OSPY 39 C 189/2024-158

ROZSUDEK ⟪LB:lb_001⟫ JMÉNEM REPUBLIKY ⟪LB:lb_002⟫ Okresní soud Praha-východ rozhodl soudkyní Mgr. Terezou Valešovou ve věci ⟪LB:lb_003⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_004⟫ proti ⟪LB:lb_005⟫ žalovaným: 1. Jméno žalované A, narozená Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A ⟪LB:lb_006⟫ 2. Jméno žalované B, narozená Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B ⟪LB:lb_007⟫ 3. Jméno žalované C, narozený Datum narození žalované C bytem Adresa žalované B ⟪LB:lb_008⟫ všichni zastoupeni advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_009⟫ o zřízení služebnosti cesty,

I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobkyně domáhá, aby soud povolil vlastníkovi pozemku parc. č. st. Anonymizováno, nacházejícím se v katastrálním území adresa, obci adresa, právo stezky a cesty přes pozemek parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, nacházející se v katastrálním území adresa, obci adresa, v rozsahu chůze a průjezdu vozidly podle geometrického plánu tituly před jménem jméno FO č. hodnota-Anonymizováno/Anonymizováno, za současného stanovení povinnosti vlastníku pozemku parc. č. st. Anonymizováno, nacházejícím se v katastrálním území adresa, obci adresa, zaplatit vlastníkům pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, nacházejícím se v katastrálním území adresa, obci adresa, náhradu za povolení práva stezky a cesty ve výši částka ročně.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným plnou náhradu nákladů řízení částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalovaných Jméno advokátky.

1. Žalobkyně podala k soudu dne datum žalobu, kterou se domáhala proti žalovaným zřízení služebnosti stezky a cesty přes pozemek parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno v katastrálním území adresa, obci adresa (dále také jen „pozemek žalovaných“; ke dni zahájení řízení byl v žalobě označen pozemek parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno a v průběhu řízení byl pozemek parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno z něj oddělen), a to ve prospěch vlastníka pozemku parc. č. st. Anonymizováno v katastrálním území adresa, obci adresa (dále také jen „pozemek žalobkyně“) za současného uložení povinnost vlastníku pozemku parc. č. st. Anonymizováno platit vlastníku pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno náhradu za služebnost ve výši částka ročně. K žalobě byl připojen geometrický plán, v němž byla navrhovaná služebnost promítnuta. Na odůvodnění podané žaloby žalobkyně uvedla, že je vlastnicí pozemku parc. č. st. Anonymizováno, jehož součástí je stavba č. p. Anonymizováno, která se na daném pozemku nachází od roku 1935. Vlastnictví k tomuto pozemku nabyla v roce 2022 koupí. Na této nemovitosti byly žalobkyní prováděny stavební práce na základě stavebního povolení, které bylo později zrušeno. Žalovaní jsou spoluvlastníky pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, který s pozemkem žalobkyně bezprostředně sousedí a odděluje jej od veřejné cesty na pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno v katastrálním území adresa, obci adresa (dále také jen „pozemek obce adresa“) ve vlastnictví obce adresa. Žalovaní žalobkyni brání v přístupu na její pozemek a ve stavebním řízení tvrdí, že jej nemá zajištěn, čímž brání vydání stavebního povolení. Na nabídku žalobkyně k odkupu pozemku žalovaní nereagovali.

