OSPY 21 C 39/2026-82

ROZSUDEK ⟪LB:lb_001⟫ JMÉNEM REPUBLIKY ⟪LB:lb_002⟫ Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Fiedlerovou ve věci ⟪LB:lb_003⟫ žalobce: Jméno žalobce, narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_004⟫ proti ⟪LB:lb_005⟫ žalovaným: 1) Jméno žalované A, narozená Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A ⟪LB:lb_006⟫ 2) Jméno žalované B, narozený Datum narození žalované B ⟪LB:lb_007⟫ bytem Adresa žalované A ⟪LB:lb_008⟫ o vyklizení nemovitosti,

I. Žalovaní jsou povinni vyklidit pozemek parc. č. st. Anonymizováno, jehož součástí je stavba, budova č. ev. Anonymizováno, a pozemek parc. č. Anonymizováno vše v k. ú. adresa a vyklizené nemovité věci odevzdat žalobci do 15 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaní jsou povinni uhradit rovným dílem žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 16.000 Kč, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce.

1. Žalobce se žalobou podanou dne 7. 4. 2026 domáhal vyklizení shora uvedených nemovitých věcí. Tvrdil, že jako pronajímatel a vlastník předmětných nemovitostí uzavřel dne 24. 10. 2025 s žalovanou 1) jako nájemkyní smlouvu o nájmu domu a pozemků, nacházejících se na adrese Anonymizováno ev. č. hodnota, adresa. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou, a to do data 31. 10. 2026. V rámci této smlouvy se žalovaná zavázala k úhradě měsíčního nájemného ve výši 35.000 Kč a záloh na služby ve výši 8.000 Kč, tj. k celkové měsíční platbě ve výši 43.000 Kč. K prvnímu problému s platbami došlo již u nájemného za měsíc prosinec 2025. Od měsíce prosince 2025 žalovaní žalobci ničeho nehradí. Na oba žalované jsou vedeny exekuce. Žalobcem bylo podáno na žalované též trestní oznámení pro důvodné podezření ze spáchání trestných činů podvodu podle § 209 odst. 1 trestního zákoníku, a dále trestného činu neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru podle § 208 odst. 1 trestního zákoníku. Žalovaní se nejprve vymlouvali na celou řadu okolností. Dne 18. 1. 2026 byl mezi stranami uzavřen Dodatek č. 1 nájemní smlouvy, v rámci kterého se žalovaní s žalobcem dohodli na ukončení nájemního vztahu ke dni 31. 1. 2026 v případě, že mu do 31. 1. 2026 neuhradí dlužné nájemné a zálohy na služby ve výši 86.000 Kč. Podpisem Dodatku přistoupil v pozici nájemce k původní nájemní smlouvě taktéž žalovaný 2). Jelikož dlužné nájemné a zálohy na služby ve stanoveném termínu nebyly uhrazeny, a to ani částečně, došlo v souladu s uzavřeným dodatkem ke dni 31. 1. 2026 k ukončení nájemní smlouvy, v důsledku čehož byli žalovaní povinni ke dni 1. 2. 2026 předmětné nemovitosti vyklidit a tyto čisté a bez jakýchkoli poškození předat zpět žalobci, včetně veškerých klíčů od nemovitosti. Přestože žalovaní byli žalobcem opakovaně k vyklizení nemovitostí vyzýváni, dosud k tomuto nedošlo a žalovaní nadále bez jakéhokoli právního titulu pokračují v užívání nemovitostí žalobce.

2. Žalovaní v odporu z 3. 6. 2026 namítali, že pečují o nezletilé dítě a řeší svou bytovou a pracovní situaci. Mají přislíbené pracovní uplatnění. Potřebují přiměřený čas na zajištění stabilního příjmu a nalezení náhradního bydlení. Budou potřebovat dva až tři měsíce.

3. Při jednání konaném dne 2. 7. 2026 učinili účastníci nesporným, že žalobce je evidován jako vlastník pozemku parc. č. st. Anonymizováno, jehož součástí je stavba, budova č. ev. Anonymizováno a pozemku parc. č. Anonymizováno, vše v katastrálním území adresa. Dále bylo nesporné, že již došlo k ukončení nájemního vztahu.

4. Z provedených důkazů byl zjištěn následující skutkový stav.

5. Z výpisu z katastru nemovitostí pro LV č. hodnota v k.ú. adresa bylo zjištěno, že žalobce je evidován jako vlastník pozemku parc. č. st. Anonymizováno, jehož součástí je stavba, budova č. ev. Anonymizováno, a pozemku parc. č. Anonymizováno.

