OSPY 18 C 70/2025-30
- Súd:
- Okresní soud Praha-východ
- Spisová značka:
- 18 C 70/2025-30
- Dátum rozhodnutia:
- 27. 6. 2025
- ECLI:
- ECLI:CZ:OSPY:2025:18.C.70.2025.30
- Jazyk textu:
- cs
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Kopeckou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení částky 21 019 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, co do částky částka a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 21 019 od datum do datum, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 2,15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím s tím, že její právní předchůdkyně společnost Emmas právnická osoba. (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) s žalovaným uzavřela dne datum úvěrovou smlouvu Anonymizováno, na základě které poskytla žalovanému dne datum úvěr ve výši částka, který měl být splacen nejpozději do datum. Žalovaný se úvěrovou smlouvou rovněž zavázal právní předchůdkyni žalobkyně uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši částka a úrok ve výši částka. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. Žalovaný nedostál svým povinnostem řádně úvěr splatit, a proto mu žalobkyně dne datum zaslala předžalobní upomínku. Žalobkyně vedle jistiny požaduje i zaplacení zákonného úroku z prodlení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Účastníci se k této výzvě nevyjádřili, ač jim byla oběma řádně doručena, proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise, z nichž zjistil následující skutkový stav:
4. Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru čAnonymizováno na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši částka, a to převodem na jeho běžný účet. Spolu s úvěrem měl žalovaný uhradit i poplatek za sjednání úvěru ve výši částka a úrok ve výši částka. Žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu s příslušenstvím úvěru do datum a veškeré platby označit variabilním symbolem var. symbol, což je rodné číslo žalovaného (zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. Anonymizováno ze dne datum).
5. Právní předchůdkyni žalobkyně dne datum přišla z účtu č. účtu pod variabilním symbolem var. symbol potvrzovací platba ve výši částka (zjištěno z potvrzení o platbě).
6. Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala dne datum částku ve výši částka na účet č. účtu (zjištěno z potvrzení o provedení transakce ze dne datum).
7. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila dne datum pohledávku za žalovaným na žalobkyni (zjištěno z dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum)
8. Právní předchůdkyně žalobkyně dne datum zaslala žalovanému oznámení o postoupení pohledávky spolu s předžalobní výzvou žalobkyně (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzvy ze dne datum včetně podacího lístku).
9. Z dalších předložených listin soud neučinil žádná skutková zjištění rozhodná pro posouzení věci.
10. Hmotněprávní posouzení věci bylo založeno na právní úpravě zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do datum (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).
11. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
13. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
14. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
15. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
16. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (dále jen „směrnice“), zajistí členské státy, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.
17. Na základě shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný zamýšleli uzavřít smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Vzhledem k tomu, že v právním vztahu vystupoval žalovaný jako spotřebitel, řídí se smlouva i příslušnými ustanoveními zákona o spotřebitelském úvěru.
18. Z žalobkyní předložených listin se podává, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila svou povinnost řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně zcela rezignovala na zjištění informací o pravidelných příjmech a mandatorních výdajích žalovaného. V daném případě je absence řádného zkoumání úvěruschopnosti zřejmá již z úvěrových podmínek, kdy žalovanému byla poskytnuta částka částka a v průběhu jednoho měsíce měl vrátit částku částka. Aby bylo možné uzavřít, že úvěruschopnost byla zkoumána řádně, muselo by být provedeno řádné zkoumání příjmů a mandatorních výdajů žalovaného, z něhož by vyplynulo, že je schopen splácet měsíčně částku částka. Ke zkoumání úvěruschopnosti však žalobkyně uvedla pouze to, že byla provedena lustrace žalovaného v dostupných registrech a výslovně pak uvedla, že k otázce úvěruschopnosti nenavrhuje žádné důkazy. Soud proto uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila svou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného a poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku řádného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti úvěr splácet. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní.
19. Zákonem stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, je přitom nutno chápat jako absolutní, k níž musí soud přihlédnout již z úřední povinnosti (k tomu blíže viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, rozhodnutí Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18 a zejména rozsudek Soudního dvora EU ze dne datum, sp. zn. C-679/18).
20. Protože je smlouva absolutně neplatná, náleží žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení (finanční prostředky byly žalovanému poskytnuty na základě neplatné smlouvy podle § 2991 o. z.) pouze nesplacená jistina úvěru. Při stanovení výše bezdůvodného obohacení vyšel soud z toho, že žalovanému byla poskytnuta částka výši částka a na tento domnělý úvěr právní předchůdkyni žalobkyně ani žalobkyni ničeho neuhradil. Žalovaný je tedy povinen z titulu bezdůvodného obohacení vrátit žalobkyni celkem částka jako nesplacenou jistinu úvěrů. Ohledně úroku z prodlení soud aplikoval podpůrnou zákonnou úpravu času plnění a výzvy věřitele podle § 1958 o. z. Ze spisu se nepodává, že by žalovaný nějak brojil proti dodatečné lhůtě splatnosti stanovené žalobkyní, a to ani v intencích § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud proto uzavřel, že žalobkyní stanovená lhůta pro zaplacení zesplatněného úvěru je nutno posoudit jako lhůtu k vydání bezdůvodného obohacení, která splňuje zákonný požadavek na lhůtu bez zbytečného odkladu a je i lhůtou přiměřenou, proto soud žalobkyni přiznal i úrok z prodlení dle § 1970 o. z. v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni, který banka stanovila jako dodatečnou lhůtu ke splnění dluhu ve výzvě ze dne datum.
21. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně byla se svým nárokem úspěšná v rozsahu 69 % a žalovaný v rozsahu 31 %. Žalobkyni tak přísluší náhrada nákladů v rozsahu 38 % představující částku ve výši částka. Náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka a nákladů právního zastoupení advokátem, kterému náleží odměna dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t. „) za dva úkony právní služby po částka dle a. t. ve znění do datum a jednom úkonu právní služby po částka, včetně tří paušálních náhrad nákladů po částka a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka (výrok III).
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek zvláštního zákona (zákona č. 120/2001 Sb.) u soudního exekutora.