2. Žalovaní s podanou žalobou nesouhlasili. Uvedli, že žalobkyně má možnost zajistit přístup na svůj pozemek jinými prostředky, aniž by jakkoli omezovala žalované. Pozemek žalobkyně přímo sousedí s pozemkem obce adresa, na němž se nachází veřejná komunikace. Není pravda, že žalobkyně oslovila žalované s nabídkou na odkup jejich pozemku. Taková nabídka nebyla ze strany žalobkyně učiněna. Dále ke stavebnímu řízení uvedli, že dne datum bylo vydáno rozhodnutí právnická osoba adresa – stavebního úřadu představující územní souhlas a souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru ve věci stavby č. p. Anonymizováno na pozemku žalobkyně. Žalovaní jako vlastníci sousedních pozemků podali žalobu na zrušení tohoto rozhodnutí, neboť v řízení o něm žalobkyně předložila stavebnímu úřadu souhlasy žalovaných s nepravými podpisy. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne datum, č. j. spisová značka, byl žalobě žalovaných přiznán odkladný účinek. Žalobkyně přes tuto skutečnost pokračovala ve stavební činnosti a to dokonce v rozporu s projektovou dokumentací. Následně podala žalobkyně návrh na dodatečné povolení stavby a řízení o této žádosti bylo přerušeno, neboť podaná žádost neobsahovala veškeré zákonem stanovené náležitosti. Žalobkyně usiluje o vybudování čtyř samostatných bytových jednotek, a to v rozporu s původní projektovou dokumentací, což vyžaduje zhotovení minimálně jednoho parkovacího místa pro každou takovou jednotku. Žalobkyně však nevybudovala příjezdovou cestu z veřejné komunikace ke svému pozemku, přestože jí v tom nic nebrání. Nesouhlas žalovaných s užíváním jejich pozemku žalobkyní tedy nepředstavuje překážku, pro kterou žalobkyně doposud nedosáhla ve stavebním řízení žádaného výsledku. Žalovaní zdůraznili, že institut nezbytné cesty lze využít jako poslední opatření v případě, že nelze přístup k pozemku zřídit jinak. Žalobu hodnotili jako nedůvodnou, neboť žalobkyně si může jako vlastník pozemku zajistit přístup z veřejné komunikace. Nadto vytkli žalobě, že neuvádí potřebný rozsah cesty a stezky pro obhospodařování pozemku žalobkyně.

3. V reakci na argumentaci žalovaných žalobkyně uvedla, že vjezd na pozemek žalobkyně z pozemku obce adresa není možný, neboť šíře takového vjezdu by nedosahovala ani 2 metrů. Minimální šířka vjezdu pro rodinný dům však podle dopravních předpisů činí obvykle 3 metry. U napojení na obecní komunikaci činí minimální šířka zpevněné přístupové komunikace k pozemku 3 metry a dvakrát 0,25 metru krajnice. Podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích je nezbytné, aby šířka sjezdu nebo nájezdu umožnila vozidlům plynulé odbočení. Takto široký vjezd na svůj pozemek nemá žalobkyně možnost zajistit. Nadto na sousedním pozemku se nachází studna, kolem níž je ochranné pásmo v šíři 10 metrů, které by zasahovalo i do žalovanými zmiňovaného vjezdu na pozemek žalobkyně. Takové ochranné pásmo vylučuje zřízení přístupu či příjezdu na tomto území. Vzhledem k tomu, jaký je tvar pozemku žalovaných a jaké bylo v minulosti jeho užívání, jim zřízení služebnosti cesty způsobí minimální újmu. Postoj žalovaných v řízení ve skutečnosti zakrývá jejich pravý úmysl, což je zabránit žalobkyni v realizaci jejího stavebního záměru. Jednání žalovaných tak v podstatě představuje zneužití práva a jaké takové by nemělo požívat ochrany.

4. Soud v řízení provedl následující důkazy, z nichž učinil dílčí skutková zjištění.

5. Z výpisu z katastru nemovitostí s údaji platnými ke dni datum bylo zjištěno, že výlučnou vlastnicí pozemku parc. č. st. Anonymizováno v katastrálním území adresa, obci adresa je žalobkyně (pozemek žalobkyně).

6. Z výpisu z katastru nemovitostí s údaji platnými ke dni datum bylo zjištěno, že výlučnou vlastnicí pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno v katastrálním území adresa, obci adresa je obec adresa (pozemek obce adresa). Způsob využití je silnice, druh pozemku ostatní plocha.

7. Z výpisu z katastru nemovitostí s údaji platnými ke dni datum bylo zjištěno, že spoluvlastníky pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno jsou žalovaní, a to každý se spoluvlastnickým podílem o velikosti 1/3.