6. Ze smlouvy o nájmu domu a pozemku ze dne 24. 10. 2025 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovanou 1) jako nájemcem. Předmětem smlouvy byl nájem předmětných nemovitých věcí v k.ú. adresa. Nájem byl sjednán na dobu od 1. 11. 2025 do 31. 10. 2026. Nájemné, včetně záloh, činilo 43.000 Kč měsíčně.

7. Z předávacího protokolu z 24. 10. 2025 bylo zjištěno, že nemovité věci byly žalovaným uvedeného dne předány.

8. Z emailové komunikace bylo zjištěno, že žalobce dne 25. 12. 2025 vyzýval žalovaného 2) k úhradě nedoplatku nájemného za prosinec 2025. Žalovaný 2) uváděl, že peníze bude mít na účtu po svátcích, nejpozději 29. 12. 2025. Žalobce dne 26. 12. 2025 sděloval žalovanému 2) že první upomínka byla již 25. 11. 2025 a celková dlužná částka již činí 66.000 Kč. Dne 30. 12. 2025 pak žalobce žalovaným sděloval, že pokud na jeho účet do 18. 1. 2026 nebude složena celá dlužná částka včetně nájemného za únor 2026 (celkem 109.000 Kč), žádá, aby byl dne 19. 1. 2026 dům připraven k předání. Ve dnech 7. 1. 2026 a 16. 1. 2026 žalobce znovu urgoval úhradu dlužných částek. Dne 18. 1. 2026 zaslal žalobce žalovaným návrh dodatku nájemní smlouvy.

9. Z dodatku č. 1 ze dne 18. 1. 2026 bylo zjištěno, že byl uzavřen mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovanými jako nájemci. Smluvní strany se dohodly, že pokud nedojde k doplacení dlužného nájemného a záloh ve výši 86.000 Kč, nájem zanikne k 31. 1. 2026 a předání předmětu nájmu proběhne dne 2. 2. 2026 v 10:00 hodin.

10. Z předžalobní výzvy z 3. 2. 2026, včetně doručenek, bylo zjištěno, že žalobce vyzýval žalované k vyklizení nemovitých věcí.

11. Z výpisu z centrální evidence exekucí z 19. 2. 2026 bylo zjištěno, že proti žalovanému 2) jako povinnému je vedeno více než 10 exekučních řízení.

12. Z výpisu z centrální evidence exekucí z 19. 2. 2026 bylo zjištěno, že proti žalované 1) jako povinné je vedeno jedno exekuční řízení.

13. Z trestního oznámení z 23. 2. 2026 bylo zjištěno, že žalobce podal na žalované trestní oznámení.

14. Z výzvy k vyklizení nemovitostí z 26. 2. 2026, včetně doručenek, bylo zjištěno, že žalobce opakovaně vyzýval žalované k vyklizení nemovitých věcí.

15. Z výpovědi nájemní smlouvy bez výpovědní doby, včetně podacích lístků, bylo zjištěno, že žalobce vypověděl žalovaným nájemní smlouvu uzavřenou 24. 10. 2025.

16. Na základě shora provedených důkazů dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, a to že žalobce je vlastníkem předmětných pozemků a budovy č. ev. Anonymizováno v katastrálním území adresa. Tyto nemovité věci přenechal nejprve žalované 1) k dočasnému užívání na základě nájemní smlouvy ze dne 24. 10. 2025; žalovaní je převzali dne 24. 10. 2025. Dodatkem č. hodnota ze dne 18. 1. 2026 se žalobce a oba žalovaní dohodli, že nebude-li do určitého data uhrazen dluh na nájemném a zálohách ve výši 86.000 Kč, nájem skončí ke dni 31. 1. 2026 a předmět nájmu bude předán žalobci dne 2. 2. 2026. Nájemní vztah již skončil. Žalobce žalované poté opakovaně vyzval k vyklizení a předání nemovitých věcí, avšak žalovaní je dosud nevyklidili ani žalobci nepředali. Žalovaní tak předmětné nemovité věci nadále užívají bez právního důvodu.

17. S ohledem na shora uvedené měl soud skutkový stav za dostatečně prokázaný, a proto další návrhy na doplnění dokazování pro nadbytečnost zamítl. Soudem tak nebyl proveden žalobcem navržený důkaz fotografií odpadků na pozemku.

