OSPY 10 C 29/2025-61

Okresní soud Praha-východ rozhodl soudkyní Mgr. Petrou Vráblikovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované A, narozená Datum narození žalované A bytem Adresa žalované B ⟪LB:lb_004⟫ pro určení vlastnického práva

I. Žaloba, aby bylo určeno, že vlastníkem pozemku parc. č. číslo o výměře číslo m2 v obci a katastrálním území adresa, je žalobkyně, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou ze dne datum se žalobkyně domáhala, aby byl výrokem soudu rozdělen pozemek parc. č. Anonymizováno o výměře Anonymizováno m2 v kat. území a obci adresa dle geometrického plánu č. Anonymizováno vyhotoveného společností právnická osoba, na pozemek parc. č. Anonymizováno o výměře Anonymizováno m2 a pozemek parc. č. číslo o výměře číslo m2 (dále jen „pozemek parc. č. číslo“) a dále aby bylo určeno, že tento nově vzniklý pozemek parc. č. číslo, tak jak byl shora uvedeným geometrickým plánem vyměřen, je ve vlastnictví žalobkyně. Žalobu odůvodnila tím, že je na základě darovací smlouvy ze dne datum vlastnicí pozemku parc. č. hodnota v téže obci a kat. území (dále jen „pozemek parc. č. hodnota“), který s nově vymezeným pozemkem parc. č. číslo sousedí a tento nový pozemek je k němu připlocen. Její právní předchůdci, manželé jméno FO a jméno FO, kteří nabyli pozemek parc. č. hodnota na základě kupní smlouvy ze dne datum, užívali celou zaplocenou plochu od data koupě až do listopadu 2023, kdy jej nabyla žalobkyně, a to právě včetně pozemku číslo, kdy nově navržená hranice podle přiloženého geometrického plánu je faktickou rozhradou užívání od počátku. Skutečnost, že jí část připloceného pozemku nepatří, zjistila žalobkyně až v důsledku potřeby rekonstrukce stávajícího oplocení, žalobkyně a její právní předchůdci přitom tuto část pozemku užívali po dobu několika desetiletí, považovali jí za své vlastnictví a užívali jí jako součást pozemku vlastního, aniž by bylo jejich vlastnické právo žalovanou zpochybňováno. Žalobkyně má za to, že jí svědčí vlastnické právo k této části pozemku, který její právní předchůdci platně vydrželi, na to nejpozději v roce 2005. Žalobkyně tak při nabytí svého pozemku neměla důvod pochybovat, že připlocená část pozemku je součástí jejího vlastnictví.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. K nařízenému jednání, ač řádně předvolána, se nedostavila, soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení.