8. Z výpisu z katastru nemovitostí s údaji platnými ke dni datum bylo zjištěno, že spoluvlastníky pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno v katastrálním území adresa, obci adresa, který byl oddělen od pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, jsou žalovaní (pozemek žalovaných), a to každý se spoluvlastnickým podílem o velikosti 1/3.

9. Z výřezu katastrální mapy soud zjistil, jaký byl tvar pozemku parc. č. 850/6 (pozemek žalovaných byl z něj oddělen, tedy tvar je totožný). V místě, kde je navrhováno zřízení služebnosti cesty je pozemek ve tvaru úzkého pruhu.

10. Z výpisu z RÚIAN ke dni datum vyplynulo, že na pozemku žalobkyně byla datum dokončena stavba rodinného domu.

11. Z geometrického plánu tituly před jménem jméno FO č. hodnota-Anonymizováno/Anonymizováno soud zjistil, jaký je navrhovaný tvar přístupové cesty k pozemku žalobkyně přes pozemek žalovaných. Jedná se o nepravidelný čtyřúhelník se stranami 7,97 metrů, 2,72 metrů, 5,44 metrů a 2,33 metrů.

12. Ze společného souhlasu právnická osoba adresa ze dne datum, č. j. Anonymizováno/č. účtu/Anonymizováno vyplynulo, že byl vydán územní souhlas a souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru, a to na základě společného oznámení, které dne datum podala žalobkyně. Společný souhlas byl na základě oznámení vydán se stavebním záměrem, který spočíval ve stavebních úpravách a nástavbě stávajícího rodinného domu č. p. Anonymizováno, adresa, včetně vnitřních rozvodů vody, kanalizace, elektro, rozvodů teplovodního podlahového vytápění.

13. Z usnesení Krajského soudu v Praze ze dne datum, č. j. spisová značka, vyplynulo, že žalobě žalovaných proti rozhodnutí právnická osoba adresa ze dne datum, č. j. Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno byl přiznán odkladný účinek. Podle odůvodnění citovaného usnesení se žalovaní domáhali zrušení označeného rozhodnutí, kterým byl vydán společný souhlas se stavebním záměrem, a to se stavebními úpravami a nástavba stávajícího rodinného domu č. p. Anonymizováno, adresa, včetně vnitřních rozvodů, kanalizace, elektro, rozvodů teplovodního podlahového topení na pozemku žalobkyně. Žalovaní v podané žalobě uvedli, že žalobkyně v běžícím stavebním řízení předložila jejich souhlas jako dotčených osob, které však byly zfalšované.

14. Z oznámení o zahájení řízení právnická osoba adresa ze dne datum bylo zjištěno, že bylo zahájeno řízení o odstranění stavby na pozemku žalobkyně. Z odůvodnění rozhodnutí plyne, že dne datum vykonal stavební úřad na místě kontrolní prohlídku, při níž zjistil, že stavba je prováděna v rozporu s dokumentací předloženou stavebnímu úřadu při podané žádosti o vydání společného souhlasu ze dne datum.

15. Z výzvy právnická osoba adresa ze dne datum vyplynulo, že žalobkyně jako stavebník podala dne datum žádost o dodatečné povolení stavby, a to změnu dokončené stavby rodinného domu včetně přípojek a kanalizace na pozemku žalobkyně. Žalobkyně byla vyzvána k doplnění žádosti o projektovou dokumentaci stavby, závazné stanovisko právnická osoba adresa, odboru územního plánování k nově zpracované projektové dokumentaci, stanovisko KHS SC v případě stavby nebytových prostor a doklady nezbytné pro přípojky.

