OSPY 9 C 143/2024-45

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Stejskalovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený obecným zmocněncem Jméno zmocněnce bytem Adresa zmocněnce ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_004⟫ pro neplatnost darovací smlouvy

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal určení neplatnosti darovací smlouvy uzavření mezi žalovaným a jméno FO dne datum se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatil žalovanému na náhradě řízení částku částka k rukám zástupce žalovaného do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou u nadepsaného soudu dne datum se žalobce domáhal určení neplatnosti darovací smlouvy uzavřené mezi jeho matkou jméno FO a žalovaným dne datum. Tvrdil, že touto smlouvou matka převedla spoluvlastnický podíl o velikosti hodnota ve vztahu k celku pozemku parc.č. hodnota, jehož součástí je budova čp. hodnota, pozemku parc.č. hodnota, jehož součástí je budova bez čp/če, pozemku parc.č. hodnota a pozemku parc.č. hodnota, vše zapsané na LV č. hodnota vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Praha-východ, pro obec a k.ú. adresa, a dále spoluvlastnický podíl o velikosti Anonymizováno ve vztahu k celku pozemku parc.č. hodnota, zapsaného na LV č. hodnota, vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Praha-východ, pro obec a k.ú. adresa. Matka žalobce (i žalovaného) je vysokého věku (88 let), žalobce se o ní až do minulého roku staral. Následně na žádost žalobce převzal péči o matku žalovaný. Ten využil situace, uzavřel s matkou předmětnou darovací smlouvu, matku předal do ústavní péče (adresa). Zároveň na rodinném domě vyměnil zámky a neumožnil do něj vstup ani dcerám žalobce, ačkoliv každá vlastní Anonymizováno domu a mají v domě trvalý pobyt. Matka žalobce učinila podpis na darovací smlouvě zcela nevědomky, dle svého vyjádření si sama není vědoma, že by takový krok učinila. Matka žalobce trpí stařeckou demencí v pokročilém stádiu a nemůže být zodpovědná ani schopná učinit takový krok z vlastní vůle. Žalobce jako potenciální dědic z 50% byl tak podstatně a ve velkém rozsahu ochuzen na svých právech. Žalovaný se patrně zcela podvodně, úmyslně snaží získat velký majetkový prospěch, neboť nechal matku podepsat darovací smlouvu, aniž si ona byla vědoma toho, co podepisuje.

2. V průběhu řízení žalobce doplnil svá tvrzení, že určení neplatnosti darovací smlouvy se domáhá proto, že je zákonným zástupce své dcery jméno FO, která byla usnesením Okresního soudu Praha-východ ze dne datum č.j. spisová značka určena jako případný dědic po matce účastníků. Žalobce je v insolvenčním řízení, a proto při projednávání pozůstalosti po otci účastníku jméno FO jako dědičky namísto žalobce nastoupily jeho dcery jméno FO a dosud nezletilá jméno FO.

3. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Odmítl, že by jakkoliv zneužil situace. Matka podepsala darovací smlouvu v době, kdy byla plně svéprávná a v dobrém psychickém stavu, bylo to její svobodné rozhodnutí. Jedním z důvodů, proč matka účastníků s žalovaným tuto smlouvu uzavřela, byla jednak neochota žalobce o matku dále pečovat, a také dlouhodobé finanční problémy žalobce. Matka účastník si byla dobře vědoma toho, že žalobce má vysoké dluhy, a proto byla motivována k rozhodnutí darovat předmětné nemovité věci žalovanému, aby nedošlo k jejich prodeji v exekuci. K tvrzení žalobce ohledně péče o matku žalovaný namítl, že až do roku Anonymizováno byla matka účastníků zcela soběstačná; péči potřebovala až od roku Anonymizováno a to se o ni začaly starat obě rodiny – jak rodina žalobce, tak i rodina žalovaného. V Anonymizováno žalobce sdělil žalovanému, že si o matku přestává starat, neboť se pokálela a upadla; od té doby se o matku starala rodina žalovaného. Kvůli dalším potížím s péčí o sebe uzavřela matka smlouvu o poskytování pečovatelské služby s adresa; tuto smlouvu uzavřela matka účastníků sama. V Anonymizováno však matka účastníků utrpěla cévní mozkovou příhodu, musela být hospitalizována ve Fakultní nemocnici adresa a následně, s ohledem na její zdravotní stav, ji rodina žalovaného zajistila umístění v adresa, které pacientům věnuje potřebnou intenzivní a individuální péči. Zhruba polovinu nákladů spojených s péčí o matku v tomto zařízení hradí rodina žalovaného. O dům se nyní výhradně stará rodina žalovaného, žalobce ani jeho dcery o něj neprojevili zájem.

4. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav: Z darovací smlouvy ze dne datum bylo zjištěno, že jméno FO, nar. datum jako dárce darovala žalovanému jako obdarovanému spoluvlastnický podíl v rozsahu hodnota na pozemku parc.č. hodnota, jehož součástí je budova čp. hodnota, pozemku parc.č. hodnota, jehož součástí je budova bez čp/če, pozemku parc.č. hodnota a pozemku parc.č. hodnota, vše zapsané na LV č. hodnota vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Praha-východ, pro obec a k.ú. adresa, a dále spoluvlastnický podíl o velikosti Anonymizováno ve vztahu k celku pozemku parc.č. hodnota, zapsaného na LV č. hodnota, vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Praha-východ, pro obec a k.ú. adresa. Podpisy obou smluvních stran byly na listině úředně ověřené.

5. Z výpisu z katastru nemovitostí (informativní výpis získaný z portálu „Nahlížení do katastru nemovitostí“) bylo zjištěno, že nemovité věci, a to pozemek parc.č. hodnota, jehož součástí je budova čp. hodnota, pozemek parc.č. hodnota, jehož součástí je budova bez čp/če, pozemek parc.č. hodnota a pozemek parc.č. hodnota, vše zapsané na LV č. hodnota k.ú. adresa. vlastní v podílovém spoluvlastnictví žalovaný (Anonymizováno), jméno FO (Anonymizováno) a jméno FO (Anonymizováno).

6. Z výpisu z katastru nemovitostí (informativní výpis získaný z portálu „Nahlížení do katastru nemovitostí“) bylo zjištěno pozemek parc.č. hodnota, zapsaný na LV č. hodnota, k.ú. adresa vlastní v podílovém spoluvlastnictví jméno FO, jméno FO, jméno FO, jméno FO, jméno FO, jméno FO (každý z nich v rozsahu podílu Anonymizováno), žalovaný (Anonymizováno), jméno FO (Anonymizováno), jméno FO (Anonymizováno).

7. Z usnesení Okresního soudu Praha-východ ze dne datum č.j. spisová značka bylo zjištěno, že v pozůstalostním řízení po otci účastníků se dědicové dohodli, že majetek spadající do pozůstalosti připadá v rozsahu Anonymizováno matce účastníků, v rozsahu Anonymizováno žalovanému a v rozsahu Anonymizováno každé z dcer žalobce jméno FO a jméno FO, neboť žalobce byl vyděděn a namísto něho povolal zůstavitel jeho dcery.

8. Předmětnou žalobou se žalobce domáhal určení neplatnosti shora uvedené darovací smlouvy ze dne datum, kterou matka účastníků darovala žalovanému svůj spoluvlastnický podíl na nemovitých věcech zapsaných na LV č. hodnota a LV č.hodnota, v k.ú. adresa. Jelikož se jedná o určovací žalobou, soud ve smyslu § 80 o.s.ř. nejprve zkoumal, zda má žalobce na požadovaném určení naléhavý právní zájem.

9. Dle § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

10. „Žalobou na určení, zda tu právní poměr nebo právo je, či není, se zahajuje řízení, v jehož rámci soud rozhoduje o tom, zda určité právo nebo právní poměr (dřívější terminologii právní vztah) existuje, či nikoliv; přitom svým rozhodnutím pouze deklaruje, zda tu právo či právní poměr je, či není, nekonstituuje jím právo (nezakládá, nemění, neruší), neboť skutečnost, od níž se odvíjí konstituování práva (která založila jeho vznik, změnu, zánik), nastala v minulosti, v době před rozhodnutím soudu…… Neplatnost právního jednání je právem stanovený následek vad určitého právního jednání, s nimiž tento důsledek spojuje zákon. Projevuje se v tom, že právní jednání nepůsobí zákonem předvídané následky v právních vztazích, je neúčinný, a to ex tunc nebo ex nunc. Neplatnost není tedy sama o sobě ani právem, ani právním poměrem z pohledu § 80, nýbrž je zákonným důsledkem určitých právních skutečností. Určovací návrh má tedy preventivní povahu, je prostředkem umožňujícím poskytnutí ochrany právnímu postavení žalobce dříve, než jeho právní postavení bylo porušeno, v situaci, kdy je tu konkrétní chování žalovaného, které nasvědčuje úmyslu žalovaného porušit právo žalobce nebo způsobit žalobci újmu na jeho právním postavení (opět lze připomenout stanovisko Ústavního soudu sp. zn. Pl.-st. ÚS 21/05)…. Ostatně soudní praxe (judikatura) již před dlouhou dobou dovodila, že má-li právní otázka (platnost smlouvy), o které má být rozhodnuto, povahu předběžné otázky ve vztahu k existenci práva nebo právního poměru, není dán právní zájem na určení této předběžné otázky, je-li možno žalovat přímo na určení existence práva nebo právního poměru. V rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 2.4.2001, sp. zn. 22 Cdo 2147/99, se např. uvádí "Jestliže právní otázka (platnost smlouvy), o níž má být rozhodnuto, má povahu předběžné otázky ve vztahu k existenci práva nebo právního vztahu (vlastnictví), není dán právní zájem na určení této předběžné otázky, lze-li žalovat přímo na určení existence práva nebo právního vztahu (ustanovení § 80 písm. c/ o. s. ř. - viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20.3.1996, sp. zn. 2 Odon 50/96) [viz Jirsa J., Beran, V., Havlíček, K., Janek, K., Korbel, F., Mottl, T., Paľko, D., Petr, B., Trebatický, P., Vacková, M., Vančurová K., Vojtek, P., Doležal, M., Lichovník, T., Sedlák, V. Občanský soudní řád, 2. část: Soudcovský komentář. Wolters Kluwer (cit. 2025-1-27). Komentář k § 80, dostupný na www.aspi.cz].

