OSPZ 41 C 51/2022-32

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní Mgr. Marcelou Uhříčkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_004⟫ doručovací adresa: adresa žalované ⟪LB:lb_005⟫ o zaplacení 21 838,12 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 21 838,12 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 329,55 Kč za období od datum do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 326 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne datum domáhala po žalované zaplacení částky 21 838,12 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy k službě anonymizováno účet. Tvrdila, že účastníci tuto smlouvu uzavřeli prostřednictvím prostředků komunikace na dálku za užití unikátního SMS kódu a že žalovaná využila službu anonymizováno nákupní účet a anonymizováno karta. Celkem žalovaná využila služby ve výši 20 329,35 Kč, přičemž v rozsahu 15 518,37 Kč prostřednictvím zmiňované karty. Kromě dlužné jistiny žalobkyně požadovala také dlužné poplatky v celkové výši 1 508,77 Kč a zákonný úrok z prodlení z jistiny ode dne následujícího po dni konečné splatnosti, tj. od datum do zaplacení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek stanovených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. Účastníci byli vyzváni, zda s tímto postupem souhlasí, na což žalobkyně odpověděla kladně. Žalovaná se k výzvě soudu nevyjádřila, pročež měl soud v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že i souhlas žalované byl dán.

4. Na základě žalobkyní předložených listin dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:

5. Z dohody označené jako„ Smlouva k službě anonymizováno účet“ vyplynulo, že tato neobsahuje podpis žalované a že k jejímu uzavření mělo dojít prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, přičemž podle této smlouvy se žalobkyně zavázala zřídit pro žalovanou příjmení účet, se kterým žalovaná bude moci disponovat do sjednaného finančního limitu za účelem plateb zboží a služeb.

6. Z ceníku soud zjistil výši jednotlivých sjednaných poplatků, zejména za odložení splatnosti vyčerpaných finančních prostředků a za prodlení.

7. Z vyúčtování k anonymizováno účtu vedeného na jméno žalované soud zjistil, že žalovaná prostřednictvím tohoto účtu za své nákupy (např. v potravinách jméno, v lékárně anonymizováno, přes webová adresa aj.) postupně načerpala od května 2020 do listopadu 2020 částku 20 329,35 Kč, přičemž jí ze strany žalobkyně byly účtovány také poplatky z prodlení, poplatky za služby či za odložení splatnosti.

8. Z výzvy k úhradě dluhu a souvisejícího poštovního archu vyplynulo, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky ve výši 23 178,71 Kč ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy. Žalovaná byla současně upozorněna na možnost soudního vymáhání pohledávky. Výzva byla odeslána na adresu trvalého pobytu žalobkyně dne datum.

9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Na základě zjištěného skutkového stavu věci a shora citovaných ustanovení soud shledal, že žaloba je zcela důvodná. Žalobkyně předložila listiny osvědčující její nárok na zaplacení požadované částky (jistiny a poplatků, jakož i zákonného úroku z prodlení). Přestože smlouva nebyla opatřena podpisem žalované, soud neměl pochybnosti o tom, že k jejímu uzavření prostřednictvím prostředků komunikace na dálku došlo, když žalovaná následně prováděla skrz svůj účet jednotlivé nákupy a čerpala tak od žalobkyně na základě smlouvy finanční prostředky. Žalovaná však z částky 20 329,35 Kč, kterou jí žalobkyně dle v řízení nezpochybňovaného tvrzení poskytla, ničeho nezaplatila a svou smluvní povinnost tak nesplnila, přičemž žalobkyni dle předložených listin vznikl také nárok na úhradu sjednaných poplatků. Na svou procesní obranu žalovaná na výzvu soudu ničeho nesdělila; žalobní tvrzení a předložené důkazy nikterak nezpochybnila. Soud uzavřenou smlouvu posoudil jako smlouvu o úvěru, kterou byla žalobkyně povinna žalované v souladu s § 110 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytnout v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat. V řízení vyšlo najevo, že žalobkyně tuto povinnost sice nesplnila, soud jí nicméně namísto repo sazby uveřejněné ČNB přiznal poplatky tak, jak byly mezi účastníky sjednány, neboť s ohledem na výši jistiny a fixní výši poplatků by byla částka odpovídající repo sazbě v relativně krátké době vyšší, než částka odpovídající sjednaným poplatkům, pročež tento postup soudu byl pro žalovanou ve svém důsledku příznivější. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) jako patnáctidenní (namísto obecné třídenní), aby měla žalovaná dostatek času k plnění.

12. O nákladech řízení soud rozhodl tak, že úspěšné žalobkyni v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na jejich náhradu v plné výši. Náklady žalobkyně sestávaly jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 874 Kč a jednak z odměny advokáta, která byla tvořena částkou 600 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis podání ve věci samé a výzva k plnění) dle § 14b odst. 1 bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“) a paušální náhradou hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. K tomu bylo dále nutno připočítat náhradu ve výši 252 Kč odpovídající 21 % DPH ze shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem této daně. Celkem tak náklady řízení žalobkyně činily 2 326 Kč. V souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. soud stanovil lhůtu k plnění rovněž v trvání patnácti dnů. Ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-západ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb.) u soudního exekutora.