16. Ze spisu právnická osoba adresa sp. zn. Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno bylo zjištěno, že dne datum byla právnická osoba adresa doručena žádost o dodatečné povolení stavby spočívající ve změně dokončené stavby. Usnesením ze dne datum, č. j. Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno, bylo řízení přerušeno do datum, neboť žádost neobsahovala požadované náležitosti. Výzvou ze dne datum byla žalobkyně vyzvána k doplnění žádosti o projektovou dokumentaci stavby, závazné stanovisko právnická osoba adresa, odboru územního plánování k nově zpracované projektové dokumentaci, stanovisko KHS SC v případě stavby nebytových prostor a doklady nezbytné pro přípojky. Spis obsahuje projektovou dokumentaci zpracovanou společnosti Anonymizováno pro s. r. o. z května 2024, podle které je záměrem žalobkyně přebudovat stávající rodinný dům na 3 bytové jednotky a 1 nebytovou jednotku (ateliér). Řízení o dodatečném povolení stavby rodinného domu č. p. 206 adresa bylo usnesení z datum přerušeno do skončení řízení vedeného u Okresního soudu Praha-východ o žalobě na zřízení služebnosti cesty a stezky.

17. V průběhu místního šetření, které se konalo dne datum, soud zjistil, že vzdálenost hranice pozemku žalobkyně ke studni nacházející se na sousedním pozemku činí cca 6,20 metrů. Roh pozemku, který sdílí hranici s pozemkem obce adresa je hustě porostlý vegetací a je ohraničena plotem s podezdívkou. Přístup k pozemku žalobkyně skrze branku přes pozemek žalovaných je zarostlý vegetací a jevil se jako nepoužívaný.

18. Z posouzení realizovatelnosti sjezdu na veřejnou komunikaci na pozemku obce adresa ze září roku 2025 zpracované tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem vyplynulo, že maximální šířka průjezdu z pozemku žalobkyně na pozemek obce adresa činí 2,1 metrů, což neodpovídá prostorovým a technickým požadavkům pro zřízení sjezdu v souladu s platnými předpisy.

19. Z nabídky na odkoupení části pozemku ze dne datum soud zjistil, že zástupce žalobkyně oslovil žalované s nabídkou na odkup pozemku žalovaných s tím, že cena za pozemek je k jednání. Z připojených obálek vyplynulo, že výzvy byly žalovaným odeslány, ale zůstaly nedoručené.

20. Soud vyhodnotil jako nadbytečné provedení dalších navržených důkazů, neboť relevantní skutkový stav byl již dostatečně zjištěn z již provedených důkazů. právnická osoba obce adresa a fotografie nemovitosti jako důkaz nemohly pro účely skutkového závěru soudu přinést relevantní dílčí skutková zjištění. S ohledem na konečný závěr soudu o nedůvodnosti podané žaloby by byl nadbytečný navržený znalecký posudek na určení úplaty za navrhovanou služebnost i druhé posouzení realizovatelnosti sjezdu z pozemku žalobkyně (navrženo žalovanými). Soud dále neprovedl spis právnická osoba adresa sp. zn. Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno, neboť ten se týkal řízení o odstranění stavby a všechny relevantní informace byly již zjištěny ze spisu sp. zn. Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno.

21. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Žalobkyně je výlučnou vlastnicí pozemku parc. č. st. Anonymizováno (pozemek žalobkyně), na němž se od roku 1935 nachází rodinný dům. Tento pozemek, který nabyla koupí v roce 2022, sousedí s pozemkem žalovaných parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno (pozemek žalovaných), který byl oddělen od původního pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno. Žalovaní jsou spoluvlastníky tohoto pozemku a tím, že každý je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti 1/3. Tyto skutečnosti byly mezi účastníky nesporné. Dále bylo mezi účastníky nesporné, že pozemek žalovaných byl historicky užíván za účelem přístupu k pozemku žalobkyně. Ani v době probíhajícího řízení nebyl tento přístup znemožněn.