3. Soud zjistil skutkový stav následovně:

4. Manželé Anonymizováno a jméno FO nabyli na základě dohody o zřízení práva osobního užívání pozemku ze dne datum, která byla registrována státním notářstvím dne datum, právo osobního užívání pozemku parc. č. Anonymizováno v k. ú. adresa o výměře Anonymizováno m2 + Anonymizováno m2 pro výstavbu rodinného domku (důkaz: dohoda o zřízení práva osobního užívání ze dne datum). Kupní smlouvou ze dne datum, s právními účinky vkladu ke dni datum, od manželů jméno FO zakoupili pozemek parc. č. Anonymizováno v k. ú. a obci adresa o celkové výměře Anonymizováno m2 s rozestavěným domem manželé jméno FO a jméno FO, dle smlouvy byli se stavem nemovitostí kupující seznámeni prodávajícími a nemovitosti si prohlédli (důkaz: kupní smlouva ze dne datum). Ze znaleckého posudku jméno FO, znalce z oboru ekonomika, ceny a odhady se specializací na nemovitosti ze dne datum, č. hodnota znaleckého deníku, který je přílohou této kupní smlouvy, vyplývá, že byl oceňován volně stojící dům s pozemkem o výměře Anonymizováno m2 (na straně 2 nesprávný součet Anonymizováno m2), stavba není užívána, ve stadiu rozestavěné stavby, pozemek charakterizován jako zastavěný pozemek s přilehlou zahradou, cena pozemku byla vypočtena z evidované výměry Anonymizováno m2 (důkaz: znalecký posudek jméno FO, znalce z oboru ekonomika, ceny a odhady se specializací na nemovitosti ze dne datum, č. hodnota znaleckého deníku). Dne datum jméno FO zemřel a spoluvlastnický podíl o velikosti Anonymizováno ve vztahu k celku k nemovitým věcem, tj. rodinnému domu č. p. Anonymizováno, a pozemků parc. č. st. Anonymizováno a zahrada parc. č. Anonymizováno v k. ú. a obci adresa nabyla na základě soudem schválené dohody o vypořádání dědictví žalobkyně jako jeho dcera (důkaz: usnesení adresa ze dne datum sp. zn. spisová značka, které nabylo právní moci dne datum). Darovací smlouvou ze dne datum paní jméno FO darovala žalobkyni spoluvlastnický podíl o velikosti Anonymizováno k pozemku parc. č. hodnota o výměře Anonymizováno m2 (zastavěná plocha a nádvoří), jehož nedílnou součástí je stavba č. p. Anonymizováno v obci adresa, a k pozemku parc. č. hodnota o evidované výměře Anonymizováno m2 (zahrada), kdy k nemovitostem jako celku žalobkyně zřídila jméno FO osobní služebnost doživotního užívání (důkaz: darovací smlouva se zřízením osobní služebnosti ze dne datum). Pozemek patřící k domu č. p. Anonymizováno v obci adresa manželé jméno FO nabyli, aniž by kdy došlo k zaměření jeho hranic, v užívání manželé jméno FO vycházeli z původního oplocení, když po koupi nemovitosti plot předělávali, postavili plot v hranicích plotu starého. Mezi pozemky původně parc. č. Anonymizováno (dnes parc. č. hodnota) a připloceným pozemkem parc. č. číslo (dosud parc. č. Anonymizováno) není žádná terénní nebo v terénu viditelná rozhrada, zahrada je užívána jako celek až ke stávajícímu oplocení. O tom, že je v zahradě zaplocený kus cizího pozemku, se dozvěděla paní jméno FO až v roce 2024, kdy byla ze strany paní jméno FO a žalobkyně řešena potřeba nového oplocení pozemku v jeho zadní části směrem k pozemku parc. č. Anonymizováno ve vlastnictví žalované (důkaz: svědecká výpověď jméno FO). Nemovité věci – nyní evidovány jako pozemek parc. č. hodnota (zahrada, evidovaná výměra Anonymizováno m2) a parc. st. Anonymizováno (zastavěná plocha a nádvoří, evidovaná výměra Anonymizováno m2, jehož součástí je stavba č. p. Anonymizováno) jsou zapsány na LV č. hodnota pro k. ú. a obec adresa a jako jejich vlastník je zapsána žalobkyně (důkaz: výpis z katastru nemovitostí ke dni datum pro LV č. hodnota, k. ú. adresa). Pozemek parc. č. Anonymizováno o evidované výměře Anonymizováno m2 (orná půda), zapsaný na LV č. hodnota pro k. ú. a obec adresa je ve vlastnictví žalované, a to na základě rozhodnutích o dědictví sp. zn. Anonymizováno a Anonymizováno (důkaz: výpis z katastru nemovitostí ke dni datum pro LV č. hodnota k. ú. adresa). Pozemek parc. č. hodnota přitom s pozemkem číslo bezprostředně sousedí, a to svou severní hranicí. Pozemek Anonymizováno je jedním z řady pozemků, na nichž jsou postaveny rodinné domy, kdy jižní hranice směřují k ulici a severní právnická osoba, plot na hranici s polem je zřetelně postaven na pozemku parc. č. Anonymizováno a kopíruje vlastnické hranice sousedních pozemků v jedné linii, tak že pozemek číslo je připlocen k severní hranici pozemku parc. č. hodnota (důkaz: soutisk katastrální mapy a ortofota poz. parc. č. hodnota s okolím). Geometrický plán pro rozdělení pozemku ze dne datum zpracovaný společností právnická osoba ze dne datum č. č. účtu navrhuje rozdělení pozemku parc. č. Anonymizováno na pozemek parc. č. Anonymizováno o nové výměře Anonymizováno m2 a nově oddělovaný pozemek parc. č. číslo o výměře číslo m2 s tím, že hranice dělení tvoří právě plot (Důkaz: Geometrický plán pro rozdělení pozemku ze dne datum zpracovaný právnická osoba ze dne datum č. č. účtu). Dne datum vyzvala žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce žalovanou k podpisu souhlasného prohlášení o vzniku vlastnického práva mimořádným vydržením k části pozemku parc. č. Anonymizováno v k. ú. adresa, tuto výzvu převzala žalovaná osobně dne datum (důkaz: dopis právního zástupce žalobkyně ze dne datum, dodejka, návrh souhlasného prohlášení o vzniku vlastnického práva).

