dálku dne datum a téhož dne byly peněžní prostředky žalovanému zaslány na jeho bankovní účet. Žalobkyně nemusela mít doloženy veškeré příjmy a výdaje žalovaného, ale předpokladem řádného posouzení úvěruschopnosti je mít doloženy alespoň příjmy a výdaje podstatné, k čemuž v daném případě vůbec nedošlo. Na základě těchto informací dospěl soud k závěru, že žalobkyně nemohla disponovat dostatkem informací od žalovaného, aby mohla řádně vyhodnotit jeho majetkové poměry pro účely jeho schopnosti splácet úvěr, což se ukázalo záhy, když žalovaný na svůj závazek ničeho neuhradil. Důsledkem nedodržení zákonné povinnosti vyplývající z § 86 zákona o spotř. úvěru věřitele proto byla absolutní neplatnost smlouvy.

18. Aktivní legitimace žalobkyně je odůvodněna § 1879 o.z., podle kterého může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou na postupitele i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Žalobkyně však k prokázání své aktivní legitimace soudu předložila nesprávnou smlouvu o postoupení pohledávek, jelikož v seznamu postoupených pohledávek, který byl přílohou předmětné smlouvy, nebyla pohledávka za žalovaným uvedena. Nicméně skutečnost, že opravdu došlo k postoupení pohledávky z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni, má soud za prokázanou na základě oznámení právního předchůdce žalobkyně jako původního věřitele ze dne datum adresovaného žalovanému (srov. s rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 6. 9. 2016 sp. zn. 23 Cdo 1878/2015).

19. S ohledem na výše uvedené tak žalobkyni náleží z titulu bezdůvodného obohacení (finanční prostředky byly žalovanému poskytnuty na základě neplatné smlouvy podle § 2991 o.z.) pouze nesplacená jistina zápůjčky ve výši 5 000 Kč (bez smluvních úroků a poplatků). Dále žalobkyni náleží úrok z prodlení podle § 1968 a 1970 o.z. ve spojení s § 1958 odst. 2 o.z. s tím, že výši úroku z prodlení soud přiznal v souladu s výší stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a sice od data následujícího po doručení výzvy k úhradě dluhu před podáním žaloby. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, jelikož úspěch obou účastníků byl téměř totožný (byla zohledněna jistina).

21. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.).

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákonem č. 120/2001 Sb.) u soudního exekutora.