22. Pozemek žalovaných je v místě, kde sdílí hranici s pozemkem žalobkyně, tvaru úzkého pruhu a navazuje na další pozemky, které jsou ve spoluvlastnictví žalovaných. Pozemek žalobkyně má v místě společných hranic plot s bránou, která byla v minulosti dlouhodobě nerušeně užívána jako přístupová cesta. V současné době tento přístup pravidelně užíván není, je zarostlý hustou vegetací. Žalobkyní navrhovaná služebnost cesty a stezky vedoucí přes pozemek žalovaných by tvořila výseč tohoto pozemku tak, že jeho tvar úzkého pruhu by byl touto výsečí zcela přerušen. Služebnost by představovala tvar nepravidelného čtyřúhelníku s rozměry přibližně 2,7 metrů (celá šíře pruhu pozemku žalovaných) krát 5,44 metrů až 7,97 metrů. Pozemek obce adresa sousedí s pozemkem žalobkyně na stejné straně jako pozemek žalovaných. Pozemek žalobkyně tak ve svém severovýchodním rohu sousedí přímo s pozemkem obce adresa. Pozemky mají v tomto bodě společnou hranici v délce cca 2,1 metrů. Pozemek obce adresa je využíván jako silnice. Pokud by v severovýchodním rohu pozemku žalobkyně byl vybudován sjezd na silnici na pozemku obce adresa, pak by takový sjezd měl šířku 2,1 metrů. Ve vzdálenosti cca 6,2 metrů od hranice pozemku žalobkyně v severovýchodním rohu se na sousedním pozemku nachází studna.

23. Žalobkyně má v úmyslu provést rekonstrukci původního rodinného domu. Svůj stavební záměr ohlásila stavebnímu úřadu, přičemž součástí jejího ohlášení byly souhlasy vlastníků sousedních pozemků (otázkou pravosti podpisů se soud v rámci tohoto řízení nezabýval). Stavebním úřadem byl dne datum vydán územní souhlas a souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru. Žalovaní následně podali žalobu proti tomuto rozhodnutí stavebního úřadu s tím, že usnesením Krajského soudu v Praze ze dne datum, č. j. spisová značka, byl jejich žalobě přiznán odkladný účinek. Dne datum bylo stavebním úřadem zahájeno řízení o odstranění stavby na pozemku žalobkyně, neboť při kontrolní prohlídce bylo zjištěno, že stavba je prováděna v rozporu s dokumentací předloženou stavebnímu úřadu. Dne datum byla stavebnímu úřadu doručena žádost žalobkyně o dodatečné povolení stavby spočívající ve změně dokončené stavby. Výzvou stavebního úřadu ze dne datum byla žalobkyně jako stavebník vyzvána k doplnění žádosti o projektovou dokumentaci ke stavbě a k doložení dalších listin. Projektová dokumentace byla žalobkyní do spisu doložena; rekonstrukce domu je podle ní plánovaná tak, že budou vybudovány 3 bytové jednotky a 1 nebytová jednotka (náležitostmi projektové dokumentace se soud v řízení nezabýval). Řízení o dodatečném povolení stavby bylo usnesením stavebního úřadu z datum přerušeno do skončení tohoto řízení o žalobě na zřízení služebnosti cesty a stezky.

24. Žalobkyně se pokoušela oslovit žalované s nabídkou odkoupení jejich pozemku, její dopisy však nebyly žalovanými převzaty.

25. Mezi stranami zůstalo sporné, zda má žalobkyně možnost propojit svůj pozemek s veřejnou komunikací, lépe řečeno, zda možnost propojení je dostatečná pro potřeby užívání pozemku žalobkyně.

26. Po právní stránce soud věc posuzoval podle § 1029 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).

27. Podle § 1029 odst. 1 o. z., vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek. Podle odst. 2 nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty.

28. Podle § 1033 odst. 1 o. z., obklopuje-li nemovitou věc bez přístupu několik sousedních pozemků, povolí se nezbytná cesta jen přes jeden z nich. Přitom se uváží, přes který pozemek je nejpřirozenější přístup za současného zřetele k okolnostem stanoveným v § 1029 odst. 2.