5. Soud tak má za zjištěné, že právní předchůdci žalobkyně nabyli pozemek původně označený jako parc. č. Anonymizováno dnes pozemek parc. č. hodnota v k. ú. a obci adresa (bez ohledu na přečíslování pozemků a částečnou změnu výměry v souvislosti se stavbou domu a vydělením stavební parcely z něj je možné je identifikovat prostřednictvím domu č. p. Anonymizováno, číslo popisné je neměnné), dne datum, a od té doby až do smrti pana jméno FO v dne datum jej společně užívali, přičemž převzali pozemek v hranicích skutečného užívání od svých právních předchůdců, manželů jméno FO. adresa užívání mezi pozemky ve vlastnictví jméno FO a pozemkem ve vlastnictví žalované byla určena plotem, který kopíruje v jedné linii zaplocení sousedních pozemků, do pozemků užívaných právními předchůdci žalobkyně je zaplocen pozemek označený jako číslo. Tato hranice užívání zůstala po celou dobu neměnná. Po smrti pana jméno FO ve stejném rozsahu užívaly pozemek parc. č. hodnota i s připlocenou částí pozemku parc. č. Anonymizováno, označenou geometrickým plánem jako pozemek parc. č. číslo, paní jméno FO a žalobkyně, a to každá v rozsahu spoluvlastnického podílu o velikosti Anonymizováno ve vztahu k celku. V roce 2023 paní jméno FO převedla své vlastnické právo k pozemku parc. č. hodnota na žalobkyni, od listopadu 2023 je tak žalobkyně výlučnou vlastnicí pozemku parc. č. hodnota, který je nadále užíván spolu s pozemkem parc. č. číslo.

6. Vzhledem k tomu, že v posuzovaném případě nastaly právní skutečnosti, s nimiž právní předpisy spojují nabytí vlastnického práva, přede dnem 1. 1. 2014, je třeba na daný případ aplikovat příslušná ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, účinného do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“), a to ve smyslu ust. § 3028 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

7. Dle ustanovení § 134 odst. 1 obč. zák. oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost. Dle odst. 3 téhož ustanovení do doby podle odstavce 1 se započte i doba, po kterou měl věc v oprávněné držbě právní předchůdce.

8. Dle ustanovení § 130 odst. 1 obč. zák. je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.

9. K otázce dobré víry držitele, že mu věc se zřetelem ke všem okolnostem patří, se vyjádřil Nejvyšší soud např. v rozsudku z 11. července 2002, č. j. 22 Cdo 2190/2000, publikovaném pod C 1304 Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, vydávaného nakladatelství C. H. Beck. Uvedl, že oprávněným držitelem je držitel, který věc drží v omluvitelném omylu, že mu věc patří. Omluvitelný omyl je omyl, ke kterému došlo přesto, že držitel postupoval s obvyklou mírou opatrnosti, kterou lze se zřetelem ke všem okolnostem konkrétního případu po každém požadovat. V rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. února 2002, sp. zn. 22 Cdo 1398/2000, uveřejněném na webových stránkách Nejvyššího soudu - www.nsoud.cz, se uvádí, že posouzení, je-li držitel v dobré víře či nikoli, je třeba vždy hodnotit objektivně a nikoli ze subjektivního hlediska (osobního přesvědčení) samotného účastníka. Konstantní judikatura pak vychází z toho, že pokud se nabyvatel nemovitosti chopí držby části parcely, kterou nekoupil, tak jak se zde chopili právní předchůdci žalobkyně, může být se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že je vlastníkem i této části. Jedním z hledisek pro posouzení omluvitelnosti omylu držitele je v takovém případě i poměr plochy koupeného a skutečně drženého pozemku. V daném případě je na místě posuzovat poměr celého souboru nemovitých věcí, tj. pozemku původně určeného k zástavbě s k němu náležející stavební parcelou (celkem hodnota m2) k pozemku připlocenému (číslo m2), kdy připlocená plocha tvoří 15,35 % skutečně koupeného pozemku a reálně pouze 13,3 % celkového užívaného pozemku. V daném případě nejde o nepoměr, který by byl s to zpochybnit dobou víru právních předchůdců žalobkyně, kteří jej navíc v těchto hranicích výslovně převzali od svých právních předchůdců (slovy kupní smlouvy „byli s ním seznámeni“). Při posouzení oprávněnosti držby záleží i na tvaru pozemků a jejich umístění v terénu, přičemž připlocený pozemek v místě, kde je skutečný průběh plotu, tedy reálná hranice užívání, kopíruje hranici sousedních nemovitostí a vzniká tak pohledově jedna linie zahrad, na něž ze severní části navazuje zemědělsky obhospodařovaná půda, včetně pozemku parc. č. Anonymizováno ve vlastnictví žalované.