18. Podle ustanovení § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o. z.“), se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

19. Podle ustanovení § 1040 odst. 1 o. z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

20. K ochraně vlastnického práva prostřednictvím tzv. reivindikační žaloby (§ 1040 o. z.) existuje poměrně rozsáhlá judikatura Nejvyššího soudu, přičemž některá ve věci aplikovatelná rozhodnutí jsou citována níže.

21. Ochrana vlastnického práva, o níž soud rozhoduje po 1. 1. 2014, v poměrech žaloby na vydání věci, se posuzuje podle § 1040 o. z. Zákonem č. 89/2012 Sb. se řídí jak samotné posouzení předpokladů pro vyhovění žalobě na vydání věci, tak i případné důvody, pro které lze uvažovat o zamítnutí žaloby (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 7. 2016, sp. zn. 22 Cdo 1057/2016).

22. V řízení o ochranu vlastnického práva podle § 1040 odst. 1 o. z. žalobce musí prokázat, že mu svědčí právní skutečnost, na jejímž základě lze nabýt vlastnické právo, popřípadě jiné právo, k věci, jež legitimuje k podání vindikační žaloby, a současně prokázat, že věc přešla do držby či detence žalovaného, který má, chce-li se žalobě o vydání věci úspěšně bránit, důkazní břemeno o pozbytí držby (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 2. 2018, sp. zn. 22 Cdo 2081/2017).

23. Předpokladem úspěšného uplatnění reivindikační žaloby žalobcem je mimo jiné to, aby věc byla v držbě či detenci žalovaného. Pokud se pak chce žalovaný s úspěchem vydání věci bránit, leží důkazní břemeno o pozbytí držby na něm. Žalující musí jednak prokázat, že mu svědčí právní skutečnost, na jejímž základě lze nabýt vlastnické právo, popřípadě jiné právo, k věci, jež legitimuje k podání vindikační žaloby a současně prokázat, že věc přešla do držby či detence žalovaného, který má, chce-li se žalobě o vydání věci úspěšně bránit, důkazní břemeno o pozbytí držby (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2019, sp. zn. 22 Cdo 1949/2019).

24. Podle § 2201 o. z. se pronajímatel nájemní smlouvou zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit nájemné. Nájem představuje toliko časově omezený závazkový titul k užívání věci. Po jeho skončení nájemce již není oprávněn předmět nájmu užívat a je povinen jej pronajímateli odevzdat.

25. Protože žalobce je vlastníkem předmětných nemovitých věcí, nájemní vztah žalovaných k nim skončil a žalovaní nemovitosti nadále užívají, aniž by jim svědčil jiný právní titul, jsou povinni nemovité věci vyklidit a odevzdat žalobci. Žalovaní namítali, že pečují o nezletilé dítě a potřebují dva až tři měsíce k zajištění pracovního uplatnění, stabilního příjmu a náhradního bydlení. Tyto okolnosti samy o sobě nezakládají právo žalovaných užívat nemovité věci po skončení nájmu ani nemají za následek nedůvodnost žaloby na vyklizení. Žaloba je proto důvodná a soud jí v celém rozsahu vyhověl. Pro vyklizení byla v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena lhůta 15 dnů od právní moci rozsudku tak, aby měli žalovaní dostatek času splnit uloženou povinnost, když byla současně zohledněna okolnost, že nemovitosti měli dle dohody s žalobcem vyklidit již ke dni 1. 2. 2026 (výrok I.)

26. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy ve věci zcela úspěšnému žalobci náleží plná náhrada nákladů řízení. Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5.000 Kč a nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna dle § 7 bodu 5 a § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“) za 4 úkony právní služby po 2.300 Kč za 1/ převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, 2/ předžalobní výzvu ze dne 3. 2. 2026 dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, 3/ žalobu ze dne 7. 4. 2026 dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu a 4/ účast na jednání dne 2. 7. 2026 dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu. Advokátce pak současně náleží dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši 450 Kč za každý ze 4 výše uvedených úkonů právní služby. Celková výše nákladů tak činí 16.000 Kč (5.000 Kč + 11.000 Kč). O povinnosti zaplatit náhradu nákladů k rukám zástupkyně žalobce soud rozhodl podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok II.)

27. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal soud důvody.

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ, ke Krajskému soudu v Praze, do 15 dnů ode dne doručení.

Nesplní-li povinní dobrovolně povinnost stanovenou tímto rozhodnutím, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb.) u soudního exekutora.