29. Podle § 1032 odst. 1 o. z., soud nepovolí nezbytnou cestu, a) převýší-li škoda na nemovité věci souseda zřejmě výhodu nezbytné cesty, b) způsobil-li si nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně ten, kdo o nezbytnou cestu žádá, nebo c) žádá-li se nezbytná cesta jen za účelem pohodlnějšího spojeníAnonymizováno

30. Ze shora citovaných ustanovení § 1029 až § 1033 o. z. plynou zákonné předpoklady pro zřízení nezbytné cesty, tedy a) že nemovitost vlastníka není dostatečně spojena s veřejnou cestou a b) z tohoto důvodu nemůže vlastník na této nemovitosti řádně hospodařit či ji jinak řádně užívat. Nezbytnou cestou je přitom třeba zajistit přístup k veřejné cestě a je ji nutné zřídit vždy přes pozemek, který bude takovýmto zásahem nejméně zatížen způsobem, který je nepřirozenější, přičemž nesmí existovat žádná překážka daná § 1032 o. z. Nezbytná cesta pak musí být vlastníku panujícího pozemku (tj. pozemku, k němuž má být nezbytná cesta zřízena) zřízena způsobem, který je nezbytný pro obhospodařování takového pozemku.

31. K pojmu „veřejná cesta“ podle § 1029 odst. 1 o. z. je nutno dodat, že tento pojem nejde vykládat striktně s odkazem na zákon č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích, jelikož má specifický soukromoprávní obsah: „[p]ojem, veřejná cesta‘ musí být vymezen, příp. definován podle principů platných pro sousedská práva. Pojem neodkazuje k vlastnickému právu (otázka vlastnictví veřejné cesty je nerozhodná), nýbrž ke způsobu využití cesty. Nejde proto jen o cestu, která by byla ve vlastnictví veřejné korporace (státu či obce), ale o každou cestu, o níž je známo či je patrno, že je občany jako veřejná užívána“ (viz Švestka, právnická osoba, J. a kol. Občanský zákoník: Komentář, Svazek III, (§ 976-1474). adresa: Wolters Kluwer 2014, komentář k § 1029). Jde tedy jednoduše o jakoukoliv cestu ve smyslu plochy, kterou lze procházet nebo projíždět a která k tomu může být veřejností po právu užívána. Za veřejnou cestu tak lze mít i jiné typy „cest“, které jsou veřejné přístupné (byť jen pro pěší), tedy např. i lesní pěšinu na základě obecného užívání lesa podle § 19 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích (srov. s usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 6. 11. 2020 č. j. 27 Co 176/2020-83).

32. Soud se nejprve zabýval otázkou, jak vyhodnotit navrhovanou služebnost ve vztahu k zamýšlené změně stavby na pozemku žalobkyně. Povolení nezbytné cesty není vyloučeno pro budoucí využití pozemku, který má být do budoucna teprve zastavěn nebo má být zastavěn jinak než doposud. V takovém případě je nutno zhodnotit, zda dosavadní přístup k takovému pozemku umožní užívání plánované stavby způsobem zajišťujícím řádné užívání odpovídající účelu, ke kterému má být stavba zřízena. K podmínkám pro zřízení služebnosti nezbytné cesty pro přístup k budoucí stavbě se Nejvyšší soud vyjádřil v rozsudku ze dne 27. 2. 2019, sp. zn. 22 Cdo 880/2018. Nezbytnou cestu v rozsahu umožňujícím užívání plánované stavby lze jako služebnost povolit, pokud je pozemek určen k výstavbě územním plánem obce, je prokázán vážný úmysl realizovat stavbu v souladu s územním plánem a příprava stavby již dosáhla určitého stupně.

33. Přestože skutkově řešený případ neodpovídá zcela situaci řešené ve výše označeném rozhodnutí (žalobkyně nemá v úmyslu postavit zcela novou stavbu na pozemku, který nebyl jako stavební dříve užíván), soud se zabýval i otázkou budoucího využití pozemku žalobkyně a nutnosti propojení nově využívaného pozemku s veřejnou komunikací. Pozemek žalobkyně byl již od roku 1935 využíván jako stavební pozemek, nacházel a nachází se na něm rodinný dům. O užití pozemku žalobkyně tedy nemohly být pochyby. Jedná se o stavební pozemek a takto byl v minulosti užíván. V minulosti byl také užíván přístup k rodinném domě na pozemku žalobkyně přes pozemek žalovaných. Tento přístup nebyl fyzicky znemožněn, žalobkyně však dospěla k závěru, že není dostatečný s ohledem na její stavební záměry. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zřízení služebnosti cesty a stezky jako přístup k pozemku, na němž má záměr rekonstruovat původní rodinný dům tak, že nově v něm mají být postaveny 3 bytové a 1 nebytová jednotka. O realizaci zamýšlené stavby bylo již vedeno řízení u stavebního úřadu.