11. Z výše uvedené komentářové literatury je zřejmé, že určovací žaloba má primárně preventivní povahu, která má poskytovat ochranu, dokud není právo žadatele porušeno. Jestliže bylo již porušeno, potom je třeba si klást otázku, zda se žalobce již nemůže domáhat svého práva žalobou na plnění a otázka platnosti práva anebo jednání je pak řešena jako otázka předběžná. Jestliže nelze žalovat žalobou na plnění, potom je třeba zkoumat, zda namísto určení neplatnosti právního jednání se nelze domáhat určení existence/neexistence samotného práva.

12. V daném případě se žalobce domáhá určení neplatnosti darovací smlouvy, kterou došlo k převodu spoluvlastnického podílu na předmětných nemovitých věcech z matky účastníků na žalovaného. V řízení bylo prokázáno, že žalobce nikdy nebyl ani vlastníkem ani podílovým spoluvlastníkem předmětných nemovitých věcí a domáhá se určení neplatnosti z důvodu ochrany zájmu svých dcer, které by se měly potenciálně stát dědičkami po matce účastníků (tedy své babičce), která je stále naživu. Na takovém určení však žalobce nemůže mít naléhavý právní zájem. Samotné vyslovení neplatnosti darovací smlouvy by totiž nemělo žádný vliv do majetkové sféry žalobce, ani na jeho právní poměry, právě s ohledem na to, že nikdy nebyl vlastníkem předmětných nemovitých věcí, ani je neužívá (viz též rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 6.3.2001 sp.zn. 22 Cdo 797/2000). Pokud žalobce poukazoval na právní nejistotu, zejména s ohledem na potencionální dědické právo jeho dcer, potom je třeba uvést, že určení neplatnosti darovací smlouvy není způsobilým právním prostředkem k odstranění takové nejistoty, neboť toto určení má jen povahu předběžné otázky pro určení, zda zde je vlastnické právo (dárce) či nikoliv. Stav nejistoty tak lze odstranit pouze určením existence vlastnického práva, nikoliv neplatnosti smlouvy. Na takovém určení by mohl být naléhavý právní zájem pouze tehdy, pokud by účastníky řízení (na straně žalující či žalované) byli všichni účastníci smlouvy, kteří ji uzavřeli (viz též závěry Nejvyššího soudu ČR ze dne 10.3.2021 sp.zn. 22 Cdo 316/2021).

13. Protože žalobce neprokázal naléhavý právní zájem na určení neplatnosti darovací smlouvy, soud žalobu v souladu s § 80 o.s.ř. zamítl.

14. S ohledem na vyslovený právní názor soud neprováděl další ve věci navržené důkazy týkající se pořízení pro případ smrti ze strany matky účastníků, jakož i otázky péče o matku účastníků a důkazů k posouzení zdravotního stavu matky účastníků při uzavírání předmětné darovací smlouvy, jakož i jejím výslechem a výslechem pečovatelky, která matku účastníků v rámci poskytované péče navštěvovala.

15. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že ve věci plně úspěšnému žalovanému byla přiznána náhrada nákladů řízení v plném rozsahu. Tyto náklady se sestávají z odměny advokáta ve výši 3 100 Kč [dle § 7 a § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění účinném do datum, dále jen „advokátní tarif“, neboť předmětem řízení bylo určení neplatnosti právního jednání ve vztahu k nemovitým věcem] a paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, a to za každý ze 3 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemné vyjádření ze dne datum, účast na jednání soudu dne datum), 21% DPH z uvedených částek ve výši 2 142 Kč, celkem pak 12 342 Kč. Lhůta k plnění nákladů řízení byla stanovena v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř.) na zákonné platební místo.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ.

Nesplní-li žalobce dobrovolně povinnost stanovenou tímto rozhodnutím, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb.) u soudního exekutora.