10. V rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 23. května 2011, sp. zn. 22 Cdo 2724/2009, uveřejněném na www.nsoud.cz, dovolací soud poukázal na skutečnost, že při zvažování dobré víry držitele, který se chopil držby i části pozemku sousedícího s pozemkem v jeho vlastnictví, je též třeba přihlédnout k postojí vlastníka takto držené části sousedního pozemku; pokud léta užívání části svého pozemku držitelem trpěl, je třeba vyjít z toho, že ani on nepředpokládal, že předmětem držby souseda je i část jeho pozemku. Užívání připlocené části pozemku pozemku přitom za celou dobu užívání právních předchůdců žalobkyně i žalobkyní samotnou nikdo nezpochybňoval, ostatně nečiní tak ani nyní v tomto řízení.

11. Soud tak uzavírá, že v řízení bylo prokázáno, že právní předchůdci žalobkyně drželi a užívali připlocený pozemek v dobré víře od počátku. Tento závěr je však zásadní pro další posouzení aktivní legitimace na straně žalobkyně. Pokud soud dospěl k závěru, že právní předchůdci žalobkyně nabyli a drželi pozemek v dobré víře, stali by se, pokud by tento pozemek užívali nepřetržitě po dobu 10 let, jeho vlastníky vydržením ve smysu ust. § 134 obč. zák. To však platí pouze u paní jméno FO, která byla vlastnicí spoluvlastnického podílu k pozemku parc. č. hodnota až do roku 2023. Ve vztahu k jejímu spoluvlastnickému podílu tak je na místě konstatovat, že vydržela spoluvlastnický podíl na připloceném pozemku parc. č. číslo, a to ve stejném rozsahu, tj. ke spoluvlastnickému podílu o velikosti Anonymizováno ve vztahu k celku, a to uplynutím dne datum. Skutečnost, že následně převedla své vlastnické právo na žalobkyni, není rozhodná, neboť tak výslovně učinila pouze ve vztahu k pozemku Anonymizováno.

12. Nejvyšší soud v usnesení z 5. 12. 2005, sp. zn. 22 Cdo 2128/2005, publikovaném v Soudních rozhledech č. 3, ročník 2007, dovodil, že „námitka držitele, že sporný pozemek vydržel již jeho právní předchůdce, nemůže mít kladný vliv na výsledek řízení o určení, že vlastníkem pozemku je držitel, jestliže právní předchůdce na držitele sporný pozemek nepřevedl (neoznačil ho ve smlouvě) a převedl na něj pouze pozemky jiné v hranicích a výměře dané příslušným katastrálním operátem. Jinými slovy vyjádřeno: Nabyl-li někdo na základě převodní smlouvy vlastnictví k určitému řádně označenému pozemku, nemůže si při uplatňování vydržení pozemku sousedního započítat dobu, po kterou jej měl v držbě jeho právní předchůdce, jestliže již ten sousední pozemek vydržel.“ V daném případě tedy tím, kdo pozemek, resp. id Anonymizováno ve vztahu k celku) vydržel a zároveň tím, kdo byl ve vztahu k tomuto spoluvlastnickému podílu aktivně legitimován k uplatnění svého vlastnického práva určovací žalobou, mohla být pouze paní jméno FO. Žalobkyni tato aktivní legitimace nesvědčí. Ostatně soud žalobkyni na otázku aktivní legitimace a její posouzení Nejvyšším soudem upozornil již při prvním jednání ve věci.

13. Naproti tomu, pokud žalobkyně nabyla vlastnické právo po svém předchůdci panu jméno FO, který předmětný pozemek držel v dobré víře, aniž by byla splněna zákonem požadovaná doba vydržení, může se pro jeho účely dovolávat započtení doby držby svého právního předchůdce pro účely vydržení svého spoluvlastnického podílu. S ohledem na formulaci žaloby jí však není možné ani v této části vyhovět, a proto soudu nezbylo, než žalobu požadující určení, že vlastnicí pozemku parc. č. číslo je žalobkyně, jako celek zamítnout, čemuž odpovídá i výrok I. tohoto rozsudku.

14. Pouze pro úplnost soud dodává, že žaloba byla formulována ve dvou částech, přičemž výrok požadující oddělení pozemku parc. č. číslo soud neposoudil jako samostatný, neboť jako takový by z hlediska vymezení pravomoci soudu ve smyslu ust. § 7 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), neobstál, ale pouze jako součást požadavku žalobkyně na určení jejího vlastnického práva k takto vymezené části nemovité věci, proto o jeho zamítnutí samostatně nerozhodoval; tento požadavek však automaticky sdílí výsledek požadavku hlavního.

15. O náhradě nákladů řízení soud ve II. výroku rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť úspěšná v této věci byla pouze žalovaná, které však žádné náklady řízení nevznikly.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.