34. Výše citované rozhodnutí Nejvyššího soudu vyžaduje, aby zamýšlená stavba byla v souladu s územním plánem obce a aby stavební záměr obecně odpovídal závazným normám. V řešeném případě však žalobkyně již dosáhla vydání územního souhlasu a souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru, přičemž toto rozhodnutí bylo následně napadeno žalovanými mimo jiné z důvodu tvrzené nepravosti podpisů dotčených osob na ohlášení, které bylo podáno ke stavebnímu úřadu. Stavební úřad dále zahájil řízení o odstranění stavby z důvodu, že byla prováděna v rozporu se stavební dokumentací. Zjištěná situace vytváří pochybnosti o souladu stavebních úmyslů žalobkyně s obecně závaznými předpisy, čímž vybočuje z podmínek stanovených Nejvyšším soudem ve výše zmíněném rozhodnutí.

35. Nadále se tedy soud zabýval otázkou, zda je dán důvod pro vyhovění žalobě za současného stavu, resp. za stavu, kdy se na pozemku žalobkyně nachází rodinný dům. Mezi stranami bylo nesporné, že žalobkyně má možnost propojení svého pozemku s komunikací, avšak pouze v omezeném rozsahu, tedy v omezené šířce cca 2,1 metrů.

36. Výše citované ustanovení § 1032 o. z. stanovuje podmínky, za nichž soud nezbytnou cestu nepovolí. Institut nezbytné cesty vyžaduje přítomnost kritéria nezbytnosti. Úkolem soudu v řízení je zvážit takové řešení, které bude žalovaného souseda co nejméně omezovat ve výkonu vlastnického práva k pozemku. Takové omezení je pak nutné porovnat s výhodou žalobce. Může-li žalobce využít k přístupu své vlastní pozemky, pak kritérium nezbytnosti absentuje. Služebnost nezbytné cesty nelze zřídit, pokud by přístup přes cizí pozemek byl pro žalobce pouze pohodlnější (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 921/2010).

37. Pozemek žalobkyně sousedí ve svém severovýchodním rohu přímo s pozemkem obce adresa, na němž se nachází silnice. Byť spojení pozemku žalobkyně s pozemkem obce adresa je úzké a vyžadovalo by stavební úpravy (na místě je v současné době plot s podezdívkou), nejedná se o okolnosti, které by odůvodňovaly omezení žalovaných jako vlastníků sousedního pozemku. Stavební úpravy, které by musela žalobkyně provést, jsou menšího rozsahu a nelze předpokládat ani případné vysoké náklady. Pokud jde o otázku příjezdu motorovými vozidly k pozemku žalobkyně, pak v této souvislosti je třeba vyzdvihnout, že k pozemku žalobkyně lze motorovými vozidly dojet, resp. lze se přiblížit zcela k hranici pozemku v šíři lehce přesahující 2 metry. Pozemek žalobkyně obecně není špatně dostupný, nejedná se o pozemek v terénu či v neprostupném porostu. Naopak, nachází se v bezprostřední blízkosti frekventované silnice v obci. Šířka společné hranice s obecním pozemkem umožňuje bez omezení pěší přístup, ale vyloučen není ani průjezd osobních vozidel. Nadto motorová vozidla mohou zastavit při hranici pozemku žalobkyně na pozemku obce adresa, který je užíván jako silnice. I kdyby tedy nebyl možný průjezd vozidel na pozemek žalobkyně, pak jejich příjezd k hranici pozemku je možný i za současného stavu, přičemž od hranice pozemku ke stavbě rodinného domu je možný příchod pro pěší. Na tomto závěru nemění nic ani studna nacházející se na sousedním pozemku, neboť i za současné doby se studna nachází v sousedství frekventované silnice v obci. Zřízení průchodu či průjezdu na pozemek žalobkyně by představovalo daleko menší zátěž pro čistotu okolí studny než provoz stávající sousední silnice.

38. Žalobkyně tvrdila, že pozemek žalovaných je takového tvaru, že zřízení nezbytné cesty by jim způsobilo minimální újmu. Z toho důvodu jejich postoj v řízení považovala za zneužití práva. Soud však nesdílí její hodnocení. Byť pozemek žalovaných (úzký pruh) není pro možnosti využití ideálního tvaru a polohy, nelze žalovaným jako vlastníkům upřít z toho důvodu výkon vlastnického práva a lze je proti jejich vůli omezit jen za zákonem předvídaných podmínek. Úvaha o menší újmě, kterou by služebnost na pozemku žalovaných způsobila, nemůže odůvodnit nenaplnění ostatních zákonných předpokladů pro její povolení. Nelze ani dovodit, že nesouhlas žalovaných s podanou žalobou by představoval rozpor s účelem zákona, dobrými mravy, nebo by se jevil, jako že jím sledují nedovoleného cíle. Soud tedy neshledal ani zneužití práva na straně žalovaných.

39. Na základě výše uvedených dílčích závěrů soud vyhodnotil podanou žalobu jako nedůvodnou a z toho důvodu ji zamítl.

40. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a plně úspěšným žalovaným přiznal náhradu nákladů řízení ve výši částka, které představují odměnu za zastupování advokátkou Jméno advokátky podle ustanovení § 1 odst. 2, § 6 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ⟪LB:lb_001⟫ - za 2 úkony právní služby po částka (při tarifní hodnotě částka dle § 9 odst. 4 a § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do datum, a to za převzetí a přípravu zastoupení žalovaných, vyjádření ve věci samé z datum); ⟪LB:lb_002⟫ - za 6 úkonů právní služby po částka (při tarifní hodnotě částka dle § 9 odst. 4 a § 11 odst. 1 písm. d) g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném od datum, a to za účast na jednání dne datum, účast na místním šetření dne datum, vyjádření ve věci samé ze dne datum, účast na jednání dne datum, účast na jednání dne datum, vyjádření ve věci samé ze dne datum); ⟪LB:lb_003⟫ - za 1 úkon právní služby po částka (při tarifní hodnotě částka dle § 9 odst. 4 a § 11 odst. 2 písm. f) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném od datum, za účast na vyhlášení rozsudku dne datum); ⟪LB:lb_004⟫ - náhrada za promeškaný čas ve výši částka (při tarifní hodnotě částka dle § 9 odst. 4 a § 14 odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném od datum, a to za účast na jednání dne datum; ⟪LB:lb_005⟫ - náhrada za promeškaný čas částka dle § 9 odst. 4 a § 14 odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném od datum, a to za účast na místním šetření; ⟪LB:lb_006⟫ - cestovné za cestu na místní šetření a zpět vozidlem jméno FO s průměrnou spotřebou 6,7 l na 100 km, trasa 90 km (Politických vězňů, adresa – Družstevní, adresa) podle vyhlášky č. 475/2024 Sb. činí částka; ⟪LB:lb_007⟫ - dále jsou náklady žalovaných představovány náhradou hotových výdajů dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do datum, v celkové výši částka; ⟪LB:lb_008⟫ - a dále jsou náklady žalovaných představovány náhradou hotových výdajů dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném od datum, v celkové výši částka.

41. Vzhledem k tomu, že Jméno advokátky v řízení zastupovala 3 žalované, postupoval soud podle ustanovení § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném od datum, tedy mimosmluvní odměna byla snížena za druhou zastupovanou osobu o 20 % a za třetí zastupovanou osobu o 40 %. Mimosmluvní odměna za první osobu činí částka (celkem hodnota úkonů právní služby viz výše), za druhou osobu činí částka a za třetí osobu činí částka, celkem částka, k čemuž se přičte náhrada za promeškaný čas a náhrada hotových výdajů a náhrada za DPH. Ostatní žalovanými vyúčtované náklady soud vyhodnotil jako neúčelné.

42. Povinnost k plnění náhrady nákladů řízení byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a dále pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaní povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.